Meč osudu

2 02. srpna

V tomto díle se z povahy Zaklínače odkrývá významný kus. Celá tato kniha na mě působí jako (zatím, jistě) nejlépe psychologicky rozpracovaná. Už nejde jen o zajímavé příběhy s malým přesahem, v jednotlivých příbězích v tomto díle se řeší zajímavé lidské osudy a to, jak s nimi jednotlivé postavy nakládají. Tenhle díl měl podle mě o něco větší přesah než předchozí a nabízel více podnětů k zamyšlení.

15. července

Ještě lepší než první díl, prostě perfektní.

13. července

Celý děj byl naprosto úžasný, plný dobrodruzství, lásky, mrtvol a krve. A nejlepší byl konec. Takový jsem opravdu nečekala.

11. července

fakt boží! ještě lepší, než první díl...

10. července

Není co bych dodala. Perfektní.

09. července

Miluji pohádky a líbilo se mi, jak je autor zasadil do světa fantasy. A noc před svatbou byla můj šálek čaje - i když byla napsaná v úplně jiném duchu, než celá knížka, dobře jsem se bavila :-)

08. července

Ještě lepší, než první soubor povídek.

29. června

Myslel jsem si, že to bude takové pohodové čtení, bohužel jsem se zasekával u nějakých pasáží, protože jsem zrovna nevěděl, kde se Gerald nachází. Nejvíce mě překvapil konec. Tam jsem vůbec nevěděl co se právě děje.

Nevím, jestli jsem slabomyslný, nebo jsem se na to pořádně nesoustředil ale občas jsem se v té knížce ztratil. Podle mě je to o člověku a mě tahle knížka moc nesedla. Musel se vracet zpátky a zkoumat, kam se příběh přesunul, jestli do minulosti nebo budoucnosti či přítomnosti. Měl jsem se více soustředit asi... no co už, vrhám se s nadšením do románu a na ten se velmi náramně těším.

Nakonec povídky měly velmi hezké příběhy, proto hodnotím 4* a to je kvůli tomu, že jsem se, jak už jsem říkal, občas ztrácel. Jinak si myslím, že kniha byla skvělá !

4 27. června

Věřím panu Sapkovskému jako evangeliu, že všechno bylo tak jak to napsal. A jestli nebylo, tak určitě mělo být.

Přízrakům hradu Rozrog musely bohatě stačit zkušenosti z předcházející noci, protože nevykazovali známek života. Výjimku tvořil pouze kostlivec ověšený zbytky rubáše, který se znenadání zvedl za Aglovalovými, Myšilovovými a Freixenetovými zády.
Kníže, baron i druid však byli tak hluboce vtaženi do diskuze o politice, že si zjevení ani nevšimli. Kostlivec se kvůli tomuto nedostatku pozornosti velice rozčílil, přesunul se kolem stolu a zacvakal zuby na Triss Ranuncul. Čarodějka, něžně přitulená k paži Eskela z Kaer Morhen, zvedla půvabnou ručku a luskla prsty. O kosti se postarali psi.

1 31. května

V obou povídkových sbírkách mi přijde, že Sapkowski neměl jasno, co chce vlastně psát. Tah od humoristické literatury, přes pulp až k vážně se beroucí fantasy mě zejména v této sbírce dost trápil.

2 23. května

V knize jsou slabší, ale i dokonale propracované povídky, které na čtenáře různě zapůsobí, tak nechci hodnotit, jaká se mi líbila nejvíce, každý to bude mít určitě jinak.
Opět to bylo syrové, drsné počteníčko :-) 80%.

16. května

Druhá kniha Geralta z Rivie je o 69% lepší než první díl nejlepší pasáž je jak se vydali na draka. Tuto knihu mohu velice doporučit nejde se od toho odtrhnout.

1 12. května

Geralta jsem si naprosto zamilovala a v druhém dílé ještě více. Moc se mi líbily části s Ciri:)
Těším se na další díl:)

1 08. května

Opět mě Sapkowski nezklamal. Naprosto skvělá kniha, doporučuji.

4 06. května

To snad ani není próza, ale úplná poezie

04. května

Skvělé. Všechny povídky byly skvělé, ihned jsem do nich vpadla a postupné odhalování Geraltova života (a světa) je jednoduše fascinující. Postavu Ciri jsem si ihned zamilovala a velmi mile mě překvapil epilog. Sem s dalšími!

26. dubna

Ukecanější a také zadumanější než první díl. Ale rozhodně ne horší. Ba naopak. Zaklínačův svět zde dostává pevnější obrysy a humor se dobře střídá s temnějšími okamžiky. Navíc se mi líbí jak na sebe skoro všechny povídky odkazují a mnohdy dovysvětlují či přímo navazují. Inspirace naším světem je tu také patrnější(vyhlazovací války, neskrývaný rasismus lidí a nelidí atd.) Je na čase vrhnout se na romány.

1 25. dubna

Divoký západ ve fantasy hávu. Ono to už občas problesklo i v předchozí knize, ale tady se stává leitmotivem. Místo vyhlazovaných a přehlížených indiánů tu jsou dryády, elfové, vexlingové, rybolidé a dokonce draci. Místo pistolníků zaklínači, mágové, trpaslíci a další dobrodruzi. Místo lidí opět lidé. Místo Čingačgúka Villentretenmerth a místo Sama Hawkinse Yarpen Zigrin... Jsem nadšen, dokonce více než u předchozích povídek, přičemž za nejepší považuji Meč osudu a Něco více. Jsem zvědav co se zaklínačem udělá románový formát.

24. dubna

Čtivé, příjemné fantasy čtení. Není to úplně můj styl, ale neurazilo mě to. Takový průměr.

6 17. dubna

Ach Geralte, Geralte! Ty, jenž jsi k mému srdci navždy přirostlý! Miluju Tě! Miluji Tě za tvůj drsný důvtip, za tvé ďábelské oči, obrovské srdce a hrdinské činy. Tvá veliká osobnost se mi vryla do paměti a doufám, že tyto runy ani kouzlem nezmizí.
Odhodlaně a statečně budu s tebou kráčet až k poslednímu dílů této dokonalé ságy!

1 16. dubna

Naprosto úžasná kniha. Nemám slov.

1 02. dubna

Sapkowski je bůh, je to takový nový Tolkien - a to je Zaklínač z velké části inspirován LotRem. Slovanská kultura zde k ději skvěle pasuje. Kdyby jste měli šukat nejlepší středoevropskou fantasy, Zaklínač je jasná volba ;) Jedním slovem: dokonalost.

21. března

Velmi dobře se čte.

13. března

Pokračování Zaklínače bylo příjemné, nejdříve jsem se bál, že to bude jiné než původně, ale naštěstí to bylo super jako předtím. Nové postavy mě potěšily i nové příšerky. Přišlo mi, že z většího důrazu na slovanské tradice se přešlo na velký důraz na pohádková témata (viz. Malá mořská víla). Jen mě opravdu deprimuje, že to je takové skrytě depresivní. Je to svět v úpadku, všechno končí, na konci to co se stalo v Cintře... Měl jsem z toho depku :D Bojím se přejít z povídek na souvislý příběh, ale zvládnu to, stojí to za to :D

03. března

Druhá povídková sbírka o Zaklínači mi přišla ještě lepší než ta první. Opět tu jsou odkazy na klasické pohádky jako jsou příběhy o dracích, ledová královna, malá mořská víla, sedmero krkavců apod. Povídky mi zde přijdou více rozmanitější. Máme tu výpravu za drakem, milostný trojúhelník, příběh obchodnický, ale hlavně osudová setkání Geralda s Ciri. Také tu je humorně podaná svatba Geralta s Yennifer.

5 28. února

Nádhera... Nádhera od začátku do konce, ať už jde o povídku Hranice možností s mým oblíbeným Borchem, k zamyšlení nutící Věčný oheň nebo osudovou předurčeností prodchnutý snový příběh Něco více... A tím vším prochází Geralt, zabiják, který vlastně zas až tak moc nezabíjí, a čím míň zabíjí, tím víc přemýšlí. Skoro to může vypadat, že ze zaklínače bude za chvíli filosof bez nejmenší chuti vzít do ruky zbraň... Ale ani tato kniha se občas neobejde bez potoků krve i jiných tekutin a nějaké té zaklínačské řezničiny.

Jo a epilog Něco končí, něco začíná je podle mě celkem fajn, přinejmenším je vtipný. Jistě, humoru je v celém Zaklínači dost, stejně jako jiných krásných věcí - přátelství, lásky, soucitu, obětavosti. Ale to všechno se vždycky tak nějak musí vměstnat mezi hromadu zabíjení, násilí, krutosti, složitých vztahů, neřešitelných morálních dilemat, špatných rozhodnutí a výčitek svědomí. Naproti tomu tahle povídka je víceméně jenom milá a vtipná - a to je občas taky potřeba.

12. února

Určitě lepší díl než první. Tedy až na ten závěr, budu se tvářit, že tam vůbec nebyl- možná ho víc ocením po dočteni celé ságy

07. února

Zkrátka, je to tak. Ságu zaklínače mi do rukou vložil Osud. Ne. Něco víc. XD A ten, kdo tvrdí, něco jiného, z toho udělám rukávník!

23. ledna

Postava Zaklínače a myšlenka jako taková se mi líbí, ale řekl bych, že je dost nešikovně uchopená. Záživné a napínavé pasáže se střídají s nezáživnými až nudnými. Skoro bych řekl, že ty nezáživné převažují. Musel jsem se hodně přemlouvat, abych to dočetl a to mám fantasy rád...