Zlatá klec
Ranhojička série
< 2. díl >
Opustila jednu klec, jen aby se ocitla v jiné. Druhý díl napínavé fantasy série. Kiva přežila. Přežila nejen vězení Zalindov, ale i smrtící zkoušky čtyř elementů. To jí však nestačí, chce se i pomstít. V hlavním městě záhy zjišťuje, že není jediná, kdo v posledních letech trpěl – bolest změnila také její sourozence. Brzy už Kiva nebude mít tajemství jen před svými nepřáteli, ale i před svou rodinou. S rostoucím ohrožením ze všech stran si uvědomuje, že její loajalita je nyní důležitější než kdy dřív. Vůči komu ale vlastně má být loajální?... celý text
Originální název: The Gilded Cage, 2021
více info...
Komentáře knihy Zlatá klec
Přidat komentář
Hlavní hrdinka Kiva mi přišla v tomto díle hodně nemyslící. Šla si za pomstou s tím, že zničí rod Valentisů. Ale má tak velké pochybnosti a stále jí tam v té hlavě zní ten brouček, že je prostě musí zničit. Ach jo... Tohle mě fakt jako na ní hodně štvalo... Prooooč Kivo..? Kniha byla sice čtivá a bavila mě víc jak první, akce, napětí nějaký ten zvrat... Ale prostě Kiva mě v tomto ohledu fakt hodně zklamala a když si to už uvědomila, tak bylo fakt pozdě.
No a pak tu je Caldon. Bože díky za něj, ten to hodně zachránil jinak bych to asi ani nedočetla toho prostě nejde nemilovat.
I přes to všechno jsem zvědavá na třetí díl a doufam, že Kiva bude mít tentokrát více rozumu.
No a také jsem zvědavá jak si usmíří Tippa, Jarena a Narnii.. Co myslíte odpustí jí to?
Zpočátku se to rozběhlo dobře. Opustili jsme jednotvárnost Zalindova a dostali se do hlavního města, přímo do královského paláce. Děj plynul, ale můj problém s Kivou se prohluboval. Místo aby přestala slepě důvěřovat rodině, kterou 10 let neviděla, tak radši zrazovala Jarena, který jí několikrát! zachránil život. Za mě by série mohla zde klidně skončit, protože Kiva si nic jiného než těžkou práci v Zalindově nezaslouží, ale obávám se, že o happyend nepřijdeme. Dám si od Ranhojičky chvíli pauzu a pak tu hrůzu dojedu.
Zlatá klec byla úplně super. Příběh je napínavý, plný tajemství a skvělých zvratů. Kiva jako hlavní postava je ještě silnější než v prvním díle a její rozhodnutí mě pořádně překvapila. Kniha mě vtáhla od začátku a rozhodně mě udržela v napětí až do poslední stránky. Je to skvélé pokračování, které mě naprosto nadchlo. 5 hvězd.
(SPOILER)
Nějak nemůžu rozdýchat jak je hlavní hrdinka neuvěřitelně hloupá.
Jinak to má spád, ale …
(SPOILER)
Slyšela jsem na Ranhojičku samou chválu, tak jsem po ní sáhla.
Ale někoho tak natvrdlého jako je hlavní hrdinka jsem neviděla ani nepamatuju. Fakt jsem víc jak půlku knihy jen naštvaná, že je tak hloupá a pomalu leze své sestře do zadku.
(SPOILER) Já se prostě nedokážu vyrovnat s hlavním motivem Kivy - pomsta. Chce se pomstít rodině Valentisových a ukrást jim trůn za to, že před deseti lety omylem zavraždili jejího bratra a poté ji a jejího otce neprávem uvrhli do vězení. Po tuhle část celkem v pohodě. Ale pak se tu, podle mě, vyskytuje pár nesmyslností a to ani nebudu zmiňovat, že v předchozím díle se neobjevuje ani náznak toho, že by Kiva plánovala toto udělat, nebo že by doopravdy patřila do rodu Corentinů. Tak zaprvé, jak si Kiva mohla deset let plánovat pomstu, v podobě převzetí trůnu, když předtím než se začalo mluvit o Tildě si ani nemohla být jistá, že se její rodina přidala k rebelů, vzheledem k tak malému množství informací, které se k ní dostávaly? Vážně je převzetí vlády nad Evalonem jedinou možnsotí pomsty? Proč se tak strašně hrnula do svrhnutí královské rodiny, když stejně nechtěla vládnout? A nepůsobí to trochu divně, že Jaren jí čtyřikrát zachránil život, ona pak potká své sourozence, kteří z ní málem vymlátí duši a ona stejně jenom myslí na to, “co by Zuleeka a Tor chtěli, aby udělala”? Proč pořád tak slepě věřila své sestře? Jako jo, že začátku to smysl trochu dávalo, protože objevila svoji ztracenou sestru, ale potom se velmi brzy ukázalo, co je Zuleeka zač, ještě předtím než vůbec použila svoji hrozivou moc. A poté, co se rozhodla, že už rebelům nechce dál napomáhat, mi to celé začalo dávat daleko větší smysl, ale zase jsem nepochopila, co se najednou odehrálo tak zásadního, že změnila názor. No, každopádně vyjma tohoto jedna z těch lepších fantasy knížek.
Dlouho se mi nestalo, aby byl druhý díl lepší než ten první. Příběh je tu o něco akčnější, napínavější a setkáváme se i s dalšími postavami. Zároveň se krásně rozvíjejí i ty stávající a autorka nádherně buduje všechny možné vztahy. Konec mě zase odrovnal a já se vrhám po hlavě do třetího dílu :)
PS: Caldon je moje nová oblíbená postava
..Pokračování Ranhojičky se nese v podobně klidném duchu jako první díl a postupně rozplétá všechna tajemství. I tentokrát příběh graduje pozvolna, ale jakmile jsem se dostala za polovinu knihy, už jsem se nemohla odtrhnout! Najednou všechno do sebe začalo zapadat a děj nabral nečekaný spád. Oproti prvnímu dílu jsem byla vyloženě zvědavá jakým směrem se děj bude ubírat a nestačila jsem se divit..
Jsem romantická duše, takže si ani nedokážu představit, jak těžké pro Kivu musí být rozhodování mezi rodinou a láskou. Na jedné straně její rodina – tragédie, bolest, a především touha po pomstě. Na straně druhé laskavý Jaren, který jí důvěřuje, miluje ji a několikrát jí zachránil život. Dokonce nasadil i ten svůj, aby ji ochránil. Tahle rovnice: pomsta vs. láska – mě hodně zasáhla a samozřejmě jsem fandila lásce, jak jinak?
Tenhle díl vygradoval natolik, že mě zaskočila náhlá změna v celém příběhu. Jsem vážně zvědavá, co přinese poslední díl a jak to všechno skončí. A popravdě – už se nemůžu dočkat, až se začtu.
Oproti prvnímu dílu hodnotím tenhle kousek krásnými 90%.
První polovina knihy byla dost nudná. Autorka asi měla pocit, že čtenáři neudrží myšlenku: číst pořád dokola stejné věty, neustále naznačovat, co je zřejmé... Chování Kivy bylo taky dost otravné. Boj, který sváděla byl pocholitelný, ale tak okatý a na sílu tlačený, že to kazilo dojem. Druhá polovina knihy už byla opět skvělá, napínavá a plná zvratů (možná až moc zvratů najednou, trochu uspěchané). Chyběl mi větší, romantičtější vývoj vztahu mezi Kivou a Jarenem. V tomhle díle neměli skoro žádnou chemii a více mě bavila akce a intriky a to mi není podobné. Od třetího dílu očekávám hodně, tak uvidíme.
ja som si myslela, že tento diel bude len taký "vypchávací", aby sa len umelo predĺžil dej, no zo začiatku to možno tak vyzeralo, ale nie je to tak
kým vo väzení ste čakali, že nie všetko vždy vyjde, tak, ako Kiva plánovala, že hocičo sa môže pokaziť, že to tam Kiva nebude mať "ružové", že je to všetko len o prežití .... na slobode to predsa malo byť inak ... no nebolo
mám pocit, že ani jedna z postáv nebola tým, kým sa zdala, akokeby to každý hral na svoju stranu, či už rebeli, alebo v kráľovskom paláci, aj Kiva to "hrala" na dve strany, no nechtiac, nevedomky, lebo, ako píšem, každý bol vlastne niekým iným
autorka to zahrala vynikajúco, jasne, že po prvej časti som už upodozrievala každého, ale toto som fakt nečakala
vidíte, že hlavná hrdinka robí niečo zle, viete, že jej identita bude /musí byť/ prezradená, ale za akú cenu, aby ten záver vlastne skončil tam, kde začína celá séria ?
Řekl bych to tak, že je to příjemné čtení, které je sice v mnohém dost předvídatelné, ale v něčem zase dokáže (hlavně v závěru) překvapit. Nad něčím se občas pousmějete, z nějakého důvodu jsou vlastně všechny postavy neskutečně ohleduplné a silně citově založené, a to především i u vládnoucí rodiny, kterou pozlátko v tomto nijak neovlivnilo... Občas je to otravné, jak všichni všechno hluboce řeší, ale stejně mě to bavilo. Vnitřní konflikt Kivy jsem chápal. Hezky se to dále rozvíjí a pro závěrečný díl je vše velmi dobře rozehráno.
Skvělé pokračování příběhu. Bavilo mě to celé, sice byly momenty, kdy mě Kiva naštvala, respektive její oddanost rodině, ale na druhou stranu s psychologického hlediska ji chápu. Svým způsobem se v těch vztazích pěkně plácala.
Knížka mě bavila celá, bez nějakých zbytečných dějových linek nebo příběhů. To že se někdo projeví jako zmetek je ze života, byť mě zvrat v ději překvapil. A konec naštval. Naštěstí se můžu hned pustit do dalšího dílu.
Druhý díl je ten typ knihy, u kterého celou dobu víte, že byste měli mnohem jednodušší řešení na všechny údajné trable a prostě jen sledujete jak je hlavní hrdinka hloupá.
Stejně jako u předchozího dílu, i tady jsem přeskakovala celé odstavce aniž by mi něco důležitého uteklo a na závěr se opět ukázala krátká akce, která mě ovšem neskutečně naštvala, hlavně asi proto, že se odehrála takřka bez boje a skončila se skoro nulovou nadějí. To je asi jediný důvod proč jdu rovnou pro třetí díl a vážně vážně doufám, že bude konečně méně plytký a více zajímavý i v průběhu a nejen na konci.
V tomto díle mě Kiva překvapila svou naivitou. V prvním díle, kdy byla v Zalindově se mi zdála mnohem prozíravější.
Romantická linka za mě moc nefunguje a je plytká. Mnohem větší souzenění a chemii citím mezi Caldonem a Kivou.
Jaren je pro mě moc sluníčkový a bez vtipu.
Konec byl zase jedno velké WOW.
Kiva přežila nejen obávané vězení Zalindov, ale i zkoušku čtyř elementů. To všechno díky Jarenovi, v jehož paláci a u jeho rodiny společně s Tippem žije. Nejde ale zatím o šťastný konec, protože Kiva v sobě stále nosí pomstu. Poté, co se po dlouhých letech setkává se svými sourozenci, zjistí, že není jediná. A po čase přichází na to, že si jednoho dne bude muset vybrat. Zvolí svou skutečnou rodinu nebo tu novou, která je úplně jiná, než si celá léta myslela? Protože ono všechno není tak jednoznačné.
Zatímco první díl se odehrával v temném vězení, tento přinesl Kivě prostředím mnoho slunečních paprsků (včetně stejného oslovení). Přinesl jí ale také pořádné dilema, na čí stranu se přidat. Jejího rozhodnutí jsem se od začátku upřímně bála, ale naštěstí se autorka nerozhodla pro předvídatelnost. Navíc postupně odkrývala jednotlivé indicie v ději a o to byl celý příběh lepší.
Romantická linka byla v předchozím díle spíš jen naťuknuta a tady už se krásně rozvinula. Sice to bylo stále pomalé a alespoň na malý výbuch lásky jsem si musela počkat až skoro do konce, ale ničemu to nevadilo. Chemie totiž pracovala pokaždé, kdy se Kiva a Jaren setkali a stačilo, aby Jaren promluvil a motýlky v břise neměla jen Kiva.
Taky jsem se obávala zápletky s Caldonem, ale autorka mě opět převezla. Nejen tím, jak to ohledně Kivy měl, ale hlavně tím, na koho má vlastně zálusk. Protože to vypadá, že se ve třetím díle ještě strhne milostný trojúhelník. No já tu dvojici každopádně vybranou mám.
Hlavní záporná postava tu byla jasná. Nevěřila jsem jí od samotného začátku, a ani ve chvílích, kdy se snažila ukázat i světlou stránku. Za to ta druhá postava, která se projevila až na konci, jo, tak to bylo nemilé překvapení. Naštěstí Caldon zasáhl dřív, než by se to zkomplikovalo ještě víc.
Proto je tu naděje, že co se stalo na konci, se vysvětlí brzy a ten domněle zrazený půjde zachránit domnělého zrádce.
Po precteni prvni knihy, ktera byla jak Bckovy film, jsem si rikala, ze takhle kniha ma lepsi hodnoceni, tak to bude lepsi.
Tak po 150 strankach musim konstatovat, ze nema. Ranhojicka, co se zavazala konat dobro stale chce sesadit z trunu lidi, kteri se k ni chovaji hezky a prolevat krev za tuto vec. Proc vubec chce na trun? Jen z trucu, zadne jine vysvetleni tam neni. A proc se k ni cela kralovska rodina chova, jak kdyz patri do rodiny?
Nic, DNF. Knizky jdu prodat a jdu se pustit do neceho, kde autor umi psat neb stale dialogy jsou nejvetsi zumpa, stale lidi delaji veci bez jakkekoliv motivace nebo vysvetleni, stale je pribeh naprosto mdly.
Po přečtení prvního dílu jsem od pokračování knižní série neměla moc velká očekávání. Po překonání té "pachuti na jazyku" ze zakončení Královny rebelů, jsem ráda, že jsem pokračovala ve čtení. I druhý díl byl v některých částech předvídatelný, ale mnohem napínavější a čtivější. Konec mě dostal, tak se vrhnu rovnou na poslední díl.
Skvělé pokračování série. Mnoho věcí bylo předvídatelných. Přesto ten příběh byl skvělý. Jdu pro další díl a pevně věřím ve světlo na konci příběhu.
Lynette Noni také napsal(a)
| 2022 |  Královna rebelů |
| 2022 | Zlatá klec |
| 2023 | Zrádci krve |
| 2023 | Tři bonusové kapitoly k sérii Ranhojička |
| 2025 |  Akarnae |
Tohle bylo výrazně lepší než první díl. Nóbl prostředí bylo nějak uvěřitelnější, sledovat pletichy bylo daleko zábavnější než tu předchází úplně základní vězeňskou linku, ve finále se moc pěkně potkaly všechny prvky, které se do té doby v příběhu objevily.
Škoda, že v první půlce nebylo nějak pořádně vysvětlené, proč Kiva vlastně tu pomstu tak strašně chce. Kdyby ji aspoň někdo trošku urazil nebo tak něco... Takhle to dlouho vypadalo, že vlastně jen skuhrá nad něčím, co si sama naprosto bez nátlaku zvolila. Naštěstí se to časem srovná a ostatní postavy to docela slušně kompenzují.
Takže v souhrnu: dobrá žánrovka se vším všudy, včetně obvyklých klišé, všichni jsou strašně krásný a mají divné barevný oči, je dost jasný, kdo na který straně stojí, a kdyby to náhodou někomu nedošlo, vypravěč to pro jistotu ještě tak desetkrát připomene. Ale to je vlastně přesně to, co od tohohle žánru čekám.
Celkovýmu dojmu podle mě dost přispělo, že jsem tenhle díl četla v originále. Z některých oslizlých červenoknihovnových obratů se mi sice pořád zvedal kufr, ale aspoň už nikdo nikoho neomotával rukama a já si přestala představovat, že se to odehrává mezi chobotnicemi.