Ztráty a nálezy

29.09.2020

Malá holčička Millie, stará paní Agatha a Písař Karel.
Hezké, ale něco mi na té knize drhlo.
(2015)

28.07.2020

Kniha spíše pocitového rázu. Nijak zvlášť zásadní zápletka, příběh, ale spíš takové složení situací a okolností laděných podle tří různých typů lidí a s tím spojených myšlenek, zápletek. Hnané více do extrému. Myslím, že u všech je určité duševní postižení. Nicméně zajímalo by mě, co se stalo s maminkou, doufala jsem, že se to na konci dozvím, ale skončilo to americkým happy endem, který byl opravdu dost neskutečný. Do knížky jsem se opravdu začetla a nechala se jí prostupovat, ale světový bestseller... no to tedy nevím.

Mé pocity z knihy jsou jako na horské draze. Chvílemi mi přišla kniha jako nic neříkající slátanina, ale v dalších chvílích mne zaujala a dokonce na mě působila dojmem hlubšího odkazu. Takže mé hodnocení trochu rozpolcené, rozhodně je to ale velice nenáročné čtení :)

24.03.2020

Během karantény nemám co číst, tak jsem sáhla po dosud nepřečtených knížek v maminčině knihovně. Myslím, že za jiných okolností bych knihu nedočetla. Příběh mi přijde dost random (což je trochu vtipný, ale po nějaký chvíli nudný) a postavy jsou karikatury.
Musím ale i dost cenit. Je zde spoustu milých detailů, hezkých nápadů na zamyšlení a vtipných pasáží, kdy jsem se musela smát nahlas. Také tematizuje tabuizované téma smrti, takže to je supr.

1 07.02.2020

Překvapily mě některé recenze tady, málem jsem si knihu kvůli nim nepřečetla a to by byla škoda. Knížka je milá a dojemná. Trochu nepravděpodobné mi přišlo jenom ono závěrečné TO Karla s Agátou (v tom věku?), ale možná to jenom neumím posoudit. :-)

6 18.11.2019

Mám ráda knihy, ze kterých cítím autorův prožitek, a nevadí mi, že používá psaní jako terapii, právě naopak. Někdy to funguje nejen pro autora, ale i pro čtenáře. Tady se to povedlo, a hvězdu ubírám za (pro mě) nadměrnou kumulaci popisů dopadu stáří na tělo ( a duši). Na druhou stranu je mi milé, že kniha vyznívá spíš pozitivně v tom smyslu, že není nutno se stárnutím nějak trápit, protože všichni zemřeme. A říct si slovy zcela vedlejší postavy: "To doufám, dušinko."

4 13.09.2019

Zajímavá ač spíše posmutněle laděná kniha vybočující z hlavního proudu. Neohrožení hrdinové si svéhlavě klestí cestu ke sdílenému cíli a čtenář jim napjatě drží palce, i když jejich putování mnohdy není zrovna učebnicové a korektní. Vše je obohaceno nebývalou specifičností/podivností ústředních postav. Bavila jsem se zejména u detailních poznámek Agathy evidujících její nemilosrdné vnímání chátrání vlastního těla. Těšil mě dětský pohled na svět malé Millie a hmatovou technikou jsem společně s Karlem vyťukávala jeho povětšinou úsečné věty. Celkově jsem byla knihou pozitivně překvapena a maximálně jsem si ji užila. Nepochybně zafungovalo kouzlo nečekaného.