Poslední den
Díky poznámkám a materiálům, které si Vicente Segrelles uchoval, představujeme ve Španělsku dosud nepublikovaný skutečný a zároveň překvapivý konec Žoldnéřových dobrodružství. Na těchto stránkách, psaných prózou a doplněných 24 celostránkovými ilustracemi, se dozvíme, co se stalo s proradným Claustem, jak dopadne Země věčných oblak a co čeká naše přátele z Kláštera v Kráteru. Napínavý příběh s nádechem starých pověstí a nejlepší tečka za sérií, která má za sebou již více než 35 let. A protože komiks nemohl chybět ani v tomto rozloučení, bonusová příloha obsahuje desetistránkovou povídku s názvem „Důkaz“.... celý text
Literatura světová
Komiksy
Fantasy
Vydáno:
2025
,
Crew
Originální název: El Último Día, 2014
více info...
Originální název: El Último Día, 2014
více info...
Komentáře knihy Poslední den
Přidat komentář
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vicente Segrelles také napsal(a)
| 2019 | Kult svatého ohně |
| 1992 | Zbraně, které zasáhly do vývoje lidstva 1 |
| 2019 | Tajemná formule |
| 2019 | Zkoušky |
| 2021 | Pevnost |

82 %
71 %


Ubehlo to. Končí sa jedna éra. Nielen éra nových Žoldnéřov, ale tiež moja éra písania knižných a komiksových recenzií. Naplno ju plus-mínus odpálil práve prvý Žoldnéř. Teraz je tu Žoldnéř posledný a s ním aj moja rozlúčka s recenziami, prevažne z dôvodu, aby som mal čas a energiu na svoju vlastnú tvorbu. Posledný diel legendárnej série Žoldnéř ale vlastne zas až tak posledný v skutočnosti nie je. Tým bola trinástka. Album č. 14 nie je klasický komiks. Je to ilustrovaná kniha. Definitívne posledné (ehm) dopovedanie osudov bezmenného (!) žoldniera. Kniha je jednak masívne ilustrovaná 24 celostranovými nádhernými kresbami a jednak na konci sa predsa len krátky komiks nachádza. Čo sa mňam týka, chcem Žoldnéře čítať ako komiks, nie ako beletriu, ale dá sa to zvládnuť a vďaka vysokému počtu kresieb to azda stále ako-tak napĺňa charakteristiku komiksu (a keď nie, svet sa nezrúti). Text som pretrpel (s výnimkou peknej koncovky, ktorá svet Žoldnéře – konečne? – zasadzuje do širšieho vesmírneho konceptu, ale viac mlčím) a obrázkami som sa kochal. Asi to nie je najväčšia pochvala na svete, ale tak to bolo. Tak či onak je finálny Žoldnéř povinnosť pre fanúšika, hoc je to skôr len akýsi dodatok, bez ktorého by sme sa síce zaobišli, ale i tak sme sa radi so Žoldnéřom stretli ešte raz. Posledný. Bola to skvelá jazda (let?), ale každá cesta má svoj koniec. Ďakujeme, pán Segrelles.