Ailee
komentáře u knih
Psanci Scarlett & Browne
Jonathan Stroud
Nemohu říct, že by mě to zrovna zaujalo. Svět byl takový nemastný neslaný a ani hlavní postavy mě nezaujaly. Albert byl takový trouba, což mi vzhledem k jeho životu vůbec nesedělo. A ani Scarlet mi nesedla, třebaže by se její povaha hodně podobala většině hrdinkám, které mám ráda. Tak nějak mi k ní neseděla. Tedy spíš některé části její povahy.
Svitky z londýnského mostu
Jana Šouflová
Svitsky z Londýnského mostu jsem nečetla/neposlouchala poprvé. Doporučuji i knihu s jejími ilustracemi, rozhodně stojí za to. V příběhu jsou pěkné detaily, které jím proplouvají a spojují se v nečekaných chvílích. I postavy mají svůj výjimečný a osobitý charakter.
Krvavé hry
Chloe Neill
Chicagská klasika. Opět jsem se nasmála. Nejsou to přímo knihy, které vás chytnout dějem, ale spíš postavami a jejich interakcemi mezi sebou.
Nefritový trůn
Naomi Novik
Série ve mně zatím probouzí rozporuplné pocity. Zatím si nejsem jistá, zda mě vlastně baví, či ne. Rozhodně to má něco do sebe, příběh je originální a netradiční a velmi dobře se čte. Draci zde mají zajímavé osobnosti. Ocenila bych více akce a napětí. Pak by to bylo naprosto perfektní!
Hostina pro vrány
George R. R. Martin
V tomto díle se už seriál začíná odchylovat od knižní předlohy. Megalomanské dílo však přestává mít dostatek originálních zápletek a děje. Pokud jsem měla pocit, že "se nic nestalo" v předešlých dílech, tak v tomto už vůbec o nic o nešlo. Bohužel. Já fanda této série nebudu, i když chápu, proč si dokázala najít své čtenáře. Obsáhlostí a bohatostí postav je vskutku nepřekonatelná.
Koruna času
Natalja Ščerba
(SPOILER) Konečně dočteno. Méně otravné, než předchozí díly. Hlavně teda asi proto, že spousta těch nejotravnějších aktérů vůbec nepřišla na scénu. Ne že bych chtěla Vasilise brát zásluhy, ale dokázala vůbec něco sama o své vůli? Všude ji všichni museli vést za ručičku. A i ta jedna jediná záchrana byla vlastně jen náhoda, než že by ji promyslela. A přitom se to samo nabízelo! Bohužel, ale mě autorčin styl nesedl. A to i když přihlédnu k faktu, že kniha je pro mládež. Ke své smůle mám v knihovně ještě sérii Čarodol.
Dveře do prázdnoty
Victoria Schwab
Kniha končí dostatečně uzavřeně, aby mě nemuselo trápit, že autorka plánovala ještě možná další díl. Asi o krapet slabší, než první díl, ale pořád velmi dobré. Rychle se to čte a je to svým způsobem dost surový pohled do lidských duší a šílenství. Konec mohl být trochu zajímavější, ale což. Nemůžeme mít všechno. V. Schwab píše zajímavé a nezvyklé světy. Rozhodně stojí za to.
Illuminae
Amie Kaufman
Ponechávám pět hvězd, i když mě trošku štvala "mluva" některých hrdinů. Hlavně těch mladších. Přišlo mi, že autoři až příliš tlačili při snaze "mluvit" tak jak mluví mladí. Ale to je asi jediné, co knize vytýkám. Rozhodně stojí za přečtení. Po sedmi letech jsem se do ní pustila podruhé a nelituji. Ale předpokládám, že nemůže sednout všem. Zvlášť díky svému neortodoxnímu grafickému zpracování, které jí však dává ten pravý šmrnc.
Drak Jeho Veličenstva
Naomi Novik
Nebylo to vůbec špatné. Vztah mezi Laurencem a Temerairem se mi velmi líbil a zapojení draků do, řekněme, "historických" událostí Evropy byl zajímavý nápad. Děj byl však trochu nemastný neslaný. Očekávali byste trochu více akce a napětí. Toho však bylo v celé knize poskrovnu. Tak uvidíme, jak další díly.
Časogram
Natalja Ščerba
Přiznávám čteno lajdácky. Přeskakovala jsem nedůležité popisy a všechno hašteření mezi klíčníky a jejich kamarády. Zaprvé jsou tam pořád dokola už od prvního dílu a zadruhé jsou na jedno brdo. Opět byl Feš na zabití, nevím, jestli bere nějaký slušný matroš, ale ty jeho nálady jak u ženské s PMS mě fakt vytáčejí. Vasilisa se jako postava o něco polepšila. Trochu. Také u některých (opravdu výjimečně) se objevil záblesk inteligence. Dávám hvězdičku navíc za ten konec, protože mám dobrou náladu, že už jsem skoro ba konci, ale jinak si nemyslím, že si 4 kniha zaslouží.
Krvavý lístek
Crystal Smith
Příběh Krvavého lístku mne velmi bavil. Byl chytlavý a vtáhnul mě do sebe. Postavy jsem si oblíbila a sedly mi, přišly mi uvěřitelné a realistické, žádné přehánění ani jedním nebo druhým směrem. Některé zvraty jsem věděla dopředu, ale ani zdaleka ne všechny. Myslím, že jsem knihu nečetla naposledy, a už se těším na druhý díl.
P.s.: Pokud si nejste jistí, zda se do knihy pustit, protože by se vám nemusela líbit a je to součást série, tak se nemusíte bát. Děj prvního dílu je celkem uzavřený, žádný dramaticky cliffhanger.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Taková pohodová oddechovka s velmi jemnou a nenásilnou LGBT romantikou, která by snad nemusela vadit ani nefanouškům této tématiky. Nečekejte žádné větší napětí až na pár výjimek, je to takové vyprávění "jak se staví sen". Nelituju, že jsem jí věnovala čas, i když na druhé čtení někdy v budoucnu to také není.
Chvění kouře a zlata
Ava Reed (p)
Kniha byla zajímavá a chytlavá a četla se hrozně rychle. Možná až moc, protože děj byl opravdu osekán na základ a zasloužil by si pár stran navíc. Ano, kniha má 300 stran, ale také má 50 kapitol, kdy každá další začíná až v půlce další stránky. Takže ve finále je to celkem krátká kniha. Spíš takový bohatější prolog. A končí přímo uprostřed dění.
Sabriel
Garth Nix
Sabriel jsem už kdysi dávno četla a vím, že se mi tehdy líbila. A protože si z knih nikdy moc nepamatuju, ráda jsem si ji přečetla znovu. Ano, má pár much, ale je svým způsobem nevšední a originální, což to bohatě vyvažuje. A vzhledem k tomu, že z hloubi duše nesnáším knihy se zombíky a nemrtvými, tak to už musí něco znamenat!
Číselné jméno
Natalja Ščerba
Akčnější, to možná ano. Ale pořád zmatek a jen věcné hádky jak mezi nepřáteli tak i přáteli. Bohužel, mne to nezaujalo. Dočítám jen proto, že nesnáším nedočtené série.
Legenda
David Gemmell
Legendu od Gemmella jsem četla kdysi kdysi dávno ještě jako středoškolačka. Vím, že se mi líbila, i když jsem si z ní už nic nepamatovala. A líbila se mi i teď. Celkem jednoduchý příběh propojující osudy několika lidí v jedné epické bitvě. Ano, bylo zde pár věcí, u nichž bych ocenila, kdyby byly vysvětlené, ale což člověk nemůže mít všechno. Konec je trochu zvláštní, ale takovým tím dobrým způsobem, kdy si říkáte "co to sakra jako má být?", ale ve skutečnosti jste s ním spokojení. Tak nějak. :-)
Divoký symbol
Patricia Briggs
Nemůžu říct, že by mě tento díl zrovna uchvátil. Myslím, že tak dobré hodnocení má hlavně díky posledním dvěma tréma stranám. Ó ano, to opravdu navnadí, že?
Ale zpět ke knize. Nebyla špatná a myslím, že jsem si ji užila, ačkoliv jako tradičně jde autorce spíše pracovat se souhrou postav, než s vrcholnou gradací, která má čtenáře vybičovat. Říkám to pořád, ale akční závěr Patricia prostě neumí. A přesto se vždy na její knihy těším. Ale ne sérii s Mercy to zkrátka nemá.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Ač jsem se tentokrát pustila mimo známé vody a zalovila v jiném žánru, musím uznat, že mě to bavilo. Příběh je psaný tak, že jakmile se do něho člověk začte (nebo poslouchá), chce znát jeho konec, a to i když ten zná už skoro od začátku a to i bez spoilerů. Má své kouzlo, které čtenáře prostě upoutá. Co mě na celé knize však mrzelo, byly postavy. Devadesát procent z nich bych propleskla, kdybych se musela zdržovat v jejich přítomnosti, a nejspíš ne jen jednou za den, a i hlavní dva protagonisté mi občas neuvěřitelně lezli na nervy. Jejich "obrat" v osobnosti nebo chování mi nepřišel úplně přirozený. Spíše dosti násilný tak, aby vyhovoval záměru knihy pro (promiňte mi moderní pojem) hate to love zápletku. Přesto nelituju, že jsem se obohatila zas o jednu znalost "klasiky" a můžu ji vřele doporučit i dál.
Znamení Athény
Rick Riordan
Tento díl jsem četla skutečně dloooouho. Hodně mi nesedlo, jak se tolik postav najednou mačká na jedné palubě a každá si snaží ukrojit svůj díl pozornosti a hrdinství. Všechno se tím tak nějak rozmělnilo. Teprve když začali víc pracovat jako tým, začalo mě to bavit více. Ale to jejich "já jsem tak neschopný a všichni jsou lepší než já" mě fakt štvalo. Zvlášť když si na svou "neužitečnost" stěžoval (byť v duchu) ale opravdu každý. Několikrát. Pořád tak trochu doufám, že se mi to "nelíbí" jen proto, že jsem to četla během své čtecí krize. Teď se ke čtení vracím s mnohem větší chutí, tak uvidíme.
Čarodějka
Kristina Hlaváčková
Za tři, ale hodně slabé tři. Pardon, ale kolik že to Eleně je? Osm? Jasně, proč ne. Já umět to co ona a být tak výřečná v jejím věku, tak dnes kandiduju na prezidenta. Superman, Herkules, Black Widow nebo Hermiona s Eragonem v jednom? Marry Sue jak vyšitá. V osmi, upozorňuji. A že je to určené pro mladší, to opravdu neomlouvá. Zajímavých bylo asi tak posledních 50 stran, zbytek se musel přetrpět a jen obracet oči v sloup.