Zápisky mladého lékaře

Zápisky mladého lékaře https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22979/bmid_zapisky-mladeho-lekare-gT4-22979.png 4 490 120

Autobiograficky laděné povídky o počátcích praxe mladého začínajícího lékaře v zapadlé vesnické nemocnici na počátku 20. století. Příběhy vznikaly na základě deníkových záznamů mladého autora, který vystudoval medicínu a podobnou praxi absolvoval. Vzdálenost od veškerého kulturního dění, osamělost, nedostatečné zdravotnické vybavení, nevzdělanost, tmářství a konečně i pracovní vyčerpanost do značné míry přispěly k duševnímu i profesionálnímu zrání tohoto ruského spisovatele.... celý text

Literatura světová Povídky Biografie a memoáry
Vydáno: , Práce
Originální název:

Записки юного врача [zapisky junovo vrača] , 1926


více info...

Přidat komentář

čerweek
18.08.2021 5 z 5

„Ja za nič nemôžem,“ úporne a zúfalo som premýšľal, „mám diplom, pätnásť skúšok na jednotku. Ešte tam vo veľkomeste som zdôrazňoval, že chcem ísť za asistujúceho lekára. Ale nie. Oni sa len usmiali a vraveli: ‚Zvyknete si.‘ Ďakujem pekne. A keď privezú prietrž? Vysvetlite mi, ako si na ňu zvyknem! A hlavne, ako sa bude cítiť pacient s prietržou v mojich rukách!? Bude si zvykať na druhom svete (a po chrbte mi prebehol mráz)...“ Kniha je súborom 8 poviedok napísaných z pohľadu začínajúceho lekára, ktorého hneď po škole umiestnili do zabudnutej ruskej dedinky. Bulgakov čitateľovi sprostredkuváva cenné svedectvo o medicíne vtedajšej doby, spolu s opisom mentality dedinskej spoločnosti. To, čo dnes robia špecialisti po niekoľkých rokoch atestácie, musel vo vtedajších pohnutých časoch na vlastnú päsť robiť čerstvý absolvent, bez akejkoľvek pomoci či odborného vedenia. Vtedy obávané choroby ako difterický krup či syfilis už dnes vďaka vakcinácii či antibiotikám nie sú ani zďaleka takým strašiakom, čítanie o ich dobovej liečbe bolo ničmenej veľmi zaujímavé. Najpodmanivejšou je však záverečná kapitola, v ktorej (zrejme aj kvôli vlastnej závislosti) autor veľmi vierohodne opisuje prepadnutie morfiu a následný rozpad osobnosti v dôsledku závislosti. Pre ľudí pohybujúcich sa v kruhoch medicíny pôjde rozhodne o zaujímavé čítanie, už len kvôli konfrontácii vtedajších a súčasných lekárskych postupov. Myslím však, že kniha je napísaná tak pútavo, že má na to, aby oslovila a zaujala aj "laikov".

Evaho73
09.07.2021 5 z 5

(SPOILER) Kniha poviedok so spomienkami začínajúceho lekára ulahodila mojej čitateľskej dušičke.
Našla som v nej sebairóniu, ale aj ľudskosť a zodpovednosť za stovky životov.
Zaujmavé boli pre mňa i zápisky o liečbe syfilisu, či o závislosti na morfíne, s ktorou mal autor údajne vlastnú skúsenosť.
Užívala som si živé a strhujúce opisy, ktoré na mňa prenášali určitú atmosféru tej doby.
Takéto knihy ja môžem hocikedy !!!


Janina2609
12.06.2021 4 z 5

“Ne. Nikdy, dokonce ani před spaním nebudu hrdě mumlat, že mě už nic nepřekvapí. Minul rok a mine druhý, stejně bohatý na různá překvapení, jako byl první. Z toho všeho plyne, že se musím pokorně učit”.
Mám ráda Bulgakova a Čechova, takže kniha mi naprosto sedla. Autobiograficky popsané, humorem a sebeironií okořeněné zajímavosti z carského zdravotnictví...skvělé. Připojuji se k těm, kteří byli uchváceni povídkou Morfium se skvělým popisem drogové závislosti.

Vidlička
03.05.2021 4 z 5

Táááková škoda, že je knížka tak krátká! Ač uměly být některé případy velmi smutné, dokázala bych si o nich i autorově působení číst mnohem déle, i když lékařské prostředí vůbec není můj šálek čaje. Bohužel se ale Míša dal záhy na novinařinu a příjičníci tak přišli o svého zastánce. Naštěstí ale pro všechny čtenáře, protože bychom jinak přišli nejen o tuto jednohubku, ale hlavně o M&M...

Katka2382
15.04.2021 5 z 5

Krásné a milé čtení.Klidně by kniha mohla být delší.

fruitbueno
13.04.2021 4 z 5

Velice podařený soubor povídek, které v sobě prolínají nevšední zážitky, sebevědomou schopnost začínajícího lékaře i jeho věčné pochyby o sobě samém. Povídka Morfium byla až nepříjemně vtíravá a zaryla se mi pod kůži.

MíšaS.
08.04.2021 3 z 5

Asi jsem čekala něco víc, než jen deníkové zápisky. Ale i tak se kniha četla dobře.

jajasv
28.03.2021 5 z 5

Výborná, optimistická kniha psaná s jemným humorem. Navíc si člověk musí připomenout, jak lidé dříve žili a co všechno dokázali.

Acamar
23.03.2021 4 z 5

Co všechno obnášelo povolání lékaře-absolventa před sto lety na zapadlém ruském venkově ... zažít bych to opravdu nechtěla, ale v podání skvělého vypravěče Bulgakova to bylo strhující čtení.

sutek
17.03.2021 5 z 5

Kniha je velmi čtivá. Autor nádherně zachycuje pocity absolventa premianta, který po nastoupení do praxe zjišťuje, že neumí téměř nic praktického.

Eva2424
20.02.2021 5 z 5

Bulgakov zde popisuje začátky nezkušeného doktora na ruském zapadákově. Ačkoli situace, do nichž se dostává, jsou více než prekérní, autor je líčí s jemným humorem a už dlouho se mi nestalo, že jsem se u nějaké knihy tak nasmála. Poslední dvě povídky se týkají osudů dalších dvou lékařů, jsou sice už o něco vážnější, ale o nic méně napínavé. Začínám nyní tušit, kde se vzal v Bulgakovově hlavě nápad napsat Mistra a Markétku.

rozvera
16.02.2021 5 z 5

Poutavě napsané povídky o začátcích lékařské praxe čerstvého absolventa, který se v neklidné době počínající bolševické revoluce dostane na zapadlou ruskou vesnici a spolu s felčarem a dvěma pomocnicemi se musí vyrovnat nejen s krutou přírodou, ale s nemocemi , úrazy a porody, o kterých věděl jen z knih. Autor v povídkách zúročil zkušenosti a vzpomínky ze začátků své lékařské praxe a to velmi mistrně s osobitým stylem a schopností dokonale vystihnout a popsat atmosféru prostředí.

666Jitka
14.02.2021 5 z 5

Michail A. Bulgakov opatří k mým oblíbeným autorům a musím říci, že ani jeho autobiografická prvotina Zápisky mladého lékaře mě nezklamala. Autor dokáže člověka vtáhnout do děje, přiblížit mu místo, kde se děj odehrává a má přirozený dar příběhy barvitě vyprávět.

Monike
13.02.2021 5 z 5

Pro me naprosto pohodove cteni. Styl psani mi vyhovoval. Poutave pribehy, diiiiky CV!!

handmadebyM
02.02.2021 5 z 5

kniha se mi velice líbila a krásně se četla

elenai
25.01.2021 4 z 5

V osmnácti mi učaroval Mistr se svou Markétkou a já si Bulgakova rázem oblíbila, od té doby ale ticho po pěšině až doteď. A ne, nenapíšu, kolik už je to let.:-)

Zápisky splnily vše, co jsem očekávala. Stručně, ale skvěle vystihnuté postavy, zajímavé lidské osudy, nadčasovost a sebeironie, díky čemuž se všechny povídky moc dobře četly. Nemůžu si ani vybrat, která se mi líbila nejvíc, protože všechny byly moc zajímavé. Zato tu, která se mi líbila nejméně, klidně zmíním. Byla to ta poslední - Zabil jsem - naprosto vytržená z kontextu. V doslovu se pak člověk dozvídá, že pravděpodovně souvisí s jinou Bulgakovovou knihou. Takže pokud se do ní pouštět nechcete, ani ji vlastně číst nemusíte.

A teď se konečně podívám i na ten seriál. :-D

Stanas513
20.01.2021 4 z 5

Zajímavě podané téma z lékařského prostředí a navíc na ruském venkově. Nevadí mi číst ruské autory, mají zvláštní styl psaní a Bulgakov tuto knížečku napsal docela čtivě.

Meg1
13.01.2021 1 z 5

Po dlouhé době kniha, která mě nijak nezaujala a ani jsem si v ní nedokázala najít nic co by mě oslovilo. Bulgakov má samozřejmě svůj osobitý styl, po přečtení Mistr a Markétka jsem možná očekávala zbytečně moc. Kniha podle mě nemá žádný příběh, vlastně ani při hodnocení nevím čeho se pořádně chytit. No, každopádně každá přečtená kniha je přínos i když se člověk někdy úplně netrefí ve výběru.

Laféeverte
12.01.2021 4 z 5

Nebýt poslední kapitoly, dala bych plný počet hvězdiček. Ne proto, že by nebyla působivá, ale proto, že se do té knihy podle mě prostě nehodila a byla navíc. Jinak je to od začátku docela návykové - prostě musíte vědět, jak to s tím pacientem dopadlo. S mladým lékařem na první praxi jedete vánicí, snažíte se zachránit životy, pomoct u porodů, udělat nemožné, přitom ani vy ani on pořádně nevíte, jak na to. Takhle nějak je hlavní hrdina "hozen do vody a musí plavat" ať chce nebo ne, ať se bojí sebevíc. Je z toho cítit odhodlání, ale také pokora. Poslední dvě kapitoly jsou jsou již příběhy jiných lékařů, přičemž Morfium do celého konceptu zapadalo (někde jsem četla, že i autor měl s tímto vlastní zkušenosti a možná jen nechtěl psát přímo v první osobě), ale ta poslední kapitola, jak jsem předeslala v úvodu, se mi do toho nehodila.

LenkaKT
06.01.2021 4 z 5

Autor má dar navodit atmosféru ve dvou větách a vystihnout postavu ve dvou slovech. Slupla jsem za večer, Bulgakov mne kdysi uchvátil a tohle nezklamalo.