Poslední přání

Zaklínač... Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů – mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu, doplněné povídkou Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Povídky: - Cesta, z níž není návratu (Droga, z której się nie wraca) - Hlas rozumu (Głos rozsądku) - Zaklínač (Wiedźmin) - Zrnko pravdy (Ziarno prawdy) - Menší zlo (Mniejsze zło) - Otázka ceny (Kwestia ceny) - Konec světa (Kraniec świata) - Poslední přání (Ostatnie życzenie)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/60_/60971/zaklinac-zaklinac-i-posledni-prani-qDL-60971.jpg 4.62959
Série:

Zaklínač (1.)

Originální název:

Ostatnie życzenie (1993)

Žánr:
Povídky, Fantasy
Vydáno:, Leonardo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (340)

Přidat komentář
martin6849
14. srpna

Nemůžu si pomoct, ale zatím vůbec neskáču ze Zaklínače nadšením. Je to taková generická fantasy, která na nejlepší knihy žánru nemá ani omylem... Ne, že by to bylo špatné, ale prostě nic extra...

Topri49
10. srpna

První díl Zaklínače jsem si přečetla po dohrání stejnojmenné počítačové hry z roku 2007, dnes už se v mé knihovně vyjímají všechny díly původní série a bouřková sezóna, ke které jsem se bohužel ještě nedostala. d
Svět Zaklínače mě během prvních stránek vtáhl do děje a pustil mě až po přečtení Paní jezera.
Hlavním hrdinou celé série je Geralt z Rivie, který nás provází celým světem Zaklínače, od Kaer Morhen až po Nilfgaard. Zaklínači bývají nejen prostými lidmi, ale i urozenými považováni za monstra bez špetky citu, jejichž jediným posláním je zabíjet monstra a nechat si za to platit, případně se porvat s několika opilými vesničany nebo ukrást mužům jejich ženy a děti. Někdy mi ale přišlo, že právě zaklínači byli těmi, kdo projevili víc empatie, než lidé. Ti byli někdy až moc zahořklí a pro pár grošů ochotní prodat i svoje děti. Samozřejmě ne všichni, všude existují vyjímky.
V celé sérii se také hojně objevuje rasismus mezi lidmi a dalšími rasami nebo těmi, co se liší, jako jsou elfové, trpaslíci, dryády, zaklínači a další. Také zde mají svůj prostor mor, chudoba, válka, nemoci, rozdíly mezi chudými a bohatými a mnohé další faktory, které mění zaklínače z odpočinkové fantasy na dílo, po jehož přečtení by se měl člověk zamyslet.
Ze všech dílů Zaklínače, ať už z povídek nebo z románů, na vás dýchá evropská kultura a mytologie. Většina monster je součástí evropského folklóru a nemalou část z nich budeme znát i my, protože jsme, stejně jako autor této nádherné série A. Sapkowski, slované.
Tyto všechny faktory, spolu s mistrným zpracováním již zmíněného A. Sapkowského, dělají ze Zaklínače ideální a vyváženou fantasy četbu, nejlépe pro chladné zimní večery, které se občas zdají stejně pochmurné, jako svět Zaklínače.

jaroiva
05. srpna

podle rady si první povídku nechávám až po přečtení další knihy, ale už teď vím, že Geralt je prostě sympaťák a v sérii budu rozhodně pokračovat. Zatím se mi nejvíc líbily povídky Otázka ceny a Menší zlo.
Trochu jsem si vzpomněla na Koniáše, ale Geralt na mě působí příjemněji.

Yunnx
04. srpna

Zaklínači a jeho světu jsem naprosto propadla. Jednotlivé povídky jsem si skvěle užívala. Bavilo mě, jak spolu souvisí a vykreslují Geraltův život.

RyonMathrin
31. července

„Potom se říkalo, že ten člověk přišel od severu. Provaznickou branou. Šel pěšky, osedlaného koně vedl za uzdu ...“

Takhle začínají příběhy o postavě , která se tak hluboko zaryla do srdcí čtenářů. Sapkowski krásně namíchal akci, romantiku, sex, surovost, moralizování o lidskosti a dokonce prvek rasové nesnášenlivosti.
Navíc hrdina, který vládne mečem i magií, si okamžitě získal i mě. Není to žádný superman a o to víc je sympatický. Dost často vítězí, ale občas dostane trochu nakládačku.
Také se mi líbí středověku podobný fantasy svět, plný zvláštních neokoukaných (většinou zjevně originálních) tvorů a netvorů.
Daly by se na tom všem najít nedostatky, ale já je ignoruji. Pro mě je to srdcová záležitost. A asi nejen moje. Už je to hodně let, když jsme s bráchou vymýšleli, jak si udělat na záda závěs na meč. (Po letech jsem na to přišel. Jde to s klasickým gotickým závěsem na dvou opascích, i když to tak není původně zamýšleno. Kdo by chtěl, pošlu mu fotku nebo odkaz na sedláře, který to dělal.)

Tohle dílo také inspirovalo vývojáře počítačových her a nedávno vznikl už třetí počin s názvem Zaklínač ... to svědčí nejen o šikovnosti programátorů, ale i o kvalitě a oblíbenosti díla, jehož se vývojáři docela drželi – mám na mysli té vybalancované směsi násilí, romantiky, středověku, sexu a moralizování (mimochodem, za sebe doporučuji zejména prvního Zaklínače – je vážně povedený, hlavně atmosférou. A dá se hrát i v polském znění, pak to má ty správné grády :-) )

brodequin
31. července

Já budu zase ta výjimka no... mě Zaklínač moc nebavil. A tak nějak taky nechápu to vysoké hodnocení. Vrhl jsem se na čtení jednak kvůli hodnocení a také proto, abych se o Zaklínačovi dozvěděl něco víc, než z her. Nelíbil se mi vůbec sled povídek. Skáče se tam z jedné na druhou , pak se vrací k první a tak dále. Je v tom zmatek a občas jsem už nevěděl, o kom to mluví, a kdo je ten a ten a musel jsem dohledávat desítky stran zpět, abych si to připomněl. Kvůli tomu jsem se nemohl začíst - některé povídky, jako by byly vytrženy z kontextu. Není začátek, děj a konec. Z knihy si moc pamatovat nebudu, to je jasné. Líbil se mi první příběh a líbil se mi příběh s čertem, který byl zároveň i vtipný. Líbila se mi v knize přímá řeč a styl psaní. Přeskočil bych rovnou na ságu, ale bojím se, že přijdu o nějaké důležité detaily, kdybych přeskočil druhou povídkovou knihu. Zatím nejsem tak nadšen. Popravdě, v posledním herním Zaklínači je podání příběhu mnohem lepší. Každá listina, každý vzkaz, co si ve hře čtu, každý side quest, vše je tam moc dobře napsané a odvyprávěné a má to perfektní atmosféru. Tohle jsem čekal v knize, kde jsem to nedostal. Zaklínač je oproti hře celkem normální týpek, který často dostává na frak. Několikrát málem umřel a ani se v jistých chvílích neobtěžoval použít nějaká ze svých znameních. Uvidíme, co nabídnou další knihy.

Placi
29. července

“Rytíř bez jizvy je kokot, a ne hrdina!”

Sapkowski stvořil úžasnou postavu Geralta z Rivie s velice zajímavým životním posláním, chcete-li zaměstnáním, kterým si vydělává na chléb. V povídkách je silně patrný otisk pohádek, bájí a legend a musím říct, že je to výborné a auře zaklínače a jeho dobrodružstvím to dodává na přitažlivosti, tedy alespoň podle mě. V povídkách je mimo jiné dost patrná jedna myšlenka, a to ta, že “nelidská obluda” nemusí být vždy nutně tím největším monstrem a může v tomto ohledu zaostávat za kdejakým lidským jedincem.

Povídky se čtou dobře a svižně. Děj je jednoduchý a snad o to více přitažlivý. Rovněž je zde přítomen vtip. Dávám za ***** a těším se na další knižní osudy Geralta a jeho přátel.

BaHa
22. července

Trvalo mi, než jsem se začetla, a nebudu lhát, že občas mi použitý slovník dal vcelku zarat, zvlášť proto, že jsem zvyklá spíš na anglickou verzi, ale přesto se mi každá povídka něčím líbila. Top samozřejmě příběh o setkání Geralta a Yen.

Razič
16. července

Výtečné, čtivé fantasy povídky se skvělým příběhem, postavami, jež si člověk oblíbí, napětím bojem a nějakým morálním dilematem.
Jedním dechem od začátku do konce. Geralt je skvělý!

Mufurufus
12. července

Co k tomu dodat, Zaklínač je Zaklínač a kdo ho nečetl, jakoby snad ani fanda fantasy knih nebyl. Je to prostě klasika a jako k takové je k ní nutné přistupovat. Zaklínač je vlastně soubor pohádek ve fantasy kabátku, ale nutno podotknout, že velmi čtivých a velmi poutavých. Mě čtení Zaklínače vyloženě bavilo a rozhodně jsem se nikterak nenudil.

Svoby42
11. července

Skvělý úvod do světa Zaklínače. Rámcový způsob vyprávění, který byl použit i v druhé knize, se zde naprosto hodí. Druhou knihu jsem zhltl stejnou rychlostí.

toulava
10. července

Setkání se Zaklinačem pro mě bylo jako setkání se starou láskou někde u piva. Knihu jsem přečetla na jeden nádech. A už se těším na další setkání s Geraltem.

MiraiYume
05. července

Zaklínače bych určitě zařadila do povinné četby každého milovníka fantasy. Co Sapkowski dokázal napsat, je obdivuhodné! Zaklínač je nadčasové a skvělé dílo, v němž se prolíná násilí s mytologií i filozofickými úvahami. Četla jsem ho před lety a moc ráda se k němu vracím. V několika povídkách je zřejmá inspirace pohádkami, nebo se alespoň kolem nich točí, ačkoliv z úplně jiného úhlu, než je známe. Nedovedla jsem se od něj odtrhnout. Jsem si jistá, že se k němu zase jednou vrátím. Ať chcete nebo ne, Gerald vás prostě učaruje (a Marigold vesměs pobaví).

Zebra01
02. července

Perfektní jako vždy.

miska98
29. června

K Zaklínači jsem se i přes svou lásku k tomuto žánru dostala poměrně pozdě, což mě zpětně velice mrzí, protože Sapkowski je jedním slovem geniální. Dokázal jednu zcela neuvěřitelnou věc - nadšeně jsem přečetla knihu povídek dřív, než jsem si stačila uvědomit, že povídky vlastně nemám ráda.

Za mě tedy absolutní spokojenost, teď už jen zhltat další díly!

kristy2711
25. června

Nejlepší fantasy ever. Příběh Geralta si prostě zamiluje každý.

vivalamuff
20. června

Se Zaklínačem jsem setkala poprvé před mnoha lety, když ještě běželo stejnojmenné filmové zpracování knižní série s Michaelem Zebrowskim, který byl mimochodem v úloze hlavního hrdiny báječný. Příběh mě natolik zaujal, že jsem si pořídila první díl, a potom druhý díl, atd. Poslední přání u mě ale zůstává stále jedničkou. Za každou povídkou stojí mnohem více než se na první pohled zdá.
PS: Pro všechny nadšence Zaklínače doporučuji i audioknihu - zpracování je naprosto fabulózní. Pan Dvořák zde propůjčil Geraltovi hlas a opravdu se vyznamenal.

Atlantis
18. června

Poslední přání mi už kdysi prošlo pod rukama, ale jsem rád, že jsem většinu zapomněl a mohl si Zaklínače užít odznova. Výborný fantasy svět smíšený s klasickými pohádkami (Kráska a zvíře nebo Sněhurka), který drží skvělou vyváženost mezi vážnými pasážemi a humorem.
Svět Zaklínače je vystavěn tak, že sice zrcadlí ten náš, ale má v sobě tolik zvláštností, že i když chápete, na jaké skutečné sociální problémy autor naráží, nepřijde vám to jako nucené poučování.
Jediným mínusem je pro mě poslední příběh, který měl být asi zlatým hřebem, ale mě moc nebavil.
Těším se na další díly, ale mám neodbytný pocit, že kvalita bude klesat.

střapatá
17. června

Dlouho jsem se ke čtení odhodlávala, neb tento žánr neni úplně má parketa, ale nakonec jsem nelitovala. Sice jsem Zaklínači zatím ještě zcela nepropadla, ale to je tím, že se jedná pouze o povídky, tudíž jsem neměla potřebu hltat jednu za druhou. Zpočátku jsem se v příběhu ztrácela, neb autor nic nevysvětluje a nechá čtenáře, aby Zaklínačův svět poznával postupně a zapojil svou fantazii. Nejvíc mě bavila povídka o čertovi :-) se Sapkowskim rozhodně nekončím a těším se na další příběhy.

kirsten6214
16. června

Několik dní jsem kolem zaklínače chodila, až jsem i já jemu propadla. Byla jsem připravena na zbytečná krveprolití, odpornosti a zlo, ale o to víc mě potěšila Zaklínačova osobnost, která takový spád knihy nedovolila. Příběh byl poutavý i když pro mě, jako neznalou, poněkud zmatený,

Kyta
16. června

Zaklínače jsem až donedávna vůbec neznala, ale když jsem se dozvěděla, o jak známou sérii se jedná, musela jsem to rychle napravit přečtením prvního dílu. Že jsou první dva díly povídkovými cykly, jsem vůbec nevěděla. Celý námět knihy, tedy příběh o zaklínači, jenž zabíjí nestvůry, které nějakým způsobem obtěžují životy lidí, se mi velmi zamlouval. První seznámení s proslulým Geraltem z Rivie nebylo špatné, tu postavu jsem si víceméně oblíbila, byl mi hlavně sympatický svými názory a lidskými vlastnostmi (empatií, laskavostí, odvahou, trpělivostí...) vzhledem k tomu, že je to vlastně mutant - je to možná známka toho, že ne každý mutant musí být hned špatný.
Kompozice Posledního přání mi zpočátku připadala trochu zmatená, nedokázala jsem se v knize moc vyznat. Netušila jsem, co znamenají kapitoly nazývané "Hlas rozumu". Pro mě jakožto absolutního neznalce světa zaklínače největší záludností knihy bylo zjistit, jakým způsobem je členěna. Po několika kapitolách mi vše začalo dávat smysl a už jsem si jen užívala jednotlivé povídky. Všechny měly co do sebe a každá byla něčím výjimečná, nebylo to jen o likvidování nestvůr, důležité tam byly ty příběhy jednotlivých postav, které povídky skrývaly. Jazyk knihy byl poutavý a čtivý; velká zásluha patří samozřejmě překladateli, který si dokázal poradit i se jmény apod.
Líbilo se mi, že kniha nebyla jen o povídkách, ale byly tam i pravidelně vkládané kapitoly z Geraltovy aktuální "cesty". Možná mi u každé povídky chyběl údaj o tom, kdy se to odehrávalo.
Kniha asi nesplnila všechna má očekávání, čekala jsem opravdu něco velkolepého vzhledem k tomu velkému ohlasu a vysokému hodnocení. Nicméně svět, který Sapkowski vytvořil, je skutečně originální a čistě fantastický a já ho musela každou chvíli obdivovat. Na celých 5* to za mě ale bohužel není.

MarianP
29. května

Poviedky o Zaklínačovi Geraltovi boli fajn, nechýbal vtip, dobrodružstvo, mágia, fantastyčnosť, kopa príšerok a monštier,..proste všetko, čo má asi dobré fantasy obsahovať. Niektoré poviedky boli možno menej zaujímavé, mňa najviac bavila tá o strige, čertovi, netvorovi a o džinovi...istotne budem pokračovať v ďalších knihách.

Leximort
23. května

Příběhy zaklínače Geralta znám z mnohými proklínaného seriálu, který se mně osobně celkem líbil. Do knižní předlohy jsem se proto pustil s chutí a musím říct, že předčila mé očekávání.

Kniha přináší několik epizodních příběhů či povídek. Ty jsou spleteny do jednoho celku jako vzpomínky zasazené do "aktuální" linky příběhu stárnoucího zaklínače. Vše sleduje klasický scénář, ve kterém se střetává starý svět a nesmlouvavý pokrok, vděčnost a hamižnost i příroda s civilizací.

Na nějaké vznešené myšlenky jsem v díle příliš nenarazil, snad jen náznakem otevřená úvaha o pragmatismu a morálnosti volby "menšího zla". V zásadě jsem je ale ani neočekával.

Temný fantasy svět je částečně propleten s lidovými legendami a pohádkami, což mu dodává větší autentičnost a trochu hororový potenciál. S tím vším se mísí prvky humoru a ironie, s níž Sapkowski lidové legendy i své vlastní příběhy paroduje. Tahle kombinace je ostatně hlavním důvodem, proč jsem si knížku tak oblíbil a proč se kvapně chystám na další díl.

špulo
19. května

V rámci fantasy povinnosť, v rámci beletrie tiež...

Corpy
10. května

Kdysi mne do Zaklínače nutil jeden můj kamarád, ale já to číst nechtěl, protože to bylo napsané od poláka. A jak šeredně jsem se mýlil! Je to výtečná kniha. Tomuto temnému fantasy příběhu nechybí vůbec nic. Označil bych to za povinnou četbu!

Blekí
08. května

Neskutečný čtenářský zážitek

spackova.p
04. května

Čteno v rámci čtenářské výzvy. Sama bych po ní asi nesáhla, ale kupodivu mě bavila a možná se pustím do dalších dílů :)

Pazúzu96
03. května

Zaklínač... no zkrátka výborná fantasy zasazená do drsného středověkého prostředí, plná všemožných tvorů, nestvůr a bestií, jejichž život většinou ukončí bělovlasý zaklínač Geralt z Rivie :-).

1v8na
27. dubna

Na to, že povídky nečtu se mi kniha líbila. Seznamujeme se v ní s Geraltem, který je velmi sympatický a neobvyklým hlavním hrdinou. Český překlad je vyloženě fantastický a rozvíjí moje fantazii.
Ilustrace jsou přenádherné.
Svět Zaklínače jsem si oblíbila.

Aríka
09. dubna

Kniha je silným odvarem žánru fantasy, což je pro mě (jakožto pro milovníka tohoto žánru) velkým plus. celý příběh je protkán opravdu originálními výrazy, miluji nacházení nových výrazů, které bych mohla zakomponovat do svého slovníku. Vše se odehrává ve světě, který je jako náš, ale vlastně je úplně jiný. Samozřejmě velký podíl má na svém kontě i samotný překladatel. Je to skvělé fantasy, u kterého člověk musí přemýšlet, je čtivě a poutavé, co víc si přát? Rozhodně doporučuji.