Zdál se mi zase ten stejný sen 1
Joru Sumino
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492228/bmid_zase-se-mi-zdal-ten-stejny-sen-1-VCY-492228.jpg
4
142
19
Zase se mi zdál ten stejný sen série
1. díl >
Dívka jménem Nanoka Kojanagi chodí do čtvrté třídy základní školy, kde každou chvíli tráví ve školní knihovně, protože ze všeho nejradši čte. Se spolužáky příliš nevychází, její rodiče jsou věčně v práci, zato mimo školu si našla hned několik skvělých kamarádek. Svéráznou Paní Běhnu, laskavou babičku, která žije na samotě, a černou kočku, která mňouká “mňá”. Jednoho dne ve škole Nanoka dostane za úkol zamyslet se nad tím, co to znamená štěstí. Najít odpověď se nakonec ukáže mnohem složitější, než se na první pohled mohlo zdát, a Nanoka si společně se všemi svými kamarádkami musí pořádně lámat hlavu nad tím, co člověka vlastně činí šťastným… Zdál se mi zase stejný sen je komiksová adaptace populárního stejnojmenného románu z roku 2015, která si získala mnoho čtenářů po celém světě svým citlivým příběhem o dospívání, mezilidských vztazích, a hledání toho, co je v životě skutečně důležité… Pokaždé, když si uvědomíme něco důležitého, svět se dá znovu do pohybu. Nanoka, chodí na základní školu a ráda čte. Ve škole nemá žádné kamarády, zato se však kamarádí se svéráznou paní Běhnou, laskavou babičkou a malou kočičí kamarádkou, která mňouká „mňá“. Jednoho dne dostane ve škole za úkol zamyslet se nad tím, co je to „štěstí“. Nanoku tak čeká cesta za poznáním, co je v životě skutečně důležité.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2022 , GateOriginální název:
また、同じ夢を見ていた #1 (I Had That Same Dream Again 1) , 2016
více info...
Přidat komentář
Když jsem se do téhle mangy pustila, čekala jsem od příběhu nějaký magický nebo fantasy prvek, název mě k tomu i tak nějak nabádal. Příběh to velmi dobře skrývá, ale nakonec tam k mému překvapení opravdu cosi magického bylo.
Příběh vypráví o devítileté holčičce jménem Nanoka. Je to bystrá, zvídavá, srdečná divka a ve škole kvůli tomu nemá moc kamarádů. Ta opravdová přátelství pak nachází na těch nejméně pravděpodobných místech.
Ve škole má úžasnou paní učitelku, která Nanoce, když je potřeba, dává vzácné rady do života. Zároveň Nanoce a dětem zadá za úkol otázku Co je to štěstí?, kolem které se vlastně točí celá zápletka.
Najde Nanoka svou odpověď u slečny Běhny, která má pro ni vždy něco na zub? Nebo u srdečné babičky, která žije sama ve velkém domě v lese? Nebo u samotářské a zlomené Minami? Nanoka si na odpovědi chce dát opravdu záležet.
Kromě toho se snaží pochopit, proč jsou její rodiče pořád v práci, proč se její spolužák stydí za svůj talent a nechá se od ostatních šikanovat a jaký život si má malá Nanoka vlastně vysnít. Jak sama často a ráda notuje: Štěstíííí za mnou nepřijdeee, taaak mu musím sama naprotiiii...
Manga se mi opravdu moc líbila. Je plná emocí a hlubokých myšlenek o krásách a strastech žití a o malých radostech, které nás dělají šťastnými.
Kresba byla roztomilá, třeba jen popisy zvuků, což miluju, tak výrazy postav, opravdu za mě povedené a přehledné.
Ani to nemusíme porovnávať s (tiež Suminiho) Chci sníst tvoji slinivku, aby sme došli k záveru, že minimálne prvá časť mangy Zdál se mi zase ten stejný sen nešliape tak dobre, ako mohla. Chci sníst tvoji slinivku pre mňa predstavuje jeden z najmohutnejších literárnych zážitkov vôbec, takže čo i len priblížiť sa voľačomu takému úžasnému a nadpozemskému je samozrejme neskutočne ťažké. Zdál se mi zase ten stejný sen 1 ma ale fakt trochu nudilo. Nebolo to zlé, to vôbec, ale čakal som na TEN nezabudnuteľný okamih, TÚ scénu, TEN wow efekt. A nič, nedočkal som sa. Možno v dvojke/trojke. Pritom na prvý pohľad je všetko v poriadku. V dobrom divné postavy, sympatická feel good atmosféra, jedinečné japonské prostredie a čierna mačka s krátkym chvostom, ktorá namiesto mňaukania „mňáka“. Scenáru však chýba ostrejší drajv. Ťažko sa niečoho chytiť. Absentuje výraznejšia zápletka. Na začiatku sa síce črtá zápletka ohľadom šťastia, ale v praxi to vyzerá tak, že hlavná hrdinka sa bezcieľnej motá od jednej postavy k druhej a áno, je to pekné, ale netušíme, k čomu (a či vôbec k niečomu) to smeruje. Ak uvážime, že nie je dôležitý ani tak cieľ, ako skôr cesta, tak táto cesta je ozaj jemne rozpačitá. Netvrdím, že v každej mange musí umierať hlavná postava na rakovinu, aby to bola dobrá manga, ale toto proste nebolo ono. Do pozornosti dávam, že prvých pár strán je farebných a teda musím uznať, že je to krása a rád by som si prečítal mangu, ktorá by bola vo farbe vyvedená celá. Musím každopádne uznať, že rozkošná školáčka Nanoko Kojanagi je fakt riadne číslo, jej hlášky a prirovnania života (k pudingu, boľavému zubu, alebo ku školskému obedu) sú fakt báječné a vo svojej detskej jednoduchosti výstižné. Možno by som zvolil kvalitnejší, belší papier.
Moje úplně první manga a jsem moc nadšená. Krásné ilustrace i příběh, těším se na druhý a třetí díl.
První díl ze série mě až tolik nenadchnul, ale věřím, že se to dál rozvine. Budu pokračovat v dalším díle. Kresby jsou krásné.
Můj první japonský komiks. Zvláštní styl, překvapily mne některé expresivní kresby, ale co se týká emocí, Japonci jsou takoví... Příběh ale není špatný, je aktuální, věřím, že osloví hodně teenagerů.
Líbí se mi optimismus hlavní hrdinky, ale chvilkami mi přijde příliš vnucující se a až uměle nastrčený. Chápu, že děti svět vidí jinak než dospělí, ale neumím se do příběhu vžít. Je pro mě až příliš fikční. Kniha je oddechová, doporučuji pokud máte hlavu plnou něčeho jiného a opravdu nechcete přemýšlet. Neříkám, že je špatná, ale měla jsem vyšší očekávání, snad další díly získají složitější děj a pozvednou tím i tento díl, který na mě zatím působí, jako pomalý začátek něčeho většího. Snad to tak tedy i bude.
Knížka má hrozně hezkou myšlenku - ukázání dospělcům, že svět může být krásný a bojovat za práva slabší je hrozně fajn. Zároveň ale i překládá jak důležitá je správná komunikace. To všechno nám říká naivní, veselá a mladá holčička. Přesto mě ale příběh nijak zvlášť nezaujal a místy jsem byla trochu zmatená z toho, co se stalo/děje, že jsem se musela vrátit pár stránek zpátky a přečíst si to znovu.
Hodnotím maximem, ačkoliv má první myšlenka po otevření mangy byla: Co to je za hrozný font? Bohudík ani kostrbatý překlad a chyby v typografii (např. některé bubliny naprosto ztrácí smysl, když nejsou využity) můj dojem z této série neumenšily, což je ovšem díky práci autorek, ne Našeho nakladatelství...
Tato manga poukazuje na nutnost komunikace a empatie, což autorky zvládly zobrazit na konkrétních situacích, věcně a citlivě zároveň. Celá série se pro mne stala okamžitě jednou z nejoblíbenějších a jsem rád, že se ke mně dostala i v této... dostatečné podobě.
Takový ten model Foresta Gumpa, kdy člověk „hloupý“ dokazuje těm „mnohem chytřejším“, že život nestojí za starou bačkoru. Snad jen, že hrdinka série Zdál se mi zase ten stejný sen není hloupá, ale pouze mladá a naivní, což v očích mnohých znamená v podstatě to samé.
Yoru Sumino má fascinující dar čtenáře pohltit civilním příběhem, který zdánlivě postrádá zápletku, přesto se pomalu do popředí derou znepokojivá témata a silná morální dilemata. Zpočátku celý koncept působí maličko obehraně, ale s pozvolným vývojem událostí narůstají emoce vůči ústředním představitelům, stejně jako zvědavost, jakým směrem se další události vrtnou. A třebaže mi prvotní slovní přirovnání hrdinky Nanoky přišla dětinská, čím víc jsem nad nimi později přemýšlel, tím víc je bral za své. Navíc bylo docela fajn číst pro jednou něco z Japonska, kde jsou aktéři vesměs normální, tedy alespoň na poměry komiksových standardů. A celé to pak korunoval ten zvláštní hřejivý pocit, který mi po zavření mangy zůstal na srdci.
Ve svých třiceti letech asi nejsem typická cílovka téhle komiksové/manga série, ale i tak mě čtení bavilo. Velmi milé čtení. Sice tuším, jakým směrem se bude příběh ubírat, i přes to se však těším na další díly (naštěstí jsou dohromady jen 3). Určeno asi spíše pro mladší ročníky a komiksové začátečníky, ale myslím, že čtení bude bavit každého, kdo má chuť zkusit něco nového. Nakladatelství chválím za snahu představit mangu širší veřejnosti.
Píšu doznání - toto je moje první přečtená manga v životě. Není to žadná akční pecka, kruťárna nebo horor. A proto se mi to asi líbilo, ta neotřelá jednoduchost. Podívat se na svět dětskýma očima a nechat na sebe působit myšlenky malé Nanoky. Je to opravdu moudré děvče a má velmi zajímavé přátele. Skvělá byla paní Běhna. Ale také babička a talentovaná Minami. U těchto svých přatel Nanoka zjišťuje, co je to štěstí. Taky jsem se dobře pobavila, autor má prima styl humoru, který implementuje hlavně do Nanočiných hlášek. Hvězdu dolů dávám za to, že manga končí tak pitomě uprostřed rozhovoru a taky se mi to ne úplně dobře četlo. Ale to je asi o zvyku. Nicméně se těším na další díl. 75%
Další manga. Musím se přiznat, že tahle mě nezaujala tak moc, ale pořád nabízí zajímavý příběh.
•
Co se týká japonských věcí tak mé znalosti jsou značně omezené a začínají u Zámku v oblacích, Cesty do fantazie, Princezny Mononoke a končí u starých známých Pokemonů. :D
•
Takže nejsem odborník na mangy a proto svoje názory/pocity shrnu v pár bodech:
1. Hlavní hrdinka je na 11 letou dívku velmi chytrá, a také jak je to u dětí zvykem také velmi milá, zvídavá a občas bláhová.
2. Děj se hodně točí okolo toho, co je to štěstí. Tuhle otázku jim položí ve škole a mě se líbí, jak na tuhle otázku má každý jiný názor, jinou definici. Štěstí je dost rozmanité.
3. Kresba mi přišla jako klasická japonská anime, takže tohle asi v pořádku. Ale já jsem spíš pro ty “divnokresby” jako byla u Dívky ze země Venku.
4. Příběh mě až tak neupoutal. Hodně mě tam ale (po)bavila různá přirovnání co je to život. Např. Život je jako japonská snídaně. Člověk by měl znát každou jeho část.
5. Přečteno za “pikosekundu”, přece jen jde o kresby, takže přelouskáte velmi rychle.
6. A poslední bod je plusový bod - kočka. :)
Za knihu děkuji @knihydobrovsky (dostali jsme ji v bookstorming balíčku) :)
Moje první přečtená manga a popravdě jsem zjistila, že mi tenhle styl nějak nesedí. Příběh sám o sobě byl ale docela pěkný, i když hodně smutný až depresivní. Příběh má několik knih, ale nebudu dále pokračovat..
Moje úplně první prectena manga a jsem velmi dotčena. Velmi se mi líbí směr čtení. Děj je velmi zajímavý a v téhle době vcelku pravdivý. Už se těším na přečtení pokračování
Mám pocit, že se autor trochu odchýlil od příběhu, který chtěl původně vytvořit a který nám byl slibován. Nicméně i tak se jedná o milé vyprávění, ale nezanechalo to ve mně žádné hlubší dojmy.
Jednu Mangu už jsem četla. A ta mě bavila, tady mě ten příběh bohužel moc nesedl. Třeba další díly budou lepší ale já už je číst nebudu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2022 |  Zdál se mi zase ten stejný sen 1 |
| 2022 | Chci sníst tvoji slinivku (komiks) |
| 2022 | Zdál se mi zase ten stejný sen 2 |
| 2022 | Zdál se mi zase ten stejný sen 3 |
| 2023 |  Chci sníst tvoji slinivku |
Kniha Zdál se mi zase ten stejný sen 1 je v
| Přečtených | 184x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 55x |
| Chystám se číst | 34x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 5x |
Tohle umí Japonci dobře - holka ze základky na procházce s kočkou, prozpěvuje si, hloubá na zadáním od učitelky a bum - z ničeho nic vážné téma. Příběh hned nabere jiných rozměrů, musím říct že rozjímání nad tím co je štěstí mám rád a sedlo mi to jako oddechovka. Koupil jsem i další dva díly a uvidíme, kam se to posune.