Zkurvenej příběh
Bernard Minier
Les a mlha kam se podíváš. Místo, kde každý zná každého a kde soukromí je jenom iluze. To je malý ostrov Glass Island, kde žije šestnáctiletý Henry a kde byla zavražděná jeho přítelkyně. Kdo je vrahem? Pro obyvatele ostrova se Henry stává hlavním podezřelým a bedlivě ho sledují na každém kroku. Cítí jejich nenávist. Cítí, že chtějí jeho kůži... Jeho svět se stává nebezpečný, temný a pořádně zkurvený.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2017 , XYZ (ČR)Originální název:
Une putain d'histoire , 2015
více info...
Přidat komentář
Dočteno jen z vypětím všech sil. Obludně dlouhý román, v němž zde nesmyslně přeceňovaný autor radikálně selhává v jedné nejmenované tradiční (nejen) literární disciplíně. Minier se zjevně inspiroval v Ellisově neodekadentní poetice, nicméně na jeho kvality se dívá z úctyhodné vzdálenosti. Neživotné postavy, nefunkční propojení vyprávěcích linií, finále překvapivé leda tak pro úplné novice. Jedna hvězdička za kosatky, a český název, který výjimečně nelže.
Au revoir, Bernard Minier!
Na začátku jsem se trošku ztrácela v postavách a v časových linijích, ale na to jsem si u autora už zvykla. Příběh měl slušné tempo,skvělou zápletku a dokonalý závěr. Obzvlášť nadšená jsem byla z poslední kapitoly. Tentokrát bylo zlo po zásluze potrestáno.
Začátek o něco pomalejší rozjezd, aby mohl vyniknout strhující závěr. Mě se to líbilo a hezky četlo.
Drsné, napínavé, ale zvrat na konci ve mně vzbudil nepříjemný pocit, že autor čtenáře vlastně podvedl. Aspoň jsem to tak v souvislosti s Henrym vnímala.
Tak tenhle Zkurvenej příběh byl zbytečně a zku... zdlouhavý. Mám ráda tlusté knížky, ale tady jako by chtěl autor nahnat jen co nejvíc stránek. Ale chválím konec, ten byl překvapivý a drsný.
Jeho předešlé 3 knihy se mi líbily o hodně víc. Za konec přidávám hvězdičku,protože ten byl parádní,ale jinak to na mě bylo zdlouhavé a tentokrát mě vadilo,jak vše bylo popisováno až moc rozvláčně. Ale jinak autora řadím mezi top spisovatele.
S prvni pulkou knihy jsem se vylozene trapila. Porad jsem premyslela, kdo mohl Naomi zavrazdit a Henryho jsem mela za svatouska... Nicmene zhruba od poloviny to dostalo uplne jiny drive, nepustilo me to, dokud jsem nedocetla. A ze me ten konec doslova posadil na zadek, to byl triumfalni zaver dila.
Tak tohle byl teda příběh! Mně se kniha četla skvěle od začátku až do konce, hned po první stránce jsem se začetla a nešlo přestat, za dvě odpoledne přečteno, protože jsem prostě musela vědět, kdo Naomi zavraždil a proč. Ale ten konec! Tak tohle bych teda netipovala. Palec hore autorovi - tohle byl perfektní příběh napínavý až do konce. Od Miniera si chci přečíst i další knihy. Pokud budou tak dobré jako tato, mám se na co tešit :)
Moje druhá kniha od Miniera, první byla Mráz, která je samozřejmě skvělá, takže jsem měla obrovské očekávání i od této. Úplně nepatřím mezi fandy knih, které mají tolik stran, protože v takovém případě musí být kniha opravdu unikát, aby si autor mohl dovolit tolik stran.
No tady se trošku ukázalo, že méně je opravdu někdy více. Kniha se ze začátku hodně vleče a nic moc se v první polovině neděje, chybí tomu větší akce a zbytečně se zde všechno obsáhle popisuje, což nutné není. Na druhou stranu je ten ostrov popsán tak chmurně, že tam prostě žít nechcete. Druhá polovina se neskutečně rozjede a začíná se nám otevírat vcelku zajímavý a zamotaný příběh, kdy do poslední kapitoly nevíte, kdo to udělal. Autor nám připraví takový konec, že si to prostě zaslouží označení “ To je dobrá knížka” nebo spíš zkurvenej příběh.. Vulgarismy mi v knize nevadí, protože ruku na srdce k běžnému životu prostě patří a každý tak někdy mluví. Závěrem však série se Servazem jsou určo lepší.
Minier mě baví. Knížku vezmu do ruky, okamžitě se začtu. Děj mě pohltí a musím se přinutit přestat číst, protože bych četla pořád... až do konce. V přestávce, kdy nečtu, se už těším, až budu. A to je pravé poslání takových knih. Neřeším nic, jen si užívám... Zkurvenej příběh byl pro mě zatraceně výbornej.
Upřímně, čekal jsem nudný, upovídaný a lehce ufňukaný thriller v duchu série s Martinem Servazem. A ono ejhle, Bernard Minier tentokrát vyšvihl svižný schizofrenní román, kde průběžně měníte názor na vyprávěné události a do poslední stránky trnete nejistotou, jak to všechno vlastně bude. V některých momentech autor sice moc nezvládá psychologii náctiletých hrdinů, protože ji buď moc vyhrocuje, nebo naopak zanedbává, ale po celou dobu drží čtenáře poctivě napnutého jako strunu. Samozřejmě, že se přitom nevyhne vykonstruovanosti, kdy pachatel myslí rovnou na dvacet tahů dopředu a všechny mu klapnou na jedničku. To už ale k podobnému druhu literatury patří. S čím jsem se ovšem nedokázal ztotožnit, byly nepřehledné motivace a teatrální reakce v některých situacích, neboť při zpětném pohledu nedávaly smysl. Je však třeba brát zřetel na to, že příběh je z větší části prezentován z hodně subjektivního úhlu pohledu a tak se nedá říct, co bylo zamlčeno či přizpůsobeno. Celkově tedy spokojenost.
Na Miniera jsem si musela zvyknout. Přiznám se, že se mi do jeho knížek hůř začítá, ale pak to stojí za to . Příběh vcelku depresivní, kolem neustálé mlhy, neustávající déšť a rozbouřené moře. Kniha, kde se bojíte začít někomu fandit, protože vrah může být naprosto kdokoli. Příběh zamotaný, nicméně na konci se vám poskládá jako puzzle. Věřte, je to jízda.
Trochu jiná kniha od pana Miniera, možná také tím, že je na rozdíl od předchozích situovaná mimo Francii na ostrov nedaleko amerického pobřeží. Začátek mi přišel také hodně zdlouhavý, ale nakonec se vše zvrtlo ve skvělý závěr a v podání Prokopa a Pavla Rímského je to paráda posloucháníčko.
No, to byla nuda. Jen proto, že z nějaké sebemrskačské zásady dočítám (téměř) všechny knihy, dorazila jsem i tuto a nedá se říct nic víc, než že to byl fakt zkurvenej příběh. Nebavilo mě to a tímto jsem s Minierem definitivně skončila. Ztráta času.
Štítky knihy
vraždy ostrovy tajemství technologie ztráta soukromí
Kniha Zkurvenej příběh je v
Právě čtených | 25x |
Přečtených | 1 929x |
Čtenářské výzvě | 324x |
Doporučených | 80x |
Knihotéce | 567x |
Chystám se číst | 559x |
Chci si koupit | 126x |
dalších seznamech | 11x |
Minieru me proste bavi. K tomu ma promyslene zápletky. Na zacatku jsem si připadal, ze ctu něco od Kinga. Parta decek ze stredni, americke realie. Dej se odehrava na smyslenem ostrove kousek od Seattlu, vedle Orca ostrova, kde se natacel Free Willy. Glass island jsem hledal na mape, spolu s dalsimi misty, nez mi doslo, ze neexistuje, na rozdil od tech dalsich mist. Je to zmineno i v doslovu. Na rozdil od spousty jinych me bavila cela knizka od zacatku do konce. Neustale napeti, vypraveni z pohledu ruznych postav. Bavili me nebezpeční Oatesove, Henry, mamy, senator, Noah, Shane. No a potom je tu jeste Jay! Cele rozuzleni jsem necekal, i kdyz zpětně byly nektere indicie jasné. Epilog se mi moc nelibil, ten bych zmenil. Uz se těším na novy Minieruv technothriller.