A235711 A235711 komentáře u knih

☰ menu

Noci běsů Noci běsů Kateřina Šardická

Musím říct, že jsem nadšená. Téma folkloru a obživlích mýtů se mi hrozně líbila. Autorčin styl je ohromně čtivý. Myslím, že se mi kniha líbila ještě víc než Zmizení Sary Lindertové.

15.10.2021 5 z 5


Soví zpěv Soví zpěv Iva Procházková

Jedna z nejlepších knih jakou jsem kdy četla. Autorka jde v celém příběhu rovnou k věci. Je umění dostat tak hluboký příběh na 150 stran. Myslím, že se jedná o skutečně nadčasovou knihu.

05.07.2021 5 z 5


Slepá mapa Slepá mapa Alena Mornštajnová

První dva příběhy se mi strašně líbili, obzvláště ten Alžbětin. Ale s hlavní hrdinkou jsem se nějak nemohla sžít, v poslední části mi přišly některé věci hrozně klišé, obzvláště konec.

08.12.2020 4 z 5


Dej mi své jméno Dej mi své jméno André Aciman

Musim říct, ze jsem čekala dost jiné zpracování, prostě klasický dívčí romám u kterého si odpočinu a odreaguju se. Místo toho jsem spíš četla fylozofické dílo se spoustou zajímavých otázek, které se daly vztáhnou i na jiné mezilidské vztahy. Rozhodně stojí za přečtení

19.05.2019 5 z 5


Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě J. D. Salinger (p)

Tuto knihy jsme četla asi rok a půl zpátky jako povinnou četbu do češtiny, vím, že už tehdy se mi opravdu líbilo Holdenovo přemýšlení a tak celkový nápad knihy.
Akorát ke konci knihy už jsem měla někdy jeho pesimismu plný zuby.

Nicméně letos se mi kniha dostala do roky znova a to v rámci povinné četby do aj.

Moc se mi do toho nechtělo, protože jsem to už znala a taky jsem se bála, že podruhé už to nebude ono.
Nakonec mi přišlo, že druhé čtení v originále jsem si užila ještě víc. Nějak víc jsem se umělá vcítit do Holdena a navíc odpadl můj problém s českým překladem. Který podle mě Holdenovu mluvu a přemýšlení nevystihl až tak dobře.

Ať si klidně říkají, že potřebuje psychologa. Podle mě jsou některé jeho pohledy na věci poměrně pravdivé.

Například kam se poděly kachny v Central Parku :D

10.03.2019 5 z 5


Bouře mečů 1 Bouře mečů 1 George R. R. Martin

Čím dál se do Hry o trůny dostávám tím se mi to líbí víc. Děj je pro mě naprosto nepředvídatelný, postavy naopak čím dál bližší a pochopitelnější.

Pořád je tu na mě těch postav poměrně dost a u některých mám stále problém vybavit si kdo to vlastně je :D

Bála jsem se, že se tady bude jen bojovat, ale celé je to spíš o politických intrikách, vraždách a špatných rozhodnutí.

Vzhledem k počtu stran jsem se rozhodla číst jen půldíl a rozhodně nelituji. I tak mi Bouře mečů zabírala půlku aktovky.

07.03.2019 5 z 5


Warcross Warcross Marie Lu

Jako nebylo to špatné a Emi jsem jako hlavní hrdinku měla moc ráda. Ale tak nějak mi přišlo, že jsem se do toho světa nemohla vžít. Kromě Hidea se navíc EMI s nikým až tak moc nebavila, takže nemůžu říct, že bych si moc oblíbila postavy. Celé mi to přišlo takové moc rychlé.
Asi už jsem z tohoto žánru vyrostla.
Nicméně námět knihy byl pěkný a řekla bych, že ne tak úplně v budoucnu nereálný.

24.01.2019 3 z 5


Podivná knihovna Podivná knihovna Haruki Murakami

Chápu, že to není žádné veledílo, ale myšlenka je to pěkná. Opravdu se mi líbily ty momenty překvapení, kdy děj tak moc nedává smysl, že ani nepřemýšlíte, co se asi tak stane v příštím okamžiku, protože to pravděpodobně bude něco naprosto nepravděpodobného. A ten konec, kdy vám všechno zapadne do sebe, byl nádherný.

21.01.2019 5 z 5


To snad nemyslíte vážně! To snad nemyslíte vážně! Richard P. Feynman

Ze začátku se mi příběh celkem líbil, i když jsem byla chvilkama zmatena, kdy se příběh zrovna odehrává. Postupem času mi začalo připadat, že už jednotlivé příběhu ztrácí na svém kouzlu a svým způsobem se pointa příběhů opakuje.

Nicméně to bylo zajímavé čtení a naprosto chápu, že spoustě lidem se to může líbit. Bohužel to prostě nebyl uplně můj žánr.

21.01.2019 3 z 5


Osvětimská knihovnice Osvětimská knihovnice Antonio G. Iturbe

U této knihy jsem pochopila větu, co nám nedávno říkala češtinářka: „u příběhu je nejdůležitější závěr. Dobrý příběh jím můžete úplně zkazit a naopak nezajímavý přiběh zachránit překvapivou pointou."

Že začátku jsem měla pocit, že se tam vlastně nic moc nedělo. A vzhledem k tomu, že jsem se ani nedokázala vcítit do hlavní hrdinky, nemohla jsem se vůbec začíst.
Později jsem začala chápat význam pomalejšího startu a celkově důležitost věcí, co se tam udála. Opravdu se mi líbil ten drsný kontrast mezi začátkem a koncem. Jak si člověk ze začátku myslel, že Osvětim je fakt peklo na zemi...
Nicméně poprvé jsem se rozbrečela asi v půlce a posledních tak 100 stran jsem prožívala částečně v slzách a částečně s naprosto vyraženým dechem.

Moc pěkné bylo popsaní symbolu knih jako naději, spojení s realitou a vzpoury proti pravidlům. Kdo by řekl, co takovýcb 8 otrhaných a polorozpadlých knih může být za poklad.

Autor je opravdu výborným vypravěčem. Syrovost, jakým byl konec podán, dodává pocit skutečnosti a uvěřitelnosti celého příběhu. A závěr o tom, jak se s Ditou skutečně potkal, byla opravdu zajímavou tečkou.

Jsem opravdu ráda, že mám knihu ve vlastní knihovně, za jejíž udržování mi naštěstí nehrozí trest smrti.

10.01.2019 5 z 5


Z kouře a kamene Z kouře a kamene Alžběta Bílková

Při čtení této knihy jsem měla dojem, že kdybych jednou psala knihu, provděpodbně bych směřovala stejným směrem. Z kouře a kamene totiž mělo asi všechny pro mě důležité body:
- Hlavní hrdiny v rozmezí 17-25 let (hrdinové z LGBT komunity byli taky velké plus)
- Zajímavě se vyvíjející postavy.
- Špatný vládnoucí systém, který se hlavní hrdinka snaží spravit.
- Vztahy, které nejsou přehnaně romantické (tento bod je opravdu důležitý, v poslední době zavírám knížky po té, co některý z hrdinů řekne "miluju tě")
- A taky opravdu dobrý přístup k zabíjení. (Spousta autorů není schopna zabít hodné postavy, protože je má až příliš ráda. Ale tím pak celý příběh působí méně reálně)

Kniha rozhodně není bezchybná a člověk zní nemá ani takový ten pocit, že tato kniha bude jednou světová, že je to prostě něco fakt úžasnoskvoucího. Je to pocit, že tato kniha byla napsaná spíš pro autorku samotnou, než aby oslovila, co nejvíce čtenářů. To se mi na tom asi líbilo nejvíc, je to jakoby autorka otevřela své nitro a psala, co by sama chtěla číst.

25.12.2018 5 z 5


Neobyčejný kluk Neobyčejný kluk Raquel J. Palacio (p)

Čím jsem starší tím mě baví dětští hrdinové víc a víc. Jejich pohled na svět je totiž jiný, svým spůsobem daleko čistčí. Nejhezčí na těchto knihách, že vrcholem dětského štěstí je skupina dobrých kamarádů. A o tom to celé je.
Opravdu se mi líbilo střídání pohledů, obzvláště ten Vii. Když uvidíte takto nemocné dítě, vždy začnete přemýšlet jak strašné to musí být v jeho situaci. Ale málokdo se zamyslí nad tím jaké to musí být pro toho sourozence vedle něho. Co všechno to obnáší.

08.11.2018 5 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Překvapilo mě jak moc dobře se mi tato kniha četla. Tím jak byl příběh rozdělen na tři části, popisující osudy trochu jiných lidí, dostal děj potřebnou dynamičnost k tomu, abych od něj nemohla odtrhnout oči. Obzvláště na konci, jak se mi začaly spojovat veškeré události, co se Haně během života přihodily, mi vylozeně naskakovala husina.
Protože na co číst horory, když si můžete přečíst knihu o osudech Židů za druhé světové války a budete vyděšení daleko víc.

08.11.2018 5 z 5


Něco víc Něco víc Patrick Ness

Nemůžu si pomoct, ale když čtu knihy od Patrica Nesse, tak mám pocit, že mi prostě rozumí. Vím, že jsem četla svým způsobem daleko lepší a hlubší knížky, ovšem málo kterou jsem si tolik užila. Tato kniha má totiž vše, co hledám:
Zajímavého náctiletého hrdinu filozofujícíbo nad světem stejně jako já
Spousta rozhovorů (a málo popisných pasáží)
Zajímavý pohled na nadpřirozeno (Přišlo mi to jako reálnější a děsivější verze virtuální reality v Ready player one)
A samozřejmě spousta různých metafor a citátů, které možná někomu nemusí připadat až tak převratné. Ale já úplně vidím, že přesně takové věci bych řekla já, kdyby mě napadly.
A ten otevřený konec mi přišel asi nejlepší, protože člověk prostě neví, co bude následovat a o tom to celé je, ne?

21.10.2018 5 z 5


Střet králů Střet králů George R. R. Martin

Dlouho jsem přemýšlela, jestli se do druhého dílu kvůli nadměrnému počtu stran pouštět. Ale nakonec jsem neodolala a rozhodně svého rozhodnutí nelituji.
Druhý díl mi přišel ještě lepší než první a spoustu postav jsem si vyloženě zamilovala. Díky již zmiňovanému počtu stran mají totiž postavy spoustu času rozvíjet své charaktery.
Důvodem, proč se mi tato série tak líbí, je, že prostě nevíte, co se v dalším okamžiku stane. (To, že je příběh vyprávěn zrovna z něčího pohledu přece neznamená, že během toho nemůže zemřít).
Takže pokud máte rádi zrady, intriky a náhlá umrtí, tahle kniha je rozhodně pro vás.

14.10.2018 4 z 5


Stařec a moře Stařec a moře Ernest Hemingway

Nikdy mě upřímně nenapadlo, že mě bude bavit číst sto stránek o rybaření. Jenže ten příběh byl krásný a já se dokázala chvilkama včíst do děje tak, jako už dlouho ne.

Po dočtení této knihy ve mě zůstal pocit, že jsem přečetla něco strašně hlubokého. Ale zároveň se cítím úplně stejně jako, když doctu příjemnou oddechovku s krásným koncem. Což je naprosto geniální.

23.07.2018 5 z 5


Smrtka Smrtka Neal Shusterman

Smrtka byla už druhá knížka, kterou jsem od tohoto autora četla a musím říct, že se mi neuvěřitelné líbí jeho představa o tom, jak bude vypadat budoucnost. Mě osobně totiž představa budoucnosti, kde lidstvo už ví všechno, nikdy předtím nenapadla, ale přitom se mi vůbec nejeví jako nereálná. A upřímně mě asi děsí daleko víc než apokalypsa.

Smrtka patří mezi ten typ knížek, kdy se po dočtení začněte dívat na svět jinýma očima. Kde je lidská psychologie promakaná do nejmenších detailů a vás až děsí některé lidské vlastnosti. Prostě ten typ knížek, které si nemůžete nechat ujít.

15.07.2018 5 z 5


Hra o trůny Hra o trůny George R. R. Martin

Upřímně musím říct, že mě kniha bavila daleko víc než jsem čekala. Bála jsem se, že celá kniha bude o tom jak skupina dospělých vede politické řeči a pak spolu válčí. Naštěstí zde bylo spoustu dětských hrdinů a místo zdlouhavych politických dohadů pouze skryté zrady a intriky.

Nejvíc se mi líbilo jak nemilosrdně dokázal autor kohokoli zabít nebo mu třeba jen znepříjemnit život. Protože u většiny knih je zřejmé jak si spisovatel oblíbil své vlastni postavy, takže je buď na poslední chvíli zachrání nebo jejich smrt napíše tak, aby nevypadala zbytečně, ale hrdinsky a statečně.

Kdybych neviděla komentáře ostatních uživatelů, nejspíše bych knize taky dala 5*, neboť jsem nenašla víceméně nic co bych jí vytkla, kromě obrovského počtu stran. Jenže nemám pocit, že by mě Hra o trůny bavila tak moc jako zdejší nadšence. A nemyslím, že by kniha byla něco až tak úžasného, že si zaslouží 94%.

I když jsem velice ráda, že jsem Hru o trůny četla, počet stran dalších dílů mě trochu odrazuje od dalšího čtení. Navíc se bojím, že už mi vlastně zbylé knihy nedají nic nového.

15.07.2018 4 z 5


Volání netvora Volání netvora Patrick Ness

Bála jsem se, že mě to nebude bavit, přece jen je to kniha napsaná pro děti, ale příběh mě naprosto pohltil. Patrick Ness mě nezklamal a opět se mu povedlo udělat knihu plnou zajímavých postav a rozhovorů. Na konci knihy bylo úžasné jak najednou začalo vše dávat smysl, ne jako v některých knížkách, kde prostě víte, že čtěte něco s hlubším významem, ale ani na konci vlastně nepochopíte jakým a můžete se jen dohadovat, o čem jste to vlastně četli.

29.06.2018 5 z 5


Život jedna báseň Život jedna báseň Colleen Hoover

Je neuvěřitelné kolik "náhod" a klišé se zvládne vměstnat do jedné knížky. Jinak se to nečetlo špatně a básníčniky se mi taky líbily, ale hlavní hrdinové mě někdy vyloženě vytáčeli.

26.06.2018 2 z 5