Zlé jaro
Mihailo Lalić
Černá Hora je země u nás i jinde známá pro svůj statečný, několik staletí trvající odboj proti tureckým uchvatitelům. Málokdo však zná tuto divoce romantickou zemi i z jiných stránek. Význačný soudobý srbský spisovatel Mihailo Lalić seznamuje nás s Černou Horou v době počátků druhé světové války, kdy její lid tonul v materiální bídě a duševní zanedbanosti; uvádí nás do prostředí plného primitivních pověr a patriarchálních i náboženských předsudků, v němž podle zákona krevní msty a podle surových hajduckých zákonů se loupí, mučí a vraždí, kde snad nejvědšímí trpitelkami jsou feudální morálkou zotročené ženy. I zde však narůstají v lidu nové síly, staví se proti vlastním zrádcům a zahajuje vítězný boj proti fašistickým vetřelcům. V Zlém jaru přivádí nás Lalić i do rozbouřené atmosféry na bělehradské universitě v době slavných studentských demonstrací jugoslávských studentů proti Mnichovu a proti zrádné politice tehdejší jugoslávské královské vlády a přibližuje nám i kruté dny počátků německého útoku na Jugoslávii.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 1958 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Originální název:
Zlo proljeće
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1965 |  Nad hlavou jen stromy |
| 1964 | Štvanice |
| 1958 |  Zlé jaro |
| 1958 |  Tráva pod kameny |
| 1957 | Svatba |
Kniha Zlé jaro je v
| Přečtených | 1x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 1x |
Mladý student, který se právě vrátil z rozbombardovaného Bělehradu se vrací domů a snaží se dát svému životu znovu nějaký smysl. Projdeme s ním celý jeho život, od nejmenšího dětství až po (jeho) současnost, sentimentální vzpomínky na idylický černohorský venkov střídají ztráty a bolest. Představí nám své sousedy, dobré i špatné, ukáže nám lásky, přátelství, zrady, loupeže i vraždy ze msty, protinacistický odboj, chudobu a celý ten smutný úsek dějin, kterému přísluší. A na konci zbývá jediná naděje, že se mu snad podaří uchránit život, který ještě ani nepřišel na svět.
Postavy jsou trochu plytké a jejich jména jsou pro Čecha v podstatě nezapamatovatelná, ale příběh, odvíjený pomalu ale nezadržitelně, z paměti hned tak nezmizí...