Zpěv Susannah
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446001/bmid_zpev-susannah-as9-446001.jpg
4
1092
115
Temná věž / Temná veža série
< 6. díl >
Zpěv Susannah, předposlední díl série, je jako přebírání nitek příběhu těsně předtím, než je autorovy prsty umným hmatem přeskupí do zcela nového tvaru. K nitkám je navázáno mnoho světů a událostí, které se před našima očima propojují v jediný mnohotvárný celek. Jak už název naznačuje, kniha je věnována především osudům neobyčejné Susannah. Zjistíme, jaké jsou důvody a cíle Miina počínání, zatímco Roland, Jake, Ochu, Don Callahan a Eddie napnou všechny síly, aby Susannah zachránili a mohli pokračovat na cestě k Věži.... celý text
Literatura světová , Horory , Fantasy
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Song of Susannah , 2004
více info...
Přidat komentář
Myslím, že se King do svého díla začal dost zamotávat. Na Temné věži se mi líbilo putování hlavního hrdiny postapokalyptickým světem s jeho fantasy prvky. Zvrhlo se to ale v nepřehledné cestování v různých časových linkách i světech, kde moc věcí nedává smysl. Do jedné z hlavních rolí navíc autor obsadil sám sebe.
Nebavilo mě to a zejména z důvodu, že jediné dvě opravdu zajímavé postavy (Roland a Jake Chambers) jsou v tomto díle spíše v pozadí a prostor dostává především Susannah - Detta - Odetta - Mia, která mi zajímavá nepřijde vůbec a její rozvleklé dialogy jsem spíše protrpěl.
Postava Kinga se v průběhu knihy vyjádří v tom smyslu, že Temná věž měla být jeho mistrovské dílo, stejně jako má Tolkien svého Pána Prstenů. Přijde mi, že se nechal příliš unést svou ambicí zanechat po sobě něco mimořádného a velký potenciál celého příběhu díky tomu zůstane nenaplněn.
Ale budu doufat, že mě poslední díl vyvede z omylu, vrátí se ke kořenům a podaří se mu celou sérii důstojně uzavřít.
Postupem času, jak pročítám autorovy knihy, si uvědomuji, že King jednoduše nechce (a nebo neumí) děj uzavřít. Typickým případem je To, kde po kolosálním úvodu přichází zdánlivě narychlo napsaný závěr, jde to vidět v Nespavosti a samostatnou kapitolou jsou pak knihy ze série Temná věž, kde zajímavě načrtnutý děj rychle ukončí s vidinou cliffhangeru, jen aby to v pokračování odpískal na jedné stránce a začal si s příběhem nanovo. Zpěv Susannah k tomu všemu spíše působí jako nedodělaný epilog k Vlkům z Cally a očividně i jako jakýsi prolog poslední knihy, inklinuje k tomu i samotný malý rozsah této knížečky. Vtipné je, že na konci Zpěvu, vědom si situace, naráží King na tuto moji kritiku až alibistickým způsobem a já jen netuším, zda mu v tom mám důvěřovat nebo zůstat v přesvědčení, že jde o pózu. Drahý autore, ovšem že ten příběh vychází z tebe, ale neočkuj SČ tím, že jde o Božskou komedii 21. století.
Pořád jsem přemýšlela, kam celá série míří, jaké bude asi vyústění a konec, a tento díl mi pořádně natrhl p...l.
Takže teď jsem JEŠTĚ VÍCE zvědavá, kam to vlastně celé spěje...
A ty finální zápisky? SUPER !!!
Určitých věcech mi to změnilo celou moji představu o světě který jsem měl ????????
Zpěv Susannah je taková předehra k poslednímu dílu, kdy velení prakticky přebírá schizofrenní Mia a míří ke služebníkům Karmínového krále porodit svého chlapíčka, kdy patách má Jakea, Ocha a otce Callahana. Mezitím Roland s Eddiem se opět ocitnou v jiné době a dostanou se přímo do Maine a setkají se zde s jedním mladým nadějným spisovatelem. Pochopitelně neprozradím s jakým, ale každý si to může lehce domyslet. Na tohle jsem ještě v žádné knize nenarazil a musím říct, že jsem byl velice překvapen. A bitva o Temnou věž může pomalu začít.
Šesté putování společnosti Tet za nedostižnou stavbou je v mých očích těžké na hodnocení, je rozpolcené jako ta zbouchnutá Zuzko-Detto-Odetto-Mio dívka, jejíž porodní komplikace s chlapíčkem a konfrontace s mateřským elementálem jsou hlavními náplněmi tohoto příběhu. Ostatní Pistolníci moc prostoru nedostanou a ze Středosvěta se tentokrát zase dostanou do našeho světa, aby jedná polovina pátrala po těhuli a druhá srovnala do latě vlastníka té tajemné parcely v Želví zátoce. Následné setkání Rolanda a Eddieho s "Bohem" stvo(bo)řitelem bylo příjemným překvapením a nejlepší částí, zvlášť pokud spřádač mluvil pravdu ve svých závěrečných vzpomínkách. Snad se dočkáme poctivého, uceleného a smysluplného zakončení, mám trochu obavy z finálního vyústění, ó, Diskordie - 70 %
Zpěv Susannah mě moc neba, říkám díky. Tenhle poměrně útlý díl jsem rozečetla už před více než dvěma lety a někde v polovině příběhu - během dalšího nekonečného vnitřního monologu mezi Susannah a Miou - jsem prostě ztratila zájem a drive a dva roky jsem na tuhle knihu nesáhla. A věřte nebo ne, ani mi nějak nechyběla. Rozpolcená dívka Susannah - Odetta - Detta - Mia mi moc k srdci nepřirostla ani v předchozích dílech, ale tam to tak nějak vyvažovala košatost příběhu a účast ostatních postav. Nejfajnovější zde shledávám linku s Ronaldem a Eddiem (a Věžem s Deepneauem), Don Callahan, Jake a Ochu jsou na můj vkus v tomto vyprávění pohříchu pomálu a Susannah naopak až příliš (no dobře, já vím, že je tohle hlavně o ní, ale stejně). Spíš než o plnohodnotný příběh jde v tomto případě o takové fragmentární přemostění k úplnému zakončení ságy, ale tak vychýlené ve prospěch mé nejméně oblíbené postavy z ka-tetu, že mě stálo značné přemáhání se k této knize vůbec vrátit.
Táto časť sa mi oproti tým predchádzajúcim páčila o trochu menej (ale stále viac ako Pištoľník). Stále sa čítala dobre, ale prišla mi to len taká vyplňujúca časť a celkovo sa mi dejová linka okolo Susannah veľmi nepáči. Ničmenej dej v (skoro) modernom New Yorku sa mi páčil, takisto aj dejová linka Rolanda s Eddiem. To, že King sám seba napísal do príbehu mi prišlo skvelé a ten jeho denník takisto. Koniec je ako pri každej časti taký, že fakt by sa mi veľmi zišla ďalšia časť :D. Bohužiaľ, musím si počkať (snáď) do decembra, ale čakanie to bude veru dlhé, ešte keď sa jedná o časť záverečnú.
Musím sa priznať, sprvu mi vadilo, keď sa autor začal spomínať v príbehu ako jedna z postáv, no postupne ako svoju postavu v príbehu tvoril a konfrontoval ju s hrdinami nášho príbehu, som si túto nezvyčajnosť dosť obľúbila. Každopádne, séria si blíži ku koncu a je cítiť dosť veľké napätie, takže sa už neskutočne silno teším na pokračovanie.
Neuvěřitelný... Jinak to ani popsat nejde! Nahlédnutí do hlavy Kinga pro mě bylo jedním z nejsilnějších momentů celé série. Dokázat takhle umně zakomponovat sebe do příběhu je prostě geniální. Nevím kde jsem to četl ale čím dál tím víc chápu slova Kinga ohledně této série: ,,Já příběh nevymýšlím, ale pouze skrze mě předávám dál a žiju ho."
Děkuji Sai-Kingu.
Na Kinga věru tenká knížka, zvláště v kontextu nabobtnalé série, kde předchozí dva díly a ten následující mají dobře přes šest set stran. Pistolníku se slovy zvlhl prach. Nicméně se mi Susannah líbila mnohem víc, než jsem předpokládal, možná i díky tomu, že Vlci z Cally se mi nelíbili skoro vůbec, často nudili a dočetl jsem je jen abych si odškrtl další zastávku na cestě k Temné věži.
Od Susannah jsem čekal melodramatický příběh, ale naštěstí King rychle střídá místa, čas a postavy a trochu mi připomněl Tři vyvolené.
Rolandova návštěva u "Krále" doma je nejlepší částí knihy. Zajímalo by mě, jestli King opravdu píše tak, jak nám sděluje nebo je to jen další fikce. Vtírají se mi myšlenky, jestli někdo nechtěl aby sérii dopsal a snažil se ho sprovodit ze světa. Závěrečný deník autora ohledně práce na celé sérii je zřejmě skutečný až na jeden drobný detail na konci
Vážení, toto nebylo dobré. Nebylo to ani špatné, to ne, ale dobré to nebylo. Postupem času, jednak jak přibývají další a další díly, ale zároveň i jak mám více času nad sérií přemýšlet, začínám být k Temné věži poněkud kritický. Samozřejmě celou sérii jako celek, i s touto kritikou budu komentovat až u posledního dílu, ale nutno podotknout, že zde, ve „Zpěvu Susannah“ začíná nabývat kritika poněkud ostřejšího tvaru.
Ale teď ke knize. Je to knížečka uzoučká – k jejímu štěstí -, po Pistolníkovi nejkratší. A z nějakého důvodu ji mám chuť vedle Pistolníka postavit. Možná dokonce trošičku níže.
Víte, dělba dějových linek je fajn a ani zde s ní nemám problém. Roland a Eddie mají skvělou linku, i když Kingovu přítomnost jsem zrovna dvakrát neuvítal. Callahan a Jake tam jsou jen tak navíc zmíněni (ale ocenil jsem Světové obchodní centrum). A pak je tam Susannah. A Mia. A Detta. A Odetta. (Poslední jmenovaná jenom pomyslně z úst jednoho zviřítka) A to je na mě upřímně trošičku moc. Ve Třech vyvolených jsem ono charakterové rozdělení vítal. Tady je to tak přehnané, že mi to připomíná skoro až Pratchetta – ale u něj je to alespoň zábavné. Vlastně jediná věc, která se mi na lince líbila, bylo jisté prozkoumání vzniku celého univerza a něco mytologie. Silnější přítomnost Karmínového krále byla také fajn, jen co je pravda.
Asi ani nejsem schopen popsat co konkrétně mi na knize vadilo, ale je to tak a upřímně se již těším na konec série (ne, že bych na Věž zanevřel, to ne, ale nic se nemá zbytečně protahovat), ač tuším, že vím, jak bude vypadat. Jediné, v co nyní doufám je, že Temná věž bude kvalitou blíže Čaroději a sklu, než Zpěvu Susannah.
Další kniha, kterou jsem místo čtení vyslechla ústy Libora Terše, tedy jako audioknihu. Dělá to tak skvěle, že už si to ani jinak snad představit neumím. U této knihy jsem ale měla pocit, že King byl ve více než podroušeném stavu většinu času psaní :-) Situace a nahodilosti byly už tak neskutečné, že to na mě bylo možná až trochu moc. Možná, že kdybych knihu četla, nebyla bych z toho tak zmatená. Ale co není, může být. I tak ale v sérii má místo a já jsem moc zvědavá na závěrečný díl.
Zatím opravdu nejslabší díl, ale i přesto nemůžu dát méně než 5 hvězd.
Celá kniha je jakési intro k závěrečnému dílu. Musím ale říct, že se tu pořád něco děje a příběh začíná pomalu gradovat ve velké finále (v to doufám). Většina knihy se zaobírá situací ''Susannah/Detta vs. Mia a jejich chlapíček'' což vyplývá už z názvu knihy. Dále je tu linie '' Eddie s Rolandem potkávají svého stvořitele'', kde mě celkem rozčiloval idiot Calvin a pak je tu ještě linie ''otec Callahan, Jake a jeho věrný brumlák Ochu jdou najít a zachránit Susannah''.
Jsem opravdu zvědavý jak to celé skončí (i když jisté tušení už mám) , ale mám pocit, že to žádný happy end nebude.
Cítím, že věž už je skoro na dosah .
Hodnocení : 9/10
Tento díl je především schizofrenní jízdou Susannah/Mii/Detty ale nechybí ani silně nářezová scéna u benzínky, nebo opravdu luxusní závěr u Jižanského prasátka.
Zpěv Susannah není ničím víc než předkrmem před (pravděpodobně) epickým vyvrcholením celé ságy o putování za Temnou věží. O tom ostatně svědčí i to, že kniha je na Kinga poměrně krátká a nic moc se v ní neděje. Většina knihy je popisem vnitřního boje Susannah s Miou a jejich porodními bolestmi a snahou blížící se porod ještě oddálit. Tyto pasáže určitě mají své kouzlo, nicméně mi s přibývajícími stránkami připadaly trochu moc zdlouhavé a opakující se. Nejlepší momenty jsou rozhodně ty, v nichž se objevuje sám King, na nichž je znát, že si ze sebe nebojí udělat legraci a dělá to snad i rád. Číst si o tom, jak se spisovatel sejde se svými postavami, které vědí, že jsou jen postavy a on je jejich stvořitel, je pro fanoušky Kinga nesmírné blaho a i díky lehkosti a částečně i humoru, s kterými je vše napsáno, je to vskutku parádní. Závěr pak korunuje Deník spisovatele, který bude do značné míry fiktivní, to ale vůbec nevadí. V hierarchii celé ságy je po Pistolníkovi Zpěv Susannah druhý nejslabší díl a je na něm znát, že je jen jakousi výplní před velkým finále. A nebýt účasti Kinga a jeho deníku, šel bych asi o hvězdu níž. 70 %
Vážně nechápu, proč pořád pokračuju, když se mi zatím ze základní série vlastně nelíbila ani jedna knížka. Ale tahle je ze všech šesti dosavadních kousků cesty k věži zdaleka nejslabší. Aspoň že to nebylo tak dlouhé jako předešlé díly.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2023 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Zpěv Susannah je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 1 547x |
| Čtenářské výzvě | 46x |
| Doporučených | 91x |
| Knihotéce | 629x |
| Chystám se číst | 226x |
| Chci si koupit | 86x |
| dalších seznamech | 12x |
Knihu jsem nečetl, ale sluchem to taky jde - audiokniha interpretovaná Liborem Teršem měla opět své klasické chyby, které popisuji už v předchozích knihách série. Kniha samotná podle mě zatím nejhorší kus Temné věže. Nejen, že kromě porodu se tam skoro nic nestane, ale ten zbytek je podle mě strašně nepředstavitelný. Buď se pohybujeme na nějakých přízračných místech (Dogan, Discordia nebo to místo/něčí mysl, kde se setkají Susannah a Mia atd) nebo se cestuje mezi světy/časy/dimenzemi, to celé prošpikované dalšími nudnými zdržovacími pasážemi. Rollanda a Eddieho si moc neužijeme, ale v kapitole, kde je na ně nachystaná léčka, nám vše vynahradí - taky je to nejlepší kapitola celé knihy a jen kvůli té dávám alespoň takové hodnocení, jaké dávám. Všichni jsou unesení z toho, jak Stephen King použil sám sebe jako postavu ve své knize, ale já teda z tohohle prolínání skutečnosti a fiktivních světů moc nadšenej nejsem. Navíc ta poslední kapitola "... ze spisovatelova deníku" mě moc nebavila. Samozřejmě když jsem došel až sem, musím už pokračovat dalším dílem, ať vím, jak to konečně dopadne... ale že bych se nějak moc těšil...