Zlodějka knih

Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Dlouho očekávané české vydání mezinárodního bestselleru....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26831/zlodejka-knih-43M-26831.jpg 4.64494
Originální název:

The Book Thief (2005)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1186)

Přidat komentář
Yogini
předevčírem

Musím uznat, že prvních několik desítek stran jsem se nemohla začíst, zvláštní styl psaní, složitější pro mne rozeznat, čí pohled to zrovna je....od příchodu Maxe se ve mě něco obrátilo a já stále četla, slzela, usmívala, podivovala na dobrotě a síle lidí...neskutečně silný příběh, nemám slov....

Krizovakri
předevčírem

Přes všechnu tu chválu mě kniha trochu zklamala. Je zde sice krásně popsána krutost tamní doby a autorův popis je velmi živý, ale děj nemá gradaci.

SmallLucia
12. září

Dojemný a krásný příběh, u zfilmované podoby se nedalo neplakat. Nemám co dodat.

gigi77
11. září

Několik odstavců prvních stránek mne přesvědčuje o skvělém příběhu, který mne láká otočit další a pak zase další list. Avšak nedokážu se smířit se stylem psaní a knihu odkládám na "třeba někdy později", protože ji číst nemusím .... je půjčená jako spousta jiných klasicky psaných románů a poutavých priběhů, ze kterých mám možnost si vybírat, a kterým dám nyní přednost. Ale po pravdě je mi trosku líto, že si ten příběh nepřečtu jen pro ten "inovativní styl psaní" ...

SábaLišková
06. září

Jedna z nejlepších knih,co jsem kdy četla.

kytikyti
05. září

Bylo to hodně pěkné. moc válečné knížky nemusím, protože jsem hrozná citlivka a ony jsou vždy smutné, ale tady se mi ten styl psaní tak líbil, že jsem nepřestala. přirovnání a popisy měly tolik fantasie. krásné

milan2310
05. září

Dobře čtivé, hořko-hladivé.

Jane417
31. srpna

Zlodějka knih je krásný, ale smutný příběh německého děvčátka Liesel Memingerové, která nemá rodinu a dostane se do pěstounské péče manželů Hubermannových... a to je ta veselejší část. Děj se odehrává za 2. světové války a my můžeme vidět život obyčejné německé rodiny, která to taky neměla v té době jednoduché a potýkala se s bídou a strachem. Nedostatek práce, peněz a strach s bombových náletů, který trvá každou minutu a nálet, ten nakonec přijde... Strach, že vám odvedou syna nebo muže do války nebo že vás krutě potrestají za pomoc Židům... Liesel je obyčejné děvče, které všechny tyto pocity prožívá, ale zároveň se chová jako dvanáctileté dítě, protože ona dítě je... má nejlepšího kamaráda, první lásku, hraje fotbal a hlavně miluje knížky, ke kterým se ale většinou dostane tak, že je ukradne. Knihami nakonec zpříjemňuje chvilky nejen sobě, ale i ostatním. Příběh o tragické době a snaze vydržet ji! "Dudenův slovník se naprosto a skrznaskrz mýlil. Ticho není klid ani pokoj, a není ani mír."

Peace
28. srpna

"Lidi mě děsí."

Tak tato knížka mě dostala natolik, že jsem u žádné jiné ještě tolik nebrečela... Nečekala jsem to... Nemám slov, pane Zusaku...
To si prostě musíte přečíst!

Monolit0713
28. srpna

Dobrý, zajímavý.

BlankaTr
28. srpna

Knížka se mi špatně četla :( avšak nechtěla jsem přijít o děj, tak jsem zhlédla film. Moc pěkný příběh.

pajafich
27. srpna

Přečtena jedním dechem. Jazyk, Smrt na pozici vypravěče a smutné i krásné emoce, to vše tvoří tato kniha.

Burák
25. srpna

Asi jsem od Zlodějky knih čekala až příliš. Pochvaly čtenářů z mého okolí, nadšené recenze tady i jinde, jasné "must read" - i když jsem se snažila pochopit ten humbuk okolo, nějak se mi to nepovedlo. Líbí se mi námět, historické zasazení, jazyk jakým je ta knížka psaná, i to, že vypravěčem je Smrt. Ale tím to taky končí. Napětí veškeré žádné, k téměř žádné postavě (kromě postavy Rosy a částečně k Maxovi) jsem si necítila žádné velké sympatie a tudíž mi ani nijak nepřirostly k srdci. Možná to bylo tím, že knih z období 2. světové války už jsem četla relativně hodně, tak mám tu laťku nastavenou trochu výš. Nevím. Každopádně za mě solidní průměr.

Atanone
23. srpna

tenhle příběh vzbuzuje tolik emocí,krásných i smutných,ale hlavně je o naději...Kolik už mocipánů ničilo knihy a památky,protože se báli slov a myšlenek jimi sdělených ať už na papíře,nebo v kameni. Není to trochu směšné,když se otočí režim,že zakazuje knihy (nebo vnucuje),že staví pomníky (nebo ničí ty staré) ? Lidem,kteří nemají naději,se snadno vládne.
Každý,kdo se odmítá podřídit,krade Smrti část její moci..ale na druhé straně-čeho se bát,když sama Smrt je vypravěčkou lidských příběhů?

Šerďa2012
21. srpna

Úchvatné. Čekala jsem tematicky něco jiného, ale kniha mne i tak uchvátila. Tématika 2. světové války z pohledu obyčejných lidí, jak ji vnímají v rámci denního běžného života, jak jim normálním lidem do tohoto života zasahuje. Vnímáte určitou lehkost, strach, bolest. Jak si byl život určitých lidí v tomto období podobný. Čech, Němec, žid. Když stojíte na špatné straně zažíváte stejné hrůzy.
Jsem ráda, že jsem ji četla.

ladush
20. srpna

Neuvěřitelná kniha! Jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou. Nejsem úplně fandou knih s válečnou tématikou, ale tento příběh, byť je s válkou velmi úzce spjat, má v sobě něco tak jedinečného, hlubokého a silného, že naprosto předčil mé očekávání. Kniha je psaná lehkým, poetickým stylem, což mě příjemně překvapilo hned na prvních stránkách. Bohužel, ani poetičnost nedokázala zmírnit bolest a utrpení, které ze stránek mnohdy přímo sálá...a ke konci dokonce přispělo k několika zmáčeným řádkám od mých slz.
Takže závěrem: velice silný a poutavý příběh, který poukazuje na dobu, ve které převládá Smrt, Bolest a Utrpení, ale také Láska a lidi s velkým srdcem. A také, a to především, dítě, které česalo slova....
....vřele doporučuji!

Sunday
19. srpna

Nešlo to, zatím odkládám, možná to zkusím někdy příště. Příliš rozvláčné a druhá světová mě fakt NEBERE, nesnáším jakékoliv zmínky o ní. Asi proto, že patřím ke generaci, která chodila na školní filmová představení za nejtemnější NORMALIZACE, kdy to byly téměř výhradně válečné (sovětské) filmy. Ne, ne, ne ...

Gaeberys
18. srpna

Začátky byly těžké. Možná byl trochu problém v tom, že jsem to četla jako e-knihu ve čtečce a tam si jen tak neobrátíte pohodlně pár stránek zpět, jako v papírové knížce. Hodně mi vadily ty "nadpisy", pod kterýma jsem čekala nějaké další vysvětlení toho, co bylo nakousnuto, ale často autor z ničeho nic skočil do zcela jiného děje a mě to mátlo, otravovalo a nebavilo. Zhruba v půlce knihy jsem si zvykla a překousla to. Příběh je tolikrát omílané téma (mnou osobně velmi oblíbené), přesto autor dokázal najít něco, co mu dalo jistou originalitu (vypravěč-smrt). A za to zvyšuji ze 3* na 4* ...

katerina.l.
17. srpna

Velmi originální způsob vyprávění o tématu 2. sv.v., o kterém už byly napsané tisíce knih. Krásný a dojemný příběh, a jak už bylo zmíněno v jednom příspěvku - místy morbidní, místy poetický. Vše vyprávěné s neosobním nadhledem, ale zároveň s hlubokou účastí. Smrt nebyla zlá, smrt pomáhala. Nicméně mě vysloveně rušilo prokládání němčinou - zejména nadávkami. Ale za to nemůže kniha, to je mým vztahem k němčině jako takové.

ajasin
15. srpna

Po přečtení mě napadají hlavně slova jako originální a naprosto výjimečná. Příběh, který tu byl už tisíckrát, zpracovaný takovým způsobem, že to vyráží dech.

Lucisatko
14. srpna

Ze začátku se mi kniha četla špatně, přizsnám se, že jsem i uvažovala o tom že ji odložím a nedočtu. Asi mi nevyhovoval styl jakým je psaná. Ale něco mě s ní i přes to drželo a já vydržela. Od druhé poloviny mě to fakt chytlo a hltala jsem každé slovo, ke konci i slza ukápla. Jsem ráda, že jsem vydržela. Opravdu krásná a zároveň smutná

veskrze
12. srpna

Ojedinělá kniha. Není co dodat, musí se přečíst :)

Kekik
09. srpna

První zmínka o této knize se ke mně dostala přes videorecenzi na YT. Pokaždé, když objevím novou knihu, ihned navštívím stránku databázi knih =》 Anotace, procentuální hodnocení, komentáře. Poté mé úvahy: Tak co, koupíš/nekoupíš ???
Koupila, přečetla. Hodnotím.
Liesel, Hans, Rosa, Rudy, Max, Ilsa a jiní- hltáte stránku za stránkou. Vžijete se do příběhu a cítíte, že jste s nimi. V noci vám připadá, že slyšíte jemné tóny akordeonu. A vidíte schoulenou siluetu sedět v křesle. Toužíte obejmout Liesel. Máte potřebu házet kolem sebe chleba. Chcete být sirénou, chcete být alarm. Toužíte zakřičet na smrt- JDI PRYČ !!! Zoufale toužíte udělat cokoliv...
Smrt jako vypravěčka, nápad s kostkou se sedmi čísli, čtivý text, nádherný příběh o lásce a bolesti... Knihu budete milovat pro její krásu, nenávidět pro všechno to utrpení.
Zlodějka knih zanechá v srdci hlubokou stopu.
Konec světa (část druhá)- nejdojemnější, nejhorší část. Ach Bože.
Es tut mir leid, Schatzi. Je mi to líto, zlato.

dancapater
08. srpna

Naprosto úžasná kniha přečtená jedním dechem od začátku do konce. Tohle téma je třeba si připomínat, vědět a znát a osudy lidí jako je Liesel, Hans, Max nebo Rudy prostě stojí za to, aby si ó nich lidi četli a zaplakali.

KnihomolkaMaky
07. srpna

Úžasná kniha. Úplně jsem se do ní zamilovala! Mohu jen doporučit :)

Hellsbells
07. srpna

Mě kniha až tak nenadchla, na to jaký měla ohlas jsem čekala asi víc. Strašně dlouho jsem čekala, až mě čtení chytne, stalo se to pár stránek před koncem, bohužel...

petra2112
06. srpna

Tématem 2. sv. války je dáno, že kniha, resp. její příběh je pošmourný, ale obdobně jako Lustigovi knihy jej provází láska, o to krásnější, že "dětská", čistá a kniha určitě stojí za přečtení.

marlenma
06. srpna

Ač je to kniha plná smutku, pohladila mě po duši. Je tak zvláštně poeticky napsaná. Ke konci jsem měla slzy v očích a na rtech úsměv. Byl to krásný příběh. Chystám se na filmovou verzi.
Tak film jsem shlédla, ale kniha je bezkonkurenčně lepší.

JanaT.
04. srpna

Ta kniha je jako tlustý krajíc chleba s máslem po dni plném vysilující práce. Obyčejná, prostá, ale přesto nesmírně vydatná a posilňující. Jsem z ní smutně nadšená. Snad nejrychleji přečtená tlustá kniha v mém životě.

Kalima206
31. července

Když sem knihu začala číst, tak sem ji chtěla hned odložit. Přišlo mi to hrozně nezáživné, nemohla sem se začíst. Jenže sem to naštěstí neudělala. Kniha má hrozně krásné úryvky, z kterých až mrazí. Některé sem si i poznačila. Jsou to jakési ironie zaobalené až jakoby morbidností. Já všechno hrozně moc prožívám a v mnoha scénkách jako bych se ocitla a bylo mi z nich opravdu hodně smutno. Když sem viděla trailer na film, tak sem byla poměrně znechucená překrásnými kostýmy, upravenou hlavní hrdinkou a dodnes sem se na film nepodívala. Lidé v té době rozhodně nechodili tak ustrojení, ani tak "čistí". Ale kniha úžasná :-)