Zajícův rok
Arto Paasilinna
Humoristický román finského spisovatele. Hrdina, novinář středního věku, při návratu z rutinní služební cesty málem přejede zajíce. Veden náhlým hnutím mysli, rozhodne se opustit svůj dosavadní nudný a neužitečný život. Ujme se zraněného zajíce, odchází s ním do severního Finska a tam prožívá více i méně uvěřitelná dobrodružství, jako „vystřižená“ z filmu Svéráz národního lovu. Arto Paasilinna (nar. 1942) je nejpopulárnější současný finský spisovatel, jeho díla si oblíbili čtenáři nejen ve Finsku, ale mj. i ve Francii a Itálii. Přeložil Jan Petr Velkoborský.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2004 , Hejkal
Originální název:
Jäniksen vuosi , 1975
více info...
Opět jsem se pobavila. Lehké čtení v hezkém prostředí doplněné sympatickou postavou Vatanena. Určitě se k autorovi vrátím.
Kniha mi byla doporučena a já se na ni dost dlouho těšila, než jsem si ji konečně přečetla. Bohužel mě tak trochu zklamala. Příběh nebyl dost poutavý natolik, abych musela číst nutně dál. Naopak jsem knihu četla docela dlouho. Nejvíce se mi líbila naivita tohoto díla a některé příběhy z něj. Uvidím, třeba někdy v budoucnu dám autorovi ještě jednu šanci ;)
Zajímavý příběh plný typického autorova humoru a vyprávění. Vatanena si oblíbíte skoro okamžitě a zajíce? Toho snad ještě dřív.
Na autora jsem narazil díky audioknize. Pak už jsem vědomě sáhl po jeho románu. A nezklamal jsem se. Zajícův rok je tak trochu ekologický román o úteku do přírody. Humor je jemný, situace občas absurdní. Ale opravdu skvělé čtení.
Kniha moc nefunguje jako celek, jednotlivé kapitoly by mohly klidně být samostatnými povídkami, a jsou spojeny jen velmi volně, navíc často za pomocí oslích můstků. Některé příběhy vtipné, jiné méně.
Ze začátku mě to docela bavilo. Taková hezká zápletka se zajícem vedoucí k "vykašlání se na svůj dosavadní život", spoustu vtipných historek atp. Ovšem ke konci už ty příběhy nějak ztratily šťávu. Dost často se opakoval motiv, že se hrdina nebo zajíc dostali do nebezpečí a většinou na to reagovali útěkem. Až teprve na konci se konečně objevil první nepřátel, před kterým hrdina neutíkal a postavil se mu - ale protože to byl medvěd, tak mi to nepřipadlo moc ok. Kdyby radši vzal bouchačku a postřílel ty chlápky, co mu na jihu zničili barák. Prostě poslední části knihy jsem z nějakého důvodu úplně nemohl strávit, takže jen 4/5
Severská road movie, kdy jsem v půlce měla neodolatelnou chuť vyrazit na cesty (se zajícem, pochopitelně). Ta zvláštní nadsázka, kdy už ani nevmímáte, že je to humor, ale máte pocit, že jde o realitu. Já osobně se u Paasilinnových knih pořád usmívám, jsou prostě milé.
Neskutočne bláznivý príbeh redaktora Vatanena, ktorý zachráni zrazeného zajaca a spoločne s ním sa vydá na cestu za slobodou a novým životom.
Bizarné, neuveriteľné a niekedy poriadne pritiahnuté za vlasy, ale aj tak neodolateľne pútavé.
Je to vlastne príbeh o slobode, o nájdení seba samého, aj o láske k prírode a zvieratám, podaný s poriadnou dávkou humoru a zábavy.
Velkolepá oslava svobody. Fotograf z helsinského časopisu, kterému se nic nedařilo, získává odchodem do přírody sebe sama. Dokáže úplně všechno, protože tu sílu v sobě má. Zajoch je sladkej. Humor je černočerný.
Taková finská "Cesta z města". K její (ano, poněkud ujeté sklepácké) atmosféře ale i ke zmiňovanému Svérázu národního lovu má ale knížka daleko. I když působí zpočátku svěžím dojmem, nakonec se z ní nevyklube ani duševní ohřejváček, ani humoristický román. Ani ryba, ani rak - sice občas vyloudí čtenáři úsměv a jindy ho zase pohladí po duši, ale nějak to zaniká v přerývavě překotném tempu vyprávění, kdy jedna bizarní historka překrývá druhou, tempo graduje až do úplného poněkud surrealistického závěru. Chybí prokres postav, ale i prostředí. S odstupem času bohužel zklamání...
Má druhá nejoblíbenější od A.P. Tady nejvíc ze všech knih vyniká pocit volnosti a svobodného života v přírodě a to je to, co mám na jeho knihách nejraději...
Musím říct, že Zajícův rok byl pro mě tak trochu zklamáním. Kniha je hodně nevyvážená. Ačkoli nepostrádá osobitý Paasilinniho humor, čekala jsem od toho mnohem více. Některé příběhy zajocha a jeho pána mi přišli úplně zbytečné, nudné a nic neříkající, i když se z nich určitě dalo něco vytřískat. Závěrečná pasáž je sice výborná a některé scény jsou hodně humorné, ale celkově nenahradí hluchá místa, kterých je tentokrát víc než dost. Bohužel i mravní ponaučení zde vyznívá hodně na prázdno a literární um autora u mě klesl. Snad to příště bude lepší.
Štítky knihy
humor zfilmováno Finsko finská literatura Laponsko humoristické romány
Autorovy další knížky
2005 | Stará dáma vaří jed |
2006 | Autobus sebevrahů |
2006 | Les oběšených lišek |
2004 | Zajícův rok |
2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Kniha Zajícův rok je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 287x |
Čtenářské výzvě | 31x |
Doporučených | 13x |
Knihotéce | 84x |
Chystám se číst | 50x |
Chci si koupit | 8x |
dalších seznamech | 5x |