Zákony profesora Parkinsona

Zákony profesora Parkinsona https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29646/zakony-profesora-parkinsona-29646.jpg 4 29 6

Legendární zákony o světě mezilidských vztahů vycházejí u nás poprvé v ucelené formě a v komlpetní verzi, navíc se skvělými ilustracemi Vladimíra Renčína.

Žánr:
Literatura světová , Humor

Vydáno: ,
Originální název:

Parkinson's Law and Other Selected Writings On Management , 1991


více info...

pepap
pepap
13.03.2022 4 z 5

Pokud jste cílová skupina (ekonom, podnikatel, investor, manažer, ..), je mnohem pravděpodobnější , že vás kniha zaujme a bude bavit. To já nejsem :-) Nicméně, první Parkinsonův zákon o úřednících je boží

Vidlička
Vidlička
06.08.2021 5 z 5

Dokonalý anglický humor v ekonomickém vydání. Já se TAK bavila, jako už dlouho ne! Pan Parkinson, věren anglické tradici, pro dokreslení příkladů používá nomen omen jména postav a názvy firem, což vás nejen pobaví, ale i nenechá na pochybách. No a páně Renčínovy ilustrace všemu dávají korunu... Povinná četba nejen pro ekonomy, ale v podstatě pro všechny zaměstnance.


MOu598
MOu598
12.04.2021 4 z 5

Od knížky jsem čekala něco jiného, ale svět se za 50 let strašně někam posunul. Nicméně zákony platí.
V knize je řada zajímavých poznatků a názorů, i trocha ironie. Ale celkově takový pel-mel, kde je to chvíli pro človíčka a pak pro "zvíře" na vrcholné pozici. Určitě by knížku ale měl číst střední manažment - ten mi u nás připadá nevychovaný a nevzdělaný.
Citát:
"Práce přibývá úměrně s tím, kolik času na ni můžeme vynaložit."
"Výdaje narůstají úměrně s příjmem."

ecila13
ecila13
20.11.2018 4 z 5

Nadčasové postřehy.

Práce přibývá úměrně s tím, kolik času na ni můžeme vynaložit.
Úředník má zájem na tom, aby rozšiřoval počet svých podřízených.
Výdaje narůstají s příjmem.

Autor popsal situaci v nadnárodních korporacích (v celosvětovém trustu nikdo od vedoucích nevyžaduje vůdčí vlastnosti), nízkou kvalitu zboží (nikdo nečeká, že mají vydržet nadlouho), poradenské firmy (když je potřeba na někoho svést propouštění), open space kanceláře (zbourají se přepážky a vznikne jediná kancelářská hala).

Jestliže se v LA vzbouří černoši, je naší první reakcí ty černochy spočítat a druhou rozhodnout, jestli jsou opravdu tak černí, jak nám jsou líčeni. Zjišťování takových faktů je náhražkou rozhodování.
... následují měsíce nečinnosti.
... jsme ukolébáni na vlnách nepodstatných drobností.

Čas strávený kterýmkoli bodem programu je nepřímo úměrný projednávané částce (jaderný reaktor se řeší pár minut, nikdo tomu moc nerozumí; zatímco kůlna na jízdní kola se probírá pár hodin, každý má nějaký návrh).

1amu
1amu
28.03.2018 5 z 5

Úžasný studijní materiál pro manažéry a ty, kteří pracují v různých vedoucích funkcích. Kniha začíná výčtem kolik lidí pracovalo v Britské admiralitě, kdy impérium vlastnilo X-set lodí (nebylo jich zase tolik), leč v době, kdy kniha vyšla se počet lodí rapidně snížil, ale počet zaměstnanců Admirality UK vzrostl geometrickou řadou.
Osobně se mi velice líbila pasáž "Jak se zbavit nepohodlného vedoucího pracovníka": Tak tedy s přihlédnutím k jeho věku mu naplánovat co nejvíce pracovních cest po celém světě. A střídat teplé země se studenými ! Závěr pana profesora: Věřte, že to dlouho nevydrží.
Osobně mám takový dojem, že tímto heslem se řídí odpovědný a pověřený tým našeho současného prezidenta. Mládenci se činí na plné pecky...
Profesor Cyril Northcote Parkinson sice zemřel v roce 1993, ale jeho myšlenky jsou nadčasové !

Koka
Koka
30.07.2013 4 z 5

V minulém režimu visely na zdech kanceláří - na důkaz "nadhledu" úředníků nad životem (a osudem) klientů - buď citace z Wericha, nebo z Parkinsona. To, co autor zamýšlel jako vtipně podané ale opravdové "manažerské minimum", se pro mnohé tehdejší čs. čtenáře stalo jen vtipným popisem stavu, se kterým nešlo nic dělat, protože "nebyli lidi" . Byla to taková "Parkinsonova choroba" těch dob. Kniha u nás vyšla v šedesátých letech jako pokus o důkaz o špatně řízené a vlastně neřiditelné kapitalistické společnosti. Na knize mě dosud fascinuje, že koncem 50. let, kdy vznikly první kapitoly knihy, mohl autor některé byrokratické absurdity ještě demonstrovat na příkladech fungování ministerstva kolonií. Ano, i takové ministerstvo Británie kdysi měla! Nebo ještě má?