Zaslíbená Země Nezemě 20

(SPOILER) Hororová fantasy manga o 20 svazcích vypráví o skupině dětí ze sirotčince, které jednoho dne zjistí, že jsou chovány jako maso pro démony. Rozhodnou se proto k pečlivě plánovanému úprku. Na „svobodě“ postupně odhalují temnou minulost, která vedla k jejich zotročení, stejně jako důvody, proč démoni jsou na lidském masu závislí. Dílo mi vyzněním přijde velmi smířlivé: Zatímco většina popkultury ukazuje nelidské podmínky předcházející boj dobra proti zlu, Zaslíbená země nezemě podstatnou část svého dějství věnuje vysvětlení této situace z obou stran. Postavy nebojují s cílem odvety nebo potrestat viníky, nýbrž hlavně za svoji svobodu a změnu světa, ve kterém probíhá systematická nespravedlnost. Hierarchizace společnosti démonů totiž vede k tomu, že úzká skupina aristokracie zneužívá svého postavení vůči ostatním, a znemožňuje tak alternativu k lidskému masu.

Hlavní hrdinka Ema tváří v tvář krutostem světa dochází k tomu, že i když démonům nedokáže odpustit, nemyslí si, že jsou všichni stejní, a nechce je zabíjet, přičemž odmítne i válku s nimi. Navzdory hrozbám ze strany démonů a lidí, kteří se s nimi spolčili, si skupinka hlavních hrdinů zachovává lidskost, a to mimo jiné díky síle přátelství, spolupráce a soucitu. Vážím si lásky, se kterou je celé dílo napsáno a nakresleno, což vynikne právě v kontrastu s tím, jak morbidní a drastické jsou některé její pasáže. Vzpouru vůči systému, odvahu držet se vlastních ideálů i opuštění zároveň vnímám jako důležité akty vnitřní svobody. Další přínos vnímám v poměrně promyšleném i metafyzicky vysvětleném světě i v zajímavých analogiích – kolik států a společností se chová k živým bytostem tak jako démoni z této mangy, za tichého souhlasu většiny?

V první řadě musím říct, že jsem nadšená z kresby. Demizu Posuka je skvělá mangaka, a příběh vymyšlený Shirai Kaiuim perfektně zpracovala. Je tu hromada postav, každá má něco svého, něco jedinečného, a z toho důvodu si nelze alespoň jednu opravdu nezamilovat. Za mě je to rozhodně Ray, ale to nepřekvapí nikoho, kdo mě už chvíli zná :) Z vedlejších postav pak Muzika, a z antagonistů rozhodně arcivévoda Leuvis! Pokud jde o příběh, ten byl na začátku plný potenciálu, ale čím déle pokračoval, tím měl poněkud sestupnou tendenci. Samozřejmě velmi oceňuji, že tu byl dvouroční skok, že se vše zázračně nevyřešilo během chvíle, a všechny děti měli šanci trochu dospět. Ale i tak se ke konci docela spěchalo a bylo to cítit. Nejméně mě bavila část v Goldy Pond, což je ironie, když se tu ukázal můj nejoblíbenější padouch. Navíc banda z Lambdy, která mi vůbec nesedla, a úplný závěr, který se mi teda vůbec nelíbil. Ale i tak byla většina dílů velice kvalitní, a celkově jsem nadmíru spokojená.

Pěkné zakončení celé série.

(SPOILER) Konec série se moc nepovedl. Doufal jsem,že alespoň poslední díl se polepší,ale tak se nestalo. Začal bych od smrti mamá,která byla naprosto zbytečná a bez emocí. Další problém byl ve světě lidí. Proč sakra Emma stratila paměť? Hlavně to zakončení. Emma si ani nevzpomínám na ty děti ze sirotčince. Prostě si řekla:"no,sice vás vůbec neznám,ale klidně se přidám,protože proč ne?
Wtf?
4/10 za pěkné znázornění světa v budoucnosti.
ZHODNOCENÍ CELÉ SÉRIE:
Začátek byl super. Atmosféra naprosto skvělá,až na Emmu i zábavné postavy a plno zvratů. Vše poklesne po útěku že sirotčince a pak kvalita jen klesá. Do koncovky do bylo ještě v pohodě,ale poslední 3,4 mangy se opravdu nepovedly. Celkově 7/10

Kluků nejoblíbenější manga =) Všechny díly se líbily moc =)