Žlutý dům
Viktor Fischl
Spisy Viktora Fischla. V knize, která vychází česky poprvé, vypráví Viktor Fischl příběhy osob, které svedly dohromady jejich rozmanité osudy za druhé světové války. Pod střechou žlutého londýnského domu žijí až do chvíle, kdy jej rozmetá letecká puma, brněnský rodák židovského původu, kterého omylem ponechané rakouské občanství málem stálo život, bulharský básník, polský pár, jejichž syn slouží v ponorce, holandský houslista, litevská hraběnka a další. Osou příběhu je však milostný vztah vypravěče, Čecha pracujícího v Londýně jako novinář, k majitelce domu Gwen.... celý text
Přidat komentář
Kniha křehká jako rovnováha provazochodce nad propastí. Fischl je pro mě mistrem slova a nálady.
Čtivá kniha o zajímavých osudech osob žijících ve Žlutém domě. Nelíbil se mi milostný příběh, který mi do knihy nepasoval.
Autorovy další knížky
| 1990 |  Dvorní šašci |
| 1996 | Hovory s Janem Masarykem |
| 2005 | Kuropění |
| 1991 | Pátá čtvrť |
| 1990 | Dr. Karel Steinbach - svědek téměř stoletý |
Kniha Žlutý dům je v
| Přečtených | 37x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 2x |
Viktor Fischl prostě psát uměl - poeticky, dramaticky i laskavě, o vážných i nevážných věcech v životě. To opět potvrzuje Žlutým domem, krátkým, ovšem velmi zajímavým a tematicky silným románem.
Hlavní postava románu, český novinář Jan Brázda pracující pro BBC, se ocitá na doporučení svých přátel v boarding housu pro válečené emigranty v Londýně, pod vedením jisté Gwen Bartierové. Postupně se seznamuje s velmi pestrým obyvatelstvem domu a sbližuje se s Gwen, která žije pouze ve formálním manželství. Všudypřítomná válka ukazuje svoji tvář zkázy a bere si svoji daň i v řadách obyvatel domu a jejich příbuzných. Jan je spolu s nimi nucen potýkat se se svým exulantským údělem a vším dobrým i špatným, co mu život přináší, v čemž se mu Gwen stane trpělivou a chápavou partnerkou. Po osobní rodinné tragédii (potrat Gwen a nemožnost mít spolu s ní děti) i po dalších tragických událostech (sebevražda básníka Dobreva, žlutý dům je na konci války zničen náhodným bombardováním, při němž umírají někteří jeho obyvatelé), se Jan po válce rozhoduje k návratu do Prahy, kde je zaměstnán v rozhlase. Tento návrat ovšem nemá dlouhého trvání v roce 1948 je nucen k opětovné, tentokráte mnohem delší emigraci. Závěr románu je napsán z pohedu Janova vnuka (pár adoptuje na konci války syna) a bilancuje závěr Janova a Gwenina komplikovaného, ale naplněného života
Vedle emigrantství a obtížného hledání vlastního „místa v životě“, je výrazným motivem románu i zjišťování, že (řečeno s autorem): „mnoho z toho, čeho se v životě dopouštíme, nezáleží na nás“ tedy motiv náhody, která do velké míry určuje životní běh člověka. K tomu autor na jiném místě poznamenává: „Víme, že se vydáváme na cestu do mlhy, z níž se v nejlepším případě vrátíme s prázdnýma rukama, ale spíš s tisíci šrámy a jizvami, a přesto se na ty marné výpravy nepřestáváme vydávat znovu a znovu“. Spolu s výše jmenovaným je kromě užívání poetického jazyka (pro Fischla typického), silným motivem knihy i naděje a víra v lásku k bližnímu - "kdo zachránil jedinou duši, jako by byl spasil celý svět"...