OnlineAdapa

Příspěvky

Jurský parkJurský parkMichael Crichton

Za mě perfektní knížka a jedna z těch, kterou by za život měl přečíst každý člověk. Poprvé jsem ji četl někdy začátkem devadesátých let, když vyšla v češtině a v kinech kraloval Jurský park. Knížka vzbudila obrovský zájem o dinosaury, jak nikdy nic předtím. Je to prostě TOPovka… Vrátil jsem se nyní ke knize po skoro třiceti letech, co jsem film viděl snad už desetkrát a co dinosauři už pro mě nejsou takovou úžasnou věcí. I tak mě knížka vtáhla a od první stránky je tam poznat dokonalost mistra žánru – Crichtona. Je to asi jeho nejlepší kniha.
Od začátku mě to chytlo, to postupné odkrývání ještěrů až po klasické postupné vyvražďování jednotlivých obyvatel ostrova. Klasický Crichton, který má skupinu vědců (včetně matematika), kde jeden za druhým umírají.
Když jsem to v devadesátých letech četl poprvé, přišlo mi, že dinosauři musí být na dosah. Nyní v roce 2020 se pousmívám ději – klonování se moc neposunulo a auta na CD-ROMy nejezdí. Krásně to zastaralo, ale stále to má své kouzlo.
Rozhodně všem doporučuji.

13.05.2020


Večer a jitroVečer a jitroKen Follett

Od pana Folletta jsem četl již skoro všechny jeho romány a s každým novějším vidím, jak „vykrádá“ sám sebe – šablonovité postavy, prakticky kýčovité motivy. S každým dalším románem mi přijde, že to už píše jako spisovatel z povolání, podle šablony a jen za účelem vydělání peněz… Ale daří se mu to. Hned v prvních větách komentáře kritizuji, odsuzuji, a přesto jsem knížku hltal a četl dále a dále.

Román Večer a jitro je výrazně čtivější než předchozí díl – Ohnivý sloup, kde se postavy rozběhly do celého světa a to románu škodilo. Držíme se zde Drengova přívozu a jeho okolí, sledujeme osudy stavitele lodí Edgara, normanské šlechtičny Ragny, mnicha Aldreda a jejich protivníků včele s biskupem Wynstanem. Je škoda, že postavy v románu jsou buď dokonale spravedliví (a k tomu krásní) a nebo podlí, zákeřní (a k tomu ještě oškliví).

I když kritizuji, musím dát pět hvězd a knížku všem doporučit. Jako oddechovka je to skvělé a těch cca 750 stran uteče a budete litovat, že jich není aspoň tisíc.

28.08.2021


Dítě číslo 44Dítě číslo 44Tom Rob Smith

Hodně krutá a syrová kniha. Přenese nás do temné doby stalinismu a bezmoci.
Román je hodně čtivý, plný zvratů. Celkem brzy se dá přijít na to, co spojuje vyšetřovatele i pachatele, ale důvod toho spojení mě nenapadl.
Hodně na mě zapůsobilo i manželství Děmidových, jak ho každý viděl z jiné strany.

Této knize se nedá dát méně jak pět hvězd.

19.08.2016


Anatomie lžiAnatomie lžiDan Brown

Anatomie lži, to je klasický Dan Brown a přitom zároveň i jiný Dan Brown. Oproti jiným knihám zde chybí nádech tajemna a záhadných symbolů. Je to svým způsobem politický thriller, kdy důležitá část se odehrává v Arktidě. Překvapilo mě, že na tolika serverech a v tolika anotacích se píše, že se děj odehrává v Antarktidě. Jak kdyby knížku ani někdo nečetl.
Český název knížky je dokonalý. Jedna lež a konspirace překrývá druhou. Nikomu se nedá věřit, každý zde má své zájmy. Cca v polovině knihy mě napadlo, kdo je skutečně tajemný patron, kdo tahá za nitky a nařizuje vraždy.
Knížka má kratší kapitoly, které se velmi dobře čtou. Každá kapitola končí nedopovězeným příběhem a láká to tak začít číst hned další kapitolu a dozvědět se, co bude dál.
Bezproblémová oddechová literatura pro vyčištění hlavy.

21.04.2021


Husitská epopej I.: 1400–1415. Za časů krále Václava IV.Husitská epopej I.: 1400–1415. Za časů krále Václava IV.Vlastimil Vondruška

Klasická oddechová knížka od Vondrušky. Je to pohodlné čtení pro volnou chvíli. Líbilo se mi zejména sledování osudu kupce Olbrama, jeho hamr. Děj v Praze okolu Husa mě nějak moc nebavil, zrychloval jsem čtení a pak jsem se někdy ztrácel v postavách.
Nějak jsem si nemohl zvyknout na Jana Žižku, připadal mi mladý, nevýrazný a to měl být v té době už jednooký a o dost starší.
Knížku každopádně doporučuju a už nyní čtu druhý díl.
Je to super popularizace našich českých dějin.

13.02.2019


Ohnivý sloupOhnivý sloupKen Follett

Hodně čtivý historický román, který nutí stále otočit další a další stránku. Být to od kohokoliv jiného spisovatele, tak je to za plný počet hvězd bez debaty. U Kena Folleta je to ale hodně podprůměr, dlouho jsem přemýšlel, zda jednu hvězdu neubrat, ale plný počet si zaslouží.

Kingsbridge se kniha dotýká opravdu jen okrajově, doufám, že další díl Soumrak a úsvit, který má vyjít v roce 2021, se do Kingsbridge více vrátí. Zatím z těch tří dílů je zdaleka nejslabší. Ale pořád hodně čtivě napsané.

Jak zde ale bylo zmíněno již níže v mnoha komentářích – Ken Follet vykrádá sám sebe, jeho postavy jsou šablonovité. Pořád dokola to stejné – nešťastná láska, zbohatnutí, dokonalý zlosyn, který nemá ani jednu dobrou vlastnost, ve stáří se hrdinové konečně dají dohromady. Také se přidávám k tomu, že se zbytečně zde míchali další dějové linie, které nebyli pro příběh moc podstatné – Carlos ze Španělska (následně z Antverp) a třeba Bella z Hispaňoly.

Ke konci mi vadila jedna vlastnost, které jsem si nikdy u Folleta nevšiml. Popíše v jedné kapitole, co se stalo. A v další musí uvést znova, kdo je kdo. Například popíše původ Pierra a o pár stránek má potřebu popsat pomalu v jednom odstavci, odkud vlastně pochází. A pak o pár stránek dále znovu. Jak kdyby autor zapomněl, že se nám o tom již rozepisoval. Nebo u krále Jakuba popíše, že při mluvení slintal. O pár stránek dále se to zmíní znovu, jako by to bylo něco nového… A když se opět na scéně objeví král Jakub, opět se zmíní, že měl drobnou vadu, že slintal…

Závěrem ale mohu jen zopakovat, že je to dobrá kniha, rád se k ní opět někdy vrátím a rád ji všem doporučím i přes výše popsané slabiny.

01.04.2020


Vzpoura oceánůVzpoura oceánůFrank Schätzing

Knížka, která možná někoho vyděsí svou tloušťkou, ale rozhodně tam není napsáno nic navíc. Skvělý katastrofický román, který má dlouhý pozvolný úvod. V prvních kapitolách se skáče od Peru, přes Norsko po Vancouver a vše se krásně spojuje dohromady. Zdivočelé kosatky, inteligentní žraloci, tajemní červi, žahavé medúzy a „vybuchující“ krabi obsahující smrtící bakterii Pfiesteria Piscicida – to vše je jen takový úvod, kdy jsem si stále říkal, co je tou tajemnou inteligencí, která to ovládá. Bál jsem se, že autor do toho vloží myslící oceán nebo něco podobného, ale vymyslel to skvěle. Na Zemi máme celou dobu druhou inteligentní civilizaci (Yrr), která je starší než naše lidská rasa a rozhodla se nás vyhladit.
Oblíbil jsem si několik postav – hlavně Inuita Anawaka a Nora Johansona. Objeví se tu zde i spousta dalších postav, každá z nich získá svou důležitost, svůj osud – postavy jsou do hloubky popsané a poznáváme jejich osobní život. A proto i někdy překvapí jak snadno nechává Schätzing své postavy snadno zemřít – jak v reálném životě.
Kniha je sice sci-fi, ale vše vypadá tak reálně, tak obyčejně, tak uvěřitelně.
Trochu mě mrzel konec. Jak kdyby se autor vyděsil toho, že se blíží k tisící stránce a rozhodl se to rychle dokončit. Závěrečné setkání s Yrr mohlo být delší, mohlo to více pokračovat na to, co bylo potom.
Rozhodně doporučuji k přečtení a řadím k jedné z nejlepších knih, které jsem v životě četl. Rozhodně se k této knize za několik let rád vrátím.

22.08.2020


ŽoldáciŽoldáciFrederick Forsyth

Frederick Forsyth a jeho nejlepší román.
Dokonalý popis plánu převratu ve fiktivní zemi. Vše téměř do detailů vysvětleno - od koupě zbraní přes financování až po samotný převrat, který nakonec proběhne jinak než bylo naplánováno.
Ke knize jsem se vrátil cca po 20 letech od doby, kdy jsem ji četl poprvé. A opět na mě dokonale zapůsobila.

19.08.2016


Měsíční prachMěsíční prachArthur Charles Clarke

Krásně zastaralý hardcore sci-fi román, který se čte skvěle. Postavy jsou od začátku jasné, vyprofilované a zamilované do techniky a vědeckého pokroku.

Clarke dává nahlédnout do krásně budoucnosti, kde lidstvo kolonizuje Sluneční soustavu a potýká se s běžnými starostmi. Lidstvo drží při sobě.

Román se jakoby sestává ze dvou linií - děj posádky ztroskotaného "měsíčního autobusu" a děj kolem záchranářů. Vše se krásně prolíná a vrcholí samozřejmě záchranou trosečníků.

I když je to jeden z prvních Clarkových románů, zdá se mi zde být Clarke ve své nejlepší formě. Prostě opravdové sci-fia nepotřebuje k tomu pomoc od spoluautorů jako je Gentry Lee nebo Stephen Baxter.

Knihu rozhodně doporučuji všem.

26.07.2016


AfghánecAfghánecFrederick Forsyth

Opět super knížka od Fredericka Forsytha. Příjemný návrat Mike Martina, hlavní postavy z Boží pěsti v Iráku. Knížka má skvělý úvod, skvěle popsané postavy, podrobně popsané na více jak 50 stranách, co zažil Mike Martin a Afghánec za posledních několik desetiletí. Pak se přejde do akce, první stránky akce super. Pak tomu nějak začne docházet šťáva. Mike ustoupí do pozadí, aby na posledních stránkách zakročil. Jak už tady někdo níže zmiňoval, vypadá to, jak kdyby pan Forsyth byl tlačen na rychlé dopsání knížky, že ho tlačí termín a tak to dopsal za jedno odpoledne a poslal do tisku.
Pořád je to ale výborná knížka, tak si pět hvězd zaslouží.

01.02.2020


DvojníkDvojníkRobert A. Heinlein

Dvojník má pro mě magickou přitažlivost. Cca před dvaceti lety jsem si ji náhodně koupil v knihkupectví a přečetl za jedno odpoledne a padl jsem z ní na zadek. Díky této knížce jsem objevil Roberta A. Heinleina a postupně jsem si v následujících letech sehnal všechny knížky, které od něho v češtině vyšli. Dnes jsem po dvou desítkách let opět knížku přečetl, během pár nočních hodin. Už jsem ji četl snad po patnácté za život, rád se k ní vracím. Má své kouzlo. Líbí se mi, jak je psaná v 50. letech, jak si Heinlein představoval život v budoucnosti – mimozemšťany na Venuši, na Marsu… Krásně lidsky napsané… Rozesmálo mě používání logaritmických pravítek v raketě na atomový pohon mezi Marsem a Zemí  Knížka je tak krásně mládenecky naivní, čtivá…
Lidský příběh životního ztroskotance, co se živí herectvím, nesnáší Marťany a stává se shodou okolností prvním lidským občanem Marsu a premiérem impéria naší sluneční soustavy.
Rozhodně všem doporučuji.

23.09.2020


Alenka z planety ZeměAlenka z planety ZeměK. Bulyčov (pseudonym)

Tuto knížku jsem dostal kdysi dávno jako sedmiletý kluk a byl jsem z ní nadšený. Poprvé jsem zjistil, že existuje slovo "století" a záviděl jsem Alence, že ona žije ve 21. století a já jen ve 20. století. Knížku jsem v dětství četl několikrát, rozpadla se a změnila se v salátové vydání. Po 35 letech, kdy jsem ji četl poprvé jsem ji našel ve sklepě u rodičů a odvezl si ji domů a začal po večerech číst osmileté dceři před spaním... Bylo to čtení asi na dva týdny po večerech, kdy jsme se toulali po celém vesmíru a já byl rád, že jsem u ní probudil zájem o knížky. Ještě nikdy ji žádná knížka nebavila tak jak tato Alenka. A já si zavzpomínal na své dětství. Jen Tři kapitáni mi najednou nepřišli tak úžasní a profesor ze ZOO, ten strašně dospělý člověk, je najednou mladší jak já... Je to první knížka v mém seznamu přečtených a hodnocených knih, kterou jsem četl nahlas a fungoval vlastně jak audio přehrávač :)

02.05.2021


Pilíře zeměPilíře zeměKen Follett

Už dlouho mě žádný román tak nechytil jak tento. Četl jsem předtím autorovu sérii "Století", ale ani nejlepší části té série nesahají románu Pilíře země "po kotníky".
Rozsáhlá historická freska, popisuje několik desetiletí občanské války mezi králem Štěpánem a "císařovnou" Maud a následně vládu Jindřicha II.
Knížka čtenáře vtáhne do středověké Anglie, vtáhne ho do atmosféry kláštera, trhů, problémů s barvením vlny, ale i do šarvátek a nájezdů.
Nechápu, jak jsem knihu mohl objevit až 15 let po jejím českém vydání. Rozhodně všem doporučuju.

18.01.2016


Já, PoutníkJá, PoutníkTerry Hayes

Skvělá knížka, která mě příjemně překvapila. Čekal jsem od ní něco naprosto jiného než jsem četl. Kniha překonala moje očekávání.

Začátek vyšetřování vraždy ve stylu Lincolna Rhyma například ze Sběratele kostí. Pak najednou v Saudské Arábii změna, jak kdybych četl román od Fredericka Forsytha. A pak to nabírá spád a nutí to číst dál a dál, aby se člověk dozvěděl, co bude.

Je to tlustá kniha, ale když se začtete cca do 80. strany tak už moc nedovoluje odložit a pořád chcete vědět, jak to bude.

Trochu mi vadilo, že se nakonec všechno protne se vším. Jakýkoliv zmíněný případ v knize je nakonec spojen ve finále. Takže na jednu stranu až moc náhod.

Knížku rozhodně doporučím, ideálně pokud máte celý víkend před sebou a můžete si někam zalézt a nenechat se rušit.

Knížce dávám pět hvězdiček, plně si je zaslouží.

19.08.2016


KatalánecKatalánecNoah Gordon

Noah Gordon se opět předvedl jako perfektní vypravěč. Z příběhu o ničem dokázal udělat Příběh s velkým "P". Knižka o obyčejném člověku, co měl svůj sen o víně a dovedl přes problémy za ním jít.
Jak už tady někdo poznamenal, nedosahuje to kvalit Ranhojiče nebo Šamana, ale i tak je to román na plný počet hvězd.
Rozhodně doporučuji přečíst a nejlépe u toho vypít aspoň jednu sklenku bílého vína...

23.11.2019


Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válkuVšechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válkuV. Suvorov (pseudonym)

Knihu jsem četl podruhé, nenechala na mě už takový dojem, jak když jsem ji četl někdy ve druhé polovině 90. let. Když jsem ji poprvé odložil, tak jsem zůstal s otevřenou pusou a říkal jsem si, že to zní všechno logicky, že to tak musí být.
Nyní cca po 23 letech, co jsem to četl podruhé, tak už tak nadšený nejsem. Kniha je to plná dat, přesto čtivá. Vše do sebe zapadá logicky, zdá se to být vše naprosto pravdivé. Jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Zcela určitě byl Stalin přinejmenším stejný hajzl jak Hitler. Ale Suvorova už tak nějak beru s rezervou – Hitler je tady vylíčen prakticky jak Stalinova figurka, Hitler byl donucen skoro k „obranné válce“ preventivním úderem proti SSSR. Stalin je do napadení SSSR popisován prakticky jako génius, všechno dokonale zvládá. Generál Tuchačevskij byl v podstatě neschopný důstojník a tím, že byl popraven při Stalinově čistce se nic nestalo, jen to Rudou armádu posílilo. Suvorov zcela zpochybňuje vliv represí v Rudé armádě – popravy, vězení – to vše podle něho Rudou armádu posilovalo a neubíralo ji na bojeschopnosti.
Suvorov píše akčně, konspirativně – od začátku je jasné, že Stalin je ten největší zloun, geniální zloun. A když došlo na útok Německa, jeho genialita přestala fungovat. Knížka je okořeněna citacemi ze všeho možného, proloženo sugestivními dotazy – připadá mi to, jak kdyby to byl svým způsobem nový Däniken nebo Sitchin. Ale nevidí za tím vším mimozemšťany ale Stalina.
Zkusil jsem si o panu Suvorovi něco vygooglovat a našel jsem spoustu diskuzí v angličtině a sem tam i něco v češtině – vyčítají mu početní stavy tanků, letectva. Našel jsem diskuze o tom, že píše nesmysly o rychlosti tanků na dálnici apod.
Při čtení knížky jsem několikrát použil google a wikipedii pro ověření některých věcí. A dost to nesouhlasilo. Například Suvorov píše o generálu Lukinovi (nikdy předtím jsem o něm neslyšel), že velel 19. armádě, v bitvě u Smolenska přišel o nohy (dál bojoval), padl do německého zajetí, po válce propuštěn ze zajetí a obratem šel do gulagu za to, že se nezastřelil. Ve skutečnosti (vygooglováno na anglických a německých stránkách) velel 16. armádě, vyznamenal se u Smolenska ale proslavil se hlavně svým velením ve vzajemským kotli, kde byl zraněn a až v zajetí mu Němci amputovali jednu nohu. Generál Vlasov mu nabídl ať se přidá k ROA, odmítl. Po válce byl navrácen do řad Rudé armády, ale jako invalida byl poslán do výslužby, nikdy se do gulagu nedostal.
A takových nepřesností je tam mnohem více – stačí jen googlovat.
Takže nehodnotím historickou přesnost, ale čtivost, myšlenku a mohu jen napsat, že je to skvělá kniha a rozhodně ji doporučuji.

27.05.2020


Husitská epopej III.: 1426–1437. Za časů císaře ZikmundaHusitská epopej III.: 1426–1437. Za časů císaře ZikmundaVlastimil Vondruška

Příjemné pokračování Husitské ságy. Jako rodilému Žatečákovi se mi líbilo, že několik kapitol bylo spojeno i s mým Žatcem.
Dost mě zaskočila neporazitelná Barborka, která najednou dokonole ovládá meč, zvládá vést obranu tvrze a probojuje se do Plzně a pak zase zpět...
Těžko se hodnotí jednotlivé díly, je to v podstatě jedna jediná kniha těch všech sedm dílů...

07.04.2019


MstitelMstitelFrederick Forsyth

Jedna z nejlepších knih od Forsytha, autor je zde ve vrcholné formě a řadím to k takovým jeho špičkám jako jsou Žoldáci, Spis Odessa nebo Šakal. Vše detailně nastudováno, místy přidána fiktivní země, která se tváří jako skutečná. Knihu jsem za posledních cca 20 let četl už asi po páté, pokaždé mě dostává. Několikrát jsem v televizi viděl i filmovou variantu, ale to jsem se ani nedodíval – tam je to příliš béčkové. Knihu všem doporučuji.

30.01.2020


GatewayGatewayFrederik George Pohl Jr.

Knížku jsem objevil náhodně díky této databázi knih, zaujala mě, tak jsem si koupil všechny díly a naordinoval jsem si to jako bezproblémové čtení během vánočních svátků. Zaujala mě anotace, líbil se mi námět. Od knihy jsem čekal něco naprosto jiného. První díl Gateway mě totálně zklamal, to co je v anotaci se řeší jen okrajově. Neustále se tady řeší jen neschopnost a zbabělost hlavního hrdiny, který dochází k psychologovi. Kapitoly u psychologa jsou největší nuda na celé knize.
Neustále se tu řeší jen sex, sexuální komplexy. Ten hlavní děj je tady jen na okraj. Je to škoda. Knížka měla velký potenciál a autor ji nedokázal využít. Nemít koupené další díly, nepokračoval bych ve čtení.

04.01.2020


Poslední ŽidPoslední ŽidNoah Gordon

Poslední žid je po Ranhojičovi zatím nejlepší knížka od Gordona, kterou jsem četl. Začátek byl pro mě takový slabší, sotva jsem se sžil s postavou, prakticky zmizela a na scéně se objevila nová – židovský kluk Jonáš. Postupně jsem sledoval jeho mládí, bezcílné putování po Španělsku a jeho dozrávání.

Přišlo mi, jak kdyby Gordon věděl, že Ranhojič je jeho nejlepší kniha a aspoň něčím se chtěl zde této tématiky dotknout. A podařilo se mu to. Chvílema je to téměř stejné téma, přitom naprosto odlišné.

Poslední kapitola mi přišla zbytečná, ale svým způsobem i zajímavá a trochu vysvětlující poslední nejasnosti.
Nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami a všem doporučit.

14.02.2020


SiloSiloHugh Howey

Skvěle napsaný postapokalyptický román. Četl jsem to hned po Turnusu, který tomu časově předchází. A je vidět, že Silo stojí o level výše. Má to chytlavé tajemno, zajímavé zvraty. Autorovi se podařilo skvěle udělat, že hlavní postavou je zde skutečně samotné Silo a lidi jsou jen jak figurky na šachovnici. Začnete číst zvyknete si na postavu a najednou umírá. Seznamujete se s novou postavou, na několika desítkách stránkách o ni podrobně čtete a najednou umírá. A zase je tu nová postava… Chvilku jsem měl pocit, stejně jak píše níže Gibis, že autor chce zabít všechny postavy, které mě zaujmou, na které si zvyku. Pak se to ale ustálí a vše se drží kolem Jules.
Rozhodně všem doporučuji a vidím, že jsem udělal chybu, že jsem se rozhodl číst to v chronologickém pořadí Turnus – Silo – Prach… Ze své zkušenosti doporučuji číst to tak, jak to autor původně napsal.

03.07.2020


OstrovOstrovRobert Merle

Velice příjemné dobrodružné počtení se zajímavými myšlenkami o náboženství, střetu civilizací, morálce. Robert Merle si zde vypůjčil vzporu na lodi Bounty a přežití jediného námořníka na Pitcairnu. Udělal z toho jen kulisy, přejmenoval loď, postavy a vymyslel si vlastní originální příběh, co se mohlo stát. Střet mezi důstojníky, námořníky a Tahiťany – tři odlišné skupiny a do toho ještě bezstarostné tahitské ženy.
Všichni chtějí jen svou svobodu, svá práva – ale na úkor ostatních, protože ti ostatní jsou druhotní a svá práva si nezaslouží.
Jediný přeživší vzbouřenec, který na počátku odmítá jen držet pušku, který chce žít podle Bible nakonec dochází k poznání, že někdy je potřeba pušku použít a vystřelit.
Kniha zaujala a bez obav ji mohu doporučit.

18.07.2020


Metro 2033Metro 2033Dmitry Glukhovsky

Velice podařený postapokalyptický román. Líbilo se mi, že se neřešilo, proč byla válka, která z frakcí má pravdu a co bude dál. Prostě Arťom se vydává na cestu, potkává zajímavé lidi, které mu vstoupí do života a pak zmizí - jak v reálném životě.
Knížka má zajímavou atmosféru, vtáhne do děje a nutí stále číst dál a dál.
Mapa stanic na konci knihy je zajímavou pomůckou a musel jsem ji opravdu často používat.
Postavy jsou krásně vykreslené, mají své názory a dovedou se vyvíjet.
Jednotlivé frakce velmi dobře promyšlené.
Rozhodně doporučuji přečíst i těm, kdo běžně nečtou scifi ani podobnou literaturu.

29.11.2015


Mezi tiárou a orlicíMezi tiárou a orlicíVlastimil Vondruška

Moje první kniha od Vondrušky a jsem z ní nadšen. Ze začátku mi trochu trvalo než jsem si zvykl na styl psaní. Některé věci proběhnou velmi rychle, půl stránky se věnují přípravě něčeho důležitého, co je najednou shrnuto v jedné větě a člověk se musí vracet, zda to nepřehlédl. Ale jak si na to čtenář zvykne, jde to.
Kniha je napsaná poutavě, pořád nutí číst dál a dál. Až mě mrzelo, že jsem z historie znal, jak vše dopadne, kdo kdy zemře a co se mu povede a nebo naopak nepovede. Oproti suchým historickým knížkám a wikipedii, zde je vše krásně vysvětleno.
Styl psaní mi něčím připomínal Liona Feuchtwangera a některé jeho historické romány - například Ošklivá vévodkyně.
Knihu rozhodně všem doporučuji, pokud někdo má v historii mezery z tohoto období, doporučuji si je ale doplnit až po přečtení tohoto románu a ne aktivně studovat wikipedii hned na prvních stránkách románu. Bude to pak napínavější :)
Už teď se těším na Přemyslovskou Epopej, která mi už déle jak rok leží v knihovně a nebyl zatím na ni čas...

06.12.2015


Metro 2035Metro 2035Dmitry Glukhovsky

Metro 2035 je pro mě zklamáním stejně jako bylo Metro 2034. Je to zcela jiný svět než v prvním díle a taky jiný styl psaní. Nevím, kdo poradil autorovi tak moc používat přímou řeč, ale dost jsem se v tom ztrácel a nevěděl jsem chvílemi, kdo co říká. Některé dialogy byly naprosto zbytečné, šlo by třeba jen uvést jednou větou, že Arťom vešel tam a tam, kde zrovna dvojice herců diskutovala o tom a tom. A ne to na dvou stránkách nudně rozvádět do zbytečných detailů.

Jak už tady bylo zmíněno předtím, svět se změnil, Vytratilo se to tajemno. Zcela chybí mutanti, létající příšery. Arťom pobíhá bez ochranného obleku po povrchu, nic mu nehrozí. Maximálně setkání s jinými lidmi.

Závěr mě zklamal. Čekal jsem lepší a jasnější ukončení. Tady mi to přijde jak kdyby si chtěl udělat autor místo pro další díl i když bylo tolikrát zdůrazněno, že je to poslední díl.

Za mě osobně si myslím, že Metro 2033 byl skvělý román z unikátního prostředí. Tak to měl autor nechat a nevracet se k tomu v dalších knihách.

09.07.2016


Husitská epopej VI.: 1461–1471. Za časů Jiřího z PoděbradHusitská epopej VI.: 1461–1471. Za časů Jiřího z PoděbradVlastimil Vondruška

Už se na mě začíná projevovat, že čtu všech sedm dílů najednou. Všechno mi to pořád přijde tak nějak dokola. Postavy v tomto díle mě nějak neoslovily, byly mi i nesympatické. A každou chvilku jsem musel hledat v rodokmenu, kdo je vlastně kdo.
Samotný historický děj je zajímavý, nenásilnou formou mi rozšiřuje obzory, protože mi tak nějak už od školy unikalo, proč měl vlastně Jiří z Poděbrad tolik problémů s Matyášem Korvínem, proč po něm nedosedl na trůn jeho syn apod.
Přijde mi, že autor už je tak nějak sám unavený z Prokopova rodu...
Začínám číst poslední sedmý díl a doufám, že mi tam postavy budou sympatičtější.

20.05.2019


Páté evangeliumPáté evangeliumPhilipp Vandenberg

Páté Evangelium je moje první kniha od Vandenberga, takže jsem byl sám zvědav, jaké to bude.
Kniha má rychlý spád, dobře se mi do toho začetlo a stále jsem hledal více a více. Dost nereálné mi přišla všemocná skupinka vědců pod Olympem, jak bylo níže zmíněno, také jsem si živě představil Fantomasovo doupě. Ke konci mi přišlo, že se to už vše tak nějak zamotávalo a autor se snažil to za každou cenu nějak originálně dokončit. Konec knihy jsem takový nečekal, zajímavé překvapení.
Během čtení jsem měl několikrát pocit, že podobnou knihu (podobný motiv) jsem už četl. Musel jsem se tedy podívat na datum vydání německého originálu, abych se utvrdil v tom, že Vandenberg byl první a ostatní z něho vychází.
Knihu mohu doporučit a už nyní čtu další od Vandenberga.

17.08.2015


SoumrakSoumrakDmitry Glukhovsky

Moje první setkání s Dmitrijem Gluchovským a rovnou nadšení. Od první stránky mě knížka dostala a nutila stále číst dál a dál. Nejdříve jsem otáčel jednu stránku za druhou, posledních 30 stránek jsem ale musel dost zpomalit, abych chápal myšlenky.
Velmi povedená knížka s opravdu nečekaným závěrem. Svým způsobem mi to připomínalo román Mistr a Markétka, jen s tím rozdílem, že zde jsem se dočkal vysvětlení.
Knižku doporučuju začít číst před volným víkendem, kdy se člověk může na chvíli schovat před okolním světem a pořádně se do toho všeho začíst.

04.10.2015


ZmrtvýchvstáníZmrtvýchvstáníMichael Punke

Velmi dobře napsaná kniha, takový oddechový "western" pro náročnější. Autor se snažil hodně držet skutečnosti, místy ale mohl zajít ještě více do hloubky. Přišlo mi, že některé části zbytečně moc přeskočil.
Román je ale velmi dobře napsaný, čtivý. Rád uvidím i film podle této knihy zfilmovaný.

21.12.2015


Přístav u řeky StyxPřístav u řeky StyxPavel Fritz

Dobře napsaná pohodová sci-fi knížka. Svým způsobem ale dost ohrané téma. Skupina vědců přilétá na opuštěnou podmořskou stanici (na měsíci Europa). Všichni jsou bezstarostní, nadšení a pak postupně jeden za druhým umírají a neví se, co přesně je vlastně zabíjí a kdo za tím stojí. Dost mi to připomíná film Propast a nebo knížku Koule od Crichtona.
Závěr knihy mi přišel dost překvapivý, čekal jsem racionálnější vysvětlení. Ale svým způsobem to bylo dobře vymyšlené řešení.
Knižku doporučím už jen z toho důvodu, že je to dobře napsané české sci-fi. Jen mne mrzí ta předvídatelnost, že postupně budou všichni umírat a jen jeden až dva to přežijí. A také mě mrzí, že postavy jsou celou dobu už hotové, nevyvíjí se, chybí jim větší psychologie.

23.12.2015


1 ...