Ženy, které běhaly s vlky
Clarissa Pinkola Estés
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13315/bmid_zeny-ktere-behaly-s-vlky-Gl0-13315.jpg
4
370
95
Mýty a příběhy archetypů divokých žen V každé ženě žije mocná síla, naplněná zdravými instinkty, vášnivou tvořivostí a nesmrtelným poznáním. Je to archetyp Divošky, který představuje instinktivní povahu žen. Divoška je ale ohroženým druhem, neboť i když dary nespoutané přírody nám od narození patří, snaha společnosti zcivilizovat nás do strnulých rolí utlumila to hluboké a životodárné poselství našich vlastních duší. V knize Ženy, které běhaly s vlky se zabývá dr. Estés mýty, pohádkami a příběhy, z nichž mnohé pocházejí z její vlastní rodiny, s cílem pomoci ženám spojit se znovu s těmito divokými, zdravými a vizionářskými vlastnostmi této instinktivní povahy. V příbězích a komentářích v této pozoruhodné knize nalézáme, zkoumáme, milujeme a pochopíme Divošku a pojmeme ji do své hluboké duše jako něco kouzelného a léčivého. Je to obohacující a životodárná psychologie žen v tom nejopravdovějším smyslu, je to poznání duše. Tato kniha nám připomíná, že jsme stále nespoutanými a že obnovení této vitality nás samo o sobě postaví přímo do světa. Práce ukazuje čtenáři, jak úžasné je být odvážnou, starostlivou a jak je úžasné být ženou. Ten, kdo umí číst, by si měl tuto knihu přečíst.... celý text
Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus Mytologie
Vydáno: 1999 , Pragma , Knižní klubOriginální název:
Women Who Run With the Wolves , 1992
více info...
Přidat komentář
K této knize jsem se dostala víceméně omylem a musím přiznat, že jsem za to vděčná. Je sice pravdou, že čtení je poněkud náročnější a často se mi stávalo, že jsem jeden odstavec musela číst více než dvakrát, abych pochopila, o čem vlastně je. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem ke knize, ještě dříve, než jsem ji začala číst, přistupovala spíše jako k jakési "učebnici psychologie", nebyla jsem nikterak zklamána její náročností. Z mého pohledu se jedná o knihu, k níž musí jednoduše čtenáři dozrát, aby mohla být pochopena. Navíc téma této knihy, jež autorka zpracovala tak, aby bylo pochopeno i čtenáři, kteří se o psychologii příliš nezajímají, bude nejspíš věčné.
Téma více než magické. Příběhy pohádkově kouzelné. Bohužel překlad skutečně velmi nepodařený.
Autorka této knihy vychází z předpokladu, že některé ženy mohou být (anebo jsou) ochočené, ztracené, nenaplněné, bojácné, zoufalé, prázdné.
Předpoklad je správný, protože kdyby tomu bylo naopak, pak by nebylo žen, které pomlouvají a poštvávají ostatní proti sobě, nebylo by žen, které by sváděly otce od rodin a svoji sexualitu zneužívaly, nebylo by žen, které se mstí, žárlí, nebo si nepřipadají dostatečné krásné, potřebné a zajímavé. Nebylo by žen v hlubokých depresích, žen nešťasných a zoufalých...
Victor Hugo do předmluvy ke svému románu Bídníci napsal, že "(...) pokud na světě nepominou nevědomost a bída, nebudou knihy tohoto druhu bez užitku."
Já bych řekla to samé o Ženách, které běhaly s vlky. Dokud bude ochočených, ztracených, nenaplněných, bojácných, zoufalých a prázdných žen, nebudou knihy jako je tato bez užitku.
Kniha za přečtení určitě stojí, ale je hodně zvláštní...pro mě těžká, taková kostrbatá... četla jsem ji několik let, než jsem se prokousala k závěru, ale určitě se k ní budu zpět vracet. Jsou v ní myšlenky, které stojí nejen za přečtení, ale i za osvojení. Jihoamerický styl psaní (nebo myšlení) je takový jiný, pro mě hůře uchopitelny a srozumitelný. Ale možná to je i tím samotným překladem, jak je uvedeno v komentářích níže. Kniha totiž není přeložena do češtiny přímo z originálu, ale z anglického překladu. Každopádně by každá žena měla k této knize alespoň "přivonět", když už si ji nepřečte celou... :-)
Překlad je hrozně špatný a kostrbatý - nevím, jestli je tak napsaná i v originále, ale možná by stálo za to to zjistit. Nedá se číst jako beletrie - během čtení se mi stávalo, že mě některé kapitoly úplně minuly - a vrátila jsem se k nim naprosto překvapená třeba až po roce, kdy se mě jejich obsah v reálném životě aktuálně týkal - a teprve tehdy jsem je pochopila. Přála bych si, aby tuhle knížku měla doma každá žena, která se hledá. Není to s ní úplně snadné, ale to, co se knížka snaží předat, stojí za každou minutu čtení.
Já bych to vyjádřila asi takhle: komu není rady, tomu nepomůže ani tahle kniha. Na hledání symboliky, nebo dokonce rozumných rad v pohádkách a pověstech nepotřebuji žádný "překlad" a užvaněný rozbor od doktorky filosofie.
Vždycky si na ni vzpomenu když čtu/poslouchám pasáž z Pratchetta o přístupu Bábi Zlopočasné ke knihám.
V době prvního čtení otřásla celým mým světem. A ani mi nevadilo číst ji od začátku do konce, postupně. Později už jsem si naopak vybírala jednotlivé kapitoly a pasáže podle potřeby. V mé knihovně je to asi jedna z nejvíce podtrhaných knížek. Barevně, v různých životních obdobích. S vděkem za to, že někdo dokázal sestavit tak nádherného průvodce osobním růstem.
Užasná kniha, kterou si musí přečíst každá žena, které se dostane do ruky, nebo ji osloví. Avšak POZOR! Kniha se nesmí číst od začátku do konce, jako jiné. Je potřeba si přečíst obsah a ta kapitola, která čitatelku osloví se má přečíst. Jinak je kniha, jak to tu nekteré píšou; těžká, nečitatelná, dlouhé, opakuje se.
Je to duchovní průvodce, ne rozbor pohadek.
Kniha má zajímavý námět, je zřejmé, že autorka má o dané problematice rozsáhlé znalosti. Zpracování je však nesmírně rozvláčné, řada myšlenek je sdělovaná opakovaně a znovu podrobně vysvětlovaná, překlad je místy nesrozumitelný, věty nedávají smysl. Pokud by kniha měla poloviční rozsah, mohla být perfektní, takto je to spíš zkouška vytrvalosti a trpělivosti.
Kniha, o které se říká, že by si ji měla přečíst každá žena. Slyšela jsem na ni pět chválu již po mnoho let, než uzrál čas, abych si ji taky přečetla. Přistála mi přímo před nosem, tak jsem si řekla, že to je ta chvíle. Četla jsem ji dlouho a těžce. Některé kapitoly mě oslovily hodně, dotkly se něčeho hluboko uvnitř mě, jiné mi neřekly nic a četly se těžce. Konec knihy už jsem doslova přetrpěla. Překlad je děsný, jak už se tu psalo a rozsah je taky zbytečný. Méně znamená někdy více. Vypíchnout důležité myšlenky na pár stránkách by bylo více k užitku. Četby nelituji, ale jako přelomová díla ve svém životě mám jiné knihy. Taky mám mnohem radši knihy, které se zabývají jen jedním tématem, než takhle všechno pohromadě (např. knihy z edice Spektrum bývají mnohem čtivější).
Místy velmi zajímavý obsah zabitý formou. Strašlivá souvětí, proudy nadbytečných slov, přirovnání, nelogická stavba vět... Škoda. Obrovská škoda. Když máte co říct, ale vaše ústa explodují a posluchačům nezbývá, než jen zachytávat útržky sdělení ve větru.
Příběhy obsažené v knize jsou krásné a čtivé – škoda, že jich bylo tak málo. Zároveň mě ale negativně překvapila délka a zbytečně složité podání následných jednotlivých rozborů. Kdyby bylo to co nám chtěla autorka sdělit, podáno jednodušší a především kratší formou, odnesl by si čtenář z knihy mnohem více. Takto se ale nevyhnutelně ztrácí v obrovské změti slov, bez kterých by se kniha snadno obešla.
Tuto knihu jsem četla hodně, hodně dlouho a hledala potenciál, který v ní jistě je, ale je utlačen do pozadí především překladem, nesourodostí témat a čas od času užitým přirovnáním a vysvětlením určitého chování/povahy žen mýtem/historií, které opravdu skřípe a přijde mi jako autorčin výmysl. Možná prostě nedozrál čas.
Jsou knihy, které vás z nějakého důvodu přitahují, ale vy si je odpíráte. Tak jsem to měla já, ale jednoho dne mi ji přinesla kamarádka s tím, že ona už ji přečetla a domnívá se, že bych ji měla mít. V tu chvíli jsem prostě věděla, že i přes mé vyhýbání si mne našla a já si ji musím přečíst. Dodnes vím, že jsou v ní části, s nimiž souzním a jiné, jež ke mně možná znovu promluví v budoucnu.
Autorka se věnuje ženám, jejich divokému neochočenému já skrytému tam někde hluboko uvnitř každé z nich. Velmi jemně za pomoci příběhů a pohádek, které známe z dětství, čtenář prohlíží skrz jednoduché nazírání do hloubky a zjišťuje, kolik nejrůznějších poselství nám mohou předat.
Je určena ženám, ale mohou z ní poučení získat i muži, nicméně je potřeba být otevřený a přemýšlivý. Každý si poselství příběhů může vyložit a přijmout po svém, ale tak je to správně, stejně jako že toto chápání se v průběhu našich životů mění. Není to rozhodně kniha, kterou si oblíbí každý a přestože já ji oceňuji, je třeba, aby si k ní každý našel cestu sám.
pozoruhodný výklad pohádek a mýtů
nabyl jsem přesvědčení, že ženská není člověk a ze všech zvířat vydrží nejvíc
Štítky knihy
duchovno mytologie ženy duševní růst spiritualita rozvoj osobnosti, osobní rozvoj význam pohádek a mýtů typologie osobnosti
Ženy, které běhaly s vlky
Kniha Ženy, které běhaly s vlky je v
| Právě čtených | 131x |
| Přečtených | 498x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 57x |
| Knihotéce | 368x |
| Chystám se číst | 748x |
| Chci si koupit | 183x |
| dalších seznamech | 7x |
Nedočetla jsem a teď ani nevím, zda bych to někdy chtěla dotáhnout do konce. Možná jsem jiná, ale věci, které jsou v knize popisovany mi přijdou normální a vnímám je tak jak přijdou a jak mi do mého života zapadají. Kniha není špatná, ale překlad ano a i to dělá že čtení špatný zážitek. Je mi to líto, ale knihu odkládám.