Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30479/bmid_vez-vlastovky-am5-30479.png
5
3719
275
Čtvrtá část ságy o Zaklínači. Vysogota z Corvia, zneuznaný filozof, který žije ve vyhnanství uprostřed močálů, nachází jednoho dne těžce zraněnou dívku. Ošetří ji a zachrání jí život. Čas plyne a ona mu vypráví svůj příběh, snažíce se zakrýt pramenem vlasů hlubokou jizvu hyzdící její tvář… Poznáváme příběh o tom, jak se z Ciri stal nelítostný zabiják, dívka smrtící ve svém hněvu a neochvějná ve svých rozhodnutích. Poznáváme, co se dělo s bandou Potkanů a seznamujeme se s nájemným vrahem jménem Bonhart. A setkáváme se se smrtí… Sledujeme putování Geraltovo a hledání druidů, kteří by mohli vědět, kde se Ciri nachází. Narážíme na půlelfa Schirů, jehož úkolem je Geralta zabít. Sledujeme plameny a zakrýváme si uši před výkřiky upalovaných… Posloucháme, jak elf Avallac'h rozpráví o tajemném proroctví pronásledujícím Ciri, následujeme kroky Yennefer při hledání úkrytu mága Vilgefortze. Účastníme se soudu s vnímačkou Kennou. Dozvídáme se, jak Ciri přišla ke svému meči a koni… A na každém kroku je smrt, utrpení. Osud je nevyhnutelný a vše spěje k jednomu jedinému bodu. K jakému? Kdo ví… Nikdo si nemůže být jist svým životem, nikomu se nedá věřit. Přišel věk meče a sekyry, věk vlčí…... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2003 , Leonardo
Originální název:
Wieża Jaskółki , 1997
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha.2 předešlé díly jsem měla Ciri plně zuby ale v téhle knížce jsem ji začaka mít zase ráda. Celou knihu jsem byla napnuta a závěrečná bitva na ledě byla skvělá nemůžu se dočkat dalsiho dilu.
Z téhle série jsem neskutečně zklamaná. Do knihy se vůbec nedokážu začíst. Autor, jako by se nemohl rozhodnout, jakým stylem své knihy chce psát, a tak se čtenář stále setkává s jiným vyprávěcím stylem. Také je zahlcen s nesčetným počtem postav, které často nemají v příběhu žádný význam. Omáčka, kterou je kniha zbytečně omotaná mě vůbec nezajímá a z mého pohledu autor opakuje tentýž vzorec. Nejhorší přesto pro mě je, že žádnou z postav jsem si za těch šesti dílů neoblíbila, proto mě ani nezajímá jejich konec.
Hodnocení dojmu v podstatě odpovídá doslovu v knize. Je to oproti předchozím dílům jiné, komplikovanější, chaotičtější. Objevuje se a mizí hodně postav, zaplňuje se plno míst na pomyslné mapě, pohybuje se tam a zpět v čase. Těžko se v tom udržuje pozornost. Nepřijde mi to úplně šťastné. Jsem pravděpodobně v té kategorii nespokojených, kam mě zmíněný doslov zařadil. A snad ještě poslední věc – Ciri je teď až moc super. Trochu to klišovatí.
Keby sa v tú noc niekto prikradol k chalupe s preborenou strechou, keby nazrel cez škáru v okenici, uvidel by v skúpo osvetlenej izbe bielobradatého starca a popolavovlasé dievča, ako sedia pri kozube. Všimol by si, že obidvaja mlčia, zahľadení do rubínovo žiariacich uhlíkov.
Ale to nemohol uvidieť nikto. Chalupa s preborenou, machom obrastenou strechou bola dobre schovaná uprostred hmiel a oparov, v nekonečnom tŕstí, v močiaroch Pereplutu, kam sa nikto neodvažoval vkročiť.
Tentoraz mi to trvalo dlhšie, kým som sa dopracovala ku koncu, ale nedalo sa inak. Ďalšia skvelá časť, perfektne podané z pohľadu rôznych postáv sa príbeh krásne prepojil. Idem do finále :)
PS: Veľké plus tejto časti- minimum preklepov a chýb ;)
O této knize by se dala říci jediná věc: DOKONALÉ. Nechce se mi to, ale odbýt jedním slovem a tak to rozvedu. Kniha obsahuje velmi drsnou dějovou linku kolem Ciri, někomu se to nemusí líbit, protože části s Ciri jsou plné krve, brutality a hnusáren. Příběh Geralta se také docela příjemně rozvětví. Svět...co dodat. Jestli jste to nikdy nečetli, tak na co čekáte, vemte knihu do ruky, protože se vám to sakra vyplatí. Je škoda, že jsem právě dočetl předposlední díl této úžasné ságy. Vrhám se na další díl.
K této knize mám dvě výhrady. (1) dala jsem si předsevzetí, že budu chodit brzy spát a vždycky večer vezmu do ruky knihu a předsevzetí se rozplyne jako dým... (2) trochu vážněji... tento díl je ještě hnusnější než Křest ohněm. To znamená, že se tam děje tolik hnusných věcí, že mě to docela zasáhlo už při první četbě na gymplu (kdy člověk ještě tyhle věci tak nevnímá). Zajímavé, že mě to stejně bavilo a to hnusárny ráda nemám. Sapkowski má totiž styl psaní, že i o násilí píše tak lehce s černým humorem, že to sice neztratí nic na hrůze, ale člověku se neohrnuje rek znechucením. Až když jsem viděla seriál, který tuto lehkost autorova pera postrádá, došlo mi, jak "hnusné" věci se v té knize dějí. A to byli tvůrci jen na začátku. Mám pocit, že až dojdou k Věži vlaštovky, budou muset na Netflixu hodně zmírňovat a ubírat na hnusárnách, aby to bylo vůbec koukatelné.
Asi budu trochu SPOILEROVAT, omlouvám se - Mám z této části rozporuplné pocity. Některé kapitoly jsou skvělé a čtou se báječně a lehce! Pak je tu také zase trocha skákání v čase (které mi v tom udělalo trochu zmatek) a také trocha toho politikaření! Vážně mě nezajímá, kdo chce zabrat jaké území a proč. Třeba ta část odehrávající se mezi Esteradem a Dijkstrou... brrr, u toho jsem vážně skoro usínala :)
Všechno ale zvedá na jinou úroveň ten konec! Ten konec! Během čtení poslední části knihy, která se odehrává na jezeře jsem občas měla husí kůži a úplně jsem slyšela Ciri bruslit po ledu v mlze! Skříp! Skříp! Skříp!
Napětí se dalo krájet a já si konec knihy neskutečně užila!
Nikdy bych nečekala, že něco takového řeknu, ale jsem ráda, že Geraltův příběh ustoupil trochu stranou a to nejlepší z knihy se točí okolo Ciri! Upřímně řečeno, Geralt se už asi dvě knížky neustále někam táhne a nebere to konce. Ale okolo Ciri se toho děje neskutečně moc a já jsem zvědavá na další díl!
Mě se kniha četla fakt moc dobře. Akorát z jiných komentářů u pátého dílu jsem si myslela, že to bude hlavně o Ciri ale zas tolik ji tam nebylo. Četlo se to ale fakt skvěle. Moc mě to bavilo. Pátý a šestý díl zatím top. A závěr byl prostě super. Vrhám se na sedmý díl a tento všem doporučuji. Pro mě rozhodně lepší než kterej král chce které území zabrat. Tohle má stále děj a žádné kecy okolo. ☺
Věž vlaštovky drží předchozí vysoce nastavenou laťku ságy. Nové postavy děj opět trochu okořenily, příběh se nejvíce týká, logicky Ciri - je už trochu znát, že míříme do finiše. Nebudu lhát, už teď vím, že se mi bude po postavách stýskat a před posledním dílem si tak dám alespoň krátkou pauzu.
Tento díl se velmi vydařil. Jsem ráda, že jsem vydržela až do tohoto bodu, že jsem některou z předchozích knih neodložila. Je akční, zajímavá, časové linie a jednotlivé příběhu se efektivně prolínají. Jsem ráda, že tuto ságu čtu, až je vydaná celá, nechtěla bych čekat na další díl pár let :D. Spokojenost
Výborné. Spisovateľ rozvinul viac dejových línií, kde sa strieda rozprávanie Ciri, Geraltova výprava s cieľom nájsť Ciri, mágovia a ich politika a intrigy. Cynické, temné, kruté.... a hlavne veľmi dobre napísané:-)
Líbilo se mi několik perspektiv vyprávění. Všechny byly dobře napsaný a žádná nenudila. Nudil mě ale opět trochu Geralt... Je tam za zádumčivýho týpka v pozadí, kterej se občas probere a pobije pár nepřátel (teď už ani nezabíjí příšery, což má být zaklínačova životní náplň a způsob obživy). Ciri je vláčena hlubším a hlubším bahnem života, ale ona je ta pravá hrdinka, která všechno zvládne a nic ji fyzicky ani psychicky nezlomí. Čarodějnej ženskej spolek moc nechápu - sejdou se, kecají... Takovej think-tank o ničem, proč? Podle mě jsou pasáže o válce a různých souvisejících bojích mistrovský, jakmile se ale dostane na čaroděje či zaklínače (Geralt byl skutečným hrdinou dle mého naposledy v povídkových knihách a asi prvním dílu románu), kvalita knihy většinou upadá. Připadá mi, že autor někdy pořádně neví, co s tímhle typem postav...
Za mě skvělá kniha s neskonale propracovaným příběhem. Autor je skvělý vypravěč a vše má do detailu promyšlené a krásně vše navazuje a pojí se na sebe. V tomto díle na mě bylo až příliš postav a jmen, která pro příběh ztrácí důležitost - buď zemřeli nebo odchází z příběhu. Ale na celkové čtivosti to neubírá. Za dobré paměti se těším na další díl.
Počínaje Věží vlaštovky a konče posledním dílem Paní jezera Sapkowski o něco víc tlačí na pilu. Ale bohužel ne k jeho prospěchu. Začátek a konec knihy se nesou v duchu předchozích dílů, úderné, trefné a poutavé. Nicméně prostředek je z velké části zbytečná vycpávka mnohdy vyprávěná z pohledu uměle vložených nepodstatných postav. A nebylo by to špatné, ale co je moc je zkrátka moc. Nejenže se čtenář v mnoha spletitostech lehce ztratí, ale rozhodně polevuje na pozornosti. Sapkowski to má opravdu hodně dobře vymyšlené, vlastně do sebemenšího detailu, ale ta cesta ke čtenáři by místy mohla být o něco více přímější. Protože kromě stěžejního příběhu je Věž vlaštovky obohacena o hlubší sondu do oblasti politiky, mocenských bojů a historie. Pokud doteď bylo na čtenáře v sáze hodně postav, zde ještě o něco přituhuje.
Nicméně velké palce nahoru za emocionální stránku věci, Sapkowski si zvládne bravurně pohrávat jak s postavami, tak se čtenářem. Dokáže odzbrojit jednou větou, jedním slovem. Umí svoje pointy naprosto přesně umístit. Příběh Ciri zde překonal příběh Geralta a jeho skvadry. Samotná Cirila prošla značným vývojem a naštěstí se nepodařilo zmírnit ani její horkou hlavu a sebestředný temperament. Její příběh byl neskutečným tahounem.
Jo i ne. Zklamání a potěšení. Všeho napůl.
Musím znovu smeknout před autorem, jakožto mistrem pera / psacího stroje / počítačové mašiny. Dokáže psát o hrdých ženách se silnými charaktery, aniž by psal o feministkách. Ciri i Yen si tady dost zažijí, Ciri z hlediska psychické bolesti mnohem více, Bonhart musel ke konci zešílet vzteky, ale byl jsem rád, že byl tak vytrestán, přál jsem mu stejnou bolest, kterou způsoboval naši milované Ciri. Její příběh je inspirativní z hlediska, že i když člověk prožil / prožívá těžké chvíle, může ho to bolet, může nenávidět celý svět, ale zároveň může mít dost síly k tomu, aby ho to nezlomilo na duchu. Marigolda jsem v jisté části litoval a to tehdy, kdy opatroval tubus se svými poetickými poznatky jen proto, aby ho později prosťáčci zničili... Když to přeženu, ten moment jsem cítil zápach kouře Alexandrijské knihovny a bylo mi to opravdu líto, kdo ví co za všechny příběhy zůstaly nevyřčené, co nám bylo tak nevybíravým způsobem vzato. Snad tam někde žije další Vysogota, který Marigoldovo dílo dříve přečetl a může nám o něm skrz Sapkowského pero povyprávět, neb nadcházející loučení při posledních řádcích poslední knihy bude těžké...
Opět vtažena do fantazy světa, poutavé vyprávění Ciry, střípky o Yennefer, Geraltovi a dalších... Uteklo to tak rychle, až mi to je trochu líto... Než půjdu na další díl, potřebuji oddech... Ne na dlouho.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Věž vlaštovky je v
| Právě čtených | 65x |
| Přečtených | 6 162x |
| Čtenářské výzvě | 279x |
| Doporučených | 359x |
| Knihotéce | 1 737x |
| Chystám se číst | 579x |
| Chci si koupit | 182x |
| dalších seznamech | 22x |
Věž vlaštovky je přímočarým putováním dvěma příběhy od konce minulé knihy do nikam. Ale pozor, nuda to není! Sapkowski totiž putování Geraltovo i Cirino opentlil takovým množstvím pro hlavní příběh zhola nepodstatných odboček, vedlejších postav a historek, že jsem se nenudil snad ani minutu. A výhoda je, že si je tak nějak nemusíte ani pamatovat, protože stejně jako se v příběhu objevily, tak za chvilku kratší než mrknutí kikimory většinou zmizí. Ano, je to spisovatelova exhibice, ale na mě to prostě platí. Můj čtenářský zájem si získal jak už notně opelichaný učenec Vysogota, šlachovitý lovec lebek s drobně sadistickými sklony Leo Bonhart, tak i vraždící přesvědčený demokrat Stefan Skellen. A že se z Ciri stal takřka terminátor? To mi celkem nevadilo, to už bych si spíš stěžoval na nedostatek melancholických proslovů páně Geralta nebo snížené množství hantecu mistrů trpaslíků. 80%