Želvou proti zdi
Daniela Fischerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332648/mid_zelvou-proti-zdi-811-332648.jpg
4
52
18
Nejnovější sbírka Daniely Fischerové přináší více než třicet mistrně pointovaných povídek. Vyprávějí o lidských vztazích, o náhodě, o lásce nešťastné i šťastné, o té první i o té poslední. Sedmici příběhů delších následuje řada mimořádně stručných. Fischerová umí vystavět členitý děj na co nejmenší ploše. V řadě rozhlasových miniher prokázala dovednost v několika minutách na jediné silné situaci ukázat složitý obraz života. Některé z povídek se blíží anekdotě, jiné přinášejí jisté tajemství, ale všechny jsou zakotveny „tady a teď“, v dnešní realitě a lidské věrohodnosti. Jejich postavy nám budou blízké, protože jejich strasti a radosti sami známe. Autorka osobitým stylem a bohatým jazykem úročí celoživotní zkušenosti s lidmi i s literaturou.... celý text
Přidat komentář
Povídka má mít podle mě dobrou/překvapivou/šokující/nečekanou..., doplňte dle libosti - POINTU. A to tyto povídky splňují beze zbytku. Navíc jsou krátké a svižné. Za mě přesně to, co jsem očekávala.
Nemám ráda povídkové knihy - připadám si tak nějak zmatená, nic si nepamatuju, jako by mě ošidili. Ale mám ráda Danielu Fischerovou, tedy její psaní, tak jsem šla do toho. Rozumně jsem usoudila, že si povídky budu dávkovat jako léky: jednu denně.
Ačkoli jsem své předsevzetí nedodržela, jsem nadšená jako už dlouho ne. Styl, který mě fascinuje u jakékoli z jejích knih, jsem čekala a těšila se na něj, takže jsem nebyla překvapená. Mnohem větší bylo mé ohromení a naprostý úžas nad neuvěřitelnou zkratkou, nad schopností na dvou třech stranách dosáhnout toho, co se mnohým autorům nepovede ani na dvou stech stranách!
A ten gejzír nápadů, situací, postav, k tomu výstižné pojmenování dějů a stavů! Žádný thriller, žádný velkolepý a srdcervoucí příběh, prostě jen spousta běžných, ale i nečekaných situací, které život může přinést komukoli z nás. Občas jsem se smála, občas jsem skoro nedýchala, ale téměř vždy mi na konci takzvaně "spadla čelist."
Proto jsem se vracela k prvním větám povídky a připomínala jsem si, jak nevinně a všedně vlastně začínala. Procházela jsem ten minipříběh znovu, teď už s vědomím konce, a uvědomovala jsem si, jak trefné je každé slovo a každá věta. Cokoli navíc by rušilo a odvádělo pozornost, ale právě tohle vás naprosto přesně uvede do příběhu.
Pro mě dokonalá kniha!
Skvělý styl, perfektně vystavěné povídky, prostě po řemeslné stránce bezchybné. Ale knihu jsem dala pryč, jen jsem ji dočetla. Tolik zla a negativity nemůžu mít v knihovně, to by ostatní knížky onemocněly a vypadaly by jim všechny stránky.
Knihu mám doma asi už tři roky. Tehdy jsem ji po prvních pár stránkách odložila, protože jsem ji prostě nechápala. Nerozuměla jsem autorce, možná kvůli tomu věkovému rozdílu. Teď, jelikož ležím doma už druhý týden na nemocenské a všechny knižní zásoby už mám skoro vyčerpané, jsem se rozhodla ji dát druhou šanci.
Některé povídky si opravdu našly cestu k mému srdci. Dokonce jednu, kterou jsem tehdy před těmi třemi roky četla, mám dodnes v hlavě z toho, jaké emoce to ve mě dokázalo vyvolat. Některé povídky, jak už to tak bývá, opravdu nebyli můj vkus a ze dvě ze tři jsem dokonce ani nedočetla.
Takže ano, pokud paní Fischerová dokáže napsat skvělou povídku, chytne vás to, opravdu. U těch ostatních budete bilancovat mezi tím, jestli tomu dáte šanci, nebo to vůbec nedočtete.
Já na tyhle fantasmagoroidní kydy nejsem jak vidno.
Už ten název mě měl varovat.
Nelíbilo.
Paní Daniela mě asi nikdy nepřestane překvapovat... Některé povídky jsou opravdu trefou do černého. Kane z nich život v celé své šíři...
každá z povídek "mluvila jinou řečí" a všechny měly co říct...a ta poslední se do mě zahryzla na dlouhou dobu...
Spletité cesty lidských osudů svázané do kytice třiceti šesti krátkých povídek. Některé příběhy jsou zality deštivými mraky, ale v některých nás ohřeje vycházející slunce. Ve svých myšlenkách si splétáme bič naděje, kterým mrskáme sami sebe na cestě za ,,poklady,,. Hledáme složitosti života tam, kde je ve skutečnosti jednoduchý a prostý. Co s námi udělá čas? Z mladých žen se stávají hádavé stařeny a s krásných hochů plešatí-protivní tlusťoši. Co ukrývá naše paměť, ten záznamník nevyzvednutých výjevů našich životů? Někdy s námi život udeří do zdi a praskne nám želví krunýř. Někdy to přežijeme, ale někdy taky ne. Je to takové lehké čtení o složitosti života. Je to kniha, kterou proletíte a pokud si nenajdete chvíli k zamyšlení, tak na ní snadno zapomenete. Proto jsem přehodnotil své povrchní hodnocení a dávám **** Doporučuji: Bratr v Africe a Pomsta.
Zaujal mě název. Přišel mi žertovný, ironický a vtipný, než jsem se dočetla k uvedené povídce a zjistila, že nejde o žádnou nadsázku. Chudinka malá, snad přežila a dožila se dlouhého a pokojného želvího stáří, i když je jen drobnou součástí vzpomínky v podstatě laskavém příběhu. Většina povídek má zajímavou pointu, krásný jazyk, jak je u paní Fischerové zvykem, a většina se mi opravdu líbila.
Pestrá směs svěžích krátkých "jednohubek" psaných krásným poeticko- ironickým stylem. Některé byly trochu slabší, proto "jen" 4 hvězdičky...
Autorku díky rozhlasovým hrám jsem si zařadil do oblíbených, i když je to čtení nevesele rozpustilé nebo smutně veselé, zkrátka život (a smrt) tak, jaké opravdu jsou - spousta náhody, i když někdy zákonité. Je jedno, jestli krátké nebo dlouhé, povídky jsou to zdařilé.
Kvalitní sbírka povídek. Text má švih i vtip, slabších je opravdu jen pár povídek.
Velmi různorodý mix postav, námětů, dějišť a témat, který mi vyloženě sedl. Povídky jsou vesměs krátké, vypointované a tzv. "vědí, co chtějí". Přímočaré, zábavné, často i k zamyšlení, místy úžasně trhlé. Velmi příjemné překvapení.
Povídky jsou mistrně napsané, některé dost zvláštní a na můj vkus je v nich celkem často smrt. Celkově je mi z nich spíše smutno, ale nelituju, že jsem je přečetla.
Mám rád knihy, které mě rozesmějí a zároveň přimějí k zamyšlení. Málokdy se mi to stává a u povídek naprosto zřídka. Výjimkou jsou povídky Daniely Fisherové, které mohou být stejně dobře knížkou na dovolenou, jako inspirací k metafyzickému přemýšlení. Bravo!
Taková příjemně oddechová knížka. Některé povídky mají zajímavou pointu, jiné mě nijak neoslovily, celkové ale příjemný styl psaní.
Velmi dobře napsané povídky. Pro mne příjemné překvapení, šlo o mé první setkání s touto zkušenou autorkou nad stránkami její knížky. Skvělá práce s češtinou, zajímavé texty, které ukazují autorčin veliký životní přehled i fantazii. Některé povídky jsou poměrně brutální, jiné jen takové nahození, ale rozhodně za to stojí si je přečíst. 4/5
Autorovy další knížky
| 2014 |  Pohoršovna |
| 2008 | Pohádky z Větrné Lhoty |
| 2015 | Tetovaná teta |
| 1982 | O rezaté veverce |
| 2001 | Duhová jiskra |
Kniha Želvou proti zdi je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 65x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 6x |
Překvapivě výborné povídky. Knihu jsem dostala jako dárek a nic jsem od ní nečekala a nechávám si jí, protože byla opravdu skvělá. K některým povídkám se občas v myslí vrátím, třeba dnes k té o Frídě. Ačkoliv už je to třeba půl roku, co jsem. Knihu četla, rozhodně vám zvládnu vyjmenovat příběh minimálně deseti povídek. Můžu jen doporučit.