Zlatá Grai

Tuhle recenzi píšu po dočtení celé série.
Byl to zvláštní příběh - čte se to dobře, děj v podstatě odsýpá, nejde se od toho odtrhnout, ale zároveň mi občas dělalo problém se přesvědčit k otevření knihy.

Začátek (a celkově první díl) je spíš takový úvod. Informací je tam občas až moc. Autorka se snaží čtenáři představit ten úžasný svět celý najednou, což je někdy náročné. Přepínání mezi několika různými dějišti a postavami tomu taky nepomáhá.
Zároveň je to ale úžasný příběh plný síly a odhodlání, boje za svobodu, víry a naděje. Na všudepřítomnou brutalitu si postupně zvyknete.
Romantickou linku tady nehledejte (zatím), ale vztahových situací je tady dost.
Občas mi přišlo hodně politiky a pletich, ale je fakt, že v dalších dílech to do sebe všechno postupně zapadá.
Z postav jsem si v prvním díle zamilovala Bastiena.

Ke knize jsem se dostal úplně náhodou a před jejím přečtením jsem nečetl žádné recenze, nevěděl nic o existenci dalších dílů a ani o autorce. Možná to bylo dobře, protože některé zdejší recenze by mě mohly odradit. A byla by to velká škoda, protože kniha mě opravdu nadchla. Dlouho jsem nečetl knihu, která by mě takto zaujala a od které jsem se několikrát nemohl odtrhnout dlouho do noci.

Každý čtenář má asi své preference a nikdy se autor nezavděčí všem. Už při čtení knihy jsem si všiml některých výrazných prvků, které se tu často objevují v komentářích: zřetelný „ženský“ styl psaní, dialogů a rozebírání situací, v akčních scénách nestříká krev na všechny strany a míra brutality je při soubojích na stupnici od 1 do 10 někde mezi 2 a 3. Ale zatímco někteří díky tomu snižují hodnocení, mě to přišlo jako osvěžující, příjemná změna.

Kladně je zde často hodnoceno „vymyšlení“ světa rozděleného na jorrei, sarrei a lidi. To podtrhuji. Nemohu se ale zbavit dojmu, že pro autorku byl inspirací – ať už vědomě nebo nevědomě – náš reálný svět. Jorrei mi symbolizuje Západ – vyspělé země s vysokým sebevědomím, arogancí, magickou/technologickou převahou a vzájemnými intrikami. Sarrei zase zpodobňují Východ – brutální a krvelačné společenství, s autokratickým vůdcem, které nemůže příliš jorrei/Západu konkurovat, ale škodí kde může. A Stíny jsou místa, kde žijí normální lidé nerespektovaní jorrei ani sarrei, kteří zde soupeří o vliv. Občas se dokáží někteří lidé prosadit, ale pro jorrei jsou primárně otroky (= levnou pracovní silou) a pro sarrei potravou.

V každém případě doporučuji si knihu přečíst, protože na takto dobré a propracované fantasy dílo z pera českého autora resp. autorky narazíte jen velmi zřídka.

Tak tohle byla jízda! Byla to kniha přes podle mého gusta. Je to první díl, takže se ještě hodně seznamuji se světem, který pro nás čtenářka vytvořila a je mi jasné, že se máme dalších dílech na co těšit. Moc se mi líbily jednotlivé postavy, jen se přiznám, že vlastně nevím, komu fandím. Tento svět je vlastně vykreslen tak, že tam není dobrá a zlá strana - nebo alespoň já jí tak nevnímám, což je pro mě příjemná změna po těch všech černobílých hrdinech. A jsem velmi mile překvapena, pokud to správně chápu, tak toto je autorčina prvotina - tak to to klobouk dolu! Okamžitě jsme autorku zařadila mezi své oblíbence. Tuto knihu čtu krátce po jiné prvotině a to byla tedy katastrofa. Trochu jsem se bála další prvotiny, abych nebyla zas zklamaná a musím říci, že to byla jízda a četlo se to samo. Hned jdu na další díl.

Zlatá Grai to je živě a květnatě vyprávěná česká fantasy, která opět potvrzuje, že české autorky umí.
Svět jorrei, sarrei a divokého lidu je vykreslený barvitě, pohybovala jsem se po něm s postavami románu celkem s jistotou, která se v průběhu čtení zvyšovala. Komu se zdá začátek popisný, ať si vzpomene na Naslouchače. Ta trocha nepohodlí stojí za to, co následuje. Výcvik a osudy Bastiena i Arachné Isarell mi přinesly několik dní absolutního potěšení.
Knihu ráda doporučím čtenářům, kteří nehledají povrchní emoce, bitvy a sex. Je to čtení poutavé, dramatické, oplývá intrikami, silnými muži, ale také silnými ženami.

Moc jsem se na knihu těšila a na doporučení zkoušela číst, ale odložila jsem..
Nedalo mi to a poslouchala audioknihu - dabing super, ale i tak pro mě těžkopádný text nebo nevím jak popsat asi mi kniha nesedla, to neznamená, že není dobrá.
Třeba dám časem šanci 2 dílu

Po delší době jsem měla chuť na pořádné fantasy, tak jsem sáhla po první části čtyřdílné série z pera úžasné Kristinky M. Waagnerové.
Hlavní hrdinkou je Arachné Isarell, dívka z prastaré rasy grai, která v dětství přežila dva roky ve Stínu a prchala před krvelačnými sarrei, až se jí ujal Derekon, kníže Demnogonu. Isarell se přidává k jeho synovi Bastienovi, který jako jorrei trénuje na stříbrného rytíře. Isarelliny talenty zaujmou Ymiru, královnu divoženek, a ta ji přijme do své ženské sekty bojovnic - Isarell však pro povýšení mezi divoženky musí podstoupit další nelehký výcvik. S Bastienem, s nímž ji od dětství pojí silný, až téměř sourozenecký vztah, se tak nevědomky stávají figurkami v nebezpečných intrikách knížat, princů, králů, královen i čarodějných Sittů...
Autorka na stránkách této série stvořila opravdu bohatě propracovaný fantaskní svět Aithra plný mnoha magických bytostí. Mezi nimi jsem se sice na začátku trochu ztrácela, ale tak to bývá asi u každého fantasy - pro lepší orientaci na konci najdeme slovníček pojmů i seznam postav. Někdo si na první dobrou může myslet, že fantasy příběh s ženskou hrdinkou od ženské autorky bude jen další z řady plytkých romantasy, ale u Zlaté grai se rozhodně nenechte zmást, byla by to velká škoda! Romantická linka zde prakticky chybí - i když Isarell s Bastienem mají krásný vztah, drží ho spíše v sourozenecké rovině. Autorka se navíc nebojí ani explicitních popisů soubojů, násilí a dokonce i znásilnění. Nejsilnější stránkou jsou postavy s barvitými a přirozeně se vyvíjejícími charaktery - najdete mezi nimi jak své oblíbence, tak i správné záporáky! Sečteno a podtrženo, v této knize dostanete čtivý a komplexní příběh, o kterém bych se nebála říct, že se vyrovná i světovým high fantasy. A závěrem nesmím opomenout ani nádherný vizuál, barevnou ořízku a mapku na předsádce, o kterou se postarala Adéla Stopka.
Doporučuji všem milovníkům klasického fantasy jako důkaz, že kvalitní fantastika vzniká i v našich luzích a hájích!
Hodnocení: 4,5*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Absolutně nechápu všechny ty pozitivní recenze okolo tohoto knižního počinku.
Po zhruba 100 stránkách mohu říct, že horší slátaninu jsem dlouho nečetla. Takový chaos a prekombinovanost. Nemám slov. Opravdu jsem se snažila tomu dát šanci, ale můj šálek kávy to není.

Tak tohle mi sedlo. Podle recenzí se zdálo, že to bude jízda a taky byla. Je pravda, že těch postav je mrak a jako všichni jsem se v nich trochu ztrácela. Hlavně v souboji při výpravě Isarell do Stínu. Taky mě trochu podráždilo, když se utnula v jedné části knihy linka s Is a najednou se to točilo kolem úplně jiných postav, když jsem prostě chtěla vědět, co bylo dál s divoženkami. Teď po dočtení uznávám, že je to potřeba. Musím dát ale pět hvězd, protože jsem měla docela čtecí krizi a vůbec se mi číst nechtělo a tahle knížka mi tu chuť vrátila a slupla jsem ji jako malinu. Hned zítra se pustím do dalšího dílu. Za mě skvělé fantasy, naposled mě takhle chytla Černá čarodějka.

(SPOILER) Na tuhle fantasy jsem se neskutečně těšila :-)

Kniha se čte svým způsobem dobře. Styl je rychlý, svižný a hned od začátku vás strhne do víru příběhu.
ALE nebudu lhát, už od samého začátku přicházela studená sprcha a já se v těch všech názvech, míst, jmen, ras, titulů a toho všeho ztrácela a motala se v tom jak po 10-ti rumech :-D
Některé kapitoly se táhly a za mě tam ani nemusely být.

Když ale zatnete zuby a vydržíte, tak to nakonec nebylo ve finále zase tak špatné .-)

Tahle banda divoženek včele bláznivé a šílené Ymiry se opravdu nezdá. Jsou to tvrdé divoženky, které se ničeho nebojí a ničeho se nezaleknou.
Mají opravdu tvrdý a brutální výcvik. A já bych jím procházet nechtěla ani za nic :-D
Isarell z něj vyjde, jako jedna z nejlepších, ale opravdu si sáhne až na samé dno!

Paradoxně mi vedlejší postavy byli sympatičtější a přirostli mi více k srdci.

Takový Bastien…jsem ráda, že prozřel….

Daimón…..bastard jeden…..jako chápu, že ho nemohla zabít v prvním dílu, ale tak strašně jsem si to přála .-)

Zlatá Grai působí jako kniha, která má ambici být velkou epickou fantasy, ale v praxi se často zasekává na tom, že si tu epiku plete s přemírou všeho. Svět je přehlcený názvy, frakcemi, postavami a pravidly, ale místo aby to vytvářelo hloubku, spíš to čtenáře zahlcuje a brzdí orientaci v ději. Často jsem měl pocit, že kniha testuje spíš trpělivost než zvědavost.

Největší slabinou je jednoznačně struktura vyprávění. Děj se opakovaně vrací do cyklů výcviku, zkoušek a hierarchických pravidel, které se sice liší v detailech, ale z hlediska čtenářského zážitku působí monotónně. Významné události, vztahy nebo posuny v příběhu jsou oproti tomu odbyté rychle, někdy až skoro „mimochodem“. Výsledkem je zvláštní paradox: kniha je dlouhá, ale pocitově se děj téměř nehýbe.

Další problém je práce s postavami. Většina z nich funguje spíš jako nositelé rolí (voják, mistr, královna, soupeř) než jako plnohodnotné charaktery. Motivace jsou často jednoduché, vztahy nepříliš uvěřitelné a emocionální dopad událostí je slabý, protože kniha si k němu čtenáře moc nepouští. Místo prožívání se často jen popisuje, co se stalo, bez prostoru na dopad nebo reakci.

Styl psaní navíc inklinuje k přepálené expozici. Svět se neodhaluje přirozeně, ale je „vysvětlován“ v blocích informací, což zpomaluje tempo a ubírá na přirozenosti. Místy to působí, jako by text chtěl za každou cenu dokázat, jak je komplexní, místo aby tu komplexitu nechal vyplynout z děje.

Ani samotná brutalita a drsnost světa nepůsobí vždy přesvědčivě. Často se opakuje ve stejné intenzitě a ztrácí tím efekt, místo aby šokovala nebo budovala atmosféru, postupně otupí. Svět pak nepůsobí realisticky tvrdě, ale spíš jednotvárně tvrdě.

Pozitivně se dá zmínit, že základní nápad světa a hierarchií má potenciál a občas probleskne zajímavější moment, hlavně když se děj přesune mimo rutinu výcviku. Jenže tyhle momenty jsou v menšině.

Celkově kniha působí jako přetížený první díl série, který chce vybudovat obrovský svět najednou, ale zapomíná, že čtenář potřebuje především rytmus, vývoj postav a emoční kotvu. Výsledkem je text, který je sice ambiciózní, ale častěji vyčerpávající než poutavý.

Příběh s velkým P :-D Kniha mě bavila od začátku do konce - i když se přiznám, že jsem přeskakovala některé až příliš popisné pasáže. Nekamenujte mě. Nejvíc jsem si oblíbila asi Ymiru, ale všechny postavy měly něco do sebe.
Cením tu myšlenku o drsných ženských bojovnicích - takový ta kniha, co vás přivede k feminismu! :D Taky cením vybudovaný svět. Nějaké věci si sice nedokážu ještě představit, ale třeba si to sedne s dalším dílem. :-))

Úžasná fantasy. Už dlouho jsem tak skvělou knihu nečetla. Je to syrové, akční a divoké.... jak by ne, jsou tam divoženky. Moc mne ten příběh bavil. Ihned se jdu pustit do dalšího dílu. Pokud hledáte skvělou fantasy, nemusíte dál hledat, už jste ji našli. Knihu stoprocentně doporučuji.

Tuto knihu jsem dostala darem a se slovy "musíš si ji přečíst". Po na můj vkus mírně kostrbatém začátku, kdy pro mne byl nový knizni svět naprosto cizí, jsem se začetla s tak neuvěřitelnou chutí, že jsem polovinu knihy stáhla tak říkajíc na jeden nádech. Mohu maximálně doporučit všem, kteri holdují fantasy světům. Jako dítě, které se těší na vánoční dárky tak se i já těším na pokračování.

MILUJU GRAI !!!!
MILUJU DIVOŽENKY !!!!!
TOHLE - MUSÍTE - ČÍST !!!!!!!

Isarell musela jako dítě přežívat sama v lese ve Stínech plných krvežroutů, lovců a různých bestií.
Naučila se být rychlá, mrštná a neviditelná.
Při jednom útěku narazila na stříbrné válečníky (jorrei) a dostala se do rodiny jednoho z velitelů.
Absolvovala výcvik s jeho synem a byla představena princezně Aniu.
Ta zjistila, že Isarell je GRAI.
Ani člověk ani jorrei .
Nejvyšší instance jsou pro všechny Sitté a princezna a ti chtějí Isarell pro sebe. Ona však hledá svého učitele, kterého nalezne v Ymiře, královně divoženek :-).
Isarell musí projít krvavým, brutálním a nebezpečným výcvikem. Padne až na dno, dostane nespočet ran a trestů, ale povstane jako divoženka.
JAKO NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH!!!

NESKUTEČNÁ JÍZDA !!!
UŽ MÁM DOMA VŠECHNY DÍLY :-).
Navíc ty nádherné obálky :-).

Za mne velmi příjemné překvapení na poli české fantasy. Rychlé vtažení do děje a pak vás kniha nepustí až do samotného konce. Je vhodné pro ty, komu nevadí postupně se zorientovávat v celé řadě národů a s nimi spojených postav. Já si rozsáhlý svět užil a po dlouhé době jsem měl pocit, že se mi po hrdince bude stýskat a rovnou sáhnu na druhý díl :)

Já nevím, asi už jsem četla lepší fantasy...na mě trochu zmatené a přiznám se, že další díl mě prostě moc neláká.

Na začátku jsem měl pocit, že autorka silně vytěžila sérii Empyreum Rebeccy Yarros. Je zde spousta podobných myšlenek, nápadů i motivů. Nicméně hrdinka je výrazně méně otravná a nadržená, takže se to poslouchalo daleko lépe, i když orientace v tomto rozsáhlém světě není pro posluchače audioverze úplně snadná.
Jdu na druhý díl.

Po neobvyklém seznámení se, Bastien a Isarell nastupují do bojových škol. Stali se z nich sice přátelé, ale každý si vybere jiného mistra - Bastien válečného prince a Isarell královnu divoženek. Jejich cesty se ale několikrát opět protnou.

Autorka vytvořila velmi zajímavý fantasy svět, ve kterém je nepřeberné množství zajímavých lokací a národů. S tím ale jdou ruku v ruce obrovské množství dobře vykreslených postav a názvů, ve kterých jsem se ale ztrácela. Sice je na konci knihy seznam jmen a míst, ale pro mě bylo pátrání v tomto seznamu nevyhovující. Napříč knihou najdete válečníky, divoženky, čaroděje, bojové mistry, krále a další.
Příběh je dosti dlouhý a má více dějových linek. Někdy jsem ztrácela pointu, proč teď čtu o těchto, když před chvílí to byli tamti... Neustále se něco děje, ale přesto jsem někdy měla pocit, že se děj posouvá velmi pomalu. Hlavně tedy první polovina knihy se za mě poměrně vlekla. Druhá polovina mě však chytila a byla jsem zvědavá, jak bude děj pokračovat.

Nejsem pravidelným čtenářem fantasy knih, nicméně tuto knihu jsem si nakonec poměrně užila. To počáteční trápení a výše zmíněné momenty mě nakonec dovedly ke spíše průměrnému hodnocení. No a přečtu si další díly série? Až bude dlouhá chvíle, tak možná i jo.

Nevím, jak vy, ale já mám na rereadingu nejradši to, že si všímám detailů, které jsem napoprvé přehlédla, protože jsem ještě netušila, jak důležité nakonec budou. A co teprve, když je to kniha, v tomto případě série, u které jsem mohla nahlédnout i do zákulisí. Při opětovném čtení už jsem věděla, jak celá série skončí. A co to způsobilo? Naprosto nový zážitek plný aha momentů, kdy už jednotlivé dílky skládačky spojuju na ta správná místa.

V úvodním díle této fantasy série nás autorka seznamuje se svým světem tvořeným několika rasami, vlastní terminologií a zákonitostmi. V centru pozornosti stojí Isarell, mladá dívka pocházející ze staré rasy grai. Už jako malá holčička projevila nebývalou sílu a vůli jak přežít, a proto s ní ostatní mají velkolepé plány. Jen každý trochu jiné.

Isarell ale ví, co je jejím úkolem, ví, co potřebuje, a tak se dostává k divoženkám. Těm velí královna Ymira. Často se s jejím jménem spojuje přídomek “šílená”. Je to oprávněné? Rozhodně ano. Ymira si s ničím a s nikým servítky nebere. Kdo chce patřit k divoženkám, musí počítat s tvrdým a nemilosrdným výcvikem, a také s tím, že když si Ymira něco usmyslí, musí se to stát.

Už v tomto díle si často říkáte, co to ta ženská vyvádí, nebo proč by něco takového chtěl někdo absolvovat. Zároveň vás ale jejich vzájemná oddanost polapí natolik, že se jednou z divoženek budete chtít stát. Ideálně jednou z Eyr, abyste radši dopředu věděly, co dalšího Ymira chystá.

Kromě divoženek, které se pro Isarell stávají rodinou, je tu ještě Bastien, se kterým si už odmala vytvořila silné pouto. I když se Bastienovým mistrem stal Daimón, který Isarell, ale i Ymiru nemohl vystát, jejich pouto se nikdy nezpřetrhalo. Vztah Isarell a Bastiena je v tomhle příběhu snad vůbec tou nejkřehčí věcí, ale zároveň tou nejpevnější, což ještě v dalších dílech pochopíte o to víc. Bastien byl v roli jejího ochranáře, ale zároveň nikdy jejich vztah neutrpěl tím, když mu Isarell náhodou v boji nakopala zadek. Naopak byl na ni za to ještě pyšnější.

Bastien a Daimón patří k jorrei, vznešené rase stříbrných rytířů. Jim a divoženkám patří převážná část tohoto dílu a myslím, že si snadno uděláte obrázek o tom, komu budete fandit a koho nenávidět. V polovině knihy budete mít zase pocit, že se tempo děje zpomalí.

Auutorka vás zavede úplně někam jinam a seznamuje vás se spoustou postav, u kterých máte pocit, že s těmi, co už jste poznali, nijak nesouvisí a říkáte si, jestli bylo nutné, aby tam tahle část byla.

Upřímně? Při prvním čtení ty pocity máme asi všichni stejné, ale při tom opakovaném čtení pochopíte, že ano, bylo to nutné, přímo důležité. Já jsem si teď tu prostřední část paradoxně užívala nejvíc, protože už všechny spojitosti znám a jen jsem znovu obdivovala autorku, jak už to tady měla promyšlené, aby do sebe vše zapadalo.

Tenhle díl nabízí originální svět, výrazné charaktery i dialogy postav, zápletky, emoce a spoustu fantasy prvků (ornamenty, získávání perel, bojový tanec, …). Další díly budou jen gradovat. To mi věřte. Už jen v tomto díle je za mě naprosto epické finále, kdy jsem spolu s Isarell sotva držela slzy. Zároveň i tohle finále by mohlo být konečné a byli byste s ním spokojení. Ale víte co? Byla by velká škoda teď skončit.

Takže pokud vás první díl vtáhne, věřte mi, že to nejlepší teprve přijde. Čtěte dál a tančete s Isarell, Ymirou a všemi divoženkami.