Zpívající věže

Zpívající věže https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/334663/zpivajici-veze-EIx-334663.jpg 4 14 4

Zpívající věže série

1. díl >

Vydejte se na pobřeží Starého kontinentu a buďte součástí osudů správců Zpívajících věží, nechtěných synů a odvážných žen a mužů, kteří si v sobě nesou temnou minulost. Sedm příběhů – šest nadějných českých a slovenských autorů – jeden svět! To nejlepší z prvního ročníku soutěže Zpívající věže.

Přidat komentář

Malarkey
11.09.2021 3 z 5

První série povídek Zpívající věže rozjíždí námět Jitky Ládrové z jejího průvodního příběhu, který jsem nečetl. Chvíli jsem tedy bojoval se samotnými postavami. Jelikož se ale jedná o sérii povídek, boj to nebyl zase tak úderný. Koncept čtyř povídkových knih s velice pěknými obrázky, popisy povídek od Jitky a nakonec samotnými povídkami mi přijde jako skvělý nápad a jsem moc rád, že jsem se k celé sérii dostal nejdříve skrz Linku451 a následně skrz Startovač. Svět Nejmocnějších mi přijde jako takové poctivé fantasy, kde převládá středověk a šetří se magií, což mě vždycky víc přitahovalo, než samotná magie. Nejlepší povídky pak vnímám určitě Ptáčník od Venduly Brunhoferové a Pravda o strážci z Hoganova přístavu od Věry Mertlíkové. Na další sbírky povídek se určitě dost těším.

BooksLucyKing
29.12.2017 4 z 5

Bezvadný sborník fantasy povídek různých autorů v jednom světě. Nápad zpívajících věží Jitky Ládrové je super a všichni autoři vytvořili úžasné povídky, některé se mi líbilo o trošku míň, některé o trošku víc ale celkově všechno bylo povedené. I po grafické stránce je vidět, že si s tím Jitka vyhrála, nějaké ty ilustrace, komentáře, mapka...Jediné, co mi trošku vadilo a to je jen můj čistě osobní problém, bylo, že některé povídky byly ve slovenštině a já vůbec nejsem zvyklá ve slovenštině číst, tak to mě trochu zaskočilo, ale nakonec jsem si zvykla a i slovenské povídky jsem si užila stejně jak ty české. Těším se na druhý sborník....Knihu bych doporučili milovníkům třeba Zaklínače od Sapkowskeho a jemu podobným fantasy výtvorům.


Skallarix
01.08.2017 3 z 5

Se "Světem Nejmocnějších" jsem se poprvé setkal ve sborníku MLOK 2016 - a vyrazila mi jím autorka dech. Samozřejmě v pozitivním slova smyslu. Konkrétně se jednalo se o povídku "Zákon Smečky" - https://www.databazeknih.cz/povidky/zakon-smecky-40038 ... Nebudu teď rozebírat detailně autorčin svět (slečny Jitky Ládrové), raději vám doporučím si její povídky přečíst, ale na jedno upozorním čtenářstvo. Povídky, které jsou zde, v této knize, mohou působit hodně jinak, i v některých případech cize. Pochopitelně. Píší je totiž jiní autoři...

Slečna Jitka Ládrová udělala velmi chytrý tah, ke kterému bych v její situaci pravděpodobně neměl odvahu. Nabídla ostatním spisovatelům a pisálkům se podílet na vytváření světa Nejmocnějších, ve kterém mohou tvořit příběhy, jaké sami uznají za vhodné. Tedy, jen v případě, že se budou řídit pravidly "universa" světa Nejmocnějších, které autorka jasně stanovila. A dané tématiky - Zpívajících věží. Vytyčila pomyslné mantinely, za které už nelze jít, či přesněji prostor, ve kterém lze působit. Také i s vítěznými autory v konečné fázi, v případě potřeby, upravila jejich texty, aby co nejvíce zapadaly do jí stvořené reality. Ale jinak? Autoři měli volné ruce. Chytrý tah to byl v mnoha ohledech. Nabídla možnost publikovat práce i začínajícím autorům, kteří touží něco vydat a navíc proslavila svými soutěžemi svůj fantasy svět, své příběhy a také i svou maličkost. Další chytrý tah, ačkoliv nebezpečný, či nejistý, byl ten, že autorka celé vydání knihy vzala na své náklady a knihu začala rozdávat mezi lidmi (o čemž se i zmiňuje na konci knihy) , čímž se věhlas Zpívajících věží mohl dále šířit. A pokud někdo chce přispět na sborník, je to jen pouze na něm... Slečna spisovatelka má můj obdiv a držím ji palce. ;-)

Abych byl upřímný... Některé povídky se mi líbily, některé zase už méně. Tak už to bývá u takových sborníků, rozličných příběhů od různých autorů. Ale i tak, svět Nejmocnějších z pera Jitky Ládrové je pro mě pořád... Na mnohem vyšší laťce a nenapodobitelným světem. (Snad se autoři vítězných povídek nebudou za tento výrok tolik zlobit).

A ještě jedno, závěrem - kniha má pár velmi vyvedených ilustrací, které má na svědomí, stejně jako obálku knihy, autorčin přítel Roland Havran.

TH.
31.03.2017

Asi jako každý sborník obsahuje i tenhle pár dobrých povídek a některé slabší.

Pokud bych měla vybrat, koho umístit na pomyslné stupně vítězů, posadila bych na příčku nejvyšší povídku Ptáčník. Do jisté míry je sice klasickým fantasy počinem, ale drží si osobitý vypravěčský styl a dokáže čtenáře chytnout za srdce.

Na druhé místo bych pak vybrala vítěznou povídku Čo patrí moru, která přináší tajemnou zápletku, napětí a především téma vyděděnosti a vnitřní rozpolcenosti.

Mé soukromé stupně vítězů by pak uzavřela Pravda o strážci z Hoganova přístavu, jež je sympatická lehkostí vyprávění a dokonale vygradovanou zápletkou. Na můj vkus byl šťastný konec až příliš šťastný, ale milovníci happyendů si přijdou na své.

Z ostatních textů pak ještě stojí za zmínku ucelené drabble s hlubokou myšlenkou Parní věk. Sice mezi ostatní počiny příliš nezapadá, ale pro čtenáře může znamenat příjemné osvěžení.