Život k nevíře

předevčírem

Máme tady následovníka Půlnoční knihovny a to dílo Matta Haiga Život k nevíře. Knihovna byla skvělá a já se této novinky nemohla dočkat. A teď to přijde..

Uf. Takhle těžko se mi recenze ještě nepsala..

Grace je učitelkou matematiky v důchodu. Přišla o svou rodinu a žije samotářským životem. V tom se dozví, že zdědila dům na Ibize po své dávné kamarádce. A nebylo by o čem psát, kdyby tam neodletěla a neotočil se jí život vzhůru nohama. Bude čelit výzvám, poznávat nové lidi a pomalu odemykat klec, do které zamkla svou duši. A to není všechno.. Představte si, že byste kromě pěti známých smyslů mohli okusit ještě šestý, sedmý nebo klidně dvacátý. Že byste získali schopnost skutečně si užít a prožít přítomný okamžik tak, že by ve vás i pití džusu vyvolalo v podstatě extázi. Že byste mohli číst a změnit myšlenky ostatních lidí, rozumět zvířatům a ovládat věci pouhou myšlenkou..

Do toho zakomponujte prvky detektivky, seberozvoje, ekologie a tak dalších deseti žánrů a vznikne vám mišmaš v podobě Života k nevíře.

Co oceňuji je čtivost, krátké kapitoly, některá trefná vyjádření pocitů a hezká poselství ohledně rodiny.

Bohužel si myslím, že méně je někdy více a tohle se prostě a jednoduše nepovedlo. Škoda.

19.03.2025

Když jsem viděla, že můj oblíbený spisovatel Matt Haig vydává knížku, věděla jsem, že si ji nemůžu nechat ujít. Proto moc děkuji @knihydobrovsky @nasenakladatelstvi za to, že jsem si ji mohla přečíst.
Bylo to docela jiné čtení, než jsem u něho zvyklá. Můžu i říct, že po dočtení jsem byla dost na vážkách, jak knihu hodnotit. Obsahově se mi moc líbila. Knížka vyzdvihuje témata ohledně ochrany životního prostředí, přírody, zaměřuje se také na seberozvoj, psychologii a má v sobě prvek nadpřirozena a neznáma. Taky je psaná formou zprávy/vyprávění pro určitého příjemce a to za mě příběhu hodně pomohlo. Zároveň má knížka někdy až strašně krátké kapitoly, které věřím, že všichni čtenáři milujeme a oceníme. Taky se mi hodně líbila ne úplně detektivní, ale záhadná část, kdy hledala hlavní hrdinka vraha své přítelkyně.
Co se týče postav, tak mě se více líbily ty vedlejší, než samotná hlavní hrdinka o které kniha byla. Grase mi nijak zvlášť do oka nepadla. Z těch vedlejších jsem si hodně oblíbila postavu Alberta, který do celeho příběhu přidával vtip a uvolněnost.
Nejspíše to pro mě byla zatím nejslabší kniha, co jsem od autora četla. Rozhodně nebyla špatná, ale něco mi v ní chybělo.

07.03.2025

Po fantastické Půlnoční knihovně jsem si další dílo z pera tohoto autora nemohla nechat ujít. Po literární stránce je mnohem lepší než předchozí kniha. Je propracovanější a má neskutečnou hloubku. Nicméně i tak se mi knihovna četla lépe. Tady bylo na můj vkus až moc filozofování a rozsáhlých myšlenek, které by se daly klidně zjednodušit a zkrátit. Cením ale krátké kapitoly, díky nimž se knížka čte jednoduše a rychle. Myšlenka a příběh jsou skvělé, vydaly by na zajímavý film. Možná že tahle kniha má sílu změnit někomu život. Kdo ví.

Po úspěšném bestselleru Půlnoční knihovna přichází britský spisovatel Matt Haig s novým románem Život k nevíře. Vypráví v něm o bývalé učitelce matematiky Grace Wintersové, která nyní žije životem osamělé důchodkyně. Manžel i její jediný syn už oba zemřeli a Grace jen bezcílně proplouvá životem. Smutek sice otupil své hrany, vše ale zůstalo šedivé a Grace nedokáže v ničem najít radost. Jednoho dne se nečekaně dozví, že zdědila po jedné své přítelkyni zanedbaný dům na Ibize. Nejprve se jí nikam nechce, po chvíli ji ale přemůže zvědavost. Koupí si letenku a vydá se obhlédnout své dědictví a najít odpověď na otázku, proč jí vlastně kolegyně dům odkázala. V hlavě jí také leží neobjasněná příčina kamarádčina náhlého úmrtí. Na místě se ale zprvu všechno tváří ještě záhadněji. Grace si s sebou navíc nese i svoje nevyřešené “kostlivce ve skříni", se kterými se bude muset vypořádat..

Krátké kapitoly přidávají příběhu na svižnosti a vše hezky plyne. Autor se během vyprávění dotkne mnoha různých myšlenek (ať už filozofických, z oblasti ekologie, psychologie či seberozvoje), nikdy však nejde příliš do hloubky. Myslím si, že nejde o knihu pro každého čtenáře. Musíte na ni prostě mít tu správnou chuť. V souvislosti s tím ani nedokážu přesně říct, do jakého žánru bych ji zařadila. Najdete zde prvky tajemna s nádechem detektivky vedle chladné logiky učitelky matematiky.

Za zmínku a pochvalu rozhodně stojí obálka s perfektně ladící ořízkou (samozřejmě v případě tištěné verze). Barevný ořízky jsou v poslední době rozhodopádně v kurzu!

Za možnost přečíst si knížku ve formě recenzního PDFka ještě před jejím vydáním děkuji @kate_valter a @knihydobrovsky ! :o)

3,5/5 *

02.03.2025

Na tuhle knížku jsem narazila díky Jarnímu bookstormingu, protože jsem neměla vůbec tušení, že autor Půlnoční knihovny vydává další knížku.

Ano čtete správně! Matt vydal další knížku, ale tentokrát s jinou tématikou.

Příběh má krátké kapitoly, takže se četli dobře. Od první stránky to byla skvělá jízda. Občas dával až moc informací na jednu kapitolu, ale dalo se to přežít.

Měla jsem z příběhu velkou radost, takže mě bavil po celou dobu, i když konec byl víc akčnější než zbytek knihy.

Za mě se mu tenhle psychologický román moc povedl. Je tu spoustu věcí jako sci-fi, filozofie, logika, ekologie a tak dále. Prostě takový mixích, který za mě krásně do sebe zapadla, protože autor to prostě umí psát.

Kniha vám vleze do hlavy a vy se budete zamýšlet nad docela dost věcmi.

Tenhle druh knihy není pro každého, takže musíte mít opravdu chuť tenhle žánr chtít číst. Doporučuju nejdřív přečíst Půlnoční knihovnu a až pak tohle, abyste se naladili na autorův styl.

Shrnuto: Knížka mě bavila a zavedla do zamotaného světa, kterým se proplétáte, abyste odhalili mnoha tajemství. Určitě doporučuji číst.

za knihu děkuju @knihydobrovsky

27.02.2025

Tak tohle se fakt nepovedlo. Matt Haig je takový Paolo Coelho; jeho knihy se tváří rádoby hlubokomyslně, ale škrábou sotva po povrchu a jsou takovou čajíčkovou snůškou kitchen psychology. Tady to začalo vlastně dost slibně - atypická hrdinka, jejíž prožívání a osud měly i nějakou tu hloubku, celkem zajímavá počáteční zápletka a pár dalších fajn postav (Alberto se povedl), ale jak kniha postupovala, tak se z toho stával absolutní nonsense, kdy vážně nevím, jestli autorovi totálně došel dech, zbláznil se nebo zapomněl, jak se vystavuje příběh. Závěrečný souboj dobra se zlem, zlosyn apod. k smíchu. Tuhle knihu nemusel napsat.