herdekfilek diskuze u autorů

To tvoje pomalinký mluvení v knížkách, Bohumile, bylo tím chybějícím kusem v národní hymně, kde voda hučí po skalinách, proti tomu žádná, ale hučela jak kdyby ji prohnali čističkou, tys k ní přindal šutry a shnilý klády a bahýnko a vůbec takovej ten obvyklej vodní čurbes, aby to pěkně klokotalo, aby to mělo ten správnej zvuk, takovej ten, z kterýho cejtíš rybí čůrání a odtok s močůvkou z chalupy o kousek vejš. Což je služba vlasti, milej Bohoušku, nad kterou není.

Odpověď na poznámku - jsi jako hrdina z románu F. M. Dostojevského -

To ti pěkně děkuji - souchotěmi stižený duševní mrzák, který svou latentní potřebu plakat řeší vraždou, neopětovanou láskou ke krásné ženě nebo bohapustým a nekonečně dlouhým monologem na zadané téma.

Umřel s. Lenin, do hrobu dán
siroty po něm zůstaly
a přicházely každičkého rána
a s mrtvolou se laskaly.

I zželelo se fotru hloupých dítek
duše jeho se vrátila
a vtělila se v masožravý kvítek
jímž celý ÚV pokryla.

Poznaly dítky fotříka po dechu
poznaly ho a plesaly
a sprostý kvítek, v něm majíc útěchu
stranou a vládou nazvaly.

Strano a vládo vlasti naší milé
vy strašné naše pověsti
natrhal jsem tě na nejedné mohyle
komu mám tebe přinésti?

V uvadlou já tě kytici zavážu
a novinama ovinu
v horoucí peklo cestu ti ukážu
kde příbuznou máš rodinu.

Snad že se najde dcera mateřina
již hnilý dech tvůj urazí
snad že i najdeš některého syna
co ten hnůj z chlívku vyhází.

Převzato z rodinného pouta, není to můj pot. A to máš tak, Nightybirde, když veršem, tak se vším všudy.

JP : Krása není nikdy holá zbytečnost. Jakmile dojde člověk k takovému zjištění, stává se z něho idiot. Vychutnat si nepolapitelnou nádheru dvou slov, která spolu zdánlivě nesouvisí a přeci při nich někdo může zažít orgasmus, to je čtení. Ne hltání textu. Strávit nad básní dvě minuty je takměř svatokrádež. Do ní se musíš vžít. A to člověku trvá. Stejné je to s beletrií. Stejné je to s filosofií.
Bergier mi po zjištění výše uvedeného připadá jako dokonalý příklad minulého století. Vyplenit, všechno, rychle, bez požitku, ale důkladně.

Tož ano, přečíst se to dá, ale hodit si to denně? Také mám za den 1200 stránek, ale druhý den jsem prožil ve stavu mžouracím a nevrlém. Pořád jsem měl pocit, že lidé kolem mě neodpovídají chodu děje. Rozčilovali mě.
Rychločtení je jako rychlojídelny. Kde je v tom jaké gurmánské pozastavení se nad opojným spojením slov? Nesympatická činnost, toto. Čtenář si knihu neužívá, ale doslova zneužívá.

Deset knih denně? A to jako nějaké brožury se čtrnácti stránkami? Co si pod tím má onen klasický laik představit?
Když si vezmeš, že každá kniha má průměrně 150 stránek. To by člověka bolaly ruce už jen při představě, že má všechny ty stránky obrátit. Natož je přečíst. To mi neříkej, tohleto. Já mám rád lakování, je to mnohdy jediný způsob jak přežít, ale až takové lakování?
Anebo je to na způsob toho, že z každé přečetl třebas dvě, možná, když bylo dobře, tři stránky? No to si takhle dokážu taky číst. Si klidně z hecu rozečtu i jedenáct knih. Nelžu vám.

Palahniukův styl psaní je jako dávka z jateční pistole. Otevřít knihu a hned první větou se nechat odpravit, vyvrhnout a natlačit do vlastních střev a pokračovat ve čtení už ne jako konzument, ale jako konzumovaný.

ikkju : Vidíš a já to těm lidem sežral. Tož alespoň se člověk může pokochat amatérským překladem.

Někdo bdí, někdo spí, někdo supí, někdo kupí, někdo spíše moudra píše. Aj ten Meyrink se upsal k údělu psát moudra. Chudák. Tady je článek o moudrosti. O sakra bdělosti. Bdi občane, tvá duše jest nesmrtelná. Chudáku, i tebe dostali. http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005010010

To je ale síry na jednu nebohou hlavu. Viewegh je Viewegh, koho a proč to pro Krista rozčiluje? Píše a lidé to čtou, nevidím v tom jediný problém. Jsme malá literární žumpa, tak proč na nejúspěšnější výkaly ještě kydat. Nepatří teď k té literatuře i schopnost se prodat? Nikdy jsem Viewegha nečetl a předpokládám, že ani číst nebudu a problém s tím věru nemám. Není to znakem veleúspěchu, když se na autora takhle pěkně kydá? Anebo to tu je samý zhrzený pisálek, který Vieweghovi závidí jeho um vydávat a prodávat se. Nechte toho člověka tvořit, jistě je šikovný. Vždyť jen díky jeho prodejnosti může nakladatel vydávat nezavedené autory a jejich zvracení. To je přínos jako čuň.

A to vám je jeden takový vtip.
Přijde muž do sexuologické ordinace a že prý má moc veliké ptačisko.
Pan doktor si útvar prohlédne a s tragickým výrazem praví : Radim uzel.

Pro nadšence : Do češtiny nepřevedená povídka Petroleum petroleum byla přeložena šikovným amatérem tu : http://time-wave-zero.blogspot.com/2010_06_01_archive.html
Jistá, vcelku pěkná, podobnost s chrlením ropy v Mexickém zálivu je očividná. Meyrink vizionářem? Ale kdo z těch moudrých, ale opravdu moudrých mužů nebyl.
Nedoporučuju číst aktivním učitelům českého jazyka. Je tam pár překlepů.