1871 komentáře u knih
Všechny 3 příběhy mi přišly blízké. A jak se píše v tom třetím: tak se to píše v mém koránu. Všechny jsou trochu o víře, ale nejsou náboženské. Jsou o víře jak ji ti lidé cítí a prožívají. Není to věrouka nebo katechismus.
Nenapadlo mně že při psaní populárněvědecké práce někdo využije starou formu psaní pomocí dialogů a dopisů. To dodalo na čtivosti, na druhou stranu jsem se v některých odstavcích ztrácel a dost často do toho prosakovala široká ruská duše. Což u Puškina nebo Dostojevského ocením, ale v psychologii mě to spíš odrazovalo.
Historická detektivka, ale u tak závažného tématu zápletky bych čekal více filozofického náhledu. Ohrožení polyteismu, které vyvrcholí vraždou boha na zemi?
Nelehké, ale poutavé čtení. Pro mě poučné. Je dobré se podívat na vlastní historii, kdy vidím, že i pokroková Evropa má barbarské a brutální kořeny.
Trochu detektivka, trochu horor, zajímavé prostředí archeologie. Sám bych dal ještě přednost, kdyby tam bylo víc odborných věcí z archeologie a historie, takové to nenásilné, vědeckopopulární učení.
Talmud mě vždy nějak lákal, tak když na něco narazím, tak to přečtu. Pravidlo žití všemi údy jsem ale zaznamenal poprvé a má to něco do sebe. Líbily se mi i odvolávky na staré židovské rabíny. někteří mě lákají k dalšímu čtení.
Kam s ním? Už jsem zapomněl, že šlo o slamník :-). Z dnešního pohledu jsou ale ty fejetony hodně rozvláčné a jejich konce málo úderné. Čapek, Peroutka a pak Kyncl tento žánr posunuli trochu jinam. Pro mě dál.
Hodně lehké čtení, žádná vysoká literární kvalita, ale je to z mého kraje, mojim nářečím a je to sranda. Něco jako povídky co vydával Srandokaps, ale proti těm je to i literárně lepší.
Antisemita a vlastně neví proč. Falešné dokumenty a falešná svědectví, tomu kdo víc zaplatí. Není to záporný hrdina se špatnou vizí, není špatný z přesvědčení. Ono to tak vyplývá samo z toho, jak chce zbohatnout, zaujmout svým podvrhem, jak chce manipulovat. Pohled do duše sociopata.
Hodně z toho čiší ta doba a věk autora. Narodil jsem se dávno po těchto časech, tak si to jen představuji. Alen ten postpubertální pocit zmaru a zbytečnosti, ještě umocněný společenským tlakem... Jsem rád, že mě se to vyhnulo a dospěl jsem už v době, kdy si člověk může svobodně plánovat budoucnost, která je i trochu reálná.
Dlouhý úvod ke hlavní myšlence: nevysvětluj lidem nic o malých zvířátkách (bacilech), které jim infikují pitnou vodu. Neuvěří ti. To že se v okolí suchého záchodu zdržují zlí skřítci, kteří vodu otráví, to je to, co chtějí slyšet... A druhá hlavní myšlenka: řemeslo či povolání může být na první pohled jakkoliv úžasné a fascinující, ale každodenní rutina, je ubíjející opakující se makačka. A aby byl člověk dobrý, musí to dělat s patřičným zaujetím.
Lži, často i lži, které si člověk vymyslí sám pro sebe, aby se omluvil před svým svědomím. A opakuje si je tak dlouho, až se stanou skutečností. To je to, co jsem si z knihy vzal. Být raději upřímný a to hlavně k sobě samému.
Krátké ale obsáhlé. Základní přehled z historie a pak popis událostí 1939 - 1945. Výtažky z historických dokumentů a přehled situace. člověk má až nepříjemný pocit, když čte jak tehdejší vláda zradila část svých občanů, pro ně jen ty z východní periferie. A když vidím aktuální dění na Ukrajině, tak jen žasnu, jak je Sovětský svaz stále stejný, bez ohledu na aktuální jméno.
Snové a zastřené a na konci se dovíme, že to takové má být.
Oponoval bych názoru některých čtenářů o antisemitismu. Ano vetešník má všechny špatné vlastnosti, jak je prezentuje antisemitismus, jeho mrtvý syn měl všechny skryté vlastnosti skrytého žida. Ale postavy Hilela a jeho dcery jsou ztvárněny skoro jako svaté. Takže židé jsou zde různí, formováni hodně prostředím, ve kterém vyrostli. Stejně tak ostatní osoby, ostatních národností.
Jsem trochu v šoku. Nevím jestli všemu pan Hampl věří nebo jestli záměrně lže. Ano Evropa se nachází v problémech a některé budou časem ještě horší. Mísení, respektive nemísení kultur. Radikální násilný islám. Proč nás má ale spasit ozbrojené a násilné vlastenectví, tedy nacionalismus. To zažila Evropa na přelomu 19. a 20. století. A skončilo to světovou válkou.
Jeho krátké narážky na evropskou historii, která je celých 2000 let vlastně rovnostářská a žena tu má rovnocenné postavení... Ještě já si pamatuji na venkově vdané ženy, které by nevyšly ven bez šátku. Prostovlasá vdaná žena = pokleslé mravy. Nepřipomíná vám to burku? Ano nikdo ji nekamenuje, neříkám že je to totéž, jen že mi to připomíná obdobnou situaci.
Pak mě trochu dráždí zastávání se Putina, který vůbec nepředstavuje pro Evropu nebezpečí. A nejohroženější část Evropy se v knize označuje Západ. Nemyslím, že se tím míní jen zeměpisné označení.
Za největší manipulaci (nechci říci lež) považuji tvrzení o anglickém Rotherhamu a 1400 zotročených anglických dívkách.
A přirovnávat své postavení k totalitním odpůrcům, protože přišel v jedné společnosti o práci (také jsem přišel několikrát o práci a nikdy to nebylo kvůli politickým názorům) a někdo mu blokuje profil na sociální síti... nikdo soudný to nemůže stavit na roveň vězení v koncentračním táboře nebo v táboře nucených prací.
A tak se ptám, komu to stojí za to, se až takto blamovat.
Hvězdičky dávám za zpracování textu a poutavost.
U téhle knihy mi trvalo najít skrytou myšlenku, nakonec si myslím, že je to umělá inteligence. "...Myslí jako člověk, pomyslela si, když se dívala na jeho podivný úsměv. Myslí jako člověk, který se nikdy nesetkal s jiným člověkem. Ošklivě se pochechtává . Je tak šílený, že by ani zdaleka nedokázal pochopit, jak je šílený. On prostě nenašel klíč k tomu, co to "být lidský" znamená, nechápe, jaké hrůzy má v plánu, on tomu prostě... nerozumí. A je tak šťastný, že je skoro roztomilý..."
proti Zimodějovi, který je takto nelidský stojí Tonička
"Proto naslouchej každému a moc nemluv, přemýšlej o tom, co ti říkají a jak to říkají, a pozoruj jejich oči... je to jako velká skládačka, ale ty jsi ta, kdo dokáže vidět všechny kousky. Zjistíš co chtějí, aby ses dozvěděla, poznáš, co nechtějí, aby ses dozvěděla, a dozvíš se dokonce i to, o čem si myslí, že neví vůbec nikdo..."
Porovnání života divokých včel s různými metodikami včelaření. Samozřejmě autor dochází k závěru, že jeho je nej, protože ji dle divokého vzoru vytvořil. Určitě některé věci vyzkouším, protože jsem "líný" včelař.
Více vědecká nauka - vědeckopopulární - o životě a vývoji včel a příbuzných druhů, než příručka pro včelaře.
Více méně jen seznam bohů s popisem. Hledal jsem klasické báje, příběhy, mytologický základ.
Příběh obyčejných lidí, v krajní situaci. I hlavní hrdinové připouští, že zalesnění hor není špatná myšlenka. Jen ten způsob prosazení je necitlivý a vyústí v nepokoje. Nepokoje pak v soud a tresty. A pak i kladní hrdinové sáhnou po mstě, která je motivovaná i osobními pohnutkami. Vlastně je to tragédie, ale taková ta lidská bez patosu.