Život, pravda, symbol

Život, pravda, symbol https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126731/zivot-pravda-symbol-126731.jpg 4 6 3

Soubor kratších studií (z 50. a 60. let) významného francouzského filosofa, inspirovaného zejména fenomenologií, hermeneutikou a některými prvky existencialismu. Uspořádal a redigoval Miloš Rejchrt.

Přidat komentář

J.F.
10.04.2024 4 z 5

K předchozím komentářům jsem pár slov napsal do diskuse. Pro mne jsou cenné hlavně studie "Dějiny filosofie a jednota pravdy" (co s tím, že pravda je jedna, a přitom si filosofovové, kteří ji hledají, neustále odporují) a "Existence a hermeneutika" (ani tam, kde vykládáme ne konkrétní text, nýbrž lidskou pozici v celku skutečnosti, nemůžeme rezignovat na metody a pravidla výkladu).

BřeťaFajmon
19.02.2022

Reaguji na předchozí komentář od annihilation: Ricoeur je dobrý, ale nestačí jej číst povrchně. Přirovnal bych ho k dobrému vědci, který ovšem není dobrým učitelem: on se tolik nesnižuje ke svým žákům, kdo mu chce rozumět, musí se "vyvýšit k němu" v tom smyslu, že se snaží pochopit tok jeho myšlenek a pojmů, ne přitom vařit nebo hlídat děti. Četl jsem jen část o vývoji výkladu dědičného hříchu. Kromě toho, že s ním nesouhlasím v jedné drobnosti, která se dala snadno poznat, je to to nejlepší o dědičném hříchu, co jsem v češtině četl. Lze s ním tedy nesouhlasit, ale jeho hlas je důležitý a obohacující.


annihilation
08.12.2012 odpad!

Měla jsem za to, že každá filozofická knížka člověku něco přinese, protože myšlenky ostatních, ať už s nimi souhlasíme či ne, v nás vždy něco zanechají. Ricoeur byl pro mě výjimkou. Jeho uvažování nad tématem spočívá v tom, že ho usadí do nějakého historického kontextu a pokouší se v něm najít symboliku. V praxi to znamená, že se čtenář nedozvídá nic nového, jen tápe mezi polopravdami, předpojatými myšlenkami a názory, pro které nenachází pádnou argumentaci a radši je pohřbí ve víru cizích slov. Vřele nedoporučuji.