Poslední přání

od:


KoupitKoupit eknihu

Zaklínač... Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů – mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu, doplněné povídkou Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Povídky: - Cesta, z níž není návratu (Droga, z której się nie wraca) - Hlas rozumu (Głos rozsądku) - Zaklínač (Wiedźmin) - Zrnko pravdy (Ziarno prawdy) - Menší zlo (Mniejsze zło) - Otázka ceny (Kwestia ceny) - Konec světa (Kraniec świata) - Poslední přání (Ostatnie życzenie)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/60_/60971/zaklinac-zaklinac-i-posledni-prani-qDL-60971.jpg 4.63058
Série:

Zaklínač (1.)

Orig. název:

Ostatnie życzenie (1993)

Žánr:
Povídky, Fantasy
Vydáno:, Leonardo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (352)

Přidat komentář
D_yabel
14. října

Není to tak epické jako Píseň ledu a ohně... Ani tak hluboké jako Pán prstenů. Zaklínač je syrovější, což ho dost odlišuje. Na všechno jde přímočaře, bez okolků. A bylo skvělé něco takového číst.

pompačka
08. října

Tak docteno bylo to super.
Jdu na další díl .

miska331
02. října

Čteno na popud mého kamaráda, který o tom tak dlouho mluvil, až jsem si tu knihu od něj tedy vzala. Naštěstí o této databázi nic neví, takže můžu klidně napsat, že mě to moc nebavilo. Kdyby to aspoň nebyly povídky.

ktulu
26. září

Jsem rád, že jsem se vydal na pouť s Geraltem. Nelze nic vytknout.

Ginosaji
17. září

Dojem trochu kazí dlouhá příprava na akci, která se ovšem odehraje na můj vkus strašně rychle.. Jinak však nemám co vytknout!

Katuska88
13. září

Zjistila jsem při čtení této knihy, že mi styl na sebe zdánlivě nenavazujících příběhů nevyhovuje. Zachování dějové linie je pro mne, zdá se, zásadní.
Možná nečtu ve správném pořadí a díry se zaplní v dalších knihách, ale jinak, za mne... Prostě kvůli tomu musím dát 4 body.
Připadám si, jak když mi něco uniká. Příliš nezodpovězených otázek. Uvidíme dál...

Jandýs
11. září

První díl se mi zdá poněkud chaotický, postrádám trochu vysvětlení do začátku, přiblížení postav či bytostí. Geralt je ale dobrej týpek a ty hlášky mě fakt rozesmály. Uvidím, zda se k dalším dílům ještě vrátím.

Etule
06. září

Protože jsem hrála hru, měla jsem tak nějak o Geraltovi určitou představu. Převážně tu, že je to prostě sympaťák. :) Což se ukázalo i v knize.
Jelikož byl den nepřečtených knih a tahle už mi doma opravdu hodně dlouho leží, řekla jsem si, že to teda konečně prubnu. Kniha přečtená za den. Moc se mi líbily odkazy na pohádky, hlavně na mou oblíbenou Krásku a Zvíře. Že si Geralta oblíbím jsem tušila, stejně tak Marigolda, spíš jsem se bála, že mi třeba nesedne styl psaní. Nicméně se nestalo a já se královsky bavila.

Jossie
06. září

Já jsem zatím Zaklínači nepřišla úplně na chuť - jistě, je to velmi čtivě napsané a nebylo by to vůbec špatné, já jen nedokážu překousnout ty základy z pohádek. Opravdu mám raději autory, kteří mají vlastní fantazii a vymyslí něco od základu sami.

Kačkaknihomol
30. srpna

Zaklínače jsem si již dlouhou dobu chtěla přečíst. Je to takový základní kámen fantasy, a já fantasy prostě žeru, takže jsem se vrhla i do tohoto kapesního vydání Zaklínače. A ano, je to skvělé, jak všichni říkají!

Upřímně, bylo pro mě největší obtíží si zvyknout na autorův styl psaní, který je sice báječný, ale špatně se na něj zvyká. Potom jsem se do toho konečně začetla... a ano, je to pecka! Zbožňuji styl psaní, zbožňuji ten svět, zbožňuji na té knize všechno.

Všechny povídky mají za mě něco do sebe. "Menší zlo" zabrušuje do menšího morálního dilematu, "Konec světa" je zas tak trochu o přizpůsobení se současnosti, "Poslední přání" není jen o láce a "Hlas rozumu", který je knihou doslova protkaný, je tak trochu o Geraltovi samotném. Pro mě jsou nejoblíbenější povídky "Otázka ceny", která je o královském prokletí a "Zrnko pravdy", takový hodně brutální retteling na "Krásku a zvíře". I u dalších povídek jsem zachytila lehké parodování klasických pohádek. Zakletá striga z povídky "Zaklínač", Šípková Růženka jako vyšitá, nebo třeba Strakuše z "Menšího zla", to je taková vražedná odrůda Sněhurky. I když se mi některé nelíbily, všechny povídky v sobě mají prvek originality.

Z knihy mám vesměs pozitivní pocity, jen ten styl mi zprvu nesedl, stejně jako některé povídky. Pro ty, co váhají, říkám "Neváhejte a kupujte" (bych rovnou mohla nahradit Horsta Fuchse)!

kalache
29. srpna

...závidím Polákům pan Sapkowského...

milos3533
21. srpna

Masakr :-D

martin6849
14. srpna

Nemůžu si pomoct, ale zatím vůbec neskáču ze Zaklínače nadšením. Je to taková generická fantasy, která na nejlepší knihy žánru nemá ani omylem... Ne, že by to bylo špatné, ale prostě nic extra...

Topri49
10. srpna

První díl Zaklínače jsem si přečetla po dohrání stejnojmenné počítačové hry z roku 2007, dnes už se v mé knihovně vyjímají všechny díly původní série a bouřková sezóna, ke které jsem se bohužel ještě nedostala. d
Svět Zaklínače mě během prvních stránek vtáhl do děje a pustil mě až po přečtení Paní jezera.
Hlavním hrdinou celé série je Geralt z Rivie, který nás provází celým světem Zaklínače, od Kaer Morhen až po Nilfgaard. Zaklínači bývají nejen prostými lidmi, ale i urozenými považováni za monstra bez špetky citu, jejichž jediným posláním je zabíjet monstra a nechat si za to platit, případně se porvat s několika opilými vesničany nebo ukrást mužům jejich ženy a děti. Někdy mi ale přišlo, že právě zaklínači byli těmi, kdo projevili víc empatie, než lidé. Ti byli někdy až moc zahořklí a pro pár grošů ochotní prodat i svoje děti. Samozřejmě ne všichni, všude existují vyjímky.
V celé sérii se také hojně objevuje rasismus mezi lidmi a dalšími rasami nebo těmi, co se liší, jako jsou elfové, trpaslíci, dryády, zaklínači a další. Také zde mají svůj prostor mor, chudoba, válka, nemoci, rozdíly mezi chudými a bohatými a mnohé další faktory, které mění zaklínače z odpočinkové fantasy na dílo, po jehož přečtení by se měl člověk zamyslet.
Ze všech dílů Zaklínače, ať už z povídek nebo z románů, na vás dýchá evropská kultura a mytologie. Většina monster je součástí evropského folklóru a nemalou část z nich budeme znát i my, protože jsme, stejně jako autor této nádherné série A. Sapkowski, slované.
Tyto všechny faktory, spolu s mistrným zpracováním již zmíněného A. Sapkowského, dělají ze Zaklínače ideální a vyváženou fantasy četbu, nejlépe pro chladné zimní večery, které se občas zdají stejně pochmurné, jako svět Zaklínače.

jaroiva
05. srpna

podle rady si první povídku nechávám až po přečtení další knihy, ale už teď vím, že Geralt je prostě sympaťák a v sérii budu rozhodně pokračovat. Zatím se mi nejvíc líbily povídky Otázka ceny a Menší zlo.
Trochu jsem si vzpomněla na Koniáše, ale Geralt na mě působí příjemněji.

Yunnx
04. srpna

Zaklínači a jeho světu jsem naprosto propadla. Jednotlivé povídky jsem si skvěle užívala. Bavilo mě, jak spolu souvisí a vykreslují Geraltův život.

RyonMathrin
31. července

„Potom se říkalo, že ten člověk přišel od severu. Provaznickou branou. Šel pěšky, osedlaného koně vedl za uzdu ...“

Takhle začínají příběhy o postavě , která se tak hluboko zaryla do srdcí čtenářů. Sapkowski krásně namíchal akci, romantiku, sex, surovost, moralizování o lidskosti a dokonce prvek rasové nesnášenlivosti.
Navíc hrdina, který vládne mečem i magií, si okamžitě získal i mě. Není to žádný superman a o to víc je sympatický. Dost často vítězí, ale občas dostane trochu nakládačku.
Také se mi líbí středověku podobný fantasy svět, plný zvláštních neokoukaných (většinou zjevně originálních) tvorů a netvorů.
Daly by se na tom všem najít nedostatky, ale já je ignoruji. Pro mě je to srdcová záležitost. A asi nejen moje. Už je to hodně let, když jsme s bráchou vymýšleli, jak si udělat na záda závěs na meč. (Po letech jsem na to přišel. Jde to s klasickým gotickým závěsem na dvou opascích, i když to tak není původně zamýšleno. Kdo by chtěl, pošlu mu fotku nebo odkaz na sedláře, který to dělal.)

Tohle dílo také inspirovalo vývojáře počítačových her a nedávno vznikl už třetí počin s názvem Zaklínač ... to svědčí nejen o šikovnosti programátorů, ale i o kvalitě a oblíbenosti díla, jehož se vývojáři docela drželi – mám na mysli té vybalancované směsi násilí, romantiky, středověku, sexu a moralizování (mimochodem, za sebe doporučuji zejména prvního Zaklínače – je vážně povedený, hlavně atmosférou. A dá se hrát i v polském znění, pak to má ty správné grády :-) )

brodequin
31. července

Já budu zase ta výjimka no... mě Zaklínač moc nebavil. A tak nějak taky nechápu to vysoké hodnocení. Vrhl jsem se na čtení jednak kvůli hodnocení a také proto, abych se o Zaklínačovi dozvěděl něco víc, než z her. Nelíbil se mi vůbec sled povídek. Skáče se tam z jedné na druhou , pak se vrací k první a tak dále. Je v tom zmatek a občas jsem už nevěděl, o kom to mluví, a kdo je ten a ten a musel jsem dohledávat desítky stran zpět, abych si to připomněl. Kvůli tomu jsem se nemohl začíst - některé povídky, jako by byly vytrženy z kontextu. Není začátek, děj a konec. Z knihy si moc pamatovat nebudu, to je jasné. Líbil se mi první příběh a líbil se mi příběh s čertem, který byl zároveň i vtipný. Líbila se mi v knize přímá řeč a styl psaní. Přeskočil bych rovnou na ságu, ale bojím se, že přijdu o nějaké důležité detaily, kdybych přeskočil druhou povídkovou knihu. Zatím nejsem tak nadšen. Popravdě, v posledním herním Zaklínači je podání příběhu mnohem lepší. Každá listina, každý vzkaz, co si ve hře čtu, každý side quest, vše je tam moc dobře napsané a odvyprávěné a má to perfektní atmosféru. Tohle jsem čekal v knize, kde jsem to nedostal. Zaklínač je oproti hře celkem normální týpek, který často dostává na frak. Několikrát málem umřel a ani se v jistých chvílích neobtěžoval použít nějaká ze svých znameních. Uvidíme, co nabídnou další knihy.

Placi
29. července

“Rytíř bez jizvy je kokot, a ne hrdina!”

Sapkowski stvořil úžasnou postavu Geralta z Rivie s velice zajímavým životním posláním, chcete-li zaměstnáním, kterým si vydělává na chléb. V povídkách je silně patrný otisk pohádek, bájí a legend a musím říct, že je to výborné a auře zaklínače a jeho dobrodružstvím to dodává na přitažlivosti, tedy alespoň podle mě. V povídkách je mimo jiné dost patrná jedna myšlenka, a to ta, že “nelidská obluda” nemusí být vždy nutně tím největším monstrem a může v tomto ohledu zaostávat za kdejakým lidským jedincem.

Povídky se čtou dobře a svižně. Děj je jednoduchý a snad o to více přitažlivý. Rovněž je zde přítomen vtip. Dávám za ***** a těším se na další knižní osudy Geralta a jeho přátel.

BaHa
22. července

Trvalo mi, než jsem se začetla, a nebudu lhát, že občas mi použitý slovník dal vcelku zarat, zvlášť proto, že jsem zvyklá spíš na anglickou verzi, ale přesto se mi každá povídka něčím líbila. Top samozřejmě příběh o setkání Geralta a Yen.

Razič
16. července

Výtečné, čtivé fantasy povídky se skvělým příběhem, postavami, jež si člověk oblíbí, napětím bojem a nějakým morálním dilematem.
Jedním dechem od začátku do konce. Geralt je skvělý!

Mufurufus
12. července

Co k tomu dodat, Zaklínač je Zaklínač a kdo ho nečetl, jakoby snad ani fanda fantasy knih nebyl. Je to prostě klasika a jako k takové je k ní nutné přistupovat. Zaklínač je vlastně soubor pohádek ve fantasy kabátku, ale nutno podotknout, že velmi čtivých a velmi poutavých. Mě čtení Zaklínače vyloženě bavilo a rozhodně jsem se nikterak nenudil.

Svoby42
11. července

Skvělý úvod do světa Zaklínače. Rámcový způsob vyprávění, který byl použit i v druhé knize, se zde naprosto hodí. Druhou knihu jsem zhltl stejnou rychlostí.

toulava
10. července

Setkání se Zaklinačem pro mě bylo jako setkání se starou láskou někde u piva. Knihu jsem přečetla na jeden nádech. A už se těším na další setkání s Geraltem.

MiraiYume
05. července

Zaklínače bych určitě zařadila do povinné četby každého milovníka fantasy. Co Sapkowski dokázal napsat, je obdivuhodné! Zaklínač je nadčasové a skvělé dílo, v němž se prolíná násilí s mytologií i filozofickými úvahami. Četla jsem ho před lety a moc ráda se k němu vracím. V několika povídkách je zřejmá inspirace pohádkami, nebo se alespoň kolem nich točí, ačkoliv z úplně jiného úhlu, než je známe. Nedovedla jsem se od něj odtrhnout. Jsem si jistá, že se k němu zase jednou vrátím. Ať chcete nebo ne, Gerald vás prostě učaruje (a Marigold vesměs pobaví).

Zebra01
02. července

Perfektní jako vždy.

miska98
29. června

K Zaklínači jsem se i přes svou lásku k tomuto žánru dostala poměrně pozdě, což mě zpětně velice mrzí, protože Sapkowski je jedním slovem geniální. Dokázal jednu zcela neuvěřitelnou věc - nadšeně jsem přečetla knihu povídek dřív, než jsem si stačila uvědomit, že povídky vlastně nemám ráda.

Za mě tedy absolutní spokojenost, teď už jen zhltat další díly!

kristy2711
25. června

Nejlepší fantasy ever. Příběh Geralta si prostě zamiluje každý.

vivalamuff
20. června

Se Zaklínačem jsem setkala poprvé před mnoha lety, když ještě běželo stejnojmenné filmové zpracování knižní série s Michaelem Zebrowskim, který byl mimochodem v úloze hlavního hrdiny báječný. Příběh mě natolik zaujal, že jsem si pořídila první díl, a potom druhý díl, atd. Poslední přání u mě ale zůstává stále jedničkou. Za každou povídkou stojí mnohem více než se na první pohled zdá.
PS: Pro všechny nadšence Zaklínače doporučuji i audioknihu - zpracování je naprosto fabulózní. Pan Dvořák zde propůjčil Geraltovi hlas a opravdu se vyznamenal.

Atlantis
18. června

Poslední přání mi už kdysi prošlo pod rukama, ale jsem rád, že jsem většinu zapomněl a mohl si Zaklínače užít odznova. Výborný fantasy svět smíšený s klasickými pohádkami (Kráska a zvíře nebo Sněhurka), který drží skvělou vyváženost mezi vážnými pasážemi a humorem.
Svět Zaklínače je vystavěn tak, že sice zrcadlí ten náš, ale má v sobě tolik zvláštností, že i když chápete, na jaké skutečné sociální problémy autor naráží, nepřijde vám to jako nucené poučování.
Jediným mínusem je pro mě poslední příběh, který měl být asi zlatým hřebem, ale mě moc nebavil.
Těším se na další díly, ale mám neodbytný pocit, že kvalita bude klesat.