Meč osudu

8 27. dubna

Hezká směsice příběhů. Některé lepší, jiné horší, ale žádný z nich není zbytečný. "Meč osudu" byl výborný. Konečně jsem se dozvěděla, jak a kdy se Ciri poprvé dostala do Brokilonu :). Ságu mám za sebou, takže mi tahle retrospektiva vůbec nevadí.

2 20. března

Obě povídkové knížky jsou povinností před ságou. Epilog z knihy si nechávám na konec.

1 20. března

Až na v pravdě výbornou povídku "Meč osudu" mi druhá kniha příběhů o Geraltovi z Rivie připadala horší, než první. Povídky začaly být zdlouhavé, plné přepečlivého líčení na úkor děje a point. Do povídek "Střípek ledu", "Věčný oheň" a "Trochu se obětovat" jsem se musela nutit, jak roztáhané a bezdějové byly a dokonce jsem si už říkala, že se Zaklínačskou ságou skončím. Jenomže pak přišel Brokilon, Braen, Ciri a dryády (Meč osudu) a já změnila názor. ;-)

6 15. března

Druhá kniha povídek o Geraltovi se mi líbila víc než ta první. Už jen proto, že v tomto souboru už je Sapkowski jednou nohou nakročen do románové ságy. Všechny povídky mají něco do sebe, jaksi trpký humor který k zaklínači prostě patří, mi vyvolával úsměv na tváři téměř neustále.

Jediné co se mi na knize nelíbilo, byla poslední povídka, která je (nejen) podle mého názoru lepší číst až po dočtení celé série. Je to takový epilog celé ságy a v téhle knížce působí jak pěst na oko. Já i přes doporučení četla hned a trochu toho lituji.

26. února

Obecně mi příběhy v povídkách přišly slabší než v předchozí sbírce. První díl obsahoval povídky většinou založené na pohádkových motivech. V Meči osudu jsou prostě povídky ze života zaklínače. Jsou dobré, ale mně tam ta pohádková atmosféra trochu chyběla. Vyzdvihla bych povídku stejnojmenou a potom ti, kdo už znají celou ságu, určitě ocení epilogovou povídku, kde autor vzpomenul na spoustu postav a událostí, které se v zaklínačovi objevily.

1 15. února

Kniha mě místy bavila, místy nebavila, ale ve finále je to opět povedené dílo jako „Poslední přání”, které se mi líbilo o trochu více, 8/10.

2 11. února

Tyhle povídky jsou protkány suchým humorem i lehce erotickými narážkami, a uprostřed toho všeho mne nadchl krátký, ale nádherně poetický Geraltův románek s Essi Daven.