Ajrad1981
komentáře u knih
Zašeptej do vlasů
Lenka Lanczová
Sice jsem původně neměla v úmyslu znovu se vracet k celé trilogii, neodolala jsem. :-)
Tenhle díl je krapet lepší, přesto v otázce pomsty Mikimu docela dost předvídatelný.
Jo, a trojku si teda znovu přečtu taky. ;-)
Osudný slib
Angela Marsons
Měla jsem jiný typ na pachatele (lepší, pochopitelně :-D, krásně a plynule bych to všechno propojila), ale i takhle to bylo nečekané a skvělé rozuzlení.
Šeptej do ticha
Lenka Lanczová
Občas neškodí vrátit se v čase, v tomhle případě o 15 let, ale tady jsem si nevybrala moc zdařilý návrat. Vzala jsem první knihu od LL, kterou jsem doma našla, a stejně jako tehdy, ani teď ji nepovažuji za spisovatelčinu nejlepší. Spíš naopak, je to jedna z těch slabších. Děj je strašně předvídatelný, tedy v té hlavní ose, a teď navíc mi vadila i věc, kterou si z minula nějak nepamatuji - jak se Monika chovala po té, co zjistila, že její máma má přítele. Před 15 lety bych možná dala hvězdičky čtyři, teď bohužel.
Král Karel IV. - Osudový turnaj
Veronika Válková
Na to, že rozhodně nejsem cílová věková skupina, jsem se celkem bavila. Byla to moje první kniha ze série a celkově hodnotím počin paní Válkové velmi kladně. Kdyby se to vydávalo za mých mladých let, možná by mě i bavil dějepis. A doufám, že si díky paní spisovatelce konečně přestanu plést Annu Falckou a Annu Svidnickou. :-)
Nejšťastnější miminko v okolí
Harvey Karp
Tak tuhle knížku jsem měla mít přečtenou před porodem, a ne ji začít číst, když měl malý tři měsíce. Možná by ty začátky pak nebyly tak krušné. Některé poznatky jsem diskutovala s tchyní, ta se sice tvářila dost skepticky, zejména na zavinování, ale ono všechno, co doktor Karp napsal, jaksi dávalo logiku a smysl. Třeba mi bude dopřáno to vyzkoušet příště!
P.S. Mám koupený i druhý díl, tak doufám, že ten stihnu nastudovat dřív, než se mi z miminka stane batole. Moc času na to nemám. :-)
Stínadla se bouří
Jaroslav Foglar
Tohle by mohl být jasně nejlepší díl trilogie, kdyby tam pan Foglar býval vymyslel jiné řešení s Bublinou. Za to mu hvězdičku strhávám.
Něžná náruč rodičů
Eva Kiedroňová
Těžko hodnotit. Tak hlavně jsem ji měla mít přečtenou s předstihem a ne ji začít číst až po porodu. Vyvarovala bych se tak některých chybiček. V některých případech manipuluji s dítětem podle knihy tak nějak automaticky, aniž bych potřebovala radu, některé popsané obraty a úchopy bych si potřebovala natrénovat na nějakém kurzu, přijdou mi neohrabané - ale možná by stačilo nebát se a zkusit to.
Tajemství Velkého Vonta
Jaroslav Foglar
Tenhle díl mi z celé trilogie přijde asi nejslabší. Ale i tak dobrý!
Posedlost
Katherine Howe
No, nebylo tak zlé, jak to po prvních kapitolách vypadalo, ale stejně nic moc.
Na začátku je trochu zmatek v čase, leden je v jednom případě vyměněn za listopad. Zarazil mě gotický styl v Americe, ale o americké architektuře nevím nic, tak možná to je moje neznalost. Ale děsně, fakt děsně mě vytáčelo oslovení Colleenko.
Motýlí chlapec
Peter Stjernström
Kdo tohle nazval thrillerem?! Kromě jedné scény na konci tam nebylo nic napínavého, natož děsivého!
Najdi Rebeccu
Eoin Dempsey
Christopher chce najít svoji lásku, která byla deportována kamsi do koncentračního tábora, a tak vstoupí do SS. To si jako fakt myslí, že nakráčí do Osvětimi, hned tam Rebeccu najde, propašuje ji ven a v pohodě se vrátí domů? No, tak nějak to vypadalo.
Naštěstí se děj od výše popsaného scénáře liší, ale i tak mám spoustu výhrad. Například nevěřím, že se Christopher dokázal tak přetvařovat - to by byl výkon hodný na Oscara. A to jeho chování suveréna, pokud se cítil tak, jak tvrdí, že se cítil... Že by mu všechno do puntíku vycházelo, to je taky téměř neuvěřitelné. Story s Ankou tam byla asi jen pro efekt, adrenalin navíc, ale u mě to nějak nezafungovalo.
Přestože jsou v knize i příklady brutálního zacházení s vězni a jejich zabíjení jak v plynových komorách, tak mimo ně, ta hrůza z toho není cítit. A když už jsme u toho, nějak nebyla cítit ani Christopherova obří láska k Rebecce. A to je ta knížka vzhledem tématu zbytečně sladká.
Nikdy nezapomenu
Michel Bussi
Měla jsem přečteno s bídou 100 stran, když mi kniha vypadla z ruky tak nešťastně, že jsem ji zachytila ve chvíli, kdy byla otevřená na poslední straně. Ještě větší průšvih byl, že mi padl zrak zrovna na ten jeden jediný odstavec, na který jsem opravdu koukat neměla - takže jsem věděla, koho zatkli.
Bála jsem se, že teď to bude nuda číst, ale kupodivu ne. V Černých leknínech Bussi ukázal, že si umí hrát s časem, takže jsem teď jen čekala, jak vybruslí tady z toho. Protože mě absolutně nenapadalo, jak tohle chce dovést do jasného a logického konce - a znalost zatčeného mě spíš mátla, než aby mi pomáhala.
K objasnění celé záležitosti mám ale výhrady. Nechce se mi věřit, že by jakýkoliv policajt takhle riskoval. A celý konec je překombinovaný, kdyby autor zůstal u pachatele, kterého čtenářům předhodil jako prvního, bylo by to uvěřitelnější, i když pár nesrovnalostí by se muselo vypilovat. Tady jsou nesrovnalosti taky, aspoň tedy z mého úhlu pohledu. A jako velké mínus vidím absenci důkazů. Na jakém podkladu pachatele zatkli? A to se jim klíďo píďo přiznal, když už si před tím dal takovou práci, aby to tak zamotal? A kde vzal vražedný nástroj? Nepředpokládám, že by to ve Francii bylo volně prodejné... A těch otázek je víc.
A hodnocení... Líbilo se mi to rozhodně víc, než Maminka neříká pravdu, ale zase míň než zmiňované Černé lekníny. Takže 3,5 *. Vzhledem k tolika výtkám k závěru zaokrouhlím dolů.
Ranhojič
Noah Gordon
Námět je skvělý, napsáno čtivě a poutavě. Moje nižší hodnocení je čistě subjektivní - Robert mi byl úplně ukradený, vůbec mě nezajímal! V první části knihy ano, ale zlomilo se to asi ve chvíli, kdy začal pít víc než moc. A pak už to nešlo vrátit zpátky. A sadisticky přiznávám, že bych byla radši, kdyby jeho osudy skončily Londýnem - a to tak, že definitivně.
Pomsta bílého jednorožce
Vlastimil Vondruška
Tato série je taková oddechovka, ale zdá se mi, že to VV dělá čím dál zamotanější, na úkor uvěřitelnosti.
Game
Anders de la Motte
Hlavní postavy nic moc. HP je na pár facek a Becce asi taky poněkud hrabe.
Pobavila mě zmínka o prasečí chřipce, hned mě napadla analogie s aktuální pandemií. A když už jsme u těch konspiračních teorií, tak mě nemohla nenapadnou souvislost Hry s aktuálním děním. :-)
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Kolem strany 100 jsem si říkala, že vím, kdo je vrah, a že to bude teď nuda. Pak jsem zjistila, že opravdový vrah toho "mého vraha" pozoruje, takže jsem se sekla. Pokud Kate udrží svoji závislost na uzdě, asi ji budu považovat za sympatičtější než Eriku. Ale tím nápadem s lékárnou mě teda poněkud znechutila (i když to mělo význam).
Poslední žid
Noah Gordon
Nechci nějak bagatelizovat Jonášův osud, ale ten konec mi přišel jaksi moc idylický...
Znamení rožmberské růže
Vlastimil Vondruška
Pohodové čtení, jako vždy. Sice jako vždy trochu překombinované a vzájemně propletené, ale jako oddechovka je to fajn. A podařilo se mi odhalit jednoho spiklence. :-)