Ženy od mysu Sur
Robinson Jeffers
Titánská poema slavného amerického básníka je vážným varováním před mesianismem, blouznivou zaujatostí a velikášstvím, které za sebou vždy zanechávají mrtvé. Ústřední postavou je člověk, který šel hlásat pod vlivem zla, rozpoutaného první světovou válkou, nové náboženství, založené na neomezeném uvolnění primitivních pudů. Strhl za sebou v kalifornských horách celé zástupy vyznavačů, ale nakonec pod tíhou vlastních bludů zešílel a skončil bídně jako zvíře v zapomenuté šachtě dolů. Báseň útočí proti chátrající civilizaci, v níž byla možná válka a volá po novém zvážení starých hodnot. Tato vážná a tragická báseň je do jisté míry i satirou lidské domýšlivosti.... celý text
Přidat komentář
Pro mě osobně asi nejtemnější Jeffersovo básnické drama a zároveň velmi pěkně upravené vydání. Jednoduchý přebal, který doplňuje jen kresba Jaroslava Šerýcha na vnitřním listu a velmi dobrý a citlivý překlad Kamila Bednáře. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 1961 |  Pastýřka putující k dubnu |
| 1964 | Básně z Jestřábí věže |
| 1979 | Cawdor |
| 1960 | Hřebec grošák / Silák Hungerfield |
| 1976 | Pastýřka putující k dubnu / Mara / Hřebec grošák |
Kniha Ženy od mysu Sur je v
| Přečtených | 5x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 4x |
Ženy jsou skutečnou matricí všech dalších básnikových povídek: četli jste Maru, Hřebce grošáka nebo Pastýřku putující k dubnu? Jako by je velký osamělec razil podle jednoho vzoru. Jeffers byl skutečnou veličinou amerického básnictví, je přirovnáván svým významem k Hugovi ve Francii. Cítí i neživé věci, snaží se postihnout svět ve své velikosti. Lidé, zvířata, květiny i kamení vše má jedno společné vědomí. Ale to vše je ironizováno, vysmíváno." Je nějaký duch universa? Zůstává něco, když umřeme, krom potravy pro červy?" Děj je dramatický, vypjatý. Je dobré se jím prokousat. Přebásnění mělo svá úskalí, vždyť Ženy vznikly v roce 1927, Kamil Bednář je překládal v roce 1964 a od té doby také již uteklo hodně času. Ta kniha je stále krásná a divoká. Objevuje se tu i oběť ukřižovaného jestřába symbol drahý Jeffersovi vždyť sám vybudoval Jestřábí věž, ve které žil a tvořil. Nutno podotknout, že Bednář se s Jeffersem nikdy nesetkal, jenom si psali. Amerika je pro českého básníka a překladatele přece jen z ruky (také on zemřel předčasně ve věku 59 let).