Život za životem
Kate Atkinson
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207727/bmid_zivot-za-zivotem-Rri-207727.jpg
4
287
75
Angličanka Ursula Toddová zemře těsně po narození jedné únorové noci roku 1910. V následující kapitole se téže únorové noci narodí znovu, přičemž tentokrát přežije, aby podstoupila celou řadu tragických, mnohdy heroických konců. Tak jako na divadle padá opona, v Ursulině příběhu „padá tma“, tedy smrt. Ta ovšem neznamená temný konec, ale je příslibem dalších, neomezených variant a pokračování. Není divu, že Ursula mívá silné pocity déja vu; je totiž obdařena možností prožívat tytéž chvíle a stavy znovu a znovu a snažit se zabránit osobním i dějinným katastrofám – i když ne vždy se stejným úspěchem jako v prologu románu, kdy v Mnichově spáchá atentát na Hitlera. Váha života je nekonečně proměnlivá a vyprávění, založené na podobném principu jako legendární Ramisův snímek Na hromnice o den více nebo letos zfilmovaný sci-fi román Davida Mitchella Atlas mraků, provokuje otázkou, zda – pokud bychom mohli stejné prožívat znovu a znovu – bychom dosáhli dokonalosti a zda by taková dokonalost byla žádoucí. Dráždidlem čtenářské zvídavosti je také touha nahlédnout, jestli alternativní sekvence Ursuliných životů představují výseky paralelně probíhajících světů nebo se jedná o elastickou časovou smyčku...... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2014 , Argo
Originální název:
Life After Life , 2013
více info...
Přidat komentář
Po 150. stránce knihu odkládám. Životy mi splývají v jeden, protože se točí pořád ve stejném prostředí. Navíc přeskakování v čase mě ruší, i když v jiných knihách ho vítám.
Kniha se mi velmi líbila, ač patří k těm objemnějším, přečetla jsem ji během dvou dnů. Příběh, který se restartuje stále od začátku mě zaujal a vždy jsem čekala, co se v další verzi života vyvine jinak. Rozhodně stojí za přečtení.
Poslechnuto jako audiokniha, naprosto bravurně načtená Terezou Bebarovou. Jako kdyby to nečetla, ale prožívala. Té bych dala 10 hvězd, kdyby to šlo.
Samotná kniha má zajímavé téma. Někdy mne bavila víc, někdy méně, ale celkový dojem je výborný. Všechny ty pocity jsem autorce věřila a vůbec nechápu kde je vzala, a že je dokázala tak popsat.
Narozdíl od jiných čtenářů, se mi asi nejvíc líbila zrovna část v Německu a kolem Hitlera. Myslím, že ho (a situaci před válkou) vystihla dokonale.
Konec byl takový nečekaný a nijaký, ale jak jinak by to vlastně mělo skončit? Životy se stále opakují a nirvána je v nedohlednu :-).
Zpočátku jsem si připadal jako v nějaké počítačové hře. Než se rozehraješ, bum a je to v tahu. Pokus o postup do dalšího levelu ... a zase nic. Na některé je potřeba i více pokusů :-) . Ale teď vážně - velmi zajímavý nápad a mistrovské provedení. Atkinsonová je výborná vypravěčka, její postavy mají šmrnc a už se těším na Boha v troskách, který na tuto knihu do jisté míry navazuje. Snad jen v závěru se mi místy knížka už trochu táhla - některé pasáže už tam být nemusely. Ale na výsledném velmi dobrém dojmu z knihy to nic nezměnilo.
PS: Zajímalo by mě, jestli měla autorka nějaký záměr s pojmenováním hlavní hrdinky (Todd - tod - německy smrt).
Román jsem poslouchala jako audioknihu, od čehož se může (a nutně nemusí) odvíjet i můj finální dojem.
Celou knihu jsem se rozhodovala, jestli se mi líbí nebo ne, a pak najednou zničehonic skončila a já pořád nevím.
Mořilo mě tempo vyprávění, tak volné a zdlouhavé, a množství postav, v nichž jsem se neustále ztrácela. Nechápu, proč o matce a otci mluvila jmény, už takhle přelidněný děj byl ještě nepřehlednější. Mořilo mě to věčné opakování, které bylo zpočátku velice zajímavé, posléze už fádnější a nakonec únavné.
A k tomu ta beznaděj a bezvýchodnost, která z knihy jen tryská. Prvních pár kapitol mi připadlo jako seznam všech způsobů, jakými mohlo v první polovině minulého století zemřít dítě.
Na druhou stranu nemůžu říct, že by celá řada scén nebyla extrémně silná a působivá, že by z nich nemrazilo, naopak! Autorka skvěle budu atmosféru místa i doby, ale to její odbíhání od tématu, to řetězení vzpomínek a situací, vzbuzuje dojem, že sedíte vedle někoho, kdo prostě nedokáže vyprávět příběh, aniž by vám neřekl, jakou barvu ponožek si vzal na sebe druhé úterý v březnu předloňského roku, co si nalil ke snídani k pití (z čeho a do čeho, jakou to mělo barvu a z jakého to bylo materiálu), a než se dostane k tomu, kvůli čemu že přišel dneska pozdě do práce, už vás to vůbec nezajímá, protože jste plynule zapomněli, o čem že to původně mluvil...
Možná by to v papíru bylo přístupnější. Nicméně Tereza Bebarová čte skvěle a její interpretace se mi líbila moc - mnohdy víc, než příběh samotný.
3,5/5 Veľa krát si vravíme, čo by bolo, keby sme sa vo svojom živote rozhodli inak. Hlavná hrdinka románu Ursula dostáva takúto šancu vždy, keď umrie. Dej začína v roku 1910 a hlavnými témami je detstvo na anglickom vidieku a obdobie druhej svetovej vojny v Londýne a Nemecku. Počas dlhého časového úseku mnoho krát umrie a narodí sa odznova, pričom minulé životy jej pripomína len prchavých pocit de ja vu a zlé predtuchy. Tie ju varujú pred možnou smrťou, ktorú už niekedy podstúpila. Spôsob, ako s touto témou autorka narába je mierne zdĺhavý, keďže sa zas a znova spolu s hlavnou postavou ocitneme na miestach, kde už bola a zakaždým prežíva veľmi podobné situácie ako predtým. No čím viac sa kniha blížila ku koncu, tým viac sa mi tento spôsob rozprávania páčil. Koniec ma neurazil, ale ani neprekvapil. Čakala som možno silnejšiu atmosféru, ale vcelku som s knihou spokojná.
Přemýšlela jsem, kterou knížku mi tohle připomíná. Už vím - Prvních patnáct životů Harryho Augusta! Hodně podobné. (A taky trochu Temnou hmotu, i když ta je z jiného soudku. ) Skvělý vypravěčský styl. Střídání časových rovin mi obecně vadí, chvíli jsem se vracela do stejných roků, než jsem pochopila záměr autorky. Těšilo mě, že smrt neplatí, byť jen v knižním příběhu.
ono to skôr vyzeralo akoby sa autorka nevedela rozhodnúť akú dejovú líniu si zvolí tak tam dala všetky. Akurát na záver k tomu vymyslela mystickú prupovídku....
Tým že postavy mali toľko podôb, nakoniec nemali vlastne žiadnu. Roztopili sa v jednu neurčitú hmotu.
Zhodou okolnosti je to tretia kniha s podobnou myšlienkou aká sa mi za posledný mesiac, dva dostala do rúk (Dvere do léta, Temná hmota)., možno mi tým osud niečo naznačuje...
Zpočátku se mi opakující se narození Ursuly a věčné pokračovaní jejího života velice líbilo. Jak ale stránky přibývaly a děj se stále točil v kruzích zpět, začalo mě to stále víc nudit. Ke konci jsem se již těšila, až dočtu knihu dokonce.
Celkově, ale velice zajímavý námět.
Téma pro mne bylo velmi zajímavé - znovuzrození, znovuprožití svého života odlišně, a to z nějakého určitého důvodu. Měla jsem ale trochu problém se knihou prokousat. Ne že by autorka nepsala dobře... Válečné prostředí není mým oblíbeným motivem, plus značná délka textu a cizí (německá) slova mi čtení znesnadňovaly.
Variace průběhu Ursulina života mi připadají tak trochu samoúčelné, snad jen román ozvláštňují. Tma...
Variace Ursulina života jako by chtěly ukázat na množství možností, které nám přinášejí naše životy. Stačí stoupnout trochu vedle. Tma...
Variace Ursulina života jsou ukázkou nespočtu možností, které má spisovatel při fabulování svého příběhu. Tma...
Variace Ursulina života jsou trochu jako kinoautomat nebo počítačový hypertext, jenže čtenář čte lineárně, nevybírá si z nabízených možností ... Tma...
Rád bych napsal, že variace Ursulina života do sebe v románu zapadají, zintenzívňují jeho příběh: zpřesňují naši představu života středostavovské rodiny na anglickém venkově, v předhitlerovském Německu, při bombardování Londýna. Bohužel ne, napsat to nemohu. Tma...
Trochu samoúčelné. Tma...
Kniha se odehrava v nekolika liniich- casovych a dejovych. Clovek musel byt pri cteni porad ve strehu, aby se do toho nezamotal.Nekdy to bylo k zblazneni. Ale taky to bylo hlavne diky tomu hodne napinave.Nektere pribehy jsem precetla jednim dechem. Ale nektere skoro neslo precist-hlavne ty v nemecku. To bylo doslova absurdni.A proto hodnotim knihu na 75%
Pro všechny, kdo mají rádi "starou dobrou" Anglii a to nejlepší z jejích předválečných tradic, stejně jako zájemce o období první a především druhé světové války z pohledu každodennosti obyčejných lidí (v Anglii). Úžasný příběh, který se opakuje znovu a znovu a znovu... až vyčerpá takřka všechny možné potenciality osudů jedné "lepší rodiny."
Úžasně vykreslené charaktery a psychologie postav, uvěřitelný děj a mnohdy překvapivé zvraty...také máte rádi hru na "co by, kdyby?..."
Aneb..."Co kdybychom to mohli zkoušet znovu a znovu, dokud bychom se nevystříhali všech chyb? Nebyla by to krása?"
Kniha je velmi dobře řemeslně zvládnutá. Nicméně "co by kdyby" notabene v tolikrát zpracovaném tématu jako je II. světová, by si podle mého zasloužilo mnohem lepší rozuzlení. Ve mně po přečtení vyvstává otázka, proč to takhle autorka udělala. Kromě toho, že nám nastínila, jak mohl vypadat život ženy ve válečném (Londýně) za různých situací - mohla umřít, mohla pomáhat nebo se mohla pokusit zvrátit budoucnost - podle mého do této problematiky nevnáší nic nového... Bohužel ani k postavám jsem příliš nepřilnula, takže sice uznávám, že je kniha opravdu dobře napsaná, prokreslení reálií je vynikající a našla jsem pár dějových highlightů, ale jinak nemám až tak pocit, že by mě výrazně obohatila.
Posloucháno jako audiokniha namluvená Terezou Bebarovou.
Skvela knizka od skvele autorky. Opakovane zrozeni, ruzny prubeh zivota, ruzny konec zivota, knizka paralernich svetu. Bavilo me to moc, nicmene zacteni se mi chvili trvalo. Jen cast v Nemecku me nebavila a pri dalsim cteni bych ji preskocila. Zbytek naprosto famozni, pet hvezd nestaci.
Nějak se mi z toho kolotoče narození a úmrtí zatočila hlava. Bylo to dost o migrénu. A zápletka založená na zastavení druhé světové, bez ohledu na výstup, je ohraná jak starý flašinet. Jinak je ale ta hra na kdyby celkem hezky rozehraná, to se musí nechat. Je tam spousta hezkých detailů. Ale pokud neměl být výstup, že nemá smysl hledat v životě smysl, pak to nemělo smysl. :-)
Trvalo mi, než jsem se začetla. Pak mě ale knížka moc bavila.. příběh je strašně moc zajímavě napsaný, chvílemi jsem měla i husí kůži. Myslím si, že se k ní v budoucnu ještě vrátím.
Knihu jsem četla těhotná a nevím, jestli to bylo i tím, ale připadala mi často velice dojemná. Zanechala ve mě pocit, že i kdyby se život odvíjel stokrát jinak, stejně v něm bude radost i neštěstí, i když v jiné podobě a je třeba se s tím smířit a snažit se neztrácet naději.
Hlavní hrdinka prožívá svůj život několikrát. Stejně tak stojí za to si knihu několikrát přečíst. Mozaika životů, příběhů a drobných scének s nádechem staré Anglie je jako plátno namalované ve stylu pointilismu. Když si ho chcete prohlédnout, je třeba trochu poodstoupit.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) cestování časem anglická literatura minulé životy znovuzrození atentát na Hitlera
Autorovy další knížky
| 2014 |  Život za životem |
| 2009 | Neuzavřené případy |
| 2006 |  V zákulisí muzea |
| 2016 | Bůh v troskách |
| 2020 | Něco za něco |
Kniha Život za životem je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 367x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 171x |
| Chystám se číst | 275x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 4x |
Velmi zajímavá kniha. Začetla jsem se rychle a chvíli mi trvalo, než jsem pochopila princip. Jak zmiňuje některý z komentářů, škoda toho, že my čtenáři čteme lineárně; tohle by totiž mohl být úžasný prostorový "pavouk". V jednom životě tráví Ursula válku v Německu, v dalším vyklízí sutiny Londýna po bombardování. Ten jediný život, který ukončila sama, musel být strašný . . .
Moc se mi líbily postavy: táta Hugh a jeho "medvídku", Sylvii bych věru jako máti nemusela, sesterské komentáře Pam, paní Gloverová, mimořádně schopná slečna Woolfová a samozřejmě tetička Izzie. Život v Liščím zátiší se všemi jeho lidskými i zvířecími obyvateli je popsán ve všech Ursuliných reinkarnacích tak živě a přitažlivě, že si autorka opravdu zasluhuje náš obdiv.