Aghatte
komentáře u knih
Klekánice
Tereza Bartošová
Od chvíle, kdy se na scéně objevil doktor Černý,
mé sympatie a nadšení vzalo obrátku a vyklubal se z toho béčkový brak, navíc podaný tak nějak bez emocí.
Policie může opravdu jen zaplakat, jelikož rozuzlení bylo zcela na jiném nádraží, než ona chytala vlak.
A ikdyž měla v ruce vše, neudělala NIC.
Tajemství pramenů
Jennifer McMahon
Moc mě to baví a tentokrát odpustím i dvě časové roviny.
Pokud lidé něčemu nerozumí, bojí se toho.
A jaký je vlastně rozdíl mezi duchem a vzpomínkou?
Čínská malba štětcem
Mei Ruo (p)
Syn je nadšen, já sice nekreslím, ale kniha je to úchvatná už na pohled. Byl to dárek pro něj, a opravdu radost udělal.
Mate-li doma vášnivě malující dítě či dorostence, doporučuji.
Krvavá bohyně
M. R. Richards (p)
(SPOILER) To bylo vážně trapné a nesmyslné.
Mrtvol plný prales, démoni ovládají všechno a všechny.
V podstatě by Krvavá bohyně zabít všechny jedním tahem hned na třetí stránce.
Nepochopíte, proč to neudělá
Na konci se prostě sebezničí a je to. Jack je od půlky mimo hru, tudíž na něm záchrana nestojí.
A ten jazyk, jako sloh mého syna, který smolil v 7. třídě.
Richardsova dílka se mi v edici líbí nejméně, Jack Callum je hned za Rickem Masterem. Oba jsou vyhlášení v boji s magií, a zatím ani jeden jejich příběh nebyl k přečtení.
Zlatě ty ženský a kletby starých hradů.
Klub monster
Jennifer McMahon
Psáno celkem pěkně, až na všechna ta monstra :-D
Pardon, dyť je to Klub monster.
Časové dějiny mi vadí, to mám tak dáno, jak se střídají osoby a časy, píšu mínus.
Nemohla jsem se ubránit dojmu, že už jsem něco podobného viděla či četla, a ten konec..,
Knihu vracím do knihovny, znovu se k ní vracet nebudu.
Ale celkem dobré.
A děsit by nás mělo hlavně to, co se děje a co vidíme, než nějaký poletujíci zjevení s chlupama v nose.
Temná hra
Andy Maslen
Zajímavá krimi s posloupným scénářem, bez přílišných nechutnosti, ale se spoustou krve, pro mě neotřelý motiv,
ano, líbilo se mi to.
Zpočátku zaskřípalo pár divně poskládaných vět
( věc překladu a korektury ), ale pod vlivem dobrého děje, jsem si toho prostě přestala všímat.
Podvol se
Maya Banks
Bože, jsi tak nádherná, až to bolí.
Bože, jsi tak nádherný, až to bolí.
Bože, já mám teda sakra představivost, ale tak krásná, jako jsi ty, to až bolí.
Bože, bože, bože.
A čtenář záchytné slovo nedostal.
Podřiď se
Maya Banks
Nechci tady být sprostá, ale divím se, že se dožili miminka, když to stále strkali do vedlejších otvorů :-D
Proboha, kdo a proč to píše a kdo proč to čte?
Úplně zbytečně popsaný papír.
Šťastní a veselé
Petra Zhřívalová
Vůbec mě to nebavilo a Helena byla pěkná kráva.
Nesedl mi ani nudný styl psaní, prostě příběh, kdy jsou vám všichni úplně ukradení.
Krásná obálka. Tečka.
Obyčejný ráj
Pavel Růžek
Kniha na pohled dost obyčejná.
Název nic neříkajíci, obálka nic neříkajíci už vůbec,
Obyčejné české jméno, nikomu nic neřekne. Četls Růžka? Cože? Co to je?
Ale ta čeština! Ten člověk píše vážně hezky česky.
Design vraždy
Petra Zhřívalová
Docela to jde,
jen je tam opět příliš playlistů ( což je moje soukromá averze vůči zmiňování hudby v textu ),
piju turka s rostlinným mlékem už asi 20 let, jen jsem nevěděla, že se kolem toho musí dělat takový tyjátr...
Ale jinak slušná civilní detektivka, rozhodně lepší než autorčina ženská linka.
Pokud vyjde další díl,
určitě si ho v knihovně půjčím.
Dokonce jsem knihu viděla v Albatrosu za 175kč, a to je i cena, kterou bych za ni byla ochotna dát. Takže vlastně doporučuji českým ženám českou detektivku.
Obálka se mi také moc líbí.
Morální kompas
Danielle Steel
Steelovou čte babička, tlumočím její dojmy.
Je to rok od roku horší, autorka stárne a je už "vypsaná", ovšem do smyslu, že už asi nemá co říct.
Babička přečetla vše, co napsala, nová vydání mají sice krásné obálky, ale s dějem je to horší a horší.
Velké množství postav a stálé omílání toho, co už víme, nic do hloubky, jak zde ostatně už zaznělo v ostatních komentářích.
Knihu si stačí půjčit, pokud Vás vyloženě zajímá, o co jde, ale když nepřečtete, o nic nepřijdete.
Možná přijde i kominík
Táňa Kubátová
Kniha velmi volně navazuje na
V pondělí a ve čtvrtek, kterou jsem dočetla nedávno ( ale není to nikde uvedeno, a nic se neděje, pokud čtete jen jeden díl, vystupuje zde v hl. roli Denisa, která v předchozí knize je jen okrajová postava).
Po včerejší detektivce s rozřezanou mrtvolou jsem musela vzít na vyrovnání tuto jednoduchou konverzačku, kdy se dva dospělí jedinci chovají jako telata za účelem sblížení.
A jak je zde psáno, jediná jistota na tomto světě je, že se v těchto knihách vezmou, a my jen sledujeme proces a vývoj :-D
Přiznám se, že prvních 10 stran mě pěkně vyděsilo, to jsem nečekala, ale pak se vše vysvětlilo a my už jen sledujeme báječnou dovolenou na samotě u lesa.
Člověk, který v nakl. Petra má na svědomí obálky, by měl sedět. To je katastrofa, jedna vedle druhé.
Stvůra
Kristýna Trpková
(SPOILER) Je téměř povinnosti, aby hlavní vyšetřovatel byl psychicky narušený jedinec. Detektivové nám chlastají, hulí, fetují, mají různé poruchy osobností. Zde se setkáme s promiskuitní náčelnicí, která je - jak je nám neustále podsouváno - špička ve svém oboru. Dosud jsem myslela, že je to Tara od Černucké, ale Laura je hned v závěsu. Nesmrtelná ( přežije let na dva metry s nárazem na spánkovou kost, jen to křupne, za minutu už opět sviští po oddělení ), nejí, nespí, tedy spí, ale s půlkou okresu, a je dokonalá. Neustále má “ nějaký pocit “, zatemnělý mozek, a na každé třetí stránce přestává vnímat okolí. Její kolega, tedy pejsek, co za ní hopsá, je neurvalé hovado, chudáci podezřelí, na které vytasí svůj šrapnel. Nešlo nevidět podobu s Cimermanem / něco na způsob: víte, kdo vy jste? Sprostý vrah! Nebo aspoň sprostý podezřelý / . Což zde působí doslova trapně.
Pokud se najde aktovka s věcmi do školy, nejde zjistit totožnost? Učebnice nejsou podepsané. A co sešity? Penál? Děvčata všude malují svá jména. Neví se, na jakou školu chodí? Nelze to zjistit podle učebnic? V Holicích zas tolik škol nebude. A měla- li učebnice pro gymnázia
Kniha je plná podobných nesmyslů, nevím, proč všichni chtějí psát detektivky, když neznají ani základní pravidla. Policisté se zde opakovaně přestávají ovládat, slovně i fyzicky napadají vyslýchané. To celkový dojem o profesionalitě sráží ještě víc.
Nevím, proč většina českých detektivek působí tak trapně, v knihách i ve filmu.
Že je Laura nejlepší se dozvídáme v každé kapitole. Ovšem odkojena detektivkama vím, že se nejprve prověří nejbližší, aby se mohli vyloučit. Tedy dna, otisky, charaktery případných poranění, vozidla, a že při 10 prohlídkách bytu nikdo nevleze do piána, a že hledá údaje o minulosti pod současným jménem a ne rodným, ta skvělá vyšetřovatelka, to byla chyba více než začátečnická.
No, nepřesvědčilo mě to.
A ten sloh, jak ve škole, milion přídavných jmen, každá věc i osoba musí mít své adjektivum.
Knihu bych si nekoupila, vracím do knihovny a další dílka přečtu jen, abych mohla porovnat či zdrbnout.
Těšila jsem se, až bude konec, žádný požitek z četby, jen mě to rozčilovalo.
Na krchově
Josef Strauss
Nemám iluze o lidstvu, ale po Tralala, Jako kus masa, Jako kat a tomto dílku už vážně světlo na konci tunelu nevidím.
Není jiného živého tvora na světě, který by záměrně trýznil druhého jen pro své zvrácené potěšení a uspokojení. To dokáže jenom tvor vzpřímený a tvor inteligentní.
Přestala jsem číst severské krimi pro přehršel barvitých násilných popisů, ale proti těmto knihám vypadají některé jako večerníčky. Navíc se stále uklidňuji tím, že jde o spisovatelovu fantazii a pokus zvednout prodejnost výčtem nechutností.
Čeká mě ještě Bára, ale tu se bojím otevřít, jelikož zřejmě půjde o děti, a to asi už nedám.
Budu muset teď číst Honzíkovu cestu i s družstevním vajíčkem, abych si vyčistila mozek a popisované scény zasunula někam, kde už je nenajdu.
O co hůře, dělo se to opravdu, a navíc v naší domovině. TO VŠECHNO.
Nikdo to nemyslel, a žijí lidé, co to zažili a někteří nepřežili.
Jako kus masa!
Josef Strauss
HNUS, VELEBNOSTI.
To je nejtěžší sadoporno v přímém přenosu.
Člověk degradován na předmět k použití. A co nejvíce možným zrůdným způsobem.
Je lidstvo takto zvráceno? Opravdu potřebují muži ty dívky utýrat nemyslitelnými způsoby? Četla jsem už hodně, ale toto....
Pardon, ale dávat tomu hvězdičky...
Tralalá
Josef Strauss
Masakr paličkou na maso.
Fakt síla, a na základě skutečného příběhu. To nevymyslíš.
Když si člověk přečte někde krátkou větičku, že někdo někoho týral - děti rodiče, ošetřovatelé své svěřence, , muž ženu, žena muže, rodiče děti- řeknete si , to je hrůza, a konec.
Nedojde nám, že ta hrůza trvá každou minutu, den, noc, často celé roky. Je to násilí, psychoteror, verbální napadání, ponižování a často úplně absurdní nemyslitelné formy dehonestace.
Zde to prožíváme s Kájou každou minutu jeho ztraceného života.
Vždy, když se ozvalo, jdeme pichulínkovat, otřásla jsem se odporem spolu s ním, a při představě, co musel vykonávat, se mi dělalo fyzicky špatně. A ty rozhovory, jedno slovo horší než druhé.
A je opravdu s podivem, že lidé jako Romča, kteří žijou a žerou jako prasata, mají děsný strach o své zdraví, aby neměli rakovinu, aby neumřeli, přitom s každou další koblihou a křupkou a točákem zatloukají hřebík do své rakve.
Autor je třída, že se toho nebojí, nám to podat pěkně neučesaně a zasyrova.
V pondělí a ve čtvrtek
Táňa Kubátová
Příjemné romantické čtení pro velké holky.
Ovšem základní myšlenka nedává smysl. Pokud by měla X let poměr se ženáčem ( tedy pouze a jen za tím jedním účelem ), celé to pak padá. Nestyděla by se a nedělala by pak v posteli cavyky jako ze starého filmu
Jinak bohatý, trpělivý, chápavý a laskavý a navíc ještě krásný podnikatel pan Vítek, která z nás by ho nechtěla :-D
Ovšem ta tragická socialistická obálka, to je konec :-/