Zmizet
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71943/bmid_zmizet-myO-71943.jpg
4
1523
330
Intimní rodinné či partnerské vztahy jsou tradiční doménou ženských a dívčích románků. Vyšší literatura se tohoto tématu jako by bála a možná i trochu štítila. Tím větší pozornost potom budí, dokáže-li je nějaký autor uchopit neprvoplánově, nesentimentálně a netradičně. Petře Soukupové se to podařilo hned v první knize nazvané K moři. I v jejím novém souboru tří rozsáhlých povídek jsou hlavním tématem rodinné vztahy. Tentokrát však autorka zvolila stylizaci dětského hrdiny. V prvních dvou textech jsou děti vypravěči příběhu, ve třetím je vypravěčem sice již dospělá žena, ale těžištěm jsou její vzpomínky na dětství. Ve všech povídkách se hrdinové snaží vyrovnat s určitým rodinným traumatem, které je vzdaluje od jejich blízkých, nutí je hledat identitu a místo v rodině. Nejde však o dramatické filmové zvraty, které by životy hrdinů převracely naruby, to podstatné se odehrává v nitru postav. Do tohoto velmi intimního prostoru však dokáže autorka čtenáře vtáhnout natolik, že je schopen sdílet i ta nejsubtilnější vnitřní hnutí a nazírat je jako skutečná existenciální dramata. Zdá se to být i poněkud paradoxní, neboť jazyk vyprávění téma spíše zcizuje a zaznamenává jakoby chladným okem kamery. I v tom se však projevuje vypravěčský talent Petry Soukupové. Nová kniha lapidárně nazvaná Zmizet tak představuje v rámci současné české literatury polohu, která neláká čtenáře prvoplánovou exkluzivitou, zato jej nutí přemýšlet i nad zdánlivě nedramatickými okamžiky jeho života. A mimo jiné i v tom je smysl každé dobré literatury.... celý text
Přidat komentář
Strohost, se kterou Petra Soukupová popisuje zlomové okamžiky života, celé vyprávění odlehčuje. Tento styl mi velmi vyhovoval a při čtení všech tří povídek jsem se nemohla od knihy odtrhnout. První byla čistá deprese a pro mě nejméně uvěřitelný příběh. Druhá povídka top! Závěr knihy jsem obrečela. Doporučuji.
Za mě měly co do čtivosti povídky vzrůstající tendenci. Náměty byly zajímavé u všech tří, ale forma a způsob psaní autorky mi nesedí.
(SPOILER)
Nejvíce mě dostala první povídka, nejhorší noční můra všech rodičů. Stále jsem doufala, že se dozvíme, co se stalo, ale bohužel i v životě to tak chodí, žít a nevědět....
Druhý příběh se mi líbil sice nejméně, ale za přečtení určitě stojí.
U třetího jsem doufala ve smíření sester,ale bohužel ani tady to nebyl šťastný konec.
Po přečtení této knihy, mi došla slova. První příběh mě úplně dostal. To je snad největší noční můra všech rodičů. Opět úžasně vykreslené postavy. V druhém příběhu jsem nerozuměla chování Vojty a bylo mi líto babičky. I když byla docela svérázná a měla jiný pohled na výchovu. Po přečtení dvou knih od Petry Soukupové si dám od této autorky chvíli pauzu.
Tohle bylo celé takové teskné a tíživé, ale taky fakt reálné a skutečné. Soukupová patří mezi strop aktuální české literární tvorby. Mám moc ráda její současné knihy, ale i tahle malá exkurze do minulosti se vyplatila. Toxické čecháčkovství, napjaté vztahy, děti svázané očekáváním rodičů a malé české obce, kde si lidé koukají do talíře... Skvělé to bylo.
Tři povídky o mezigeneračních vztazích. Autorka poměrně syrově ukazuje, jak nám vlastně nejvíce ubližují ti, kteří by nás měli mít nejvíce rádi. Dětské křivdy, které si s sebou neseme do života a které se dál a dál nabalují, až se z nich stane neřízená emoce. Velmi hezká a reálná kniha.
Soukupová jako vždy zajímavá a znepokojivá. Tyhle rodinné vztahy ona umí. Už jsem toho od ní četl dost, a někdy mám přece jen pocit, že už se trochu opakuje.
Povídky se mi moc líbily, ale zároveň ve mně vzbuzovaly smutek.. taková klasická paní Soukupová. 4/5*
První knížka od P. Soukupové, kterou jsem četla. Byla jsem příjemně překvapená. Typy postav, dialogy, obojí vystiženo, ze života, takové čilé to bylo.
Tři povídky o náročných vztazích mezi sourozenci, každý s jinou "zápletkou" vztahů dospělých, všechny smutné
Líbil se mi styl psaní i příběh jednotlivých povídek. Forma tedy lehce převyšuje obsah, ale to není nic špatného.
3 povídky, 3 příběhy, pro mě 3 etapy čtení. Po každé povídce jsem si zkrátka musela dát oddech. Náročná realita. Nejlépe hodnotím první příběh. Poslední, třetí, mě moc neoslovil.
Docela depresivní čtení, nefunkčnost rodin, děti, které se trápí a co s tím...??? Nicméně čtivé.
Soukupová mě vyfackovala ze čtenářské letargie, takže jsem jí vděčná už jen za to. Zhltala jsem všechny tři novely v rozmezí několika dní a z každé odcházela s jinou příchutí slovanského zoufalství a deprese. Způsob psaní, který tu někdo kritizoval, mi připadá naopak dokonale podtrhující, sedící k lehce chaotickým skokům v myšlenkových i vyprávěcích procesech, ladící s celkovou náladou textů. Pokud by po mně někdo chtěl, abych vybrala jeden z kusů jako oblíbený, zaboha bych nebyla schopná, všechny mají něco svého, něco dokonale rozbitého, nedotaženého, smutně skutečného. Zůstává se mnou po dočtení pocit, kterému nedokážu dát patřičný tvar.
Miluji psychologii a tady jsou vztahy a postavy dokonalé propracované. Jediné s čím jsem se musela poprat byl styl psaní. Nespisovný, který mne odváděl od příběhu. Ovšem klady zcela převážily nad stylem.
Silná kniha o nefunkčnosti rodinných vztahů. Místy poměrně depresivní, nicméně paní Soukupová jemně naznačuje že všichni o své vztahy musí pečovat a snažit se .
Tři povídky, v nichž hlavní roli hrají rodinné vztahy, smutné až depresivní, uvěřitelný děj. Jsou poutavě napsané, líbily se mně. Moje první knížka od autorky.
K přečtení doporučím.
Opět výborná sonda do nitra lidí. A tato sonda - alespoň pro mě - odhaluje, jak se lidé ve svých životech a záměrech míjejí. A že to vlastně není ani dobře, ani špatně. Pro mě je v knihách Petry Soukupové poselství, že se všichni musíme snažit. Líbila se mi naděje na konci druhé povídky.
Štítky knihy
česká literatura rozvod sourozenci rodinné vztahy osamělost dětský hrdina rodinná tajemství Magnesia Litera zmizení dětí despotický rodič
Část díla
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha Zmizet je v
| Právě čtených | 26x |
| Přečtených | 2 258x |
| Čtenářské výzvě | 462x |
| Doporučených | 138x |
| Knihotéce | 404x |
| Chystám se číst | 467x |
| Chci si koupit | 76x |
| dalších seznamech | 11x |
Uff. Další rána přímo na solar. Zapomeňte na běžnou sourozeneckou rivalitu, skorpeni a pošťuchovani. Představte si čistou, krystalickou nenávist. Touhu svého sourozence zlikvidovat, sny o tom, že se třeba zrovna dnes nevrátí domů, že už se nevrátí nikdy a vy budete konečně svobodní. V této knize jsem toto všechno našla, mezi řádky i přímo v nich. Někdy vám může být vlastní krev vzdálenější, než toho úplně cizího člověka, kterého minete na ulici. Někdy je vlastní sourozenec dokonce opravdový nepřítel.
Tahle kniha může být pro někoho neskutečným zjevením, když servíruje témata, o kterých se moc nemluví.