Otisky Chribdy

Jestli jsem si doteď myslel, že autorka ví, co dělá, tak třetí díl mě definitivně přesvědčil, že si je tímhle příběhem naprosto jistá. Čím dál víc oceňuju, jak je všechno skvěle poskládané. Postavy už nepůsobí jako napsané, ale jako živí lidé, kteří si jedou vlastním životem. A já jsem fakt zvědavý, do jakého konce to celé dotáhne.

Zatím můžu všechny tři díly shrnout jednoduše, něco takového jsem už dlouho nečetl. Ze začátku to působí nenápadně, pomalý rozjezd světa i příběhu ale stejně čtu. Baví mě ta syrovost. Nic přikrášleného, žádná vata. Zároveň je ale všechno promyšlené, postavy mají hloubku, nejsou to figurky do počtu. A občas mi lezou na nervy. Což je vlastně dobře. Autorka prostě umí se slovy. Ví, kdy přitlačit a kdy ubrat. Čte se to samo. A já se přistihl, že se na další kapitolu fakt těším.

Myslím, že se naprosto potvrdilo Ronovo „budeš trpět, ale náramně si to užiješ!“ A stejně jako jsem to psala u předchozích dílů, tak píšu i teď, že je to naprosto dokonalá emoční jízda.

Opět se setkáváme s postavami, které už dobře známe, a každá z nich hraje svou vlastní hru – často velmi nebezpečnou. Postupně odhalujeme jejich myšlenky i plány, ale nebojte se, autorka si spoustu věcí stále nechává v rukávu a na některé odpovědi si budeme muset počkat. A kdybych řekla, že už jsem nemilovala Míru a Isarell, tak bych lhala, ale celkově mám pocit, že některým postavám více propadám např. Lucile. A pravdou je, že mě čím dál víc fascinuje osud Andreila Smrtihlava – a po tomhle dílu také Azraela.

Všechny dějové cesty se postupně sbíhají dohromady a je jasné, že nás čeká velká bouře. Konec tohoto dílu to ukazuje jasně, já jsem zas skončila s otevřenou pusou a nechápala jsem, co se tam děje. Už teď se nemůžu dočkat, co se stane!

Temná smršť, která vás pozře a nepustí až do poslední strany
Třetí díl série Zlatá grai přináší válku, intriky a nejtěžší životní roli pro Arachné Isarell. Když se záchrana stane pastí, musíte hrát hru, jejíž pravidla určují krvožrouti.
Hned na začátku je nám jasné, že se schyluje k něčemu velkému. K válce. Pokud jste hltali předchozí díly, Otisky Chribdy od Kristiny M. Waagnerové vás nenechají vydechnout. Tento díl nás vrhá přímo do temnoty katakomb, kde naše hrdinka čelí volbě, která by zlomila i ty nejsilnější.........

Celá recenze na mém webu.

Ani tento díl nesklamal. Napětí se dalo krájet a skutečně se těším na závěrečný díl.

Sérii Zlatá grai miluju od prvního dílu a na konci druhého mě málem kleplo proto jsem se na třetí neuvěřitelně těšila, i když jsem ho celý četla se staženým zadkem, jak to nakonec dopadne

Třetí díl se odehrává v upírském doupěti, kde se Isarell zuby nehty snaží přežít a hlavně obelstít své únosce. Po boku má naštěstí silného spojence, ale řeknu vám, stejně vás ten její život semele..

..no nic, nevyzradím vám žádný spoiler, i když bych to tady moc ráda vyklopila.

Třetí díl byla jedna velká akce, překvapení za překvapením a samozřejmě jeden zvrat za druhým. A když si už říkáte “uffff, ona to dá”, tak vás autorka zase pošle k šípku

Do Isarell jsem se doslova vžila, prožívala s ní každou strast a strašně jí fandila, ať jim nakope zadek. Před očima mi běžel celý příběh jako film a doslova jsem cítila každé ovanutí větru při běhu a magické síly země. Příběh mě dokonce dokopal k tomu, abych se já sama opět dostala do formy.

Bylo to skvělý! Doporučuju kudy chodím a nemůžu se dočkat, až to ve čtvrtém díle konečně celé rozkryju!

I třetí díl téhle fantasy série stál za to. Nebudu rozebírat děj, to si má každý vychutnat sám, ale musím říct, že je skvělé vidět, když někdo u takhle rozsáhlé série dokáže udržet kvalitu, tempo a pořádnou čtivost.

Celkově to jede ve vysokém standardu a finále slibuje hodně. Na poslední díl jsem fakt natěšený a pokud můžu něco doporučit, tak jedině tohle: přečtěte si to. Autorka už víc než jasně ukázala, že psát rozhodně umí.

Třetí díl ze svébytného fantasy světa Kristiny M. Waagnerové se odehrává zejména v sarreiské části Aithry. Na konci druhého dílu jsme Isarell a Bastiena opustili v nezáviděníhodné situaci. Lámala jsem si hlavu, jak si s tím autorka poradí. A poradila, no, co si nadrobila... tedy napsala... :-)

A tak se před námi rozprostřelo území sarrei, krvežroutů a nelítostných zabijáků, v němž Isarell uvízla a z něhož není úniku. Jenže to by nebyla Isarell, aby se nepokusila najít východisko. Že ji to stojí nemalé úsilí a taky hodně ran a bolesti, na to jsme již zvyklí a ona z divoženského výcviku rovněž. Bastien je tam s ní, tedy to, co se z něho stalo, a pomáhá seč může. Isarell očaruje všechny, ať už je to jeden z sarreiských pánů bašt Barhain nebo jeho poslušný válečník jorreiského původu Andreil Smrtihlav.

V pozadí však tahá za nitky ještě někdo jiný. Dá se to připodobnit k šachové partii, akorát protivníků je více a figurkami jsou právě naše ne/oblíbené postavy, které si bláhově myslí, že prosazují svoje zájmy a zájmy svých pánů. Díl končí na pokraji války. Kdo v ní zvítězí a jak to bude dál, to si musím počkat. Snad to čekání nebude dlouhé!!!

I třetí díl naprostá pecka, série je čím dál lepší a vlastně se začínám bát jak to vlastně skončí a že to vůbec skončí.

Zatím pro mě nejlepší díl této tetralogie. Kniha navazuje na napínavý konec z druhé knihy. V knize jsou zajímavosti a popis světa Sarrei. Po dočtení této knihy Vám už Sarrei nepřijdou tak zlí jak jsou vykreslování v prvním nebo druhém díle. Osudy hlavních hrdinů (Isarell a Bastiena) jsou tragické. Při čtení této knížky jsem měla pocit, že došlo k přitvrzení. První díl byl oproti tomu pohádka. Vykreslovaná krutost je zde uvěřitelná. Konec knihy opět nabídl nové postavy, které rozhodně zamíchají kartami v nadcházející válce.

Tímhle dílem jsem prolítla bez mrknutí.
Otisky Chribdy jsou zatím nejlepším dílem v této sérii. Možná to bude i tím, že v prvním jsme se teprve seznamovali s postavami a ve druhém se pomalinku rozjížděla akce.

V Otiscích je akce už mnohem více. Stále se něco děje, ale nebyla jsem z toho otrávená, jako u některých jiných knih. To poukazuje na to, jak dobře dokáže autorka vtáhnout čtenáře do děje a nepustit ho. Její psaní je opravdu kaptivující a dobře se čte.

Děj se zaměřuje hlavně na Isarell, která je v zajetí mezi sarrei. Několikrát je i z pohledu hlavní hrdinky naznačeno, že se jorrei a sarrei vlastně vůbec neliší. Obě rasy jsou zahleděné jen do sebe. Hrozně jsem si v této části oblíbila postavu Smrtihlava, který je takový kladný záporák a prostě nejde nemilovat. V průběhu děje se dozvídáme další důležité informace a pomalu a jistě nám jednotlivé dílky zapadají do skládačky. Autorka velice dobře popisuje pocity všech postav a nechává nás stále tak nějak v napětí, co bude dál.

Jako velký fantasy fanoušek musím říct, že takhle vypadá dobře udělaný svět. vše dává smysl a je tam přesně tak akorát neznáma, aby se čtenář těšil na další díl. Jediné co, tak jsem občas musela obracet na dramatis personae, abych si připomenula, kdo je kdo, protože těch postav je tam opravdu milion a nemají úplně obyčejná jména.

Za mě naprostá pecka a budu se těšit na poslední díl!!!

Otisky Chribdy považuji zatím za nejlepší knihu celé série. Možná je to částečně tím, že oproti předchozím dílům je tenhle sice kratší, ale zároveň se v něm pořád něco děje. Nečeká nás žádný pomalý rozjezd ani prostor na oddech – příběh si drží tempo od začátku až do konce, což mě neskutečně bavilo.

Třetí díl se z velké části odehrává mezi sarrei (konečně!) a zatímco předtím byli vykreslovaní spíše jako “záporáci”, tady už mi nepřijdou o nic horší než jorrei. A právě v tomhle ohledu autorku obdivuju. Nic není černobílé. Svět není jen čisté dobro a čisté zlo a stejně tak ani postavy nejsou typicky kladné nebo záporné. Všude jde najít postava kterou si oblíbíte a je jedno, jestli hledáte mezi sarrei, jorrei, sitty, divoženkami, nebo lidmi. A přesně tohle mě na příběhu fascinuje, ale zároveň nezvládám odhadnout, kam vlastně série směřuje. Čtenář má neustále pocit, že každý krok může být špatný a každý spojenec se může ukázat jako zrádce a my vlastně do poslední chvíle nebudeme tušit, jestli to vůbec myslel vážně. Autorka záměrně udržuje čtenáře v nejistotě, a i když mi to v prvních dvou dílech občas vadilo, tady mi to začalo dávat smysl.

Pokud bych ale měla něco vytknout, je to množství postav a dějových linek. Chápu, že na konci nejspíš všechno zapadne na své místo a každý dostane, co si zaslouží (nebo v to aspoň doufám). Ale přece jen je tohle předposlední díl série a já se stále místy ztrácím v tom, kdo je kdo a jak co funguje. Navíc mám pocit, že se pořád přidávají nové informace a probíhá další worldbuilding, což bych asi čekala spíš na začátku série než těsně před jejím vyvrcholením.

Celkově pro mě Zlatá Grai ale představuje to nejlepší, co současná česká fantastika nabízí. A jsem zvědavá, jak se autorka popasuje s posledním, závěrečným, dílem série.

Třetí díl série mě opět příjemně potěšil. Nemohu říct překvapil, protože od autorky jsem po předchozích dílech žádnou slabotu nečekal. Opět nezklamala a bylo to velmi dobré, ač k dokonalosti stále kousek chybí.
Velmi oceňuji, že se v tomto díle čtenář konečně dostane teochu mezi sarrei. Ti jsou podáváni ve stylu záporáků, ale opravdu jsou v něčem horší, než andělští jorrei ? Ani mi nepřipadá. Líbí se mi vývoj a vnitřní boj Isarell. Líbilo se mi také, že v tomto díle konečně různé tréninky a výcviky prakticky absentují. Povedené je i propojení některých příběhových linií. Velmi pěkně byly podané intriky mezi sarrei i jorrei.
Hlavně machinace a motivace sarrei si myslím mohly být zpracované trošku podrobněji. Sice čtenář dostává informací dost, ale všechny úradky působí celkem povrchně a bez hlubší finesy. Od předchozího dílu stále přetrvává výtka na příliš volný systém magie, který umožňuje až příliš nečekaných zvratů. Stejně tak považuji v určitých situacích chování některých postav za podivně nevysvětlené až nelogické.
Každopádně jde o skvělý díl výborné série, který je výrazně kratší, než první dva, což je teochu škoda. Zasloužil by si určitě víc detailů. Klady jednoznačně převažují nad zápory a celou sérii řadím k vrcholu, co česká fantastika momentálně nabízí. Moc se těším na poslední díl.

Tento díl sledujeme Isarell a Bastiena. Isarell je uvězněna v katakombách Chribdy a je postavena před velké rozhodnutí . Má se stát jednou z nich a nevěstou Pátého karadhei nebo sloužit Pánu Bašty jako mentálně ovládaný bojový otrok. Co si vybere a jak se s tím vypořádá? Opět kniha plná intrik, bojů a soubojů. Jsem nadšená z popisu krajiny, bytostí a dokáži si představit ilustrace.

Tento díl byl zase epický. Tady fakt nemám, co vyčíst, protože to bylo napsáno brilantně.

Děj byl svižný, stále se něco dělo, že to udrželo vaši pozornost. Chtěli jste vědět, co se bude dít dál a dál. Neustále jste čekali, co se dalšího stane. Bylo to napínavé, bolestivé i brutální, protože jsem si oblíbila postavy, které to v tomhle díle neměli vůbec jednoduché.

Jo a pokud někomu přišlo v předešlých dílech týraní a ubližování postavám hodně, tak tady vás to úplně odzbrojí, páč tady je toho ještě mnohem víc.

Tahle knížka je oproti dvěma dílům mnohem kratší, ale slibuje vám hodně akce, takže vás o nic opravdu neošidí.

Autorka dokázala nám dát popisy, které nás zavedly do tohohle světa. Krásně jsem si to dokázala všechno představit.

A můj drahý Bastien je prostě Bastien. Může být čímkoliv a stejně to bude moje fav (oblíbená) postava.

Těším se na čtvrtý díl, který se k nám blíží, protože to bude nejvíc epické zakončení celé série.

(SPOILER) Recenzi minulé knihy jsem zakončil tím, že další kniha bude snad pěkný nářez. A musím říct, že jsem se trefil naprosto přesně!
Tentokrát z velké části převládá akce.
Hlavní část děje se přesouvá k sarrei, přesněji do deváté bašty.
Vzhledem k místu děje se mnohem víc dozvídáme o životě sarrei, kteří jsou stejní manipulátoři jako jorrei, ale na rozdíl od nich nejsou tak upjatí a platí tu především právo silnějšího.
Je zde hodně kladen důraz na psychiku Isarell, na kterou má vliv jednak zajetí a její momentální situace, ale taky jejich složitý vztah s Pátým. Hodně se mi líbí, jak vede v duchu rozhovor s jednotlivými Eyr.
Co se mi líbí na celé sérii, ale tady to už graduje, je nepřehlednost celého hlavního děje. Jorrei, sarrei i lidé mají mnoho možností, kterým směrem se dát, s kým se spojit nebo na koho a kde zaútočit. Autorka nás udržuje v záměrném napětí a nevědomosti.
Totéž ale v menším zažíváme při spiknutí, které zosnoval Barhain Sae, i když tam jsem trochu tušil, jak to má v plánu.
Bohužel jsem se nedočkal nějaké akce se Stíny, snad si je autorka šetří do posledního dílu.
Pátý je daleko zajímavější postava, než jsem si původně myslel, ale trochu doufám, že ještě neukázal to „nejlepší“, co v něm je. Chtěl bych pořádný masakr. No tak uvidíme.
Na konci knihy začínají do děje promlouvat i Bohové/démoni, což já osobně moc nemám rád. Ale zase to ukazuje, že i hlavní hrdinové mají omezené možnosti, a některé věci bez pomoci prostě nedokáží.
Každopádně jsem knihu přečetl o dost rychleji, než mám normálně ve zvyku a těším se na velké finále!

A i když to není mým zvykem, přidám jeden úryvek z knihy samotné :
Všichni čtyři karadhei se nyní kroutili na zemi s množstvím hlubokých ran. Raythár, sedmsetletý upír patřící k Původním, si tiskl tepenné krvácení z téměř amputované levačky. Jeho hojivé ornamenty plály takovou silou, že oslepovaly přibíhající léčitele, a v očích mu hořela kombinace zášti a strachu o život.
Pátý měl modřinu na čele a škrábanec na hrudním plátu.
Isarell se uvolnil pramen z copu

:D to mě prostě totálně dostalo

Na ďalšie pokračovanie série Zlatá Grai som sa vrhla hneď po dočítaní predchádzajúcej časti. Nevydržala som čakať ani hodinu, takže moc ďakujem autorke za okamžité zaslanie e-knihy k recenzii v rámci spolupráce.

Tentokrát atmosféra aj dej pritvrdzuje, nachádzame sa na území krvavých sarrei, ktorí si spravili z Isarell bojového otroka. Dej sa prehlbuje a my máme možnosť lepšie spoznať rasu krvilačníkov a ako funguje ich svet a zvyky za temnou hranicou.

Oceňujem nižší počet strán, dej bol dynamický a bez hluchých, natiahnutých pasáží. Perfektne autorka ukázala, že svet nie je len čiernobiely a nedelí sa iba na dobro a zlo - aj tí dobrí vedia zradiť a démoni vedia spraviť niečo dobré. Často to v knihách nevídam a v tejto sérii to bolo ako závan čerstvého vzduchu po dlhom čase.

Na poslednú časť tejto super série si rada počkám, som si istá, že nás čaká epické zakončenie dobrodružstva našich obľúbencov.

Kto máte radi fantasy a nebavia Vás množstvá rovnakých YA príbehov, takto toto určite odporúčam.

Otisky Chribdy sice mají o polovinu méně stran, než předchozí dvě knihy série, ale zato jsou až po okraj naplněné akcí, nečekanými zvraty a situacemi, při jejichž čtení, či spíše prožívání spolu s hlavními hrdiny, zapomenete dýchat. Narozdíl od Zlaté Grai a Doteku viatáru jsme zde vrženi přímo do děje, nečeká nás pomalý rozjezd, ale navážeme přímo tam, kde předchozí díl skončil.

Musím říct, že třetí díl je skutečnou odměnou pro všechny čtenáře, kteří si s Isarell a ostatními projdou všemi strastmi. Dle mého názoru se jedná o zatím nejlepší díl celé série a pokud to takhle půjde dál i u toho čtvrtého, asi jeho konec nerozdýchám. (Myšleno v dobrém, samozřejmě.)

Konečně se dozvídáme více o sarrei, jejich říši, fungování jejich společnosti či zvyklostech. Z toho jsem měla neskutečnou radost, protože já, milovnice záporáků, už od začátku vysloveně čekala na to, až tihle elegantní krvesajové dostanou více prostoru. A že ho tu dostali královsky. Máme možnost se spolu s Isarell účastnit jejich jednání, slavnostního bálu, zvrácených hrátek či bojových akcí. A všechno to vážně stojí za to.

Navíc se tu dostává prostoru také mému nejoblíbenějšímu Andreilovi, o kterém jsem básnila už při hodnocení předchozí knihy. Jeho postava je prostě tak úžasně zajímavá a já si díky němu připadala zase jako puberťačka, která je naprosto hotová z knižního hrdiny. To se mi v tak intenzivní míře už docela dlouho nestalo.

Na povrch navíc vyplouvají také nové, zajímavé stránky Isarell, která svádí boj s tím, kým vlastně je. Být na jejím místě, zůstala bych mezi sarrei, ve službách Barhaina Sae, a byla bych nadmíru spokojená. Ale ano, vím, že to není její místo. Jenže kam vlastně patří? Nemůžu se dočkat, co s ní má autorka v plánu. Hodně jsem si oblíbila i postavu Pátého karadheie, který představuje směsici hned několika charakterů, ale nechci o něm příliš prozrazovat. Řeknu jen, že se mi velice líbí pouto, které s Isarell sdílí. Ostatní postavy, jako Eyry či královna Ymira, jsou v tomto díle dosti upozaděné, ale mně to upřímně vážně vůbec nevadilo.

Děj neskutečně rychle odsýpá, všechno do sebe krásně zapadá a my se nezadržitelně blížíme k vyvrcholení celé ságy, které nás čeká ve čtvrtém, posledním dílu. Již potřetí vám mohu tuto sérii z celého srdce jedině doporučit. Běžte a přečtěte si ji, nebudete litovat. Slibuji. Já budu mezitím netrpělivě vyhlížet pokračování.

(SPOILER) U druhého dílu jsem psala, že byl od začátku nadupaný akcí. Ano, určitě byl, ale spíš to byla stále poklidná řeka ve srovnání s tímto dílem, který mě smetl jak vlna tsunami. Anotace na tento díl říká, že je to temná smršť, která vás pozře a vyvrhne až na poslední straně. Nemůže to být výstižnější. Doslova.

První dva díly, ve kterých dominovali jorrei byly ještě takovou "nevinnou pohádkou", ale tady převzali velení sarrei a stala se z toho krvežíznivá podívaná. Líbilo se mi to? Bože, ano! Nemohla jsem se odtrhnout. Svištělo to naprosto strhujícím tempem a než jsem stačila mrknout, byla jsem na konci.

Od prvního dílu obdivuji bravurně vykreslené charaktery postav. V knihách málokdy fandím hlavní hrdince, ale Isarell si mě omotala kolem prstu prakticky okamžitě a každým dílem tu smyčku utahuje víc a víc. Těch zkoušek, které už musela podstoupit. Které ji nezlomily. Po kterých vždy vstala a šla dál. A že tady toho na ni bylo připraveno tolik, že jsem nechápala, jak pořád může mít sílu bojovat. Její oddanost byla opět neuvěřitelná.

Na konci druhého dílu jsem hodně trpěla ohledně Bastiena. Naštěstí tu pořád byl, sice jinak, ale jejich silné spojení s Isarell se nezlomilo. I přesto, co se mezi nimi stalo, protože Isarell věděla, že jinak by to nikdy neudělal.
Ještě mě zaujal také náznak ohledně Andreila Smrtihlava, takže nejen kvůli tomu, budu nadšeně očekávat poslední díl.

Jsem moc ráda, že tahle série nakonec bude mít tu pravou knižní podobu, protože si to právem zaslouží. Těším se, až si ji pořídím a dám si před posledním dílem rereading, abych všechno zase viděla jinýma očima, protože tohle je jedna velká jízda, kterou musíte číst.