Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376193/bmid_zakazane-ovoce-bzH-376193.jpg
4
814
224
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Foreign Fruit , 2004
více info...
Přidat komentář
Jojo Moyesová jednoduše ví, jak napsat romantický příběh ve kterém je všechno - lásky šťastné i nešťastné, vášně, tajnosti, lži, nedorozumění, odloučení, bolestná zklamání i šťastná shledání.
Narozdíl od mnohých čtenářů, mě se víc líbila ta úvodní část, odehrávající se v 50. letech minulého století v ospalém anglickém přímořském městečku. Skvěle je tu vykreslena celá ta maloměšťácká společnost se vší svou falešnou morálkou, prudérností a pokrytectvím. Vlastně mi bylo docela líto, když děj skočil do současnosti. Na konci mi zůstalo spousta otázek: Co se stalo se Celií? Kam se poděl Freddie? A nezasloužila si Sylvia alespoň špetku naděje na klidnější život, kdyby se desítky let utajovaná lež a z ní pramenící nenávist konečně vysvětlila?
Nic moc. Kdo není vyloženě fanda sladkobolných románů, tak se knížce vyhněte.
Začátek zajímavý a slibný, ale pak to přijde, klišé. Pro mě byla jediná zajímavá postava Lottie. Dočetla jsem, ale byl to boj prokládaný těžkým kalibrem - knížkou Intimita.
Tahle knížka mě trochu zklamala.. Začala celkem slibně, vtáhla mě do děje a pak najednou úplně jiný příběh.. Nakonec se to spojilo, ale také takovým zvláštním způsobem.. Film by asi mohl být o něco lepší = lépe bych chápala ty přeskoky = takto jsem kolikrát chvíli netušila čí je to zase příběh a kde, natož jestli je to přítomnost, minulost nebo budoucnost. Přečetla jsem ji celou, což je asi úspěch :) - jednu knihu této autorky jsem nedočetla, ale většina knih od ní se mi líbila. Určitě si i tato najde své čtenáře, ale upřímně teď netuším komu ji dám, koho by mohla bavit..
Od JoJo jsem zatim cetla jen trilogii Nez jsem te poznala. Je pravda, ze tohle bylo slabsi, ale porad to byl zajimavy pribeh, kde se prolinaly generace a to mam rada. Jen tu prvni cast bych o pulku zkratila, protoze byla docela nudna a rozvlekla. K tomu bych i ubrala postavy, ty se mi kapku pletly.
Těžké hodnotit. Četla jsem to opravdu dlouho. Na začátku se mi motaly postavy a když jsem si k nim konečně vybudovala nějaký vztah, tak bum a druhá část - jiní lidé, jiná doba. Ale nakonec se to všechno propojilo a byla jsem spokojená.
ČV 2023 - Kniha o zakázané lásce.
Při čtení jsem měla smíšené pocity. Ze začátku jsem se ztrácela v postavách později v ději, místami mne to nebavilo... Ale po přečtení všechno do sebe zapadlo a jsem moc ráda, že jsem ji dočetla.
(SPOILER) Bolestně krásný příběh se vším příjemným, hořkým i zakázaným, co přináší život. První část mě roztříštila na tisíc kousků, proto jsem se bála, jak se začtu do druhé linky. U Jojo je ale záruka kvality čtiva naprosto jasná. Současná část se s minulou hezky doplňovala a to, co mě hrozně bolelo u jednoho páru, se aspoň částečně vynahradilo zase u jiného. Líbilo se mi, jak byly napsané nejrůznější typy postav - maloměšťácká smetánka, umělci i lidé, co prostě jen touží po lásce a domovu. Právě proto, jak všechno dopadlo, cítím jakousi zvláštní melancholii nad možnostmi, které se mohly uskutečnit a neuskutečnily, nad nesplněnými a splněnými sny...
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Ze začátku mi nepřišla úplně zajímavá, ale nakonec se z toho vyklubalo příjemné čtení i když s trochu očekávaným koncem.
Za mne je dřívější tvorba Jojo Moyesové prostě skvělá. Moje první kniha od ní byla Než jsem tě poznala. Pak série pokračovala. Po ní další díla. A knihy, která autorka napsala v prvních letech roku 2000, směle konkurují právě té jediné knize, která byla zfilmovaná. Tuto hodnotím velmi vysoko. Tohle snad psal sám život. Tentokrát jsem si přečetla anotaci, ale nějak jsem z toho usuzovala na jinou zápletku. To co jsem dostala, předčilo má očekávání. Zapomněla jsem, kdy se příběh odehrává a připomnělo mi to některé zfilmované díly Poirota od Agathy Christie, období mezi válkami. Postupně se mi odkrývalo, kdy se to tak asi mohlo odehrávat. Nečekala jsem, že kniha bude mít dvě dějové linky, ale to už je pro Jojo specifické. Nemůžu ani slovy vyjádřit, tak silné, bolestné, plné všemožných pocitů. Co já vím? Možná v jiném životním období bych knihu odložila, že je to příliš. A možná jsem právě tohle potřebovala. Tak moc jsem všem držela palce. Bohužel někdy je až moc lidí a nedává to správný součet. Připomnělo mi to film Podivná tajemství a knihy Zahrada v měsíčním svitu a Zapomenutá zahrada. Nemyslím si, že by to byly spoilery, spíše to ve mne vyvolalo tyto asociace. Charaktery byly vystaveny opravdu zdařile - od upjatých konvencí anglické smetánky, přes manýry umělců po možnost se volně nadechnout. Ach, jak ta rozhodnutí v minulosti ovlivní tolik osudů v budoucnosti. Stále se ptám, jak se Jojo daří zakomponovat do jedné jediné knihy tolik věcí. Jen bych se ráda dozvěděla více o osudech Celie a její rodiny. Už mi došla slova. Snad jen, určitě si přečtěte. Knížka si zaslouží více pozornosti.
Příběh zajímavý, avšak přesto strohý. Chybělo mi více romantiky. Ke konci se krásně četla, na začátku jsem se do čtení nutila. Taková oddechovka, kdy k dočtení se musíte docela prokousat. I přesto se těším na další knihu od JOJO.
První dotyk, dlouho plánovaný, s touto autorkou. Když jsem se srovnala s tím, že osob bude kapku víc a dávala si pozor, mohla jsem si užít zajímavý příběh.
Když jsem začala číst tuhle knihu, po pár stranách jsem ji odložila a četla něco jiného. Nějak mě to nechytlo.
Pak jsem to zkusila znovu od začátku a ve finále musím říct, že mě to bavilo.
Ale ohodnotila bych to jako fajn knížku na jedno přečtení.
První třetina mě moc nebavila, ve druhé jsem se pak trochu ztrácela. Ale jsem ráda, že jsem vydržela, protože třetí část mi to vynahradila, četla jsem ji jedním dechem a nemohla se odtrhnout. To už byla zase ta moje oblíbená Jojo, která mě tak baví.
Já jsem se do knihy hned začetla a chtěla jsem vědět, jak se dál budou nebo nebudou odhalovat tajemství minulosti. Kniha je rozdělena do několika částí. V první je hlavní hrdinkou mladá Lottie, v další Daisy, která jako architektka přestavuje dům, který byl útočištěm bohémů a terčem v očích místních obyvatelů. Já vím, ze Jojo má výkyvy, ale toto dílo bych k těm horším nepřidávala..
Začátek mě vůbec nebavil, nemohla jsem se do toho začíst. Pak už to v jedné třetině začalo být lepší. Celkově se mi líbil docela ten nápad - propojení minulosti s přítomností, odhalení nějakých tajemství, které čtenář vlastně znal hned na začátku. Bylo to dost předvídatelné. Taky jsem čekala na nějaký větší střet Sylvie s Lottie, ale to se nedělo. Takže to bylo takové docela o ničem.
Jako ostatní kolegové - měla jsem co dělat, abych knížku neodložila jako nedočtenou. Prvních tak 120 stránek byla čistá nuda, protivní lidé, nafrněná a nejistá matinka, nedozrálá děvčata a praštění bohémové, rozervaní a tápající. Prostě vztahový seriál jako vyšitý. Pak se objevila Daisy a jenom díky ní jsem to doklepala do konce, no, budiž, aspoň ta nakonec věděla, co chce.
Štítky knihy
Anglie pro ženy romance prolínání minulosti a současnosti maloměsto
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
| 2018 | Sama sebou |
Kniha Zakázané ovoce je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 279x |
| Čtenářské výzvě | 159x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 566x |
| Chystám se číst | 483x |
| Chci si koupit | 100x |
| dalších seznamech | 14x |
Jedna z nejslabších knih od této autorky.
Bohužel mě příběh nijak zvlášť za srdce nechytil, hlavní hrdinové mi přišli nemastní, neslaní a jejich lásku jsem jim moc nevěřila. V knize mi chybělo něco navíc.
Takhle jsem přečetla něco,co si za pár měsíců ani nebudu pamatovat, škoda.