Paní jezera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122254/bmid_zaklinac-zaklinac-vii-pani-jezera-CWh-122254.jpg
4
3424
367
Konečně je tady závěrečný díl Zaklínače v nové podobě. * Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná. * Také příběh zaklínačova hledání dospěl k závěru, Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. * Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Had Uroboros drží v zubech vlastní ocas, něco skončilo a cosi začíná. 4. vyd.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , LeonardoOriginální název:
Pani Jeziora , 1999
více info...
Přidat komentář
Nejdřív jsem chtěla komentovat každou knihu zvlášť, ale jednotlivé díly ságy se s výjimkou prvních dvou povídkových knih od sebe zas tak moc neliší, takže tenhle komentář je kromě zhodnocení poslední knihy zároveň zhodnocením celé ságy.
Zaklínač je určitě fajn fantasy a fandové žánru by si ho asi přečíst měli. Mě osobně ale jeho svět ani příběh vyloženě nezaujaly. Ani za sedm knih mě Zaklínač nevtáhl a často jsem s ke čtení skoro nutila, abych to měla konečně za sebou a mohla si ságu odškrtnout ze seznamu. Zejména v pozdějších románech mě už dost štvaly pasáže, kdy se např. Ciri s někým potká a začne mu vyprávět svůj příběh, takže už víme, že se z toho dostala a vytrácí se veškeré napětí. Nevím, proč nemůže děj běžet normálně chronologicky bez toho, aniž by přeskakoval na budoucí verze postav. Spíš než zajímavý je to pak až otravný. Další pasáže, které mi kazily zážitek ze čtení byly ty, kde se nestane vůbec nic důležitýho pro děj a ve kterých je napsáno například jen to, že se vesničané bojí bouřky.
Vůbec celkově mi přijde, že ne nijak extrémně složitý příběh je zbytečně natahován a ředěn různými odbočkami a vsuvkami bez valného významu pro děj. Místo aby příběh krásně plynul, je neustále rozdělován na menší a menší kousky. Pak nemá mít poslední kniha přes 500 stran, ale kdyby všechny vsuvky šly pryč, bylo by to tak 300. Občas jsem měla pocit, že se autor snažil nahnat stránky, přitom žádnej limit, co musí splnit, snad neměl.
Způsob, jakým je zejména poslední kniha napsaná, na mě působil spíš jako scénář k filmu/seriálu, kde se často v rámci jedné scény stříhá z místa na místo, aby bylo vidět vše, co se v ten okamžik děje na různých místech. Pak jsou tu i ty pasáže, kdy postava těsně před smrtí vzpomíná na zásadní okamžik ze své minulosti. V knižní podobně podle mě tenhle styl moc nefunguje, protože se to časem zvrhne do podoby několikařádkových odstavců oddělených hvězdičkou (značící změnu místa nebo času) na stránce a kniha pak působí spíš jako soubor poznámek než ucelený text. V případě, že v knize je víc postav, z jejichž úhlu pohledu chci děj odvyprávět, je mi sympatičtější způsob, který použil George R. R. Martin v Písni ledu a ohně.
V zaklínači je hodně skvělých postav (např. Geraltova družina), často zastiňujících ústřední dvojici Geralta a Ciri. Přijde mi ale, že s nimi Sapkowski moc neumí pracovat. Příběh mnoha z nich časem upadne a když se přestanou autorovi hodit, odstraní je, často jakoby najednou, kdy po dlouhé době jim zmizí plot armor a ony zemřou, aniž by to mělo celkově nějaký zásadní vliv. Potenciál mnoha z nich mi přišel nenaplněn, zato jsou knihy plné zmínek o náhodných postavách, které jsou v podstatě bezvýznamné.
U Paní jezera mi už došla se všemi zmíněnými věcmi, co mi vadily, trpělivost, proto oproti předchozím knihám snižuju hodnocení na 6/10. První tři knihy tak za 7/10, zbytek je na hraně mezi 6-7/10, celá sága taktéž 6-7/10.
(SPOILER)
Dovolím si na konci shrnout celé dílo.
První knihy, povídky, jsou úžasné a beru je jako nejlepší tvorbu. Baví mě jak jsou surové a zároveň je v nich spoustu filozofie. Povídka s drakem, ale i střípek ledu, kterému jsem nemohla přijít ze začátku na zub, ukazují krásnou podstatu jeho světa a nádechu temnoty v něm.
Když jsem se pustila do ságy, čekala jsem podobnou náturu. To se nestalo. Někdy jsem se musela do čtení nutit, někdy jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Někdy jsem se smála, někdy plakala a často chtěla knihy zahodit. Mělo to pro mě velmi kolísavou atmosféru a asi nedokážu docenit všechny pasáže. Paradoxně mě nevadily politické rozmluvy, ale spíše ty všechny zákruty a zatáčky. Milovala jsem však Brokilon, putování s trpaslíky a Regisem, boj Ciri s Bonhartem. Pak však ale zase přišla nějaká část, která to pro mě zabila.
Musím však uznat, že konec mi zlepšil celý pocit. Byla jsem trochu rozčarovaná po střetu s Vilgefortzem, ale podle stránek mi bylo jasné, že musí ještě něco přijít. Děkuji za ten konec. Myslím, že přesně takhle měl vypadat a vůbec není potřeba ho vysvětlovat. Protože had Uroboros se zakousl do svého ocasu, a protože něco skončilo je možnost začít něco nové.
(SPOILER) Právě teď jsem dokončila poslech Paní jezera. Musím říct, že jsem z toho byla zprvu lehce zmatená a musela jsem trochu zagooglit, abych se dověděla, že ten konec je opravdu otevřený různým interpretacím. Prvně jsem se domnívala, že zemřeli, ale ve vteřině tam Geralt říká, že cítí svá zranění, a to mě zmátlo. Pokud však nezemřeli, proč Ciri odešla do jiného světa? Osobně se tedy přikláním k tomu, že zemřeli a přiznávám se veřejně, že se mi za chvíli asi slza ukápne. Bylo to opravdu dojemné.
Krásné a trošku dojemné zakončení dlouhé ságy. Tím vůbec nechci říct, že by Sapkowski vytvářel nějaký patos, jenom popisuju ten pocit, kdy člověk dočte poslední díl a ví, že tím to končí. Za mě Geraltova linka dostala logický a i snad správný závěr. Musíme to brát reálně a jenom pohádky končí tak, že všichni dostanou úplně vše, co chcou. No nic, teď si asi půjdu zahrát Witchera III. A zabít u toho pár monster ;)
Závěrečný díl byl skvělý, lepší než předchozí. Zprvu jsem byla trochu zmatená ze skákání mezi dimenzemi a časy, ale poté vše do sebe zapadlo. Surovost míst i postav mě rmoutila a zároveň umožnila se opravdu vcítit do příběhu. A samotný závěr? Nečekaný, ale jsem ráda, že se postavy mohly vymanit.
Po povídkách, které byli výborné, teď budu hodnotit pět knih a.k.a. Legendu o Geraltovi a Ciri. Hned z kraje napíšu, že jsem nadšen! Parádní jízda, kde poslední dvě knihy, dokonaly mojí závislost! Geniální vypravěčství u mě umocnil Sapkowského alkoholický humor. Lepší pojetí upírství, jsem snad nečetl! Moc se těším na Bouřkovou sezónu!
Poslední díl se mi četl o mnoho lépe než všemi opěvovaná Věž Vlaštovky. Úvodní skákání dimenzemi mi vůbec nevadilo a dost příjemně odsýpalo. To jsem však netušil, co mě čeká dále. Nejsem fanoušek orgasmických výlevů, ale kapitola 8 a 9? No do p*dele, to byl nářez, který strčil do kapsy celou Hru o trůny. Následuje pomalejší oddychová a trochu nudná kapitola, která se zabývá důsledky války, jen aby se na závěr znovu rozpoutalo krvavé peklo. Závěr krapet poetický a s možností různých interpretací ... kdyby nebylo povídky Něco končí, něco začíná a následně videoher. Tleskám. Bravurní zakončení epické ságy, ke které mám výhrady, ale i přes to to byla fantastická jízda.
Neskutočné finále zaklínačskej série...!
Píšem, naozaj neskutočné, pretože som sa od knihy nemohla odtrhnúť. Séria gradovala od prvej časti stále viac - už keď som si myslela že ma nemôže nič prekvapiť - zrazu som ostala v šoku.
Silne sa dalo z kníh poznať Sapkowského štýl, ktorý každou knihou bol viac a viac majstrovskejší... V posledných dvoch knihách ma veľmi milo prekvapil retrospektívny štýl písania príbehu, bolo to také príjemné osvieženie - niečo, čo čitateľa obohatí; akoby tento príbeh už nebol len príbehom, ale akosi zapečatený, verejne známa legenda v zaklínačskom svete...
Ale čo ma potešilo asi úplne najviac, bolo Cirino cestovanie medzi svetmi. Milujem také hranie sa s časom a priestorom, čo človeku otvára nekonečne veľa možností, ešte ďalšie prekvapenia a pocit akéhosi nekonečného tajomna, ktorý dopĺňa atmosféru celej knihy.
Tajomstvá sa otvárajú postupne, čas beží a vracia sa, svet sa prelína s iným...
Sérii by som nič nevytkla. Možno niekedy som sa nedokázala naplno sústrediť na opis jednotlivých bojov a pre množstvo mien mi chvíľu trvalo, keď som po pár dňoch vzala opäť do ruky knihu, zas a znovu dostať sa do plynulosti deja, ale nezmenila by som to za nič. Je to autorov štýl, jeho rukopis, odtlačok jeho majstrovskej mysle.
Dokonalé, k sérii sa v budúcnosti určite vrátim!
Paní jezera je pro mě srdeční záležitost. Osobně to považuji za jednu z nejlepších knih, co jsem četl. Děj vás příjemně a z lehka provádí příběhem spousty postav. Některé mají svůj příběh delší, některé třeba jen na jeden odstavec. A právě to, na této knize zbožňuji. Propletání do příběhu i různé úryvky, které nemají tak úplně co dočinění s hlavní dějovou linkou. Série Zaklínače je skvělá, jsem opravdu zvědav na Bouřkovou sezónu a doufám, že se dočkám podobného příjemného překvapení. :)
S touhle knihou jsem měl poměrně problém. Jsou tam pasáže, které jsou hodně pěkné a zábavné, ale i pasáže, které jsou vyloženě nudné (třeba různé politické domluvy o území, část bitev a podobně). Problémem je i nadměrné množství postav, kdy pak stejně ve výsledku za chvíli nevíte, kdo s kým mluvil. Samotný závěr se mi líbí tak, jak je. Nic bych na něm neměnil. I vzhledem k tomu, že se jedná o závěr celé ságy, tak tomu v hodnocení trošku přilepšuji.
Prečítané prvé dve kapitoly.
Ďalšie zbytočné postavy.
Ak mám zhrnúť celú ságu, je to ako pokus hrať šach, kde sú na mieste všetkých figúrok pešiaci - každá postava má zhruba toľko charakterových vlastností; po chvíli nutne stratíte prehľad o tom, ktorá je dôležitá a je vám úplne jedno ako to skončí.
(SPOILER) Skončilo to nějak divně. Já to nechápal. Tak zemřel Geralt nebo ne? A jak se Ciri dostala do těch artušovských legend?
Tenhle díl mi přišel nejhorší. Ten začátek v jiném světě mi přišel úplně zbytečně matoucí. Vlastně ani nevíme, co bylo s Ciri a její sudbou dal.
Váhala jsem nad počtem hvězd, nakonec jsem dala pět, ale je tam ale...
Četla jsem po dlouhé odmlce a hodně jsem vzpomínala na jména, postavy i děj předchozích dílů. A vzpomněla jsem si, takže předchozí díly ve mně zůstaly.
Tenhle je pojatý hodně zeširoka, možná se autor nechtěl s postavami jen tak rozloučit. I mně bylo líto opustit tento svět, Geralta, Ciri, Yennefer.
Ale něco končí a něco jiného začíná.
Dočetla jsem a teď vážně nevím, co napsat. Pročetla jsem si předchozí komentáře ke knize (a i k celé sérii) a přemýšlím, jak bych to celé zhodnotila já. A nevím. Bylo to super a určitě se k celé sérii vrátím. Nejvíc asi převažuje pocit, že je mi líto, že už je konec.
No, to není tak docela pravda. Ještě mě čeká Bouřková sezóna, takže hurá na ní.
Jak začít... K poctě autorovi asi skokem v čase. Je to už 22 let co jsem poprvé dočetl Paní jezera, na kterou jsem čekal netrpělivě dva roky od dočtení Věže a poctivě ji koupil hned, jak vyšla. A litoval. Litoval jediného - že to nejde všechno vymazat z hlavy a ZAČÍT ZNOVA.
Za ty roky, jsem celou ságu přečetl několikrát a postupně jak jsem "stárnul" ji chápal a nahlížel novým způsobem. Nebudu se tu rozepisovat jak moc mi autorův styl sedne - to je prostě subjektivní - mě sedne naprosto a to i přes nechvalně známou autorovu osobnost. Ten člověk prostě dokáže v dialozích a krátkých popisech a gestech vyjádřit osobnost postavy tak neuvěřitelně...až je to nepochopitelný. Plus různé gagy a vtípky. Na můj vkus příliš mnoho prasáren - ale jak jsem napsal - osobnost pan Sapkowského, který na Gameconu nalitej naháněl holky se slovy "Holky já jsem přece Geralt" - žel, patří.
K Paní jezera: No, taky bych možná uvítal aby něco AS napsal jinak, víc vysvětlil a neopájel se sám svým géniem a láskou Artušovskému světu.
Na druhou stranu, si knihu prostě nejde neužít - NAOPAK - skvěle napsatné pasáže s Nimue, skvělé skoky do realit, naprosto famozní bitva: "Co je to za bolest?... Aha. Zaťaté pěsti" - to ve vás prostě zůstane... Proto to chcete číst znova.
AS prostě chtěl dostat Ciri sem k nám do reality. Chtěl ji mít u sebe. Chtěl z ní mít legendu i v našem světě...
A podle mě se mu to povedlo!
A asi jsou opravdu dvě strany...buďto všechno berete a a přijmete, nebo vás Paní jezera "naštve". Ale nemyslím si, že je to o téhle knize. Když tu někdo napíše, že se "prokousával" nebo "těžce pročítal" předešlými díly (je jedno kterým), tak je skoro jasný, že ani tohle nedá...resp. dá 1-2 hvězdy. Ale tak to je, nemám právo se jakkoli zlobit. Já jsem ten, kterej dal všem dílům 5 - a taky to někdo nepochopí:)
P.S.: Seriály, hry a nevimco, jde mimo mě. Jsem čistě čtenář originálu!
Tak celý ten dlouhý příběh byl záživný, výživný, divný, nesourodý, chvílemi úplně matoucí, ale ve finále až příliš lásky plný. Jako když se tam celou dobu jedná jen o válce, zradě a prolévání krve a najednou to dopadne takhle trochu prapodivně, tak se nad tím člověk opravdu musí pozastavit a říct si, jestli se pan spisovatel Sapkowski u toho psaní trochu nezhulil nebo si nedal o jednoho frťana navíc, než je jeho denní limit. Ale zase na druhou stranu je příběh totální bomba, která se jen tak nepřekoná.
Audiokniha
Jsem na konci. Už jen Bouřková sezóna a budu na úplném konci. Říkám si, že to ani není možné, vždyť během těch sedmi knih jsem nabyla pocitu, že to nemůže nikdy skončit. Čarodějky, zaklínači, trpaslíci, elfové.... jsou přeci věční.
Pokud mám zhodnotit celou ságu, tak to byla parádní jízda, kdy mě to někdy bavilo víc, někdy míň.
Poslední díl bohužel míň. Už na mě těch válek, vražd, bezpráví, politikaření a touhy po moci bylo moc. Stejně jako Geralt, Ciri a Yennefer i já toužím po klidu, míru a harmonii.
Vyprávění bylo místy velmi zdlouhavé, zamotané a až neuvěřitelné ze široká pojaté. Prostě, tady se autor vážně překonal, možná i někdy k vlastní škodě.
Děkuji Klubu milovníků knih a vlastně více lidem za doporučení a i já vřele doporučuji!
"Něco končí, něco nového začíná"
Nic moc. Musíte přelouskat nekonečné strany popisující nesmyslné cestování v časech a dimenzích, neustálé střídání dějů s novými absolutně nepodstatnými postavami, nudné politické debaty králů a šlechticů, nepříliš epickou bitvu, abyste se nakonec KONEČNĚ pokochali pár stranami o shledání Geralta s Yennefer a Ciri. Tuto radost vám autor ale brzy zničí divným koncem celé ságy… tento díl zklamal
Štítky knihy
magie polská literatura jiné světy zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Paní jezera je v
| Právě čtených | 67x |
| Přečtených | 5 666x |
| Čtenářské výzvě | 205x |
| Doporučených | 310x |
| Knihotéce | 1 664x |
| Chystám se číst | 584x |
| Chci si koupit | 175x |
| dalších seznamech | 15x |
(SPOILER) Za mě je poslední díl docela zklamáním.
Pořád jsem čekala jak to dopadne s Ciri a Geraltem, jejím nárokem na trůn a tak, ale tady se vlastně celkem nic nevyřešilo. Půlku času se mluví o jiných lidech, kteří ani nejsou podstatní pro děj a půlku knihy se řeší kdo a kde a s kým. Většinu knihy se jen řeší kdo je s kým a proti komu. A celkově mi do toho nezapadal děj s Nimue. Prostě už mi to přišlo strašně splácané páté přes deváté.
Adasin přesně vyjádřila můj pocit z celé ságy.