Paní jezera

22.02.2023

Poslední díl se stylem velmi podobá předchozímu (Věž vlaštovky) - velký počet různorodých příběhů dokonce ještě roste, až se pak čtenář začne vlastně ptát, jestli to vůbec k něčemu bylo - ano bylo! Jedním z velkých námětů, které rozjel autor již v předchozích dílech, je vyprávění příběhu o Geraltovi a Ciri v rámci vzpomínek, legend, memoárů apod. Je to poměrně nezvyklý pohled, který mi napoprvé příliš nesedl, ale v rámci Paní jezera jsem si jej náramně oblíbil.

Co si autor rozjel, to ukončuje - ať už jde o válku černých proti severu, příběh Ciri, Geralta, Lóže čarodějnic, všechno postupně v rámci kapitol ukončuje. Některé příběhy/konce jsou samozřejmě více chytlavé, nežli jiné. Konec hlavního příběhu - Geralt, Ciri a Yennefer, ačkoliv přijde poměrně neočekávaně, je ale dle mého názoru povedený.

Spousta odboček a občas i poměrně irelevantní příběhy knihu zbytečně protahují a přidávají hluché části, stejně ale dávám za celý zážitek plný počet, jen velmi odřený plný počet v porovnání s například Věží vlaštovky.

06.02.2023

Je těžké se s touto knižní sérií rozloučit. Ke všem postavám jsem si vybudovaný silní vztah, těžko jsem snášel jejich smrt v příběhu, prostě jsem byl světem Geralta z Rivie pohlcen. Zakončení se dle mého názoru povedlo, ačkoliv možná více než kdy dříve člověk bojoval s nepřehledností a rozházeností děje, který přes to všechno logicky směřoval ke svému cíli. Rozhodně tak nejde o bezchybnou knihu, ale za to všechno, co jsem díky čtení celé série prožil, dávám finální plné hodnocení.

04.02.2023

S lítostí se loučím s Geraltem, Yennefer, Ciri ale i ostatními postavami, které jsem si velmi oblíbila. Závěrečná část jejich putování překypovala dobrodružstvím, nelítostným bojem a jejich touhou po vzájemném shledání. I když jsem se občas ztrácela v množství postav i politickém a mocenském handrkování, celý příběh jsem si velice užívala a držela hrdinům pěsti. Díkybohu mě čeká ještě Bouřková sezóna.

02.02.2023

Audiokniha: Po prečítaní mnohých kritických recenzií som sa bála, že ma posledný diel ságy nebude baviť. Opak bol pravdou. Príbeh bol skvelý, postavy úžasné (aj keď Sapkowskemu pravdepodobne neodpustím smrť niektorých mojich obľúbených) a audiokniha opäť raz výborne načítaná. Miestami to bolo emotívne a bitka pri Brenne bola extrémne napínavá. Zaklínač mi bude chýbať.

01.02.2023

(SPOILER) Poslední díl neskutečné série ze světa zaklínače. Celou ságu jsem si zamilovala a do příběhu se tak nějak vžila. Poslední díl určitě zklamáním nebyl, naopak mi přišel fakt dobrý, smysluplný a pro mě i velmi emotivní. Líbilo se mi, že se příběh proplétal dějmi z minulosti a nebo třeba za stejného času, ale z jiného prostředí. Jediné, co mě mrzí je, že Sapkowski nechal skoro všechny hlavní postavy zemřít, ale víte jak to je, něco končí a něco nového začíná.....

27.01.2023

"'To sú ranty,' usadil se Yarpen pohodlněji a propletl prsty na břiše. 'Každý něco viděl. Každý se někdy nasral. Každý ztratil nějaký sen. Tak to bývá, tak to vždycky bývalo a vždycky bude. Nejni v tom nic víc než v týchto prázdných skořápkách. Co sa ti nepáčí, zaklínaču? Že sa svět mění? Rozvoj? Pokrok?'
'Snad.'
Trpaslík se na zaklínače zahleděl zpod huňatého obočí.
'Pokrok,' prohlásil, 'je jako stádo sviní v humně. Z takového stáda, to sa mosí uznat, je užitek. Je uzený špek, je ovar, je prejt, sú klobásky, sú nožky v rosolu. Tož sa nesmí ohrnovat nos, že je všecko posrané.'
Všichni dlouho mlčeli a přemítali nad různými vážnými záležitostmi.
'Na to se musíme napít,' navrhl nakonec Marigold.
Nikdo nebyl proti." (s. 534-35)

Navzdory značné rozvleklosti a jistému vývoji postav, který mi nešel vůbec pod vousy, navzdory tomu, že jsem si k části kompanie nedokázala ani napodruhé vytvořit žádný větší vztah a jejich osud mě proto nijak zvlášť nevzal za srdce, mi druhé čtení po letech přišlo lepší, než to první, to se musí nechat. Byť mám znovu pocit, že rozuzlení je trochu jako od Babici (tak co s tím? Hm hm hm...) a prostě mu ani tentokrát nejsem schopná uvěřit, i když bych třeba i chtěla. Ke konci už mě navíc trochu otravovalo Sapkowského loutkaření, kdy nám, jakožto velký bůh zaklínačova světa tu a tam nasypal drobky budoucnosti a ještě víc mě obtěžovala ona urputná snaha, aby to celé bylo složité a zároveň provázané. Když ale odstoupíte, zjistíte, že všechny ty vedlejší linky, ty linky běžící nad a pod, nejsou nic jiného, než hrad z písku uplácaný z vylisovaných, plastových bábovek. Nic šokujícího, nic převratného, nic whow. Nitky jsou svázány, pentalogie končí. A něco začíná...

27.01.2023

Poslední díl Zaklínačské ságy pokračuje ve stylu Věže vlaštovky - takže hodně dějových linek, které se v závěru knihy spojují. Vyzdvihnout musím hlavně monumentální popis bitvy u Brenny. V ději se mihne spoustu postav, ikdyž hlavní roli mají stále Geralt, Yennefer a Ciri. Závěrečná část knihy se snaží (někdy až trochu zbytečně) uzavřít všechny dějové linky. Osud hlavních postav se dá vyložit více způsoby, ikdyž něco naznačí epilog Bouřkové sezóny.

22.01.2023

Líbila se mi, ale poslední pětina mi přišla totálně zbytečná. Jako by si najednou autor řekl, že musí uzavřít všechny dějové linie, i ty, které jsou tak nějak samozřejmé nebo si je čtenář může domyslet, i ty, které - no nevím - snad ani nikoho vůbec nezajímají.
Každopádně musím Sapkowskému přiznat, že jsem nikde jinde, v žádné jiné knížce, nenarazil na tak samozřejmé a svižné vystižení uvěřitelných postav, takže ten jeho svět vyznívá skutečně plně, promyšleně...

14.01.2023

(SPOILER) Bohužel se mi poslední díl líbil nejméně. Dlouhou dobu jsem nebyla schopna se začíst a nakonec jsem četla jen proto, abych ji měla konečně z krku. Příběh mne nevtáhl celou knihu. Postavy byly (s prominutím) o ničem. V minulých dílech si s nimi autor víc ,,hrál".
...
Nelíbí se mi styl, kdy autor odchází od příběhu hlavních postav a vypráví je pomocí cizích postav, které se někde potkaly - nudily se a povídaly si... o ničem.
...
Námět na příběh je boží ale (za mne) to prostě není to, co bych od knihy čekala.

14.12.2022

Poslední díl ságy má svoje mouchy. Jsou věci, které panu Sapkowskemu neodpustím. Ale nalijme si čisté slivovice, Zaklínače milujeme a jsme schopni odpouštět. Pro mě je tato sága srdeční záležitost a budu mít pro ní vždy slabost.

07.12.2022

Kdo má rád fantasy, tuhle ságu prostě přečíst musí!!! Úchvatné počtení... první dva povídkové díly mě tolik nebavily, ale od chvíle kdy se forma knihy změnila na román, je to prostě pecka! Pan Sapkowski má skvělý styl psaní, doslova jsem se nad těmito knihami tetelila blahem.. díl od dílu lepší a lepší, konec perfektní..miluju Geralta, Yeniffer, Ciri, Marigolda, Regise, trpaslíky a všechny hrdiny tohoto příběhu :) jedna z nejlepších fantasy sérií, není plná sáhodlouhých popisů, děj se sune kupředu rychle a svižně a donutí vás se smát i brečet......
Řadím hned za Malazskou ságu padlých po bok Hry o trůny..

24.11.2022

Neuvěřitelně silný závěr ságy. Doporučuji si hned po něm znovu přečíst poslední kapitolu (Epilog: Něco končí něco začíná) ze II. dílu. To abyste nebyli smutní. Po závěru VII. vás to překvapí. Můžete si vybrat.

Teď už k samotné Paní jezera:
První část se čte bez debat hůře. (Až tedy na Geraltův pobyt v ovíněném knížectví mezi ne/bezpečnými strašidly a krásnými ženami) Zatímco předchozí díl poletoval sem a tam v prostoru a čase zaklínačova světa, zde Ciri (v kapitolách jí věnovaných) k tomu všemu otevírá ve Věži Vlaštovky brány světů úplně nových. Včetně takových, co byste nečekali. A prchaje před Elfy hledá cestu domů. Vybavil se mi Londonův Tulák po hvězdách.
Doma zatím vrcholí válka. Popis bitvy u Brenny ve druhé polovině knihy je snad nejdelší a nejsyrovější popis bitvy, války, té nezměrné odvahy i hrůz, jaký jsme kdy četl. A když se daleko odtud konečně (nečekaně rychlým střihem) všichni dobří i zlí hrdinové sejdou v závěrečném střetu, bere to dech.
Nakonec je to jednoduché. Ten ohromný epos je o stejně jako většina stěžejních děl literatury o lásce, nenávisti, o pomoci druhým a obětování se pro ně. Příběh o dobru a o zlu. Byť zde skoro nic není černobílé, rozhodnutí jsou složitá a motivy občas nejednoznačné. Proti prvním povídkám je v tom méně pohádek a více skutečnosti.

22.11.2022

Já si nemůžu pomoct, ale čekala jsem od Zaklínače mnohem víc. Tento díl se mi zdál nejslabší, přeskakovala jsem stránky..

16.11.2022

Byť hodnotím stejně jako předchozí knihy série, vnímám Paní jezera jako jednoznačně nejslabší díl. Rozporuplný konec bych ještě odpustil (Sapkowski aspoň, na rozdíl od Martina, svoji ságu dopsal), vadilo mi však v této knize do extrému dohnané používání odborných termínů bez náznaku vysvětlení a latinských citátů. Některé čtecí chvilky jsem tak trávil třeba 5 minut čtením knihy a 10 minut dohledáváním významů. Tyto ukázky autorova rozhledu se objevovaly v celé sérii, zde ale na můj vkus překročily únosnou mez. Pořád je to ale ta čtivá sága z fantasy světa, který ač plný odevšad vypůjčených prvků působí jako celek originálně.

31.10.2022

Po nadšení z obou povídkových knih i většiny ságy je finále těžkým zklamáním. Jakoby si autor nevěděl rady co dál s dějem a tak se raději utápí v nekonečných popisech toho co má která čarodějka na sobě.
Přibližně v polovině knihy jsem si uvědomil, že už mě vůbec nezajímá jak to dopadne a tenhle pocit už mě neopustil.

31.10.2022

Tak po měsíci četby jsem se dostala k poslednímu dílu ságy. Ten pro mě byl možná zpočátku trochu zmatený, ale nakonec jsem se chytila a čtení si užívala jako u předchozích šesti knížek.

Když pominu povídky, které už jsem vychválila zvlášť, celá sága mě ohromně bavila, i když místy pro mě bylo náročnější pochopit všechny ty intriky a politické kejkle, takže občas jsem si musela připomínat, co se dělo v předchozích knížkách. Za celou ságu se setkáme s opravdu velkým množstvím postav. Bavily mě například průšvihy Marigolda. Z těch vedlejších jsem si zamilovala nejvíc Regise a trpaslíky, tu veselou a zároveň statečnou chasu. Ocitáme se v nádherném, propracovaném světě, s Geraltem a jeho bandou prožíváme putování přes celý svět, válku, občas i zabití nějakého toho monstra, když se najde příležitost. Tak moc jsem vždy chtěla číst, těšila se, až si ke knihám sednu, ale zároveň jsem nechtěla číst moc rychle, abych nebyla hned na konci. A už tam stejně jsem, chybí mi přečíst už jen Bouřkovou sezonu (tu budu chtít ohodnotit zvlášť, slyšela jsem, že je to trochu zvláštní/jiná kniha, takový návrat do tohoto skvělého světa), a už teď je mi smutno, že do týdne budu mít přečtenou i tu. Myslím, že potom se dostanu do čtenářské krize, protože se obávám, že žádná knížka, kterou vezmu po Zaklínači, mi nebude připadat dost dobrá... :( :D

27.10.2022

Neměl jsem v úmyslu hodnotit jednotlivé díly předlohy, soudím, že vhodnější je zhodnotit sérii jako ucelený útvar, a to mám pochopitelně v úmyslu zde. Začnu názorem na autora.

Sapkowski je zapšklej pšouk, egocentrickej mrzout, jenž si myslí, že jeho prdy smrdí výrazně méně než ty moje, a to se mi pochopitelně příčí. Svojí averzí vůči autorově osobě však nejsem předpojatý a své hodnocení zakládám čistě na díle toho prašivého psa.

Zaklínač je dílem ovšem důstojným, leč potenciál díla, i mé očekávání zůstalo nenaplněné. Jakožto fanoušek herní série, jsem od díla očekával silnou autorskou vizi, která dodá příběhu šťávu a pohltí čtenáře po celou délku série. Zatímco hra je založena na průzkumu světa, autentickém životu zaklínače, jež se potuluje na Stezce smlouvajíc žold za zakázky, knižní série si zakládá na interakcích mezi Geraltovovo etickým kodexem a škaredým světem, ve kterém plní svůj účel. To je jeden z mnoha důvodů, proč jsem názoru, že povídková forma zde funguje lépe, neboť Sapkowski, narozdíl od G.R.R. Martina, utváří děj za pochodu. Co tento přístup ovšem způsobuje je značná vyumělkovanost příběhu i jeho neuvěřitelnost. Z mého pohledu, nedostatek autorova zaujetí příběhem je největší nedostatek díla, to ovšem neznamená, že je jediný. Než se přesunu k následujícím nedostatkům, toužím zdůraznit, že závěr díla je urážka čtenáře. Dobrá, přijmu fakt, ze Sapkowski si nevěděl rady, a tak nechal závěr do velké míry otevřený interpretacím. Co mu ale neprominu je závěrečná bitva, ke kterému dílo svým sekajícím se tempem spělo. Neuspokojivý závěr to vskutku byl, co jsem si během této finální scény taktéž uvědomil je, jak slabý citový vztah jsem si k jednotlivým postavám vybudoval. V jednu doby totiž začali padat hlavy a se mnou to ani nehnulo, a to nejsem žádnej necita. Sapkowki měl sedm knih na to ve mně probudit kapku sympatie, to, že v tom neuspěl považuji za druhý velký přešlap série. Nyní pominu několik dalších nedostatků a přesunu se k bodu poslednímu. Je jasné, že všechny tyto nedostatky na sebe nějakým způsobem navazují, nakonec jeden nedostatek probouzí nedostatek druhý. Zde je to do očí bijící, jelikož jestliže autor neuspěl v probuzení emocionálního zaujetí u čtenáře, každá scéna, kde těmto postavám jde o holý život, okamžitě ztrácí na důležitosti.
Abych to zjednodušil do pár vět, příčinami mizerného příběhu je jednak neucelená autorská vize, a druhak psychologie postav. Nechápejte mě špatně, v mnoha případech se Sapkowski trefí, a oduševnělost postavám nechybí, jindy nicméně, udělá z hlavních protagonistů příběhu absolutní tupce. Dodatečně, ze samotného Geralta má Sapkowski v oblibě dělat buď simpa, či ženu, se kterou cloumají hormony a sama si není vědoma svých činů a rozhodnutí. Rozumím tomu, že osobnost postavy je mnohovrstvá, z mého pohledu však dochází k vážnému dizekvilibraci, kdy harmonie Zaklínačovi postavy je narušena těmito malichernými vlastnostmi. Následkem je čtenářovo, tudíž moje, odtažitost a nezaujatost k postavám, se kterými je pochopitelně třeba sympatizovat.

Věnovat sáze pozornost nebude pro čtenáře ztrátou času, pobaven však bude jen zřídkakdy a intelektuálně stimulován jakbysmet. Tleskám CD Projektu, vyprodukovali po všech stránkách velkolepé dílo, knižní předlohu využili jako stavební kámen, zanalyzovali ho do nejmenšího detailu a tak čtenáři hrát hru udělá vetší radost než laikovi, jelikož pokud je pozorný, všimne si všelijakých odkazů na knižní sérii.

V poslední řadě zdůrazňuji, že má kritika se vznáší k celé knižní sérii, nicméně hvězdička, kterou jsem jako třešní toto dílo obdařil je cílena pouze na tento díl jako na závěr románové série. Sérii jsem odposlouchal jako audioknihu, věřím, že kdybych ji četl, byl bych rozmrzelý ještě více. Nicméně vzhledem k tomu, že dílo si pozornosti příliš nevyprošuje, mi Zaklínač v pozadí všelijakých činností dělal docela radost.

22.10.2022

(SPOILER) Asi nejzmatenější díl série - mnoho retrospektiv, retrospektivy v retrospektivách, tenhle díl na mě působil velice roztříštěně.
S osudy jednotlivých postav se autor taky moc nemazlil.
Celou sérii Zaklínače si časem nejspíš přečtu ještě jednou, ale spíš jen proto, abych pochopila, co mi uniklo (mnoho postav, spletité intriky, prase aby se v tom vyznalo)

Ach bože. Ono by to mohlo být TAK dobré! Ale není.
Jsem vážně nasraná, kolik času jsem obětovala sáze, která dohromady vůbec nefunguje. Což je škoda, protože svět samotný je vcelku funkční, objevují se zajímavé vedlejší postavy (upír Regis, trpaslíci, Milwa aj.), Sapkowski dokáže krásně přiblížit reálie jednotlivých povolání (fascinující popis Milwina lovu), umí krásně popsat detaily (výčty rostlin při popisu lesa či heraldických figur při popisu zástav). Sapkowski ovládá kompoziční postupy a na některých místech si s nimi hezky hraje; co ale "kurrrva mať " neumí, je dobrá fabule. Což je u sedmidílného díla trošku problém.