Zázračný úklid: Pořádek jednou provždy

Zázračný úklid: Pořádek jednou provždy https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/437731/bmid_zazracny-uklid-poradek-jednou-provz-BUS-437731.png 4 899 284

Poznejte originální umění, díky němuž se spolehlivě zbavíte nepořádku a náležitě si uspořádáte věci. Tato přesvědčivá knížka se právem stala ohromným bestsellerem po celém světě a vyšvihla se na první místo žebříčku New York Times. Proměňte svůj domov pomocí autorčiny inspirativní metody v trvale uklizené prostředí: klíčem je vypořádat se s domácností ve správném pořadí, ponechat si jen to, co opravdu milujete, a udělat vše rychle. Změníte tak svůj život – získáte větší sebejistotu, budete úspěšnější a možná i konečně zatočíte s přebytečnými kily. A především načerpáte energii k tomu, abyste žili podle svých představ.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Dům a byt , Osobní rozvoj a styl

Vydáno: , Pragma
Originální název:

The Life-Changing Magic of Tidying , 2011


více info...

Teri27
Teri27
09.02.2020 3 z 5

Hodně věcí jsem si z knihy vzala a praktikuji. Dost věcí se opakovalo, klidně by mohla být stručnější.

eliifa
eliifa
26.01.2020 5 z 5

skvělá kniha


Toru
Toru
30.12.2019 4 z 5

Některé pasáže jsem přeskakovala, protože mi přišly dost podobné. Nápady jsou ale super a zrovna teď při stěhování se nám dost hodily. Člověk je fakt sběratel :-D

Prske
Prske
28.12.2019 3 z 5

Nápady jsou zajímavé, sama jsem jich spoustu zrealizovala (a úspěšně!), ovšem některé názory byly trošku přehnané :)

dzejkbeltygros
dzejkbeltygros
25.12.2019 2 z 5

Bordelář zůstane vždy bordelářem a na tom ani Marie Kondo nic nezmění. I když má každá věc mít své místo, tak prostě věci, které používáme se jednoduše můžou povalovat různě podle potřeby. Navíc polovina knihy jsou stále jedny a ty samé věty omílané dokola. Shrnula jsem si knížku do pár důležitých bodů a vyšlo to na jednu stránku. Takže mi přišlo trochu zbytečné číst celou knížku, která toho zase až tolik nepřinesla. Doma stejně uklízím průběžně, občas není na škodu věci přeskládat, přemístit a nějaké nepotřebné vyhodit nebo rozdat. Ale to jsem dělala už dávno před tím, než tahle kniha byla vůbec napsaná. Nejvíc mě zabolela, když jsem četla část o tom, že paní Kondo vytrhala stránky z knih, čímž je zničila a znehodnotila. Za tohle bych jí urvala ruce! To se knížkám nedělá!

Allla9
Allla9
20.12.2019 2 z 5

Kniha mi nepřišla zajímavá.

1Maja1
1Maja1
19.12.2019 5 z 5

Kniha mi mluvila z duše. Nevím jak, ale postupně jsem si také dospěla k tomu, že ráda vyhazuji věci, které už pro mě dosloužily, jejich potřeba v mém životě už skončila. A je to velmi očistný a osvobozující proces. Opravdu se pak člověku snáze dýchá a žije. Takže vřele doporučuji.

V knize mi chyběly fotografie, jak porovnat oblečení svisle do skříní.

Kattie
Kattie
14.12.2019 2 z 5

Autorka je trošku magor. Už jako malá uklízela rodinným příslušníkům pokoje, vyhazovala jim věci, pak to zapírala, když to lidem chybělo. Ale je fakt, že zpětně uznává, že to nebylo správné. Mluví o tom, jak při skládání trička, do něj přechází energie a jak si ponožky nemohou odpočinout, když je člověk složí ohnutím lemu do "brambory". Uznávám, ale že to mohla myslet obrazně.

Nelíbí se mi, jak vyhazuje použitelné věci...
Ne, že by je měl člověk uchovávat, ale zajímalo by mě, jestli někdy uvažovala nad tím, dát oblečení chudým, než ho vyhodit. Ale asi ne, když ji není líto vytrhávat si zajímavé stránky z knih a vyhazovat zbytek. To však s kvalitou knihy nesouvisí, uznávám, ale ztratila tím mé sympatie.

Líbí se mi myšlenka, že zbavovat se věci, je potřeba najednou, ať člověk vidí efekt, a že čistý uspořádány dům pozitivně ovlivní psychiku. Na druhou stranu, vás to někoho překvapuje?

Kniha celá mi nepřijde ničím zázračná. Není tam nic, nač bych si nepřišla sama a ona to prezentuje jako know-how, její metodu, kterou si vybudovala letitou praxí. Knihu bych nehodnotila tak špatně, kdyby se nevydávala za tak převratný klenot.

Zpětně, po několika měsících čtení jsem si uvědomila, že pravidlo "nech si pouze to, co ti dělá radost" využívám a pomáhá. Poslala jsem dál spoustu knih a přešila nebo darovala jsem některé oblečení. Vše by mi jinak leželo ve skříni. Když člověk přijme tuhle filosofii, už tolik nelpí na tom, ty věci si nechat. Jen ty, co je fakt chce.

ditul
ditul
14.12.2019 4 z 5

Knihu jsem si přečetla hlavně ze zvědavosti a byla jsem překvapená, jak se někdo dokáže tak rozepsat o úklidu. Zaujalo mě skládání oblečení ne do kupiček, ale zcela jiné ukládání.. Je pravda, že věci už od středu komínků nevyndávám..) Protože nemám zásuvky, tak si pořídím nižší krabici v potřebné velikosti a vyzkouším. ;)
*Všechny věci, které vlastníš, ti chtějí být k užitku. Dokonce i když je vyhodíš nebo spálíš, zůstane po nich jen energie touhy touhy ti sloužit. Zbavené své fyzické podstaty budou proudit našim světem jako energie, dávat ostatním věcem na vědomí, že jsi mimořádný člověk, a vracet se k tobě v podobě předmětů, které tomu, kým jsi nyní, přinesou největší užitek a nejvíc štěstí. Kus oblečení se třeba vrátí jako nové, krásné šaty nebo se znovu objeví coby informace či nový vztah.
*Hromadíš hmotné statky ze stejného důvodu, z jakého jíš - abys uspokojila žádostivost. Koupě z náhlého popudu či nadměrné jedění a pití jsou pokusy, jak zmírnit stres. Při pozorování svých klientů jsem si všimla, že jim obvykle splaskne břicho, když se zbaví přemíry oblečení. Když vyhodí knihy a dokumenty, získají jasnější myšlenky, a když omezí počet kosmetických produktů a vydrhnou prostor kolem umyvadla a vany, projasní a pročistí se jim pleť.
*Pojmy, o než se feng-šuej opírá, jsou polarita jin a jang a pět elementů (kov, dřevo, voda, oheň a země). Zakládá se na představě, že vše má svou vlastní energii a že bychom každou věcí měli zacházet způsobem, jaký odpovídá jeho podstatě. Mně to připadá naprosto přirozené. Filozofie feng-šuej nám vlastně říká, že bychom měli žít v souladu se zákony přírody. Můj přístup k uklízení má úplně stejný smysl. Jsem přesvědčená, že tím pravým účelem uklízení je žít v co možná nejpřirozenějších podmínkách. Připadá vám snad přirozené vlastnit věci, které vám nepřinášejí radost nebo které ve skutečnosti nepotřebujete? Jsem presvedčená, že vlastnit jen to co milujeme a potřebujeme, je ten nejpřirozenější stav.

Linda007
Linda007
11.12.2019 2 z 5

Spousta zbytečné omáčky. Kniha by šla shrnout do par vět. Jde o to, že máte vytřídit všechny své věci najednou v určitém pořadí. Každou věc vzít do ruky a uvědomit si, zda Vám dělá radost, pokud ne, předmět vyhoďte. Pak je tu část o uskladnění. Autorka vše skládá a staví na stojato do zásuvek ( pokud máte police, tak máte smolíka). Zbytek jsou řeči o tom, jak to měli její klienti, jak úklid působí na psychiku atd. Poté co vše vytřídíte, tak už nemusíte nikdy uklízet. Tak se ptám, jak mě vyhození věcí zbaví navždy například utírání prachu ?

Dresia
Dresia
10.12.2019 1 z 5

strašná blbost

VěraČamková
VěraČamková
03.12.2019 3 z 5

Kniha mě bavila a inspirovala, ale tak radikální být neumím, musím na sobě ještě hodně zapracovat. Každopádně jsem si uvědomila, že být obklopená věcmi, které ve skutečnosti vlastně vůbec nepotřebuji, mě nutně nemusí dělat šťastnější, a právě naopak. Takže za mně Marii Kondo děkuji ... :D

Jenny055
Jenny055
02.12.2019 1 z 5

Moja posledná kniha z čitateľskej výzvy. Trpela som pri čítaní ako kôň. Doporučené knihy ázijských autorov sa mi zdali hrubé a bála som sa, že ich nedokážem dočítať, ak sa nechytím. Ale táto kniha ma zničila. Toľko zbytočného textu v knihe som ešte nezažila. Tie rady sa dali napísať na 3 strany. Ale mám splnenú výzvu a viem správne uložiť ponožky, aby si v zásuvke oddýchli.

Makaja
Makaja
28.11.2019 2 z 5

Asi bych místo knihy potřebovala autorku...nějak se mi nepodařilo převést teorii do praxe. No nic, jdu uklízet borčus po dětech.

BariEli
BariEli
21.11.2019 1 z 5

Narazila jsem asi "konečně" na největší zklamání roku 2019:-(

hackote1
hackote1
18.11.2019 5 z 5

Doporučuji, začala jsem hned třídit šatník a ještě kupa práce mě čeká, ale těším se na výsledek. Opravdu to pomáhá se lépe rozhodovat a to i v jiných oblastech :)

Elyen
Elyen
17.11.2019 2 z 5

Myslíte si, že je to kniha o uklízení? Omyl. Je to kniha o lidské psychice a práci na sobě sama. Spousta jejích čtenářů si to asi neuvědomuje a možná si to neuvědomuje ani sama autorka. A to má přitom spoustu zajímavých postřehů, jakože základem je soustředit se sám na sebe a na vlastní nedostatky, než na druhé a jejich nešvary, že když je člověk spokojený sám se sebou, je spokojený i s druhými, že to, co nás vytáčí na druhých, je ukazatelem toho, co máme řešit sami v sobě, že když si začnu dávat do pořádku jednu oblast svého života, promítne se to i do ostatních oblastí, že je důležité, na co zaměřujeme pozornost, že mnoho z nás se neumí věcí zbavovat a tedy nelpět na něčem, ať už jde o věc, člověka, zvyk, způsob chování, styl přemýšlení... Marie Kondo je však tak zaslepená svojí jedinou životní zálibou, že jí uniká, že na začátku spokojeného a šťastného života nestojí vždy a pouze uklízení, ale že uklízení je jednou z mnoha možných cest za lepším životem. Jiní se zaměří na stravu, cvičení, čtení, meditování...a všechny cesty mohou měnit i jiné oblasti života a všechny mohou vést ke stejnému cíli. Při větším odstupu by autorka možná i pochopila, že trpí obsedantně kompulzivní poruchou a zřejmě i nějakým druhem sociální fobie, kvůli níž se až nezdravě upíná na věci. V souvislosti s tím mě teda trochu zaráží její macešský přístup ke knihám, kterých má doma jenom 30, neboť si nechává pouze ty, které pravidelně čte (tohle hledisko mě nikdy nenapadlo), a které doma zavírá do šatní skříně, aby nebyly vidět! To je normální barbarství!
A protože uklízení není žádná věda, ačkoli si to Marie Kondo myslí, a tahle tématika se rychle vyčerpá, je kniha na začátku i na konci vyplněna spoustou dokola se opakujících keců.
Předposlední výtkou je klamavá reklama, kdy máme získat dojem, že nadobro uklidíme a pak už to nemusíme nikdy v životě dělat a můžeme se místo toho třeba....koukat na televizi. Život je opakování, pohyb, změna, ani v téhle oblasti se tomu nevyhneme.
A co mě teda obzvlášť zklamalo, je, že mi Marie neprozradila, jak uklidit hračky mého syna.

danaalenam
danaalenam
12.11.2019 3 z 5

Body za základní myšlenku: nepřemýšlet co vyhodit, ale co si ponechat. A ještě za jednu: nenabízejte své krámy ostatním, kteří si je z lítosti vezmou ("Může se to hodit!" a "Je toho škoda."), jen proto, že je vám samým to líto vyhodit. Ovšem vyndavat každý večer věci z kabelky, kterou nosím do práce každý den, aby si kabelka odpočinula, považuji za blbost. Vždyť si pak zapomenu klíče od kanceláře. Stejně tak si nemyslím, že ponožky trpí, když jsou srolované a ne složené. Poděkování svému příbytku souvisí asi nějak s východním smýšlením. Přesto, kvůli dvěma na začátku uvedeným bodům, je to kniha, která mi něco dala a tím splnila účel.

Chytuš
Chytuš
10.11.2019 2 z 5

Ani na chvilku nepochybuji, že kdyby místo mě u nás bydlela Marie Kondo, byl by v naší domácnosti mnohem větší pořádek. Úplně jí vidím, jak vchází do domu, obřadně pokleká uprostřed obývacího pokoje, navozuje tichý dialog s naším domem o tom, kde je největší problém... Skončilo by to ale bezpochyby vraždou. Jen nevím, jestli by dřív Marie umlátila manžela úlem, který by našla odložený na terase, nebo by jí manžel zaškrtil děravou ponožkou, kterou by se snažil ukrýt v garáži s tichým mumláním: "Tyhle se ještě dají použít jako pracovní..."
Z historických důvodů je ženské pokolení rozděleno na uklízečky, které ometaly pavučiny z jeskyně a kuchařky, které se staraly o to, aby se nespálil mamut. Já jsem si až do přečtení téhle knihy myslela, že jsem jasná úklidová skupina, ale Marie je rozhodně úplně jiný level uklízečky... Fascinuje mě, pokud někdo z jednoduché poučky "Vyhoď krámy a zbytek ulož.." dokáže sepsat celou knihu a založit si na tom výdělečný podnikatelský plán. V tom je Marie Kondo (ani nechtějte vědět, jak jí přejmenoval manžel, protože z toho by nejedné feministce naskákaly pupínky na ušních boltcích) naprosto bezkonkurenční - to se jen tak někomu nepovede...
Připravte se na hoodně opakování (neboť opakování je matka moudrosti), takže základní poučku vám Marie doslova vmlátí v mnoha různých podobách do hlavy. Krom toho je to vata. I oslavovaná metoda skládání se hodí jen pro ty, kdo mají ve skříních šuplíky, ne police. Takže jediný užitek, který nakonec z knihy mám, že s Marií můžu strašit manžela a děti. "Marii na tebe..." je u nás teď ustálené slovní spojení...

jitka6072
jitka6072
09.11.2019 2 z 5

Pro mě nikterak zajímavé čtení. Spíše jsem byla zvědavá...