Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376193/bmid_zakazane-ovoce-bzH-376193.jpg
4
814
224
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Foreign Fruit , 2004
více info...
Přidat komentář
Spisovatelka dobře propletla celý příběh. Co se mi líbilo bylo, že to nebylo z pohledu pouze jedné osoby.
Tak nakonec docela pěkný příběh, který nutí k zamyšlení nad některými vztahy.
Odpočinkové čtení. Autorčin styl psaní mi vyhovuje. Příběh mě bavil v obou dějových liniích a těším se na další její knihy, které mě dosud míjely.
Musím se přiznat, že prvních asi 100 stran jsem musela přetrpět a nebýt toho, že knihu napsala má oblíbená autorka, tak bych ji snad ani nedočetla. Ale to by byla škoda. Pak už se začal příběh konečně odvíjet a mít spád až do konce.
Do první části knihy jsem se vůbec nemohla začíst a kniha mne vůbec nebavila. Druhá půlka už naštěstí byla čtivá a ve finále mne kniha bavila.
Toto byla pro mě jedna ze slabších knih, nemohla jsem se začíst a ani potom to nebylo pro mě to pravé ořechové...
Není co vytknout. Její styl psaní se mi líbí a vždy vím, že si u nich odpočinu.
Hodně pomalý rozjezd. Do knihy jsem se pořádně začetla teprve asi po 150 stranách, ale ejhle... náhle příběh skončil v místě, kde to začalo být dost zajímavé a napínavé a začal úplně nový příběh, v jiné době, s jinými postavami..., takže jsem se znovu "začítala" a teprve po dalších asi 100 stranách se oba příběhy prolnuly a začalo to být hodně čtivé.
Některé momenty příběhu byly jen naznačené a tak jsem se vracela a četla pasáže znovu, jestli jsem to dobře pochopila. Přitom to byly pro příběh momenty klíčové. A něco vůbec nebylo dovysvětleno, nebo mi to prostě nedošlo.
První půlka tak na 3*, druhá 5*.
Po přečtení mnoha rozporuplných komentářů jsem netušila, co mám od knihy čekat. První část ,než se rozjela, byla opravdu taková nemastná, neslaná. Nicméně pak už jsem to přečetla během dvou dnů, protože jsem se od knihy doslova nemohla odtrhnout. Připadala mi hodně podobná mé první knize od Jojo Moyesové - Dívka jež jsi tu zanechal. Dva příběhy, dvě časové linky a spojuje je jeden obraz. Nevadí mi střídání postav, ani času, takže jsem se v tom neztrácela. Knížka mi přišla hodně silná jako ostatní knížky , které vypráví příběhy o nevyřčených přáních, nezodpovězených otázkách, o věcech, které se udělat měly a nikdy se neudělaly. O lidech jimž rozhodnutí, lži a intriky druhých, a samozřejmě i vlastní slabost, nesmělost a obavy se ozvat, zkazily celý život .
!!!SPOILER: to FreckledCathy a nejen jí ohledně Epilogu : Já myslím, že odpovědi se daly přečíst mezi řádky. Už díky tomu prologu. Celia lhala jako když tiskne ve všem, byla to manipulantka a intrikánka a určitě vytušila po návratu z kostela, co se děje, proto si vymyslela miminko, neboť dobře věděla, že tím dosáhne svého. Podle mě byl prolog i epilog (začátek a konec) jeden z dopisů, které Celia psala (a nikdy neodeslala) Lotie . A protože víme, že začátek ( prolog) byl úplně jinak, můžeme si lehce domyslit, že i konec si Celia upravila, tak jak chtěla, aby to viděli druzí.
Recenze sice nejsou nejlepší, ale mě se líbila. Uprostřed jsem se trochu ztrácela, ale to byl jenom obvyklý střet minulosti se současnosí. Tak ja to umí jenom Jojo Moyes. Po všech těch vážných a napínavích a intelektuálních knihách, jsem si odpočinula. Pěkné.
Hezké pohodové čtení. Začátek mi přišel docela nudný, ale potom se to rozjelo.
Odkládám po přečtení první části. Dost mi chyběla druhá dějová linie, prolínání minulosti a přítomnosti. Možná se časem ke knize vrátím.
Já prostě Jojo miluju :) i přes nižší hodnocení mě to neodradilo a nelitovala jsem. Opět skvělý příběh :)
Je těžké vyjádřit slovy, co všechno ve vás tento příběh vyvolá. Dočteme se o lidech, kteří si zničili život jen proto, že si všechno nechávali pro sebe ... a tu bolest si nesou po celý svůj život. Jojo Moyes nám ukazuje lidskou hloupost, ale i krutost, vypočítavost a tak málo upřímnosti, díky niž lidé všechno zničí.
No na plný počet to tentokrát určitě není, ale špatné to rozhodně nebylo. Příběh se tak nějak táhl až to začalo být zajímavé a pak najednou skok do další linky. Trochu mě mrzelo utnutí příběhu Lottie a Guye. Příběh z dnešní doby byl hodně předvídatelný.
Spoiler:
Může mi někdo vysvětlit ten epilog?! :D Celia o to dítě přišla nebo si ho vymyslela úplně a nikdy těhotná nebyla? Jojo to napsala opravdu fikaně, ani na konci jsme neměli všechny odpovědi.
Při tomto hodnocení si dovolím dát radu:
- základem všeho je psychicky vytrvat a "přežít" prvních asi 80 stran.
Pak už to bude lepší a lepší. Jako vždy smutný příběh. A některých postav mi bylo moc líto. Až jsem si říkala, že k nim autorka nebyla spravedlivá.
Bohužel se řadím k těm čtenářům, kteří se do knihy nedokázali začíst. Pro mě to byla jedna velká nuda, naprosto bez jiskry (oproti jiným JM knihám), spíš popisné a ploché. Asi po 100 str. jsem to vzdala a dočetla ji nebo spíš dolistovala velmi rychle. Mám pocit, že podrobnějším čtením bych jen mrhala čas. Je mi záhadou, jak kniha mohla získat ocenění za romantickou knihu roku, mě bohužel příběh naprosto minul☹️
Kniha pro mě byla velkým oříškem, jakmile jsem překonala nudný začátek a kniha mě začala bavit, autorka skočila o několik desetiletí dopředu a přitom nijak neupozornila. Jojo umí psát a na této knize je dost znát, že se jedná o jednu z jejích prvotin. Upřímně si mě kniha nezískala a já se místama nudila. Příběh byl dost prvoplánový a snadno odhadnutelný. Je to škoda, přitom Než jsem tě poznala byla skvělá. Ke knize se hodně dlouho nevrátím.
Při čtení jsem se cítila jako na horské dráze. Chvíli super a nemohla jsem se odtrhnout, chvíli nuda a pokušení knížku odložit a tak stále dokola...
Do knížky bylo vměstnaných strašně moc různých srdceryvných osudů, kterými si Jojo Moyes nezadá ani třeba s takovou Leilou Mercham :) Na mě toho bylo trochu moc, samotný příběh Lottie by i stačil, nevadí, že zasáhl i do současnosti, ale příběh Daisy byl možná už trochu moc. Jinak od druhé části, kdy se děj přesouvá do současnosti, byla knížka neskutečně průhledná a předvídatelná. Hned jsem věděla o koho se jedná, což bylo "prozrazeno" až o mnoho stran později.
Jinak se mi ale kniha líbila, včetně konce (epilog jsem opět nepochopila a vynechala bych), příběhy tragických lásek budou vždycky moje oblíbené, protože jsou smutné a zároveň tak čtivé a prostě nádherné ...
3,5* určitě nadprůměr...
Štítky knihy
Anglie pro ženy romance prolínání minulosti a současnosti maloměsto
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
| 2018 | Sama sebou |
Kniha Zakázané ovoce je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 279x |
| Čtenářské výzvě | 159x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 566x |
| Chystám se číst | 482x |
| Chci si koupit | 100x |
| dalších seznamech | 14x |
Čtyři hvězdy dávám kvůli začátku knihy, který mě nezaujal a dokonce jsem knihu na pár týdnů odložila... Jakmile jsem se ale začetla....:-)