Zvěrolékař má namále
James Herriot (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/2679/zverolekar-ma-namale-2679.jpg
5
222
15
Zvěrolékař série
< 3. díl >
Herriot opět vypráví zejména o lásce, přátelství a oddanosti – k lidem i ke zvířatům. Vtipně vykresluje krušný život veterináře ve tvrdé yorkshirské krajině. Zvěrolékař už dokonale srostl s drsnou krajinou yorkshirských blat a získal si oblibu zdejších svérázných obyvatel. Oblíbili si ho však nejen lidé, ale také jeho zvířecí pacienti. V Darrowby už má zavedenou veterinární praxi a neustálé trampoty se zvířecími pacienty a někdy i s jejich lidskými majiteli už bere s laskavým humorem. Herriotova knížka je vyprávění o úspěších i omylech, životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat. Autor to dokázal s nepřekonatelným, jedinečným, hřejivým humorem, který je opravdu nadčasový – a proto si získal srdce čtenářů na celém světě.... celý text
Literatura světová , Romány , Příroda, zvířata
Vydáno: 2008 , Baronet
Originální název:
Let sleeping vets lie , 1974
více info...
Přidat komentář
Knihy Jamese Herriota si chráním a užívám. Je konec října tma už v pět večer , ideální zalézt do postele s čajem a kočkama a nechat se bavit tímto inteligentním humorem , genialitou lékaře, který našel dobro v každé i těžké a smutné situaci.
Prostě Herriot je moje srdcovka, skvělé čtení plné lásky a oddanosti ke tvířatům. Příběhy smutné i radostné podané s laskavostí a humorem autorovi vlastní. Už se těším na další díl série...
Herriot mi učaroval. Čtu už asi pátou jeho knihu za sebou a nechce se mi do ničeho jiného. Nicméně dám si teď pauzu, protože některé příběhy se v knihách opakují, tak bude výživnější je teď už číst s určitým odstupem.
Není problém se do knihy začíst, problém je se od ní odtrhnout, když máte nějaké povinnosti.
Tohle je opravdu sázka na jistotu. Vždycky. Trošičku mě zaskočilo, že se tu asi dvě kapitolky opakovaly a že kniha tak úplně nenavazovala na tu předchozí, která skončila svatbou, a že tu byl autor opět svobodný, ale to je naprostá maličkost. Velice mě, kromě jiného, pobavily pasáže s mladými studenty veteriny, kteří dojeli do Darrowby na praxi, především pak ten jeden, poslední :-) Nezbývá nic než opět doporučit.
Další skvělá knížka od Jamese Herriota. V komentářích k jeho knížkám bych se opakovala :) . Úžasné pohodové čtení.
Povídky jako takové jsou opět skvělé. Co mi ale na knize vadilo jako takové je, že jsem prakticky všechny příběhy četla už v jiných knihách.
Krásne čítanie na dobrú noc alebo cestovanie. Milé príbehy, plné humoru, radosti, lásky k zvieratám, kraju a ľuďom.
Tyhle miniepizodky ze života zvěrolékaře jsou plné lásky ke zvířatům, lidem i přírodě. Běžné obyčejnosti, kterých si málokdy všímáme, jsou rozmanitě a krásně popsány laskavým slohem. Je to psaní, které vás pohladí na duši i v nejtěžší melancholii. Žádně sladkobolné řečičky, kterými se dá rychle otrávit, to v žádném případě nejsou. Jedná se o plynulá slůvka, který se vám pomalu, ale jistě dostávají pod kůži.
Mé druhé setkání s vyprávěním pana Herriota. A ačkoliv se nějaké epizody opakovaly, vůbec jsem neměla problém to s chutí přečíst znovu. Opět se k němu ráda vrátím a rozhodně plánuji pořízení do knihovničky. Knihy o zvěrolékaři jsou jedny z mála věcí, které na mě platí pro zahnání chmur.
Moje první setkání s panem Herriotem a jeho veterinární praxí.
Ideální čtení pokud máte blbou náladu a nechce se vám nic dělat, protože tyhle příběhy vám zaručeně náladu zvednou a vykouzlí přiblblý úsměv na tváři.
Další pokračování zvěrolékařských historek. Tentokrát byl poměr sentimentálních a veselých příběhů trochu víc ve prospěch těch sentimentálních.
Prostě James Herriot. Nikdy nezklame! Úžasné čtení pro pohlazení na duši a úsměv na rtech.
Před 5 roky se mi do ruky dostala tato první kniha ze série "Zvěrolékař" ...Mohu s klidem říci, že knihy z této serie patří k mým nejmilejším a nejoblibenějším, na které nedám nikdy dopustit! Číst tyhle všechny knihy byl pro mě neskutečné ohromující a vtipný zážitek, který si doufám, ještě zopakuji!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Kniha Zvěrolékař má namále je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 366x |
| Čtenářské výzvě | 23x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 106x |
| Chystám se číst | 51x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 1x |
Co mě bavilo: Neuvěřitelně zábavné autobiografické příběhy veterináře Jamese Herriota si uchovávají vysokou kvalitu i ve třetím pokračování. Každá kapitola je v podstatě jedna povídka skvěle vypointovaná a nutící člověka k smíchu nebo lítosti, někdy k obojímu. V některých místech mi zábavnost knihy připomněla to nejlepší z Kingsleyho Amise. Tato série je totiž tak skvělá proto, že Herriot nebyl jen veterinář sepisující své vzpomínky, ale úžasně talentovaný spisovatel, který se náhodou většinu života zabýval léčením zvířat.
Co mě nebavilo: Trochu mi vadí, že Herriot někdy skáče ve vzpomínkách, a tak je v jedné kapitole Helena nedobytná kráska, o kousek dál jeho manželka a o další kousek dál popisuje první rande a pak svatbu. Je to ale jen drobná vada.
Více na mém blogu:
https://100knih.blogspot.com/