Zelený paprsek / Černé Indie

07.03.2024

Pro mě další neznámé Verneovo dílo Zelený paprsek, které se věnuje honbou za optickým jevem, je zatím tím nejslabším Julesovým románem.. Zápletka spočívající v tom, že se mladá skotská šlechtična v opatrovnictví dvou postarších strýců hodlá provdat jedině za podmínky, že tento paprsek uzří společně s vyvoleným což je dle pověstí znamením věrné lásky až za hrob. Samozřejmě kmetové vybrali Heleně Campbelové podivínského ženicha Aristohuluse Ursiclose, který panince nevoní, a autor samozřejmě příhodně nastrčí do cesty pohledného sekáče. Cukronáda jako hrom, bylo utrpení to dolouskat - 25 %

Černé Indij jsou stejně neznámou Verneovkou s poněkud podivným název, který kupodivu nemá nic společného s Indií. Jules nám představí vznik historii ideálního hornického města, ve zdánlivě vytěženém uhelném dole, vybudovaného v jeskyni Nová Aberfoylie ve skotském hrabství jehož obyvatelé našli prapodivnou zálibu zabydlet se v podzemí a na povrch nevylézat. Zápletka se točí kolem podivných a nebezpečných událostí, které se v dole dějí a jsou pověrčivými Skoty připisovány nadpřirozeným bytostem. Nesmí chybět ani typická verneovská milostná linka, tentokrát jsem se se žádnými fantastickými vynálezy nebo nápady víceméně nesetkal, je to taková naivní jednoduchá záležitost v lehkém podprůměru - 45 %, jako celek to havíři vytáhli na 35 %

12.04.2016

Dva romány odlišné úrovně. Zelený paprsek je jedno z nejslabších Verneových děl. Není to typická verneovka, ale opravdu spíš milostný román.
Román Černé indie je mnohem lepší, nechybí dobrodružství, jako u správné verneovky.
Těžko se mi hodnotí kniha jako celek. Oba romány mají společné snad jen jedno - jsou poměrně krátké.

09.08.2014

Dva romány spojené Vernovou poetikou a prostředím, ve kterém se odehrávají, totiž Skotskem. Zelený paprsek překvapí především pro Verna trochu netypickou hlavní postavou – hloupou, marnivou a rozmazlenou dívkou, která odmítá veškerá vědecká vysvětlení nejrůznějších přírodních jevů a raději žije ve světě citů, naivních představ a dětské fantazie a zatvrzele trvá na tom, aby se celý svět podřídil vyplnění jednoho jejího připitomělého snu. Naštěstí si najde sobě podobného mladíka, který ji milerád odpustí i to, že kvůli její hlouposti jen štěstím nepřišlo o život několik lidí. Souhlasím s dalšími komentáři o příhodném označení románu termínem „červená knihovna“ a Zelený paprsek zatím považuji za nejhorší Vernovo dílo, které jsem měl tu čest číst. // Černé Indie naštěstí dojem z tohoto „dvousvazku“ do jisté míry zachraňují. Sice také oplývají jistou dávnou naivity, ale pro dílo J. Verna v míře typické a v zásadě i příjemné. Krom čtivého příběhu nechybí ani odbornější pasáže, tentokrát o významu nerostného bohatství, jak vznikaly různé typy uhlí, jaké prostředí bylo na Zemi před desítkami či stovkami miliónů let, a i zamyšlení nad otázkou vyčerpatelnosti nerostného bohatství. Možná trochu škoda, že Verne při řešení posledně jmenovaného problému více nerozvíjí vlastní úvahy o tom, jak bude uhlí v produkci energie v budoucnu nahrazeno.