Žvejkačky
Marka Míková
Originální knížka básní v „žvejkačkovém balení“ pro děti. Marka Míková, zpěvačka, divadelnice a spisovatelka, nikdy neměla k poezii daleko. Ve všech jejích knížkách se verše přirozeně prolínají s prózou a je autorkou bezpočtu písňových textů pro kapely Zuby nehty a jiná hudební sdružení. Píše i pro malá představení, která hraje pro děti v nemocnicích. Útlá knížka básní pro děti jen potvrzuje její všestranný talent. Nejsou to básně-veršovánky, spíš poťouchlá zastavení, plná Marčina obvyklého skrytého humoru a zároveň přesných pozorování světa. Najdete v ní samozřejmě i pár exotických zvířat, několik rodinných historek, úvahy o světě a veršované esemesky. Hudbu v tomto případě nahrazují jásavé a létem inspirované ilustrace (včetně spearmint grafické úpravy) Juraje Horvátha.... celý text
Přidat komentář
Mně to přijde mnohem víc uvěřitelné, představitelné, svěží a živé, než kdyby to byly perfektně se rýmující uhlazené žáčkovské verše. Tady je snad v každé básni nějaký dětský prožitek, formulovaný se stylizovanou dětskou povídavostí a neuhlazeností, jakoby spontánně a nehledaně. Já se cítím víc živě, když čtu tyhle verše, než když čtu rafinovaně vtipné básně s oslňující nápadnou pointou nebo rytmicky perfektně zařezávající dětskou poezii.
Lidi se budou smát a tancovat
a všichni se budem jenom radovat
jen tak, prostě že jsme spolu
a potkáme tam babičku a naše morče,
papouška a psa a dědu
Budem pít nápoje chlazené
a jíst zmrzliny mražené
A už nebudou žádné mrzutosti
protože budem ve věčnosti
Budem se chechtat jako pometla
snad to tak bude, snad jsem to nepopletla
(z básně Nebe)
Knížka zajímavá (typicky baobabovská) na pohled, o to větší je ale zklamání, když se pustíte do čtení. Výjimečně se tady sice objeví ucházející texty, většina je ale vlastně zbytečná: zoufale nenápaditá, tak říkajíc "o ničem", často s chybějící pointou a lacinými nebo drhnoucími rýmy. Je tady jakási snaha občas využít alespoň různá rčení, ale většinou zůstanou na půli cesty.
(Jeden příklad za všechny:
Strašidelná
Kdo se bojí, je bábovka
anebo babiččina pohovka
Kdo se bojí, nesmí do lesa
je vystrašený jako komtesa
Kdo se bojí, má velké oči
vykulené pod obočím
Kdo se bojí, má v oku trám
Kdo se bojí, je kaktus nebo tulipán)
Dojem nevylepšuje ani odfláknutá korektura, do očí tluče víc než jen pár pravopisných chyb. Tohle se nepovedlo.
Knihu jsem četla dětem. Děti je hodnotí jako velmi srandovní a líbily se jim (údajně nejvíce Krokodýl). Mně zaujaly jiné - Mlsná, Ponožka, ale byly vtipné i další básně.
Co mi snižuje úroveň knihy, jsou pravopisné chyby - "na řece se tvoří výr" (Krokodýl), "přála jsem si, aby za mnou příjeli" (Smutná). Mám chuť vzít tužku a v knize ty chyby opravit, aby se děti neučily špatně češtinu. Ale nedovolím si to, kniha je půjčená z knihovny.
Marka Míková v hravých verších zachycuje svět kolem nás. Formát je nápaditý, i když nepraktický.
...................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 3. Kniha, která má na Databázi méně než 500 hodnocení
(Počet hodnocení k 1.1.2017: 3)
Štítky knihy
pro děti od 4 let poezie pro děti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Škvíry |
| 2015 |  Varvara: kniha o velrybím putování |
| 2021 | Kabát a kabelka |
| 2009 | JO537 |
| 2016 | A smutek utek |
Kniha Žvejkačky je v
| Přečtených | 12x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 6x |
| dalších seznamech | 3x |
Byla jsem nadšená z vizualizace této knihy, už když nám ji doporučovala paní doktorka na vysoké škole. Zklamání však přišlo ve chvíli, kdy jsem knihu začala číst. Vlastně jsem se přistihla, jak kulím oči a nechápu, co to má být. Až na 1 báseň, kterou jsem si založila, mě bohužel nic nenadchlo. Je to takové nemastné, neslané plácání veršů Knihu ke čtení nedoporučuju.