Meč osudu

08. září

O něco slabší díl než jednička. Nemůžu se zbavit pocitu, že původně měl mít Zaklínač pouze tyto dvě povídkové knihy, vzhledem k informacím o některých postavách, které se ještě ani nevyskytly v příběhu. Moc se mi líbilo jeho setkání s Ciri, to jsem se tak nějak připitomněle usmívala. :) Poslední povídka mi tam ale jaksi neseděla, stejně jako mnohým jiným, jak tak koukám. Přišlo mi to jako dost křečovitý závěr.
Jsem zvědavá na další knihy.

29. srpna

Výrazně slabší než první díl a to až do té míry, že zajímavé a zábavné jsou ve skutečnosti pouhé dvě povídky. Zbytek knihy není špatný, vůbec ne, ale spíše jaksi jalový a průměrný. Pod pojmem Zaklínač bych čekal vyšší kvalitu.

3 29. srpna

Knížka přečtena díky sázce se sestrou, která na oplátku musela přečíst Naslouchače. Až na první a poslední povídku se mi četla velmi dobře, místy jsem se dokonce i musela smát. Hvězdu srážím za poslední povídku, která se mi tam nehodila.

2 21. srpna

Tohle je prostě pecka.

3 20. srpna

Před osudem nelze utéct. Lze s ním pouze bojovat.
Tato druhá kniha zaklínačových příběhů je ještě o chlup lepší než předchozí. Většina povídek má vedle slovanské poetiky i hlubokou myšlenku, kterou, řekl bych, člověk ocení až spíše časem. A opět nejde pouze o skvělé souboje s příšerami - mnohem zásadnější jsou správná rozhodnutí a kompromisy, které musí Geralt citlivě volit ve složitém, neklidném světě. Avšak osud... ten si vždy najde cestu.
Nakonec famózní epilog - mejdan jak má být!

5 20. srpna

Druhá sbírka povídek se mi líbila víc než první. Možná že proto, že už Geralta znám, možná prostě víc povídek mě zaujalo. Snad jen jedna mi nebyla až tak blízká. Doporučuji a jsem zvědavá na další - nepovídkovou - knihu.

1 15. srpna

Příjemná fantasy, která vás snadno pohltí neboť nestačí přečíst jen tuhle knihu ;-)

11 31. července

„Meč osudu má dvě ostří. Jedním z nich jsi ty.“

Druhá sbírka se mi líbí skoro víc než Zaklínač I. - Poslední přání. Hlavně povídky Hranice možností a Meč osudu, to je prostě paráda. Borch Tři Kavky, zerrikánky... brokilonské dryády ... Za mě nejoblíbenější záležitosti, jednoduše nemají chybu.

... „Jak se vlastně jmenuješ?“ otázal se Geralt té, která zůstala u stolu. Vea blýskla bílými zuby. Košili měla hluboko rozepnutou – k hranici možností. ...

11. července

Sapkowski mě nepřestává udivovat. Kniha nabrala potřebné tempo a i díky tomu tak trochu pomalejší jedničku naprosto překonala. Doporučuji.

4 07. července

Knihu jsem nyní četla vlastně omylem. Měla jsem svému milému sehnat "tu povídku se strigou", ale sáhla jsem v knihovně po špatném svazku a abych ho netáhla domů úplně nadarmo, znovu jsem si povídky přečetla, přiznávám, že místy spíš prolétla (některé části dodnes poznávám slovo za slovem).
No... ty doby, kdy jsme na konci tisíciletí netrpělivě očekávali vydání dalšího dílu zaklínačské pentalogie, jsou dávno pryč. Zbylo z nich pár kamarádů a přezdívka, na kterou už dnes neslyším, takže zůstanu u této své retro-ochutnávky a do dalších povídek ani ságy se pouštět nebudu. Pořád jsou to pro mě silné knihy se silnými příběhy, reflektující závažná témata lidského jedince i společnosti. Pořád jsou v tom tuny osudovosti a patosu, celá plejáda nepěkností, jichž je člověk schopen, a nechybí ani humor. Pořád je to zatraceně chytlavé. Jen můj kompas už dnes ukazuje jinam.

1 19. června

Jako velký fanoušek fantasy musím zaklínače jenom doporučit, sice jsem teprve dočetla druhý díl ale nadchlo mě to. Je to mnohem lepší než díl první, byla jsem moc ráda, že se tam více vyskytovala Yennefer. Musím sice uznat, že některé pasáže mě trošku nudily ale jinak super.

18. června

Nechal se zlákat a přečetl. Dá se to. Ale něco tomu stále chybí - nadhled? Učesanost? Něco vlastního? Výskyt Galahada na konci už pro mne byl za hranou, nebo že by s ní měl autor nějaký záměr do budoucna? Opakuji se, ale jsem zmlsán Pratchettem - tady je humoru méně, zamyšlení méně, poučení méně. Jediné snad - svému osudu člověk neujde, ať na něj věří nebo ne.

Zjistil jsem až na konci tohoto dílu že má Geralt dva meče. Doporučuji.

1 29. května

Doporučuji!

27. května

Kniha mě mile překvapila svým obsahem i ztvárněním.

3 27. května

Skvělá fantasy, můj obdiv panu spisovateli, který umí zakomponovat pohádky do zcela jiného kontextu. Také obdivuji překladatele, který se musel vyřádit na těch všelijakých potvorách :) Úplně nejvíc mně bavila poslední povídka, vtipná a odpočinková.

2 19. května

Chcete fantasy all exclusive? Nech sa páči...

2 11. května

No byla to jízda. Když to srovnám s prvním dílem, který byl místy zmatený a trochu se táhl, tak je to výrazný posun k lepšímu. Sapkowski má prostě nádherný styl psaní a úžasný smysl pro humor. Mám pocit, že scénu, kdy Geralt učí princeznu Ciri smrkat přes prsty, už z hlavy jen tak nedostanu :-D. Je to prostě sekáč!

1 10. května

Ani druhá kniha, tvořená povídkami o zaklínači Geraltovi z Rivie, mne nezklamala. Hlášky, které v příběhu nalezneme, jsou nezapomenutelné.

02. dubna

Druhá sbírka povídek mě nechytla tolik jako první, ale to bylo zejména kvůli tomu, že jsem na čtení neměla tolik času a povídky jsem četla po malých kouskách. Poslední tři jsem přečetla v kuse a čtení jsem si užila

04. března

Meč osudu je v pořadí druhou knihou o Geraltovi z Rivie, který je zaklínačem - profesionálním zabijákem monster. Dalo by se říct, že se jedná o dvojičku Posledního přání, alespoň co se týče formy. Opět se jedná o sbírku povídek, opět jsou jednotlivé povídky zábavné, epické, drsné a napínavé. Kniha obsahuje celkově 6 povídek a epilog, který je vážně skvělý.
Jak příběh plyne, Geralt potkáva staré přátele, nepřátele, ženy svého života a především svůj osud - Ciri. Lvíče z Cintry, princeznu, Zirael, dítě Starší krvi, dceru Pavetty a vnučku Calanthé. A v tomhle bodě musí být každému jasné, že Meč osudu je předkrmem k epické pentalogii, ve které sa naplno rozvinou dobrodružství Vlaštovky a Bílýho Vlka.
Druhá kniha se nese v temnější atmosféře, povídky jsou podrobnější, ale kniha jako taková nestrácí tempo. Neoplatí se kritizovat knihu okamžitě po prvním přečtení, potřebuje totiž čas, jednu noc, aby se uležela v hlavě, možná i opětovné čtení. Prostě stačí Trochu se obětovat.
S touhle knihou jsem velice spokojený, samozřejmě možná bych jsem našel nějaké chybičky krásy, ale určite jich nebylo tolik abych ubíral hodnocení.
Pro mě tedy 394 stran vysoko kvalitní literatury.

3 02. března

Další díl příběhů o zaklínači Geraltovi z Rivie. Hlavní hrdina jako by od prvního dílu nepatrně zestárl, také se mi zdál rozvážnější, více přemýšlivý. Kapitoly už téměř nejsou vystavěny dle schématu většiny povídek z dílu prvního - vyskytne se problém, je povolán zaklínač, problém vyřešen - naopak, příběhy jsou více provázané. Do děje se vkrádá více romantiky, i přesto se však určitě nejedná o romantiku "hloupě" prvoplánovou, není nadbytečná ani vtíravá. Mám-li Meč osudu porovnat s Posledním přáním, pravděpodobně se mi líbil více než díl první.

20. února

Ještě lepší jak první díl. Víc citovější, zábavnější, hlubší. Už po prvním dílu, jsem se rozhodla koupit si celou sérii... a rozhodně nelituji. Povídky mě kolikrát dojaly, jindy jsem se u nic vesele křenila. Prostě boží ;P

2 11. února

Musím říct, že druhý díl se mi líbil o něco více než první, nicméně i tak mě to nevtáhlo do děje natolik, že bych se od knihy nemohla odtrhnout. Nečekala jsem takový happyend, který mě trochu zklamal. Těšila jsem se, že na konci se to nějak zamotá a já budu mít nutkání číst hned další díl. Ale nestalo se :-) I tak ale ve čtení dalších dílů určitě budu pokračovat. Jen si asi dám chvíli přestávku.

1 10. února

Ani druhý díl nemůžu hodnotit jinak než kladně. Zpočátku jsem sice nebyla úplně spokojená s délkou povídek, víc mi vyhovovaly kratší povídky v prvním dílu, ale rychle jsem si zvykla a hlavně to překonal fakt, že druhý díl je mnohem silnější, víc se člověku zaryje pod kůži. Opět na mě Geraltova dobrodružství udělala dojem a jsem zvědavá, co bude dál.

6 04. února

Skvělé! Zaklínač mě naprosto očaroval. Po prvním dílu, kde na mě texty působily poněkud kostrbatě, tady plynou slova jako řeka. Odkazy na pohádky už nejsou tak "okaté", i když se objevují i zde a ta poslední povídka... smála jsem se u každého odstavce. Prostě nádhera. Určitě jsem Meč osudu nečetla naposledy. Nová srdcovka! Nikdy bych nevěřila, že mě bude bavit fantasy, kde se objevují strigy a jiné potvory :) Ilustrace pořád nejsou podle mých představ, ale i ty se oproti jedničce o dost zlepšily. Doporučuji!

31. ledna

Další díl prosím.

16. ledna

Subjektívne, moja najobľúbenejšia publikácia, po Veži Lastovičky.... všetky tie alegórie, odkazy, samotná kreativita a osudovosť pri tvorbe fantasy-poviedok, stredo-európskych.... nenachádzam slov ani kritiky, vrchol literatúry v našich končinách, odporúčam každému v rámci možností

15. ledna

druhej díl ...prostě skvělej !!!