Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30399/bmid_cas-opovrzeni-ghU-30399.jpg
5
4183
314
Druhá část ságy o Zaklínači (v pořadí čtvrtá kniha včetně povídkových souborů). Příběh běží dál paralelně v několika liniích - nejdůležitější je samozřejmě Ciri a to, co znamená pro osud světa. Nezanedbatelnou částí je také politická situace a události okolo války s Nilfgaardem, která se chystá každou chvíli vypuknout... Nutno podotknouti, že kniha je doslova plná nádherných ilustrací Jany Komárkové.... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2007 , Leonardo
Originální název:
Czas pogardy , 1995
více info...
Přidat komentář
Opět rychle přečteno :-) Děj měl spád, překvapivé akce, Jsme napjatá, kam se Ciri dostane :-)
Do značné míry musí člověk obdivovat autora pro jeho schopnost pojmenovávat věci. Čas opovržení. A vskutku. Tato kniha nám začíná líčit rozličné lidské osudy a odhaluje nám mnoho o „hrdinech“ knihy, kteří se s těmi lidmi setkávají. Ať hovoříme o Aplegattovi, který se v jedné hospůdce setká s bílým démonem, o Černé Rayle, kterou potká Yen. Ale mnoho nám toho odhaluje i velké setkávání na Thaneddu. To je mimochodem jedna z mých nejoblíbenějších pasáží z celého Zkalínače. Autor nám pomalu představuje jednu pitoreskní postavu za druhou, provádí nás a Geralta jednou neuvěřitelnou scénou za druhou a nakonec ještě nechává Geralta to shrnout vlastními slovy, jen aby čtenáři připravil základ na dobrý záchvat smíchu.
Ale abych se vrátil k začátku, ano, čas opovržení nám předvádí přesně to – opovržení, zradu, pokrytectví, sobeckost, namyšlenost. Na druhé straně čas opovržení skýtá i nebývale prostoru pro jiný druh chování – kajícnost, obětavost, hrdinskost. A to vše nám není předváděno, jak už jsem naznačil pomocí nějakých karikatur, ale osobami, které jsou možná až moc skutečné.
Nebudu vám lhát, některé momenty jsou pro mne velice silné. Možná úplně nejsilnější je pro mne osud jedné čarodějky, čarodějky, kterou dohnalo její zoufalství. Na druhé straně je v knize samozřejmě opět ohromné množství humoru. Třeba v lázni, že…?
Sapkowski je mistrný vypravěč a buduje děj gradujícím způsobem, je schopen text vymodelovat tak, aby čtenáři poklesla čelist. Představí nám démona, neporazitelného tygra a hned o stránku dál nám připraví divadlo, které nás prostě musí ohromit. Ano, čas opovržení je skvělý. Ale nutno podotknout, předchází něčemu ještě lepšímu. Celé to divadýlko se zde rozjíždí. Z drobných lidských osudů, od výchovy mladé slečny se posouváme někam dál. Zde se začínají odvíjet životní osudy, které hýbou světem.
Knihu jsem "přečetla" jako audioknihu. Střídavě me kniha bavila více a méně, převládá ale dále chuť zjistit,jak to bude dále. Konflikt na Tanetu byl pro mne dost nečitelný a jsem zvědavá, jak dopadla Yennefer, byt to neni ma oblibena postava (to asi nici, i když to Geraltovi všichni asi přejeme :) Ze začátku mne i dějová linie Ciri nenadchla, ale druhá část knihy opět vtáhla do děje.
"Nevím. Nerozumím... Nevyznám se ve válčení, Marigolde." Tak to je úplně přesně můj pocit. Do banketu čarodějů mě kniha bavila. Ale pak... Vůbec nevím kdo s kým proti komu bojoval, taky mi nejsou jasné důvody proč to ti dotyční dělali. Ani si nejsem jista, kdo všechno to přežil... Doufám, že se v tom vyznal alespoň pan Sapkowski. Nicméně dál jsem zvědavá, kam osud zavane Ciri, Geralta a Yennefer.
Série Zaklínač patří k jedné z mých nevíce oblíbených. Ačkoliv samotný jazyk je zastaralý, svět a příběh je vytvořen naprosto úžasně.
Postavy jsou úplně jiné než v jakýchkoliv předešlých knihách, které jsem četla. Mají odlišné názory a postoje a jejich činy se nedají moc předvídat. Zdá se mi, že nám ale z Geralta začíná stávat pěknej podpantoflák. Baví mě jeho otcovské sklony k Ciri a to, jak občas neví, jak se pořádně starat o dítě (především v minulém díle). Ciri se chová jako malé dítě, nerozvážně a vzhledem k svému původu nafoukaně, to lze ovšem předpokládat. Je zajímavé vidět, jak naivně pohlíží na svět a jak ho teprve poznává. Yennefer jsem nenáviděla už od samotného začátku. Někdy když čtu dialogy, ve kterých vystupuje, mám chuť někoho pobodat. To je ale pouze můj názor na ni.
Příběh neměl chybu. Obzvláště konec, který byl naprosto nečekaný.
Jazyk, kterým je kniha napsaná je zastaralý, ale k Zaklínači prostě patří. Často se usmívám nad nadávkami tehdejší doby.
Popis okolí je dobrý, i když se mi občas stává, že musím hledat významy některých archaismů.
Kniha je dobře i když zastarale napsaná. Postavy i děj mají šmrnc. Dávám čtyři hvězdičky ****.
Tejto knizke som musela ubrat niekolko hviezdiciek... Geralt ma bavil ako obvykle, je to naozaj zaujimava postava, Ciri taktiez ... nenudila som sa ani pri jej putovani po pusti, ani pri vsetkych dobrodruzstvach, ktore zazila. Pustim sa hned do dalsej casti. Co ma ale nebavilo a za co odoberam hviezdicky je to, ze cely snem carodejnikov a cela politika okolo bojov o tron, mi v podstate uplne unikala...velke mnozstvo nazvov, miest, postav...kto je s kym a kto intriguje proti komu, v tom som sa neskutocne stracala. Co pri inych knihach a autoroch s tymto nemam ziaden problem. Tu autor len prikladal a prikladal mena, bez nejakeho vacsieho zoznamenia sa s postavami a koniec koncov nic z toho som nepochopila a ked som uz aj mala pocit,ze chapem, ostala som zas stratena ako Ciri na pusti. Za mna zbytocne komplikovane a prekombinovane. Pacila sa mi ale druha tretina knihy. Som zvedava na dalsi osud Geralta, Yen a Ciri.
(SPOILER) Ani tentokrát mě autor nezklamal, ačkoliv tato část se zaměřuje především na válku, politiku a intriky. Geralt se tak trochu odsouvá do pozadí a dějová linka se točí spíše kolem Ciri. Původně jsem to viděla na 4 hvězdičky, ale pak ten jednorožec? No tak, kdo umí tenhle kýč zasadit do příběhu a ponechat si u toho veškerou důstojnost? 5 hvězdiček, jinak to nešlo :D
Nilfgaardská armáda se hnula a obsadila Lyrii a Aedirn. V Geraltově světě zuří válka, ale kdybyste mě zabili, nedokázal bych říct kdo s kým, za co a proti komu vlastně válčí. Tohle faux pas se mi u této knihy stalo hned vícekrát, naposledy na sněmu čarodějů v Thaneddu, kde jsem se znovu a zřejmě definitivně ztratil ve všech těch šokujících intrikách, příležitostných souručenstvích a podivných tahanicích. Stejně jako Ciri mě to vyplivlo někam na Plotnu, aniž bych tušil, o co v tom sporu vlastně šlo a co se stalo, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Kde je jádro pudla? Zmatený jako rajče v salátu dočítám poslední kapitoly, aniž bych si jimi nějak zásadně ujasnil situaci či nahlédl za oponu. Možná bych si dal raději nějaký ten boj s draky, než tuhle hromadu politiky, byť umně zabalenou do plachty s logem meče a magie. Nevím, je-li to čtenářskou únavou nebo jsem byl jen nepozorný, ale z Času opovržení mi zůstal podivně nahořklý pocit, že snad zaklínačské povídky jsou lepší než celá slavná románová sága. Tápu a hledám smysl toho všeho…
Narozdil od kratkych povidek se v ucelenem pribehu dostava dej dale od lovu priser, zaklinacskych zakazek a relativne povrchnich problemu, vice k problemum politickym, bojum o moc, vladu a k valkam o truny a uzemi. Cte se to dobre, ale pribeh se zacina ubirat jinym smerem, nez by po precteni povidkovych knizek clovek cekal a neuzije si tolik samotne hlavni hrdiny. Brzy se snad vrhnu na dalsi dil.
( Audio ) Naši známí hrdinové Geralt, Yennefer a hlavně důležitá Ciri - krásný svět fantasie
Úžasná kniha a opět úžasně napsané. Obzvláště druhá třetina knihy, ve které se odehrává sjezd čarodějů a ve které jsou opět Yenn a Geralt spolu, jsem měl přečtenou ani nevím jak. Jejich chemii zbožňuji a nadřazenost a aroganci čarodějů taky. Stejně tak souhlasím s názory, že knihy jsou useknuté náhodně a nemají samostatné konce, což vás ale zase nutí číst další a další pokračování. Co říci závěrem? Snad jen Válku palácům, mír chýším.
Ciri, jenž je v nebezpečí se ocitá sama na drsném místě a poznává své schopnosti. Ve světě mezitím probíhají intriky, politikaření a konflikty čarodějů. Geralt se nám tu malinko ztrácí z děje, ale na akčnosti to vyloženě neubírá. Nestvůr tu taky moc nevidíme, ale od toho tu byly už jiné knihy, že? :)
Úroveň Sapkowskiho knih je neustále na vysokých pozicích a nemá potenciál klesat. Fanoušky tento svět musel vyloženě uchvátit.
IG: next_fantasy_one
V pořadí čtvrté knize Zaklínače sledujeme především komplikovaný příběh mladičké Ciri, kterou chtějí kvůli její rostoucí síle a kvůli jejímu původu všichni zabít, ale momentálně si naštěstí většina mocných hráčů myslí, že je mrtvá. Vypadá to, že si Geralt může na chvíli oddychnout, dokonce je zase zpátky se svou láskou Yennefer a mladá Ciri by mohla studovat na čarodějnické škole. Jenže jak už bylo naznačováno v předchozích knihách, blíží se obrovský konflikt, a v této knize naplno vypukne válka.
Čas opovržení je stále zábavnou fantasy s poutavým příběhem. Kromě dobře napsaných dialogů na Sapkowském oceňuju, jak umí efektivně skákat z jedné zajímavé situace do druhé. Dočteme se například o zajímavém večírku pletichařících čarodějů a vyzývavých čarodějek, vydáme se mezi smrtonosné lesní dryády a podíváme se dokonce i na poušť, která taky zrovna nepatří mezi nejklidnější místa ve světě zaklínače Geralta.
Kvalitní čtivé fantasy.
Osm vyvolených holčiček z deseti.
Příběh je čím dál temnější. Zvraty obrovské a nečekané. Možná jsem jen moc naivní...
Skvěle napsáno a skvěle se i čte. I když retrospektiva mi obecně nesedí, dost možná si na ni díky této sáze zvyknu. Jdu na další díl :)
Sapkowski je jednoduše geniální, netvrdím že vždycky a rovnoměrně, ale bezpochyby geniální. Způsob, kterým popisuje válku je neskutečně realistický (bez zbytečné naturálnosti a obscénnosti) a místy nečekaně dojemný. Žádná strana tu není bílá a žádná černá, snad máme ze začátku tendence jedné nadržovat, nicméně čím hlouběji se do příběhu dostáváme, tím více vidíme, jak nikdo není dokonalý, jak všichni dělají chyby, jak všichni páchají zvěrstva. Každý sleduje jiné cíle, má jiné priority, jen pár "lidí" myslí na někoho jiného než na sebe, ale ani oni nejsou nutně dobří. Mám pocit, že se tahle série ponořuje do čím dál hlubší temnoty a pěkné věci společně s nevinností pomalu mizí.
Druhý románový díl mi jen potvrzuje můj dojem, že dělení do knih je celkem náhodné. Mám trochu dojem, jako by autor měl v hlavě ucelený příběh a protože byl příliš dlouhý, tak ho - ne zcela náhodně - rozsekal na počet dílů, který se mu zdál přiměřený. Protože nemám tak úplně dojem, že bych knihu dočetla, ne spíše mám dojem, jako bych zničeho nic, byla zastavená uprostřed příběhu.
Zdá se, že můj názor, že sjezd čarodějů je vrcholem celé knihy je naprosto neoriginální, ale asi se není čemu divit, protože celé událost je neskutečně výborně sepsaná - napětí, intriky, humor. Co víc by si člověk mohl přát?
No nevím, měla jsem jiné čtecí plány, ale zdá se, že se bud hned muset pustit do dalšího dílu...
P.S. Se jmény mám samozřejmě také problém jako - zdá se - všichni ostatní, ale Martin mě vyškolil, a tak si s tím nedělám přílišné starosti. Od toho, aby čtenář přesně rozuměl tomu, co se zrovna děje je tu až druhé případně desáté čtení dané knihy. (I když "přesně" u Sapkowského asi nikdy, mám takový dojem...)
Tento díl přečten jedním dechem. Občas jsem se sice trošku ztrácela ve jménech a politice, ale po pár stranách se vše vyjasnilo. A ten konec...už se nemůžu dočkat dalšího pokračování! Mnohem lepší než předchozí díl.
Druhy dil o poznání akcnejsi. Jen jsem zvedava, jak se to vyvine dal. Autor nám přiblížil další kletbu. Hezky to davkuje. Nejvíc se mi líbila akce čarodějů a pak poušť. Jsem zvedava taky na Potkany, jak a jestli se udrží v dalších dílech. Tak jdu na to.
Po bankete čarodejníkov som bol zmierený, že knihe napálim plný počet. Táto časť knihy patrí medzi to najlepšie, čo som dosiaľ zo sveta zaklínača čítal. Tá hra s očakávaním čitateľa, ktorý po predchádzajúcich skúsenostiach so Sapkowským dobre vie, že tá honosná, nablýskaná hostina, plná najmocnejších mágov, špiónov, spolu s Geraltom, ktorý sa snaží zachovať neutralitu, prosto nemôže dopadnúť dobre. Nádhera. Aj to šialenstvo ktoré banket vyvolá, spolu s retrospektívnym vysvetľovaním Marigolda, bolo veľmi pôsobivé. Len ten pomalší a pomalší dojazd mi už veľmi nesedel. Akoby autor nevedel nájsť správny predel, kde skončiť a kde začať nové rozprávanie. Akoby nevedel, čo s Ciri, ktorá bez Geralta a Yenn príbeh prosto neutiahne. Ale nič to, hor sa na ďalší diel.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha Čas opovržení je v
| Právě čtených | 79x |
| Přečtených | 6 871x |
| Čtenářské výzvě | 250x |
| Doporučených | 385x |
| Knihotéce | 1 891x |
| Chystám se číst | 493x |
| Chci si koupit | 136x |
| dalších seznamech | 23x |
Čas opovržení nám představuje skvělé postavy a dialogy, pestrý svět, ale především kotel politiky. Je jí daleko víc než v předchozím díle a není těžké se v ní ztratit. Jestli si dobře vzpomínám, tak se mi to na poprvé povedlo. Čtenáře však zajímají především postavy a jejich příběh a když je politiky moc… Proto je za mne tento, jinak opět mistrovský díl o něco slabší než předchozí.