Základní mravní pojmy a postoje
Robert Spaemann
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85825/zakladni-mravni-pojmy-a-postoje-GSR-85825.jpg
4
8
1
Robert Spaemann je profesorem filosofie na mnichovské universitě. Ve své knize Základní mravní pojmy a postoje se věnuje osmi etickým otázkám, jednotlivé kapitoly byly původně vysílány v rozhlase. Spaemann nechce ve své knížce přednést nové názory, jeho cílem je vyjádřit to, co sami „nějak víme,“ a upřesnit neostrost v našem mravním povědomí. Jeho kniha je velice inspirativní, zejména pro lehkost s jakou je napsána. Kapitoly jsou krátké, navazují na sebe, esejistická forma pro rozhlasové vysílání vybízí k přemýšlení. Spaemann sice vystupuje jako profesor, který vysvětluje základní mravní postoje, sám ale přichází se svou interpretací, kterou můžeme přijmout nebo odmítnout. Jeho kniha působí dojmem výzvy, abychom si dodali odvahy a rozhodnosti, abychom žili správným a plným životem.... celý text
Literatura naučná , Filozofie
Vydáno: 1995 , Svoboda
Originální název:
Moralische Grundbegriffe , 1986
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1995 |  Základní mravní pojmy a postoje |
| 1994 |  Hovoríme o etike |
| 1998 | Štěstí a vůle k dobru. Pokus o etiku |
| 2004 | Účelnost jako filosofický problém |
| 1991 |  Křesťanství a filosofie (velké epochy) |
Kniha Základní mravní pojmy a postoje je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 13x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 1x |
| Chci si koupit | 2x |
Na světě jsme jen díky druhým a jen díky druhým nebo lépe řečeno - ve vztahu k druhým - má náš život smysl. Pro etiku je tedy právě vztah k druhému jednou z nejvyšších mravních hodnot. Není to ale rovnoměrný vztah, jsme odpovědni za druhého nezávisle na tom, zda je tato odpovědnost opětována. A možná, že právě tahle odpovědnost je důvodem, proč lidé neustále hledají odpovědi na otázky „dobra“ a „zla“, proč hledají nějaký, řekněme obecně platný, význam těchto slov.
Podle Roberta Spaemanna si jsou morální představy různých epoch a kultur nápadně podobné, dokonce mnohem víc, než bychom si mysleli. Můžeme nalézt určité univerzální hodnoty napříč kulturami.
„Ve všech kulturách mají rodiče povinnost vůči svým dětem a děti vůči rodičům, všude je vděčnost považována za „dobrou“, všude se pohrdá lakomstvím a ctí se velkomyslnost …“ .
Všechny tyto příklady jsou o tom nejzákladnějším vztahu „já“ a „ty“, proto je místo, kde bychom měli hledat nějaké univerzální hodnoty, právě v tomto vztahu.
Řekněme, že tyto hodnoty jsou univerzální, ve smyslu uznávané ve většině kultur. Přesto se tu vynořuje otázka - po důvodu, proč jsou nebo nejsou lidmi dodržovány? Otázka osobního rozhodnutí, „proč“ se člověk rozhodne určité normy dodržovat. Přirozeností každého člověka je přeci dělat to, co se mu zamlouvá, kde vidí svůj osobní zájem. Spaemann se domnívá, že je to proto, že v člověku existují popudy různého druhu a člověk si sám sobě vnitřně argumentuje „pro a proti“, tzn. argumentuje jedny proti druhým a v pozadí této argumentace jsou ty nejniternější popudy, morální podněty, které máme každý v sobě. Tím univerzálním, nebo základním podnětem, pak je svědomí.
„Ten, kdo jedná podle svého svědomí, tomu se zamlouvá jednat podle svého svědomí. A ten, kdo se řídí určitými morálními normami, tomu se zamlouvá činit právě to.“
Univerzální, nebo základní hodnoty bychom tedy měli, každý z nás, hledat sami v sobě, „vyslechnout“ své svědomí a rozhodnout se, zda žít podle norem společnosti, podle toho, co uznává za „dobré a špatné“, s vědomím, že tyto hodnoty mohou být značně relativní, nebo se řídit „vyšším“ významem „dobré a špatné“, který nám poskytuje jen a jen naše svědomí.