Zvláštní zpráva č. 4 (tajné)

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Sociálně kritická studie o hospodářském a sociálním stavu na území mezi Uralem a Dálným východem, vypracovaná v r. 1964. Pozoruhodné je, že závěry, ke kterým cestovatelé došli, se podobají jako vejce vejci těm, na kterých se usneslo dnešní vedení v SSSR (předmluva pochází z dřívějších let). Pravda, až po dvaceti letech. Pro ilustraci ocituji jen jednu větu, která i terminologií připomíná dnešní nářky nad brzdícími mechanismy. Hned v úvodu Zprávy autoři říkají: „Začal nám mnohde na sovětském Dálném východě a na východní Sibiři tok denního života připadat jako obrovský, mocný automobil, jehož řidič jednou nohou šlape na plyn až k podlaze a druhou nohou – na brzdu. Současně!“ (z předmluvy)...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505/big_zvlastni-zprava-c-4-tajne-Eiq-505.jpg 4.238
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Zvláštní zpráva č. 4 (tajné)

Hobo
12. ledna

Ono to není moc čtivé, jazyk je opravdu suše úřední, ale obsah skutečně burcuje. Marně se ptát, kam by spěl vývoj, kdyby ke kritickým připomínkám bylo přihlédnuto a problémy se řešily. Od trockistů to však nebylo možné očekávat.

Marek.Sc
18.10.2020

Plný plyn k podlahe a zároveň stlačená brzda. Aj tak sa dá vystihnúť chod sovietskeho hospodárstva v „post-stalinistickom“ období 1963-1964. Cestovatelia opísali skutkový stav sovietskeho giganta bez príkras. Plytvanie prírodnými zdrojmi, kamuflovanie reality a neschopnosť ďalších posunov v hospodárstve je faktom, ktorý sprevádza Z+H na každom kroku. Aj keď kniha bola vydaná v roku 1990 (s predhovorom Milana Šimečku v roku „89), správa trochu odráža aj stav v našich končinách. Páčili sa mi najmä dva termíny a to je „pokazucha“ – kult filtrovanej pravdy a „šapkozakidateľstvo“ - podceňovanie súpera a prehnaný pocit vlastnej veľkosti. Mám pocit, že tieto dva „úkazy“ prežili v plnej sile do dnešných dní. A či budú trvať aj v prenesenej forme naďalej, bude asi závisieť len od našich postojov k pravde.


Nočnípták
18.03.2020

Moc zajímavé čtení. Odtajněná tajná zpráva. Když vyšla, byla to docela bomba. Při čtení jsem vůbec nevnímala, že je z roku 1964. Jako by se to dělo v současnosti (1990). Možná, že to tak bude připadat i těm, co čtou Zvláštní zprávu dnes.
Pánové Z+H pro mne byli v dětství borci a jsou pro mne borci i dnes.

betka
06.02.2020

Zajímavé čtení o stavu ruského lidu za vlády Chruščova.Je to pro ty kdo nezažil totáč nepochopitelné ,ale bylo to tak.

MaxQ
09.09.2019

Napadá mě k tomu jeden komentář - a co jako čekali? Že poctivě pojmenují negativní jevy hospodářství, určí jejich příčiny, navrhnou řešení a že se Brežněv pleskne do čela a zvolá: "Charašó!" Tak naivní být snad nemohli.
Těch rad a politických úvah je tam bohužel tolik, že jsem to do konce nedal. Ale jako konkrétní seznam plýtvání a šlendriánu kniha slouží dobře. A obávám se, že kdyby byla 1000x tlustější, pořád to bude jen vrcholek ledovce.

Pavelpi
08.02.2019

Kniha je napůl cestopisná a napůl politická.Když čtete někdy jak dobývali černé uhlí a čistý kaolin vyházeli do skrývky,zůstává rozum stát.Také se dost divím,že autoři přežili následnou dobu bez potíží,protože tak otevřeně pojmenovat problémy se málokdy někomu podařilo.

david5746
28.07.2018

K této knize jsem se dostal díky kombinaci faktoru čtenářská výzva a hodně zajímavého dílu pořadu Hidepark civilizace s panem Zikmundem. A rozhodně nelituju, že jsem nezrealizoval původní záměr, přečíst si do ketegorie "žánr, který běžně nečtete" nějakou červenou či růžovou knihovnu.

Tato kniha je totiž naprostý masakr. Zpráva o skutečném stavu bratrského sovětského svazu, kterou si vyžádalo ruské i české komunistické vedení a která byla díky tomu tajná, což samo o sobě často koliduje s obsahem, kde se vyzývá k informovanosti lidových mas. No ale realita byla taková a ZZ-4 byla tajná naprostým právem. Zabaleno do hromady ideových pindů se dozvídáme, v jak strašném srabu tehdejší ekonomika, poměry atd. v SSSR byla. Přičemž celá řada věcí tam třeba ještě pořád je a úsměv budí okamžiky, kdy si čtenář uvědomí, že ten který konkrétní popis sraček z bratrského ruska šel 1:1 aplikovat na tehdejší poměry u nás. A bez iluzí si přiznejme, že řada věcí je v rusku pořád, kritikou "kultu" se taťka Putin evidentně neinspiroval.

Autoři popisují drancování přírodních zdrojů, poměry mezi lidmi, bydlení, pracovní podmínky, mládež a tak dále. Rozhodně stojí za přečtení.

ZZ-4 je psána jako upřímný soudružský elaborát od komunistů pro komunisty. Je vidět, že autoři byli velmi dobrými spisovateli, protože jinak by je za tu častou upřímnost (a to bych se vsadil, že informace ještě často sami předem filtrovali) v té době museli minimálně zavřít. Jejich členství v partaji je pro mě trochu záhada, z tv jsem pochopil, že posílali přihlášku do partaje poštou až někdy v době pražského jara, ZZ-4 z roku 1964 na to teda nevypadá a teta wiki mi odpověď nedala. No to je jedno, můj obdiv k autorům to rozhodně nesnižuje, naopak jsem to členství automaticky předpokldádal, když uvážim, kam všude do světa se kluci dostali.

Na závěr jedna z opravdu velkého množství možných ukázek, jak autoři jedním dechem dali najevo, že je všechno k ničemu a ještě do toho narvali pojistnou soudružskou rozhořčenost. Zrovna tato ukázka je komická z vícero důvodů, ale to si každý přebere jistě sám.

----------------------

Současným stavem ideologické fronty v SSSR jsme hluboce znepokojeni. Ideologická fronta má přece už téměř půl století k dispozici všechny prostředky výchovy. Po školské linii působí monopolně od jeslí až po univerzitu. Po společenské linii od rodiny a jisker (Okťabrjata) přes Pionýr a Komsomol až po KSSS a odbory. Po profesionální linii má neomezeně k dispozici všechny systémy školení, agitace a výchovné práce. Má zcela v rukou tisk, rozhlas, televizi, celou uměleckou frontu.

A přece jsme byli v SSSR mnohde svědky rozšířené apolitičnosti, formalizace politického života a nízké úrovně osobní politické angažovanosti lidí. Často jsme se setkávali až s únavou, dezorientací a nechutí — a dokonce s hlubokou nedůvěrou, ne ve stranu, ale v lidi, kteří ji v tom kterém místě nebo okruhu představují.

hopla
11.12.2017

To se nám ti soudruzi cestovatelé tehdy pořádně rozjeli... Je zřejmé, že nikdo nepochyboval o jejich loajalitě k socialistickému zřízení, když jim svěřili tento závažný stranický úkol. Pustit tuto Zprávu k publikování v západním světě, by mohlo mít ještě větší politický dopad, než Chruščovův přehmat s uspořádáním výstavy o kapitalistickém způsobu života v tehdejším SSSR v roce 1959.
Je obdivuhodné, s jakou profesionalitou a důkladností byla tato Zpráva sepsána. Přitom relativně dostatečně politicky vyváženě, aby ji bylo nutno brát seriózně a nikoliv jako kritický útok na základy socialismu. Že přesto neskončili její autoři na Sibiři, je sice potěšující, ale fakt, že jejich Zpráva neměla žádný reálný dopad na tehdejší poměry, je velmi tristní. Zdá se, že soudruzi vrcholní představitelé prostě jen potřebovali své "šašky," kteří jim směli říkat pravdu, aniž by to mělo nějaký praktický význam. I my jsme tu měli svůj Prognostický ústav...

1