Ztracené květiny Alice Hartové
Holly Ringland
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422119/bmid_ztracene-kvetiny-alice-hartove-yQh-422119.jpg
4
216
71
Příběh lásky, ztráty, zrady a očistné síly, který se odehrává v mytické krajině střední Austrálie. Devítiletá Alice žije v izolovaném domě u moře a matčiny čarokrásné květiny a jejich skryté poselství ji chrání před temnými náladami otce. Když však Alicin život navždy poznamená rodinná tragédie, bere si dívku pod svá křídla babička, o které neměla do té doby ani tušení. Na babiččině květinové farmě má každá rostlina svůj význam a pro Alicino ztracené a zlomené srdce se květomluva stává způsobem, jak vyjádřit slovy nevyjádřitelné. Jak Alice dospívá, odkrývá postupně rodinná tajemství, odhaluje velkou zradu a poznává pravý charakter muže, kterého miluje. Pochopí, že jsou příběhy, které nelze sdělit ani pomocí květin. Pokud chce opravdu získat svobodu, po které touží, musí najít odvahu čelit tomu nejsilnějšímu příběhu, který zná. Svému vlastnímu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
The Lost Flowers of Alice Hart , 2018
více info...
Přidat komentář
Smutný a zároveň dojemný příběh. Líbily se mi informace ke květinám a obálka knihy.
Kniha mě bavila asi do její poloviny.pak už to pro mě začalo být příliš ... každopádně jedná se o dámský románek, ozvláštněný květomluvou...ale té květomluvy už pak bylo na můj vkus až příliš. Chápala jsem touhu milovat a být milována, kterou hlavní hrdinka pociťovala... ale co je moc to je moc
Kniha pro mne byla velkým překvapením, jelikož mě okouzlila svou obálkou, ilustracemi kapitol a celkově svým designem. Začala jsem číst s pocitem jak to bude krásná knížka s krásným příběhem. No krásně napsaná knížka to opravdu byla, děj mě chytil a nepustil ač jsem musela některé části číst se zatajeným dechem.
Životní cesta jisté Alice Hartové. Tohle je hodně zvláštní kniha. Atmosférický, tak strašně smutný a svým způsobem i krásný příběh několika ztracených květin, neboli žen, pro které "normální" život nebyl určen.
Kniha zaujme obálkou, nádherným grafickým zpracováním. Mě osobně i anotací.
Bohužel, kniha úplně nesplnila má očekávání, které jsem po přečtení anotace měla.
Kniha vypráví dramatický příběh Alice Hartové. Asi největší mínus je to, že je tam až moc témat, které chce autorka vyprávět a ve výsledku to knize ubližuje. Kdyby vydala dvě knihy a v té druhé se zaměřovala více na vedlejší postavy, bylo by to si myslím lepší. Námět knihy je skvělý. Škoda, že si s tím autorka lépe nepohrála.
V knize najdeme několik informací o přírodě, květinách a krajině v Austrálii, což je plus. Ty popisky a fotografie květin na začátku Kapitol jsou opravdu krásné.
Kniha neurazí ani nenadchne. Osobně už ji znovu číst nebudu. Ale pokud máte rádi vážná témata, tak knihu určitě zkuste.
Krásná kniha s velmi smutným a dojemným obsahem.
Alice se během svého krátkého života většinou setkává se spoustou bolesti, strachu a tajemství. Pravou lásku jí zatím projevila jen maminka, knihovnice Sally a rezervovaná babička se svými společnicemi. Celá rodinná historie je poznamenaná nebývalou spoustou tragédií, které všechny zúčastněné zanechávají zraněné a mnohdy neschopné se z minulosti vymanit.
Škoda, že nemá kniha pokračování, určité pasáže byly zbytečně strohé a také by mě zajímaly osudy ostatních postav.
Ztracené květiny Alice Hartové jsem četla neuvěřitelně dlouho. Myslela jsem, že sahám po knížce podobné knihám Elizabeth Haran, a vlastně jo, ale ... E. Haran nabízí víc optimismu. Nicméně dočetla jsem a nemůžu říct, že bych litovala. Byť mi bylo při i po dočtení tak nějak těžko u srdce. Věděla jsem, že Sally nemůže jen tak zmizet, když knihy a čtení pro Alici znamenaly tolik, a doufala jsem, že to bude Moss????
Knihu jsem si přečetla na doporučení. Námět se mi moc líbil, příběh o manipulaci a vypořádávání se se svým životem byl zároveň ale milý.
Tato kniha byla jasnou volbou do Čtenářské výzvy jako "Kniha s květinou na obálce". Nejen obálka je povedená, ale i ilustrace u jednotlivých kapitol, vždy uvedených popisem, výskytem a významem v květomluvě. Květiny totiž hrají v příběhu opravdu důležitou úlohu. Dozvíme se zde nemálo informací též o přírodě a krajině Austrálie, což mě na knize bavilo nejvíc. Některé rostliny si svůj prostor pro život musí těžce vybojovat, potřebují k tomu silné kořeny a mnohdy i velký požár, aby mohly růst. A zde je krásná paralela se životem hlavní hrdinky.
Příběh je to silný a neveselý. Vypráví o dívce Alici, v dětství krutě týrané, následně osiřelé a marně pro sebe hledající nějaký pevný bod, místo, kořeny, domov....Osud ji zavede na květinovou farmu ve vnitrozemí, kam ji odveze babička, o které dosud neměla ani tušení. A jak se postupně dozvídá, v jejím životě, i v životě jejích předků, je až moc tajemství a věcí, "o kterých se raději nemluví". Její cesta vede i do pouště, kam, jak si naivně myslí, může uniknout před sebou sama. Historie se však opakuje a dokud si Alice neudělá jasno sama v sobě, těžko bude moci žít dál.
Je to příběh o vnitřní síle a touze někam patřit. Zapustit kořeny jako svensona úhledná.
Občas to na mě bylo moc sladkobolné, ale za ty úžasné popisy přírody a květin přidám jednu hvězdu.
Hezký příběh, ale něco tomu chybí. Neurazí a nenadchne. První půlka knihy mě bavila, ale pak už jsem se musela nutit, abych knihu dočetla.
Holly Ringland propojila originální nápad, silný životní příběh a exotickou Austrálii a povedlo se jí vykouzlit nebývale působivý a citlivý román. V něm Alice skládá svůj životní herbář, květiny i jejich významy dokreslují její pouť a vedou nás tou jedinečnou zahradou ...
Krásný dojem však bohužel opět kazí překlad paní Bronislavy Grygové - její moravismy a jiné nevhodné, ba dokonce i chybné výrazy působí zcela nepatřičně a rušivě. Jako plevel. Ten sice naštěstí Ztracené květiny nezničí, ale dost jim vadí.
Ke knize jsem se dostala náhodou, tady na databázi, a to v hodnocení paní Alenky (alnahu) a mimo její hodnocení, mne zaujala i obálkou.
Kniha se mi četla velmi dobře, měla jsem ji přečtenou během chvilky. Děj je napsaný krásně s pomocí přirovnání významu jednotlivých květin rostoucích v Austrálii. Samotný příběh je napsaný dle mého názoru tak, jak život opravdu je. Hlavní hrdinka to nemá v životě lehké, ale naděje ji žene kupředu.
Určitě knihu doporučuji přečíst.
Zase ta Austrálie - té vějičce nikdy neodolám. A tady jedeme od oceánu do vnitrozemí, suchem až ke květinové farmě, za níž je dokonce řeka! Teprve ty byliny, květiny, keře a stromy tomu daly potřebnou atmosféru, dozvídáme se s každou novou kapitolou o další, vlastní jen Austrálii (aspoň myslím, ne úplně že žádnou neznám, ale žádnou bych určitě nehledala v našich končinách).
Květiny ovšem nejsou Květiny, tedy hrdinky na pozadí příběhu malé Alice. Nebýt to v její rodině tak dramatické, kniha by se skvěle hodila (osvědčila) pro malé traumatizované čtenářky, ale tady bylo toho děsivého až moc, i na dospělé. A Alice taky příliš rychle dospěje: z malé holky je rázem plnoletá a otočením stránky už nesmiřitelná šestadvacítka.
Geny, vzorce chování, opakování chyb, to zase byla ta dospělácká silná linka pro další vývoj hrdinčiny rodiny...
"Život se žije směrem kupředu, ale pochopit ho lze jen zpětně. Člověk nevidí místo, na kterém stojí, dokud na něm stojí."
"Minulost má zvláštní zvyk vyhánět nové výhonky."
Málo romantiky, hodně složité povahy, a ještě složitější vztahy, nebýt to právě z Austrálie (i nějaký ten černý se tu objevil a letní bouře se odehrávaly v únoru), asi bych nedočetla - Alici ani jako devítiletému dítěti jsem moc nerozuměla, zejména jejímu odrazujícímu chování vůči nové rodině a vůbec dumání nad celou svou rodinou, proto bych raději uvítala, jak se její dětský příběh vyvíjí v Thornfieldu, nikoli jak překotně dospěje, poté zhrdne být floriografkou a hrne se svou cestou. 70%
Pozn.: české názvy australských rostlin byly skoro neuvěřitelné, zajímalo by mne, zda se opravdu jedná o české botanické názvosloví, či si překladatel "vyhrál" - žádná poznámka k tomu přičiněna nebyla
Škoda, že druhá půlka dost pokulhávala. Ten začátek mě dostal, ale postupně jsem měla čím dál tím menší chuť číst. Konec mi přišel hodně uspěchaný.
Ale celkový dojem je 3,5 proto dávám 4 hvězdičky.
První část knihy mě opravdu dostala, dotkla se mě a spolu s hlavními hrdinkami jsem vše opravdu prožívala. Proto mě mrzí, že druhá polovina knihy byla z mého pohledu průhledná, uspěchaná, nedotažená. Asi se mi víc líbila dětská a pubertální léta Alice než její dospělost. To nic ale nemění na tom, že příběh je to silný a stojí za přečtení.
To je prostě... WOW!! Tak skvělý příběh jsem zatím nečetla.♥️ Připomíná mi to Matyldu od Dahla♥️ holka, ktera miluje knihy vyrůstá v neúplné rodině, kde je tyrantsky otec většinou pryč z domu a malá Alice zůstává s energickou mámou, kterou má snad nejraději na světě. Ale když se jednou stane hrozná tragédie Alici si vezme do péče člověk, o kterém vůbec nevěděla- babička. Odveze ji na svou farmu, kde nebude sama... i přes téma domácího násilí je příběh doslova plný pohadek, kouzel a víl a dalších pěkných míst Cílem po přečtení knihy je dobré uvědomit si, že každý člověk má v životě místo a dalšího člověka, kterému se může svěřit .. nikdo není nikdy sám ♥️♥️
První polovina knihy mě pohltila, druhá naopak velmi nudila.
Román nebyl špatný, nápad s květomluvou byl skvělý a úvodní popisky květin ke každé kapitole jedinečným nápadem.
Štítky knihy
Austrálie australská literatura autobiografické prvky romantika květomluva vztahy zfilmováno – TV seriál
Ztracené květiny Alice HartovéKniha Ztracené květiny Alice Hartové je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 276x |
| Čtenářské výzvě | 85x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 149x |
| Chystám se číst | 216x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 4x |
Skvělé ocitnout se myšlenkami v Austrálii, v poušti. Alice to neměla v životě jednoduché a bohužel jí to poznamenalo tak, že přitahuje stejné typy mužů, jako přitahovala její matka. Jaká matka, taková Katka.