Aivinka
komentáře u knih
Zápisník smrti 1
Tsugumi Ohba
Kdysi dávno jsem viděla anime, manga má ale úplně jiné grády. Miluju styl kresby i celkový příběh. Pohled na smrt z dvou odlišných pohledů je zajímavá a myšlenkové pochody Lighta jsou úžasné. Za mě jedna z nejlepších mang dnešní doby.
Sister Outsider: Eseje a projevy
Audre Lorde
Tohle je rozhodně úžasná kniha, přesto jí nemůžu, čistě za sebe, dát plný počet. Někdy mi přišlo, že se autorka hrozně opakuje. Její myšlenky se mi líbily i způsob, kterým je podávala, ale pocit opakování přetrvává. Možná to bylo z části proto, že kniha byla poskládána z esejí. Nicméně zásadní a úžasné dílo.
Sputnik, má láska
Haruki Murakami
Mám opravdu rozporuplné pocity. Na jednu stranu byla kniha dokonalá, čtivá, poutavá a do jisté míry poučná, ale po odhalení dvou světů jsem měla pocit, že tahle část snad do knihy ani nepatří. Jako bych sledovala život a problémy úplně jiných postav. Ale za tuhle, pro mě nepohodlnou věc, nechci srážet body opravdu kvalitnímu dílu. Za mě rozhodně solidní dílo plné hezkých myšlenek a nebudu lhát, chtěla bych být v pozici Fialky. Měla až neuvěřitelné štěstí.
Krátké životy
Neil Gaiman
Po dočtení této knihy si říkám pořád dokola: K čemu ta výprava Sna a Deliria vlastně byla? Nebylo to všechno vlastně úplně zbytečné? No jak pro koho. Pro sourozence asi ano, protože se pro ně, po této knize prakticky nic nezměnilo, ale já jsem se královsky bavila. Šílené Delirium v kombinaci s ledovým Snem bylo přesně to, co jsem od této série vyžadovala. Navíc jsem si už kompletně zvyknula na styl kresby a komiksové čtení, takže mi to šlo, jako po másle.
Šest vran
Leigh Bardugo
Nedokážu úplně říct, jestli je to horší nebo lepší než Griša a ani to asi nechci. Bardugo píše skvěle, dokáže nádherně vystínovat postavy i svět tak, aby se do nich čtenář zamiloval na první pohled. Její světy působí povědomě, jako by jste je už někde viděli, nebo o nich četli v jiné knize. Tohle bylo vážně dobré. Nemyslím si, že autorka někdy překoná svou vlastní laťku, kterou nastavila její kniha Devátý spolek, ale v mých očích prostě nikdy neklesne pod plný počet hvězd.
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Asi jsem úplně nepochopila, co chtěla kniha vlastně sdělit, nebo jsme možná čekala daleko víc, než mi tahle útlá kniha poskytla. Ano, byl to jakýsi obraz dnešní společnosti, ale bylo to podáno tak surově a tak bez obalu, až jsem si říkala, že bych ty nonšalantní slova, na které často sama nadávám, ocenila.
Hra o tebe
Neil Gaiman
Fajn, jak se s tímhle poprat? No, bylo to něco jiného. Kresba opět úžasná, příběh promyšlený a dobrý, ale postrádala jsem Věčné sourozence a Snění. Pár stránek se Snem a Lucienem mi to moc nevynahradilo. Bylo to špetku slabší, než jiné knihy ze série Sandman, ale já prostě nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem. Myslím, že mě čtenáři pochopí.
Preludia & nokturna
Neil Gaiman
Po shlédnutí seriálu, který se mi upřímně líbil, jsem se musela pustit do komiksů, ale počítala jsem s tím, že to nebude tak dobré jako seriál. Mýlila jsem si, v tomhle ohledu se mýlím často. Nedokážu posoudit, jestli je lepší seriál nebo komiks, ale po dlouhém uvažování jsem se spokojila s tím, že ani jedno dílo není horší nebo lepší, obě mají něco do sebe.
Na začátku jsem se dost ztrácela. Možná to bylo jen tím, že komiksy nečtu tak často, ale první kapitola mi přišla zmatená a kdybych neviděla seriál, asi bych jí nepochopila. Nicméně všechno je později vysvětleno, takže to nevidím jako velký problém. Kresba mi ze začátku neseděla ale později jsem si na ní zvyknula a začala se mi velmi líbit. Když píšu tento komentář, už mám za sebou další díly v barevné verzi ale tuhle knihu jsem četla černobílou. Barvy tomu dodaly šmrnc, to musím podotknout.
Moje teorie zní, že Gaiman neumí napsat něco špatného. Zatím jsem spokojená snad se vším, co jsem od něho četla.
Labyrint: Nezdolné srdce
Ryan Ferrier
Muzikál Labyrint mám opravdu ráda, připomíná mi dětství a mé sestře rovněž. Asi bych si jí nikdy sama nekoupila, protože se mi nechce utrácet za komiksy, ale nakonec jsem se domluvily se sestrou, že si jí pořídíme.
Kresba je opravdu moc povedená a doplňuje přesně tu atmosféru, kterou jsem v Labyrintu milovala. Postavy byly originální a lehko jsem si je zamilovala. Příběh ubíhal, netáhl se, proto mě překvapilo, že mám problém knihu dočíst. No, konec byl podivný, nenávidím koncepty "domysli si sám".
Ale na závěr prostě musím ještě jednou vyzdvihnou tu úžasnou kresbu. Za mě moc povedené.
Flek Jasnovod a dračí mračno
S. A. Patrick (p)
Četla jsem v angličtině, proto nemůžu hodnotit překlad, ale název mě už sám o sobě pobavil :D Flek se povedl, to musím říct, ale tedy preferuji anglického Patch.
Nicméně příběh se mi opravdu líbil. Bylo to zajímavé, originální a poutavé a ocenila bych nějaký vhled do školy, kde se Patch učil.
Maková válka
R. F. Kuang (p)
O čem je vlastně tahle kniha? Jakou myšlenku chce prezentovat? Nevíte? To je možná ten důvod, proč jí lidé tak často kritizují. Předává a prezentuje myšlenky, které lidé už dávno znají. Válka je špatná, úsilí a dřina ti zajistí místo na piedestalech, uč se cvič a neber drogy, protože drogy jsou špatné. Myslím si, že hlavně v tomto ohledu lidé vidí chybu a ona to svým způsobem chyba je i není, subjektivní pohled zde hraje velkou roli.
Nesouhlasím s tím, že tato kniha je úplné klišé a ztráta času, jen nám popisuje něco, co je ve fantasy literatuře téměř denní chleba. Koncept školy je prakticky nezměněný a velmi mi připomínal knihy Nikdynoc a Píseň krve.
Válka byla prostě válka. Nevím co bych na ní vyzdvihla nebo zkritizovala, protože moc dobře vím, že bych jí nedokázala vykreslit o nic líp než autorka.
Ano, v knize se setkáte s výroky, které se rovnají skoro až spasitelskému komplexu, ale hlavní postava se vždy prezentovala jako silná dívka, která má prostě k záchraně světa sklony. Výroky mi k ní seděly, ačkoliv jsem si vědoma, že by je nikdy žádný žijící člověk nepronesl.
Co napsat závěrem? Kniha rozhodně není propadák, ale za bestseller bych jí taky neoznačila. všechno je v ní tak nějak mezi, jak se říká, zlatý střed. Za originální postavy, které, ano opravdu, byly originální, dávám bonusové body nahoru. Za ten konec, který byl předvídatelný, až to hezké nebylo, bych ty bonusové body klidně i ubrala, ale rozhodla jsem se být hodná. Přece jen jsem se u čtení bavila.
Dámský gambit
Walter Tevis
Opět musím hodnotit kladně. Moc čtivá a hezká kniha, i seriál se moc povedl. Mám pocit, že poslední dobou se mi do rukou dostávají jen dobrá knihy.
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Zajímavý koncept. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že kniha nemá co nabídnout, možná to jen neodpovídalo tomu, co od ní lidé očekávali. Sama jsem čekala něco trochu jiného, ale ve výsledku jsem si moc nestěžovala. Obvykle mám dost silný žaludek, ale tahle kniha se mnou při četbě několikrát zacukala a po dočtení jsem měla trochu zvláštní pocit z konzumace masa. Konec mě neohromil a popravdě trochu zmátl.
Viděla jsem tu i dost špatné hodnocení hlavní postavy a s tím musím souhlasit. Hlavní protagonista vás ničím neosloví. Nelitovala jsem ho a pokud to mohu tak směle říct, byl mi svým způsobem jedno. Nicméně v porovnání s příběhem to nevnímám jako velkou chybu.
Nakonec jsem knihu ohodnotila lépe, než bych asi měla, v poměru s chybami, které jsem v ní zaznamenala. Dala jsem na svůj subjektivní názor a hlavně na nepříjemný pocit, který ve mě kniha vyvolala, protože s tímto záměrem jsem jí koupila a to co jsem od ní chtěla mi poskytla.
Srdcerváči. Kniha 2
Alice Oseman
Srdcerváči jsou opravdu moc hezký komiks, ale i tak mi někdy chování Nicka a Charlieho přijde iracionální. Všechno se točí jen okolo vztahů. Na druhou stranu, je to střední škola a ta se asi okolo vztahů točí. Ale já si to moc užila, nebudu lhát. Je to milé a odpočinkové.
Zaslíbená Země Nezemě 2
Kaiu Širai
Pokračování bylo příjemnou oddechovkou. Sestra Krone mi ale bohužel nesedí a vyloženě trpím pokaždé, když se v knize objeví. Mama je pořád skvěle přítulná a odtažitá a co je nejlepší, poznáváme i další postavy. Kniha odhalí jejich stinné i světlé stránky, což je u tak malých dětí o to zajímavější. Nicméně druhý díl poskytl jen pramálo odpovědí, naopak vytvořil jen více otázek. Snad nám to třetí díl osvětlí.
Zaslíbená Země Nezemě 1
Kaiu Širai
Velmi originální a poutavé. Kresba se k příběhu velmi hodila, působí nevinně, roztomile a ještě víc tím podtrhává fakt, jak je tahle kniha vlastně temná. Když vám v polovině knihy začne docházet, že těmhle dětem jde opravdu o život, asi vás všechny zamrazí. Co musím pochválit jsou postavy. Každá je velmi originální a svým způsobem dětská a dospělá zároveň. Mama je dokonalý záporák, máte z ní pořád pocit, že by jste jí měli mít rádi, na druhou stranu jsou chvíle, kdy jí naprosto nenávidíte. Moc hezké čtení, těším se na další díl, jelikož jednička skončila dost otevřeně.
Dívka ze země Venku 1
Nagabe
Tohle bylo opravdu nádherné. Nejdřív jsem si tuhle mangu ani pořizovat nechtěla, ilustrace se mi moc nepozdávaly, ale během chvilky jsem si uvědomila, že se k příběhu neskutečně hodí. No a co se týče příběhu samotného ... zvláštní a nádherný, nic víc k tomu říct nemůžu, protože to, co ve vás zanechá, nejde jen tak popsat slovy. (alespoň tedy ve mě)
Draci podzimního soumraku
Tracy Hickman
Ano, rozhodně je to slabší než Legendy, ale bavila jsem se a to je hlavní. Konečně jsem se dozvěděla souvislosti, které předcházely Legendám a konečně pochopila, kdo je ten Tanis. Někdy v polovině knihy jsem se přistihla, že víc než příběh mě zajímají osudy postav, což nevím jestli je dobře, nebo špatně. Nicméně nechci knihu jen chválit, rozeberu i tu špatnou stránku. Doteď jsem nepochopila smysl celé výpravy. Na začátku to vypadá, že se chtějí jen schovat před zloduchy, najednou pustují do nějakého město, tam si uvědomí, že musí zase zpátky, takže se vrací domů a tam si pro změnu uvědomí, že se musí pomstít, tak jdou zase jinam. Trochu zmatené. Ale jak říkám, bavila jsem se. Akce tam bylo tolik, že jsem to místy ani nestíhala. Bavil mě fakt, že si výprava vzala čaroděje, který toho moc neuměl, buďme upřímní. Když vám váš čaroděj, který by vám měl zachraňovat život kouzly, odemkne dveře a pak musí spát celý den, nebo kašle další tři kapitoly...
Ale na druhou stranu, chápu že Raistlin nemůže být nepřemožitelný mág, který vyřeší všechny problémy mávnutím ruky, to by byla nuda, takže vlastně chápu, proč je vykreslený takhle. Ve výsledku to působí zajímavě a poutavě, takže body nahorů za slabého čaroděje.
Zkouška bratrství
Tracy Hickman
(SPOILER) Nevím, jestli mám začít chválou nebo kritikou, ale raději to vezmu od těch kladů. Rozhodně to nebylo nudné, právě naopak. Poslední bitva byla dobře vyobrazená, s koncem jsem byla poměrně spokojená a všechno bylo svým způsobem dobře vysvětleno. Co mi vadilo bylo, že persona Raistlina, kterého jsme dvě knihy vnímali jako šedou postavu, se přebarvila na černou a celou knihu byl prostě jen ten zlý (teda pokud tam byl... typuju tak 3 kapitoly). Ztratilo to jakési kouzlo, které si celá série budovala. Propast byla popsána a vyobrazena dobře, ale ocenila bych víc scén s Bohyní. Myslím si, že je to zajímavá postava a zasloužila by si víc prostoru. A pak je tady Tanis. Nemám zdání, co tak úžasného vykonal (to bude tím, že jsem nečetla Kroniky) ale nechápu, proč o něm teď byla polovina knihy. Opravdu mě nezajímají jeho milostné pletky, děkuji pěkně. Na druhou stranu, propojení s Dalamarem bylo fajn, hodně věcí to vysvětlilo a nakonec jsem si ani moc nestěžovala. Musím říct, že od začátku do konce to bylo utrpení a tím myslím pro mě, i pro postavy v knize. Poslední díl je dost drsný a temný, asi jsem na to nebyla úplně připravená, ale mělo to svoje kouzlo a ve výsledku jsem i chápala, proč to tak musí být. Za mě nejslabší díl, ale stále má své kvality. Pokud ale čekáte dobrý konec, asi si přečtěte něco jiného.
O dracích a Sedmi
Tereza Kadečková
Tahle kniha vás rozhodně přivábí svou obálkou a anotací. Přesně nevím, co jsem od tohoto příběhu čekala, ale splnil snad všechny má očekávání. Viktor je zvláštní postava, a i když není tak úplně hrdina, budete mu fandit až do konce. Propojení cyberpunku a draků bylo taky moc zajímavé. Půl bodíku jsem ubrala, spíš jako pomstu za tak otevřený konec Neříkám to často, ale tohle kniha se řadí k nejlepším, které jsem za tento rok četla, i když tak ze začátku nevypadala. A navíc... až nehezky to připomíná dnešní dobu. (Jen teda nemáme draky a nějaký ten Zázrak by se nám šiknul taky... i když vlastně, radši ne)