Zlodějka knih

Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.
Dlouho očekávané české vydání mezinárodního bestselleru.

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26831/zlodejka-knih-43M-26831.jpg 4.65289
Originální název:

The Book Thief (2005)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Argo
více informací...
Počet stran:528
Překlad:Vít Penkala
Ilustrace/foto:Trudy White
Autor obálky:Finn Campbell-Notman
Vazba knihy:pevná / vázaná
Náklad:298 ks
ISBN:978-80-257-0188-1
Nahrávám...

Komentáře (1387)

Přidat komentář
Frederick
včera

Je úžasný.

Ewilka
předevčírem

Čtení Zlodějky knih jsem si moc užila. Knížka je psaná velmi čtivě a nápad s vypravěčkou Smrtí je super. Jen jsem v tom asi nenašla to něco navíc, co ostatní. Knížka se mi celkově líbila, je v ní dost zajímavých myšlenek, ale nedojala mě.

Ivaiva
13. srpna

Skutečnost, že vypravěčkou příběhu je Smrt, byla nezvyklá, zajímavá a pro mě nová. Avšak přesto mám pocit, že k plnému hodnocení příběhu něco chybělo...

Veru.Viti
07. srpna

Hodně silná kniha. Hodně hodně silná. Nemyslím těch 526 stránek, ale to, co ve mně kniha zanechala po dočtení poslední stránky. Musím říct, že slzičky byly. Kniha je to neuvěřitelná. Jedinečná. Příběh psaný smrtkou. Určitě si ještě někdy přečtu. Tato kniha nesmí chybět v mé knihovničce a doporučuji skutečně všem si tuto knihu přečíst.

lessi
06. srpna

Válka, učili jsme se o ní ve škole, v televizi často dávají rozmanité dokumenty z první i druhé světové války, vnímáme, jak hrozná doba to byla. Tato kniha mě uchvátila, zatřásla mými emocemi, prostě mě dostala. Hltala jsem každé slovo, svíral se mi žaludek, osudy Liesel, Rudyho, Hanse, Rosy a dalších jsou tak dokonale popsány, že jsem prožívala každý jejich krok. A to také díky vypravěčce. Kniha, která chytne za srdce a nepustí.

elenai
04. srpna

Pozor, konec této knihy je zveřejněn hned na prvních stránkách! A vůbec se dozvíte mnoho věcí dopředu. Přesto chcete číst dál a prožívat osobní příběhy Liesel, Hanse, Rosy, Maxe, Rudyho a dalších, kteří se sešli na Nebeské ulici. Každý z nich si prožívá svá osobní dramata, která vás berou za srdce. Krásné a bolestné vyprávění.

kiki11
29. července

Jsou knihy, na které se nezapomíná. Jsou knihy, které v čtenáři ulpí na hodně dlouhou dobu. Jednou z nich je Zlodějka knih.

Začala jsem ji číst před deseti měsíci. Přečetla jsem asi osmdesát stránek, pak mě ale zaujal popis jiné knížky, kterou jsem si chtěla přečíst, a Zlodějka zůstala nedočtená. Ne že by mě vyloženě nebavila, ale asi mě odradil pomalejší rozjezd. Přečetla jsem spoustu jiných knih, pak jsem se k ní ale vrátila.

Tentokrát jsem se začetla a už se neodtrhla.

Asi nikdy jsem nečetla knížku napsanou zajímavějším stylem. Líbilo se mi, jak si autor hraje se slovy, jaké používá obraty, symboliku, spoustu metafor, personifikace a dalších básnických prostředků. Vypravěčka v podobě Smrti dělá knihu zajímavou a neotřelou.

Určitě nejsem jediná, komu konec zlomil srdce. Věděla jsem, jak to skončí, protože jsem viděla jako první film, přesto jsem se neubránila slzám.

Ani se mi nechce rozečítat další knihu, přestože jsem se na ni těšila, protože se na ni stejně nebudu moct soustředit. Zlodějka ve mně bude doznívat nejméně několik týdnů.

attila1
29. července

Překvapilo mě že knihu vypráví smrt,na začátku mě to moc nenadchlo,ale dala jsem knize šanci a dobře udělala.Moc krásný ale smutný příběh.

bakamova
28. července

Nikdy jsem nečetla tak zvláštně napsanou knihu. Silný příběh, který mi bude dlouho ležet v mylsli. Nikdy jsem u žádné knihy neplakala. U této jsem brečela jak želva.

Jessybelle
25. července

Knihu jsem začínala na dvakrát. Poprvé jen asi první kapitola, odloženo na později. Po několika jiných knihách jsem se k ní vrátila. Začátek byl trochu těžkopádný, ale nápad s vypravěčkou Smrtí byl originální … příběh o Lisel pěkný, dojemný, ukazuje, že ne všichni Němci byli špatní... Bylo milé sledovat vztah s Rudym, i zvláštní přátelství s Maxem a s Ilsou...
Na konci proteklo slzavé údolí... A musím říct, že se mi kniha fakt líbila.

Skoupka
25. července

Do knihy jsem se ze zacatku nemohla vubec zacist. Ale nevzdala jsem to. Nakonec musim rict,ze je to pekna hniha, u ktere i slzu uronite. Mohu doporucit. Pro ty,kteri by meli s 1.polovinou knihy stejny problem,doporucuji vydrzet

Mermaida
24. července

Krásné a smutné zároveň. Příběh znám z filmu, ale knihu jsem četla prvně.

MirkaProk
24. července

Nádherná kniha u které jsem si poplakala. Doporučuji k přečtení.

Bublinka.
23. července

Docela dlouho jsem se ke knize odhodlávala, ale nakonec přišla ta správná nálada a já se do Zlodějky pustila. Poslední dobou se mi u knih stála častěji stává, že nesdílím kolektivní nadšení, ale tentokrát jsem měla vážně dobrý dojem.
Jako vypravěče zvolit smrť bylo vážně odvážné a nakonec to nebylo úplně zlé. Tátu Hanse jsem si zamilovala hned, s mámou to bylo o něco těžší. Asi mi společně s Maxem přirostli k srdci víc, než samotná Liesel.
A malý SPOILER: Kniha mi zlomila srdce. Po dlouhých letech jsem si u knihy docela pobrečela.

Padfoot
22. července

V prvních kapitolách jsem si nebyla jistá vypravěčem. Proč proboha Smrt? Nakonec se to ale ukázalo být geniálně frustrující. Smrt se předbíhá v ději, vyzrazuje konce, protože je přece zná, tak proč je neříct rovnou. Tím láme srdce zas a znova. Člověk pořád doufá, že to špatně pochopil, že všechno dopadne jinak... že Saumensch a Saukerl budou žít šťastné životy, jaké si zaslouží, válce a Smrti navzdory.

"Říká se, že válka je nejlepší přítel smrti, ale musím vám povědět, že já to vidím jinak. Pro mě je válka jako nový šéf, který od vás očekává nemožné. Stojí vám za zády a opakuje dokola jedinou věc: "Dělej, dělej."

Nočnípták
21. července

Moc jsem se na knihu těšila a dlouho jsem na ni v knihovně čekala. Nebyla jsem zklamaná, to ne, ale žádné velké nadšení jsem necítila. Autorův nápad se Smrtí se mně docela líbil, ale asi je pravda, že nakonec od čtení zdržoval. Nedokázala jsem, jako jindy, číst a být naštvaná, když mne něco od čtení zdržovalo. Klidně jsem knihu odložila a šla zapnout pračku, nebo si počíst na DK. Příběh byl zajímavý, plynul tak nějak klidně a to mám ráda, ale prostě jsem čekala něco, co nepřišlo. Určitě si ji jednou přečtu znovu. Kdybych si však měla vybrat třeba mezi ní a Němci od Katalpy, budu číst znova nejdřív Katalpu.

Dominika13
20. července

Kniha o knihách! Co více si přát?! :-D Nádherné vyprávění o holčičce, která miluje knihy, své pěstouny a kamarády. Probíhající válka a dech smrti rozhodně nemůže vzít Liesel odvahu. Obdivuji příběhy s mnoha krušnými momenty, avšak plné naděje.. Pohled smrti na veškeré dění přidává příběhu na dokonalosti.

marketakic
19. července

Nejprve jsem viděla film, díky němu jsem se dala do čtení. Začetla jsem se a za dva večery si odžila poeticky zpracované smutné téma. Trochu jsem si říkala, že je škoda, že vím jak to dopadne, ale kniha byla fajn. Ještě jsem nečetla příběh viděný z pohledu smrti :o)

zdenaR
19. července

Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy a nebyla jsem zklamaná. Posléze jsem viděla i film, ale kniha je kniha :-)))

LenWer
18. července

Do čtení knihy o válce se mi moc nechtělo, ale vybrala jsem si ji do čtenářské výzvy a opravdu nelituji. Vypravěčský jazyk je neuvěřitelně něžný, konejšivý, přestože popisuje hrůznost a nelidskost války. Způsob psaní mě skutečně nadchnul, včetně zvýrazňování těch nejdůležitějších myšlenek. Přečetla jsem jedním dechem a myslím, že by se tato knížka měla stát jednou z doporučené, ne-li povinné literatury.

Arven2001
18. července

Ze začátku mi chvíli trvalo, zvyknout si na styl psaní. Ale stálo to za to. Zlodějka knih je ta nejkrásnější kniha, jakou jsem v životě četla. O prázdniny jsem ji přečetla za dva dny.
Film je taky moc hezký, ale s knihou nesrovnatelný. Chybí tam to nejdůležitější, to, proč všichni tu knihu milují.

Schary
16. července

Moc nevim,co ke knize napsat. Začnu od podstaty- čte se dobře...Ten příběh plyne pomalinku, přidává kapku ke kapičce děje, až je z toho silná řeka. Hlavní hrdinka je malá holka dost stíhána osudem a postupně ji umírají její milovaní.... stojí za to.

MíšaS.
14. července

Co napsat?
Na tuhle knihu jsem se neskutečně těšila, byla jsem v knihovně na seznamu čekatelů hodně dlouho a nadávala, proč to ti lidé nemohou vracet rychleji.
Kdysi dávno jsem viděla film, který mě uchvátil, a to nejsem žádný filmový fanda a normálně na telku ani nekoukám.
A teď nějak nevím, kde se stala chyba. Kniha je hezká svými myšlenkami a snahou ukázat, že není vše černobílé a že i když má člověk málo může být nejšťastnější na světě. Ale nemohla jsme se do příběhu začíst, neoblíbila jsem si žádnou postavu a to je podle mě u knihy dost špatné, když ze všech lidí vám nepadne do oka žádná. Bylo to možná i tím, že film je podstatně lyričtější, kdežto kniha jede jednu událost za druhou a Smrt vám neustále omílá, že nechápe lidi a jejich rozhodnutí a pořád čtete o tom, kolik jich kde posbírala. Myslím si, že se měl pan Zusak zamyslet víc nad Liesel a jejími rodiči, Rudym a ostatními obyvateli města a vypíchnout otázky týkající se viny, trestu, odpovědnosti, charakteru, loajality a vynechat počítání mrtvých. Vždyť mi víme, kolik jich při 2. SV zemřelo.
CHápu, proč má knihu tolik lidí rádo, ale na mě je to asi málo propracované.

Pauvka
13. července

Kniha s krásným smutným příběhem.

Barbora216
12. července

Nádherná kniha! Viděla jsem kdysi i film a kniha se mi dostala do ruky až teď, tak jsem byla ráda, že už jsem zapomněla, jak to vlastně ve filmu bylo. Naprosto nádherné vyprávění smrti, kdy máte pocit, že je jí vlastně líto, že lidem bere život. Soucítila jsem jak s hlavními postavami, tak se samotnou smrtí. Dopředu vám smrt prozradí, co se bude dít, ale já jsem stále doufala, že to bude jinak. Ačkoliv jsem byla na všechno smutné co příjde připravená, několikrát jsem u knížky plakala, což nedělám téměř nikdy. Nádherné zpracování a skvělé postavy, měla jsem ráda snad každou z nich, včetně smrti. A i když je knih na toto téma hodně, tahle je opravdu něčím jedinečná a tak skvělé hodnocení si rozhodně zaslouží.

loudomar
11. července

Tak já viděla i film a za mne tedy lepší zpracování. Jak už zde někdo psal také mi nesedla příliš smrt jako vypravěčka a opravdu mě štvalo jak téměř každou kapitolu odbočovala a předesílala co bude. Celkově je to dojemný příběh, který vezme za srdce, ale polovinu knihy jsem měla pocit že nejsem stále dostatečně začtená. Z dostupných novodobých válečných románů za mě tedy slabší.

Petzar
08. července

Dost dobrá kniha, ale musí mít na ni člověk tu správnou náladu

havranice
08. července

Těsně před touto knihou jsem četla knihu Hana (o židovské rodině za období německé okupace u nás) a tu jsem přečetla jedním dechem. Otevřela jsem Zlodějku knih, čekala, že to bude podobně dobré a přišel náraz. První kapitolka mi přišla opravdu strašná - vůbec mě to nezaujalo, ten styl mě dráždil, bylo to jakoby nesmyslně pololyrické či co, Smrt tam plácala pořád něco o barvách...a já se zhrozila, že na dovolené nebudu mít co číst, protože to byla jediná kniha, kterou jsem si s sebou vzala ("proč jsem si já hloupá nepřibalila toho Harryho Pottera..."). Další kapitoly se nezdály o moc lepší, komentáře Smrti mi přišly rušivé, vůbec mi to nesedělo, přišlo mi to takové vyumělkované. Ta nerealistická personifikace smrti mně vadila, drželo mě to od příběhu odtaženou. Ale kombinace faktu, že jsem s sebou neměla jinou knihu a pocit závazku vůči kamarádce, která mi knihu darovala (a ona knihy ode mě čte poctivě) mě donutila číst dál a jsem za to ráda. Kolem strany 100 už jsem se na četbu mírně těšila, od poloviny knihy už jsem si četbu vysloveně užívala, dostala jsem se dovnitř. Nejen příběh ale i vyprávěcí styl si mě postupně získal, začal mít jakési něžné kouzlo, komentáře Smrti v odstavečkách se mi také začaly líbit ( zvláště ty, co na mě působily jako takový citlivý černý humor, ale její řeči o barvách nebe si mě nezískaly nikdy). Nejdřív mi všechny postavy a vztahy přišly jen jakoby načrtávané, ale jak byly načrtávané dál a dál, najednou to dostalo hloubku a plastičnost a četba začala být velmi uspokojující. Příběh se nikam nehnal, měl čas pracovat v nitru, a přesto se v něm tolik stalo a bylo vykresleno tolik vztahů a událostí. Bylo také zajímavé po četbě Hany vnímat teď zase příběh z druhého konce - příběh obyčejných Němců za války - vnímat jak propadli propagandě, ale zaroveň to samozřejmě stále byli lidé, se svými vztahy, osudy, smutky... Vztah Rudyho a Liesel jsem prožívala nejvíc a přišel mi vykreslený teda fakt nádherně. Z vedlejších postav bych vyzvedla linii s Ilsou Hermannovou, to se myslím moc povedlo. Konec knihy mě emocionálně dostal, brečela jsem fakt dlouho (několik kapesníků), zasáhlo to hluboko, líbilo se mi, jak to bylo pojaté a zpracované. To, že byly klíčové události a úmrtí prozrazované dopředu, mně vůbec nevadilo, naopak to zintenzívnilo prožitek těch jejich vztahů a interakcí, když jsem třeba věděla, že už jim spolu nezbývá moc času.
Mírně kriticky vnímám někdy podle mě křečovitou snahu autora o za každou cenu originální vyjádření a přirovnání, která podle mě velmi často nebyla vůbec výstižná - prostě jen zajímavě zvolená slova, která nic trefného o situaci nevyjádřila, ba naopak, vůbec mi třeba ta slova či věta nedávaly smysl, nic nedokreslily, metafory byly často fakt kostrbaté, neseděly. Někdy také probleskla drobná pochybnost ohledně věrohodnosti postav. V knize se také často skloňuje zlodějství, Zlodějka knih atd., přitom o tom zlodějství to zas tak moc vlastně není a tyto pojmy mi tam někdy přišly spíš jakoby trochu na efekt. Taky mi přišlo, že se nějak zapomnělo na rodiče Liesel, člověk se nic nedozvěděl o jejich osudu a bylo zvláštní, že to Liesel ani nějak moc neřešila.
Jinak se mi příběh dostal pod kůži a dotýkal se mě na takových těch místech v nitru, kde když se mě kniha dotýká, tak jsem prostě spokojená a kniha se zařadí do mé knihovny jako vzpomínka na kousíček života, kterou jsem s ní prožila. Emocionálně bych knize dala klidně 5 hvězd, ráciem zůstanu u čtyřech.

bosorka78
04. července

Krásný příběh o válce z pohledu druhé strany,obyčejných německých lidí kteří s válkou nesouhlasili stejně jako my

TeraOkudlana
04. července

Nestává se mi to často, ale v tomto případě hodnotím film jako lepší, než kniha. Jsem ráda, že jsem si ji před filmem přečetla, docela mě to i bavilo, ale nesplnilo to má očekávání a od tak vychválené knihy jsem tak nějak čekala víc...