Zůstal jsem klukem

Zůstal jsem klukem https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111215/zustal-jsem-klukem-josef-koutecky-111215.jpg 5 11 2

Osobnost profesora Josefa Kouteckého (1930) je jednoznačně spojena s dětskou onkologií, poměrně mladým lékařským oborem, který u nás prof. Koutecký v 60. letech zakládal. Pražský rodák a také pražský patriot v knižním rozhovoru vzpomíná na nelehké začátky „svého“ oboru, na někdejší zoufalé statistiky léčených a (ne)vyléčených pacientů a na rozvoj onkologie v průběhu jednotlivých desetiletí. „Viděl jsem snad nejvíc mrtvých dětí v této zemi,“ říká profesor Koutecký, „ale právě to mi dalo sílu vybudovat onkologii jako obor, který dnes z původních tří procent zachraňuje přibližně 75 % svých pacientů“. Širší veřejnost zná prof. Kouteckého také jako prvního polistopadového děkana 2. lékařské fakulty, přednostu motolské kliniky dětské onkologie či zakládajícího člena Učené společnosti, člena Rady Národního divadla a Nadace Národní galerie v Praze. O tom, že lze skloubit vysoké pracovní nasazení v oboru, který je podle Kouteckého „napůl vědou a napůl uměním“, s rodinou a intenzivním zájmem o umění, svědčí mnohé další Kouteckého aktivity – Karolinské koncerty, hudební tradice koncertů Kociánova kvarteta, či zahajování výstav řady předních českých výtvarníků. Josef Koutecký seznamuje čtenáře nejen se svými renesančními zájmy, ale vyslovuje se i k problematickým otázkám medicíny (lékařské etice, eutanázii ad.), mapuje dnešní svět a zamýšlí se nad životním stylem a hodnotami. Vedle čtenářů odborných prací (Nádory dětského věku, Děti s nádorovým onemocněním I : rady rodičům ad.) nachází profesor Koutecký četné posluchače na svých přednáškách, věnovaných samozřejmě onkologii, ale překvapivě i českému jazyku, hudbě, výtvarnému umění, Praze... Nejedno dítě vyrostlo s jeho pohádkovou knihou Vodníček Buližníček.... celý text

Přidat komentář
novecento
novecento
27.05.2017 5 z 5

Josef Koutecký v roce 2005. Zůstat klukem není spojeno s léty, ale je to schopnost a dar, jak autor v knize cituje Miroslava Horníčka. Dobře napsaná kniha o člověku, který dovedl svůj život naplnit smysluplnou prací pro lidi-zejména děti, ale i láskou k umění, přírodě a zvířatům. Čas ale běží a panu profesoru MUDr. Kouteckému není 75 let (2005), ale již 87 let. Jeho klukovský entuziazmus-nadšení ho přesto neopouští, což velice dobře zjistíte z televizních pořadů v archivu ČT. Najdete zde dokumentární portrét:,, Ještě jsem nedokouřil své poslední viržínko,, a v Hyde Park Civilizace: Josef Koutecký. Kniha je ale více propracovaná, psaná formou rozhovoru s redaktorkou Veronikou Sailerovou, která se snažila projít všechny známé a neznáme komnaty profesorovy klukovské duše. To ale ještě netušila, že ta třináctá-tajemná Pandořina komnata je doposud ukrytá a čeká na ,,svoji chvíli,, Doporučuji přečíst si tuto zajímavou knihu o českém člověku, na kterého můžeme být právem hrdí.

chamyl
chamyl
31.03.2016 5 z 5

Výborná kniha od zajímavého člověka. Profesor Koutecký je krásnou ukázkou inteligence, které nechybí životní moudrost umožňující hovořit o životě s dechberoucí přesvědčivostí. Jeho zkušenosti ho zcela přirozeně staví do role indiánského šamana či stařešiny, kterými ovšem naše současná většinová společnost zpupně pohrdá a tak dokud se neoblékne do havajské košile a nesbalí poslední miss, nemá na mediální prostor nárok.
Je mi upřímně líto, že pro nejrůznější showbyznysové celebrity se lidé jako on v mainstreamových médiích neobjevují vůbec či pouze sporadicky. A zároveň mne i mrzí, že jsem první a jediný, kdo tuto deset let starou knihu ohodnotil...