Živá voda

07.10.2023

Zločin a trest v jižní Francii před sto lety. Autor mě vtáhl do dokonalého dramatu, a v něm na ploše pouhých několika hektarů půdy v Provence, v interakci lidé versus krajina a naopak, na příkladu boj o vodu rovná se boj o život, předvedl, za jakou cenu Francouzi, a s nimi většina Evropanů, dosáhli svého bohatství a dočasné převahy nad ostatním světem: tvrdou prací generací, přímo dřinou, odříkáním, skromností, vynalézovostí. Ale i lstivost a chamtivost hrála roli v dobách, kdy důležité mince byly stále ještě ze zlata.
Také oba filmy podle knihy patří mezi poklady francouzské kinematografie. Musím se na ně znovu podívat.
100 % (zatím 244 hodnocení, aktuální průměr 95 %).

20.05.2023

Marcel Pagnol s touto knihou, jejím příběhem, na mě zapůsobil jako živá voda a to doslova. Nestárnoucí, nadčasová klasika, která s naprostou neochvějností, i skrze vylíčenou krásu Provence, poukazuje na její vadu - strup na půvabu a to na její obyvatele. Místní, starousedlíci, kteří skrze své potřeby, hamižnosti a falše, dokáží zadupat, otrávit, rozcupovat sny - ideály jiných lidí...
Každopádně ne nadarmo se říká, že "karma je zdarma..." O tom se v samém závěru, tohoto strhujícího příběhu přesvědčí nejeden z nich.
Knihu k přečtení mohu jen doporučit.

04.05.2023

Pohodová poklidná knížka, jejíž děj se líně line, ale to vůbec nevadí, protože se dobře čte. Užil jsem si ji.

25.02.2023

Perfektní kniha. Výborně se čte.

30.07.2022

Stará dobrá francúzska klasika! Pagnol si ma získal už knihou Jak voní tymián, nepochybovala som teda, že aj Živá voda bude krásnym čitateľským zážitkom. Ide o úplne dokonalý román - teraz myslím formou, stavbou príbehu (idylka, zápletka, zauzlenie, napätie a napokon vyvrcholenie s rozuzlením a katarziou), popisom charakterov postáv i prostredia. Takéto čítanie mám rada. Hoci predvídateľné, ale pútavé, no najmä s láskou k stvoreniu, rodnej hrude i ľuďom, ktorých si autor teda neidealizuje. Kde nič neostane otvorené, všetko (naozaj každá maličkosť) má v texte svoj význam, všetko do seba zapadá a všetko sa vysvetlí :).
So Jeanom prežívate jeho nadšenie a neochvejnú vieru v úspech na poli pestovateľskom. Tŕpnete spolu s ním pri nosení vody a hneváte sa na hlavných "padouchov" - Ugolina a Papeta. Sledujete Aimée a Baptistine v ovčíne, malú "prírodnú vílu" Manon, postavičky v dedine, farára, osadenstvo neznabohov na terase miestneho výčapu, nového učiteľa Bernarda s mamou Magali... A viete spolu s nimi všetkými, že božie mlyny melú pomaly, ale isto iste.

19.05.2022

Moje volba do letošní čtenářské výzvy -autor narozený před první světovou válkou. Kniha člověka krásně naladila a doslova přenesla do Provance, tymián a divoké koření bylo skoro cítit i ze stránek čtečky. Každopádně vesničané příšerná cháska, příběh Jeana, Manon ale i Kohoutka a jeho strýce byly velmi zajímavé. Taková trochu variace na téma zločin a trest. Přijde mi, že s tím,jak je člověk zvyklý na moderní literaturu a aktuální styl psaní (svižnost, spád, děj) tak je na živé vodě znát doba, kdy kniha vznikala (popisné pasáže mohou být místy pro současného čtenáře drobet zdlouhavé)

25.04.2022

Další kniha od M. Pagnola, která patří k mým top zážitkům. Příběh se odehrává v Provence, v nádherné přírodě, pro kterou je ovšem veledůležitá voda. Zde se nastěhuje hrbatý Jean se svou rodinou a snaží se tu farmařit. Vrhá se do toho s velkým nadšením, ovšem jeho entuziasmus dostává na frak. Kromě nevypočitatelné přírody musí bojovat i s nepřejícností až nenávistí sousedů. Vše spěje k dramatickému konci. Ovšem nečekala jsem, že tu největší sketu budu nakonec litovat....

24.04.2022

Krásná knížka s citlivým příběhem...

18.01.2022

Knihy Marcela Pagnola mám ráda, jejich čtení je vždy požitkem. S takovou nadějí jsem se pustila do této knihy, ale po 1/3 jsem ji musela odložit. Nejsem přecitlivělá, ale když jsem četla o velkých těžkostech, které potkaly hlavní hrdiny, jež jsem si velice oblíbila, bylo to depresivní. Ten boj s tupostí a hloupostí! Dala jsem si oddech , ke knize jsem se vrátila za 3 týdny a to bylo dobře. Bylo to sice smutné, ale s novou nadějí a jsem moc ráda, že jsem ji dočetla. je to opravdu krásný příběh s napětím až do posledních stran, dokonce uvažuji, že si ji koupím, a to dělám jen vyjímečně, jsem častý návštěvmík knihovny. Dávám 5 hvězdiček. Musím také pochválit překlad, krásné popisy přírody nebo osob, dokonce jsem citovala některé pasáže mé 15-leté dceři, která ve škole občas popis osoby píše, pro inspiraci.

17.10.2021

Pouze zopakuji to, co zde již bylo napsáno. Krásný příběh, který je lépe číst, než o něm psát.

20.04.2021

Tragédie o vině a trestu. Do slova a do písmene. O lakotě, závisti, nepřejícnosti, ale taky o těch, co jen přihlížejí a přesvědčují sami sebe, že se jich to netýká a oni nic špatného nespáchali. Hodně k zamyšlení.

12.03.2021

Krásný příběh, zbytečné ho popisovat, lépe je ho číst.

31.10.2020

Krásný popis přírody i charakterů lidí. Křivých i pokřivených.

11.10.2020

Jestli je vaše představivost kompatibilní s poetickým jazykem knih Marcela Pagnola, tak se ocitnete na provensálských lukách, proběhnete se po skalách, posbíráte byliny, popijete z pramenů…Ano, jeho know how : jak vás vtáhnout do obrazů svých knih, je úchvatné.
Ale neméně pozornosti si žádá i námět knížky Živá voda … nikdy se nevyplácí starat se o věci jiných lidí … často se opakující mantra obyvatel tohoto kraje. Nemůžeme je šmahem odsoudit za tento výrok, máme v sobě hluboko zakořeněný atavizmus po svých předcích, když kontakt s příslušníkem cizího kmene znamenal otázku přežití. Že doteď máme obavy před cizím tvorem jiné barvy pleti, jiného náboženství, jiného bydliště (v případě knížky jiné vesnice)… Nemůžeme jejich chování ale ani schvalovat, neboť vedlo k ublížení a bolestným ztrátám.
A stačilo říct tak málo slov...
Marcel Pagnol říká, že viníky lze snáze vybrat než vyhledat, ale to už si musí každý z nás přebrat sám.
Krásná knížka.

18.08.2020

Mám pár stálic, ke kterým se opakovaně vracím, a tato kniha k nim patří. Neznám druhý takový literární příběh, v němž by dramatická zápletka a šokující rozuzlení, tragické události i humorné epizody, nálož lásky i nenávisti, zášť i přejícnost, omezenost primitivů i rozhled tvůrčího ducha ... atd. byly v tak dobře namíchaném poměru.
Obdivuhodná je autorova znalost prostředí (včetně vysoce odborných geologických a hydrologických podmínek onoho kraje) a místních povah venkovanů, z nichž nesnadný život a věčný boj s přírodou udělaly necitlivé sobce.
Zápletku a rozuzlení románu Živá voda lze přirovnat k nejslavnějším zápletkám antické klasiky. Tvrdím, že od dob vzniku tohoto příběhu jej nikdo ve světové literatuře nepřekonal.

31.08.2019

Toto dílo patří k nejkrásnějším knihám mého života. Pagnol zkonstruoval nádherný příběh s neuvěřitelnou citlivostí a schopností detailního popisu prostředí.

24.02.2019

Mám moc ráda Pagnolův Jak voní tymián. Tady jsem se však nějak nemohla začíst. Docela jsem měla obavy, abych nebyla z knihy zklamaná. Nebyla. Když jsem se prokousala začátkem, zklamání se nekonalo. Opět krásný příběh, vyprávěný s citem a jemným humorem, tak jak to Pagnol umí. Mám ráda pomalu plynoucí, nikam nespěchající příběhy ze života. Barvité vylíčení různých povah všech zúčastněných postav a postaviček, krásy přírody a sílu člověka, který chce něčeho dosáhnout. To všechno jsem v této knize našla.
To vše zásluhou nejen Marcela Pagnola, ale samozřejmě i překladatelů Dagmar Halasové a Františka X. Halase

29.01.2019

Chvilku trvalo než jsem se do knihy začetla, ale to bylo dobře. Donutilo mne to zpomalit a knihu si vychutnat. Moc hezká kniha a zajímavý konec jako bonus.

12.01.2019

Dojemné. Po pár stránkách jsem si uvědomila že příběh od někud znám..ano, kdysi jsem zahlédla kus filmové verze. Určitě si ho musím pustit znova, ale jsem ráda, že kniha byla nakonec vlasně první.