ainny
komentáře u knih
Šanghajské nádraží
Bartle Bull
Co napsat, když mi trvalo hodně dlouho to přečíst? Můj šálek kávy to bohužel nebyl.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Nenadchlo, neurazilo. Prostě romantika, která s Vánocemi moc společného neměla. Asi jsem čekala něco jiného a vůbec mi to nesedlo. Přečetla jsem knížku sice celou, ale jako milovník korejských seriálů, jsem pokaždé věděla, které klišé se zrovna objeví a konec mě překvapit nemohl.
Samurajova žena
Laura Joh Rowland
Vzhledem k nedostatku času jsem se knížkou prokousávala hodně dlouho. To nic nemění na její poutavosti a faktu, že Sano patří k mým nejoblíbenějším detektivům. Autorka dovedně mixuje i lehkou erotiku a dokonce si tu na své přijdou i milovníci BL. Takže doporučuju.
Počátek
Dan Brown
Typický Brown, čtivý a poutavý, ale... Hlavní finále mi nevzalo dech a některá odhalení nepřekvapila. Ale i tak to za přečtení rozhodně stálo.
Pchjongjangská akvária
Čchol-hwan Kang
Výborně napsaná knížka, která se nesnaží o senzacechtivost za každou cenu. Naopak je napsaná zdánlivě bez emocí, o to je ale výpověď autora uvěřitelnější. Líbilo se mi, že nehledá jenom to negativní, naopak přiznává, že jeho dětství bylo šťastné. Svým způsobem měl štěstí na dobu, do které se narodil a hlavně na rodinu, do které se narodil. Deset let v lágru mu ukázalo tu druhou stranu, otevřelo oči, ale ani tak jsem neměla pocit, že na svoji domovinu zanevřel. Spíš naopak. Opravdu se mi to moc líbilo, i když to asi není ten správný výraz.
Kočka, která uměla číst pozpátku
Lilian Jackson Braun
Taková knížka na jedno přečtení. Na mě moc dlouhý úvod a pak honem honem, jak to bylo. Uvidím, jestli půjdu do některé další.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Padesát stránek do konce a nejsem schopná se jimi prokousat. Celá knížka mi stylem tak nějak připomíná laciný humor Kameňáků a pod. A to nejsem nijak náročný čtenář. Další knížky autora už asi číst nebudu a film si pravděpodobně odpustím.
Setkání
Han Mu-suk
Hodně zajímavá knížka. Koreji se věnuju už dobře devět let a tohle bylo první setkání s tím, jak se na poloostrově žilo prvním křesťanům. Historických seriálů jsem viděla mraky, ale s křesťany se setkávám jenom v těch ze současnosti. A i když jsem na korejská jména zvyklá, tady jich bylo na začátku opravdu moc a ještě českou transkripcí. Nicméně děj i příběhy postav jsou více než zajímavé a český překlad velmi poutavý.
Kocour Bob
James Bowen
Jako majitelka čtyř chlupatých originálů, z nichž je každý jiný a přitom tak stejný, jsem cítila povinnost si Boba přečíst. Bob mi hodně připomněl našeho Atíka, který už je za duhovým mostem. Knížka se čte sama, i když mi na druhou stranu přijde tak nějak chladná. Nevím, jak to říct. Za srdce mě nechytla, i když její autor má můj obdiv a já se jdu pustit do druhého dílu.
Ztracené město opičího boha
Douglas Preston
Výborná knížka, i když tak trochu záhadná, hafo informací okolo a o ztraceném městě tam toho zase tolik není. Vím, že je výzkum na začátku, ale nějak to ve mně zanechalo pocit, okousaného koláče, z kterého to nejlepší zůstalo na talíři. To byla jedna věc, druhou byl český překlad. Tolik chyb a překlepů v knížce jsem snad ještě nezažila. Tek místo řek, re místo že a spousta, spousta dalších, které už si nepamatuju, ale při čtení mě tahaly za oči. Příště by to chtělo lepšího korektora. Tohle si pan Preston vážně nezaslouží.
Abych přežila
Yeonmi Park
Už jsem toho o Severní Koreji přečetla docela dost a někdy jsem měla pocit, že už mě nic nemůže překvapit, nicméně stejně jako mě neustále překvapují jihokorejské seriály, tak mě překvapují i knížky. Severní Korea viděna očima dívky, která musela předčasně dospět ukazuje zase trošku jiný pohled a hlavně poukazuje na obchodování s lidmi, o kterém se v souvislosti se severokorejskými uprchlíky až tak nemluví. Poslední jihokorejská část už pro mě nebyla tak poutavá (ve smyslu napínavá) jako ty předchozí, ale byla nezbytná k tomu, aby člověk "pochopil", jak těžké je se modernímu světu přizpůsobit, a jak těžké by to bylo, pokud by se obě země zase staly jednou.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Fakt, že jsem knížku přečetla během dvou dní, ehm nocí... u mě o něčem vypovídá. Času je málo a spím snad ještě raději, než čtu. Nevím, jak to vnímali jiní, určitě je tam leccos zkreslené. Konec konců to Lale vyprávěl až na sklonku života, pravděpodobně je děj i hodně zjednodušený, ale pro mě znamenal naději a víru. Lale i Gita měli bez pochyby ve vší té mizérii obrovskou dávku štěstí. Jejich láska je na pozadí ponuré doby a příběhu jako oáza s čerstvou vodou uprostřed pouště.
PS: Miluju tě
Cecelia Ahern
Miluju film, je krásný, ale knížka je mnohem, mnohem sladkobolnější. Číst ji, mi způsobovalo fyzickou bolest a tolik jsem toužila vrátit Gerryho z říše stínů. Je nádherná, ale patří k těm, u kterých nevím, jestli najdu odvahu si je přečíst znovu.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Nemůžu říct, že by Hemingway patřil k mým oblíbencům a vlastně jsem ho nikdy nevyhledávala, ale úryvek, který jsme četli při angličtině, mě zaujal natolik, že jsem si přečetla celou knížku v češtině a nelituju. Tahle one man show za to fakt stojí.
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Tohle se nedá komentovat, to se musí přečíst. A ne jednou. Geniální dílo, kterému na kvalitě nic neubírá ani čas. Saturnin na Hrad!
Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Yvonne Keuls
Četla jsem to už kdysi dávno a doufala, že něco takového nebudu muset prožít. Nemusela, ale pořád někde ve mně ten pocit z knížky přetrvává.
Čisté radosti mého života
Jan Šmíd
Jedny z nejmilovanějších knížek a pohlazení po duši.
Tady je ráj: svědectví o životě v Severní Koreji
Hjok Kang
Nějak se zdráhám dát knížkám s touhle tématikou plný počet, i když jsou výborné. Tenhle svět mě nepřestává fascinovat a čím víc toho o něm vím, tím neuvěřitelnější mi přijde.
Vyprávění z dlouhé chvíle
neznámý - neuveden
Knížku jsem četla už před časem a klidně si oba příběhy přečtu znovu. Český překlad je výborný, a i když jsem kdysi musela v rámci povinné četby přečíst ledacos, málokterá z knih před naší "moderní" dobou mě bavila jako právě tohle.
Kim Čong-il uvádí
Paul Fischer
Hodně zajímavá záležitost, v které se autor nezaměřuje jenom na únos samotný, ale otvírá dveře do Severní Korey dokořán. Co na tom, že je ten svět tak absurdní, až je neuvěřitelný. Většina knih na tohle téma se vzácně shoduje, takže ti lidé tam nejspíš opravdu tak žili a žijí. Našince potěší i zmínky o Československu a o natáčení jednoho ze Sinových filmů v barrandovských ateliérech. Ti, které tahle část světa zajímá, by si knížku rozhodně neměli nechat ujít.